Zoologická zahrada
Obsah boxu
Zoologická zahrada, zkráceně zoo, je stálé zařízení, kde jsou chována živá zvířata, obvykle v expozicích přístupných veřejnosti. Moderní zoologické zahrady se zaměřují na čtyři hlavní cíle: ochranu ohrožených druhů (konzervace), vzdělávání veřejnosti, vědecký výzkum a rekreace. Termín "zoologická zahrada" odkazuje na zoologii, což je odvětví biologie zabývající se studiem živočichů.
Historicky se zoo vyvinuly ze soukromých zvěřinců a menažerií panovníků a šlechty, které sloužily především k demonstraci moci a bohatství. První moderní vědecká zoologická zahrada, která byla přístupná veřejnosti za účelem studia a vzdělávání, vznikla v 18. století. Dnes jsou přední světové zoo sdruženy v organizacích jako Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) nebo Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), které stanovují standardy pro chov, welfare zvířat a účast v ochranářských programech.
📜 Historie
Historie chovu divokých zvířat v zajetí sahá až do starověku. Nejednalo se však o zoologické zahrady v dnešním slova smyslu, ale spíše o soukromé sbírky exotických zvířat, tzv. menažerie nebo zvěřince.
🏛️ Starověké a středověké zvěřince
První známé sbírky zvířat existovaly již ve starověkém Egyptě kolem roku 3500 př. n. l. Faraoni chovali zvířata jako symboly moci a božství. Podobné zvěřince existovaly také v Mezopotámii a Číně. Čínská císařovna Tanki nechala v 2. tisíciletí př. n. l. vybudovat "dům jelenů" a císař Wen-wang založil obrovský zvířecí park nazvaný "Zahrada inteligence".
Ve starověkém Římě sloužila divoká zvířata, jako jsou lvi, tygři a sloni, především pro kruté gladiátorské hry a veřejné popravy v arénách, jako bylo Koloseum.
Ve středověké Evropě tradice zvěřinců pokračovala u královských dvorů. Například císař Karel Veliký vlastnil rozsáhlou sbírku zvířat. V Anglii byl ve 12. století založen královský zvěřinec v londýnském Toweru, který existoval po 600 let. V Čechách je známý lvinec založený císařem Rudolfem II. na Pražském hradě.
🔬 Vznik moderních zoologických zahrad
Koncepce moderní zoologické zahrady, která slouží vědě a vzdělávání, se zrodila v období osvícenství.
- Tiergarten Schönbrunn: Za nejstarší stále fungující zoo na světě je považována zahrada v vídeňském Schönbrunnu, založená v roce 1752 císařem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Původně byla soukromou menažerií, ale později byla zpřístupněna veřejnosti.
- Ménagerie du Jardin des Plantes: V Paříži byla v roce 1793 po Velké francouzské revoluci založena zoo v Jardin des Plantes, která shromáždila zvířata z královského zvěřince ve Versailles. Byla první zoo od počátku koncipovanou jako veřejná a vědecká instituce.
- London Zoo: V roce 1828 byla v Londýně založena Londýnská zoologická zahrada (London Zoo) Zoologickou společností v Londýně. Byla první institucí, která se sama označila jako "zoological garden" a zavedla moderní přístupy k chovu a studiu zvířat.
V 19. a na počátku 20. století zažily zoologické zahrady boom po celém světě. V tomto období však byly expozice často tvořeny malými, betonovými a mřížovanými klecemi, které nerespektovaly přirozené potřeby zvířat.
🌳 Moderní éra a ochrana přírody
Od druhé poloviny 20. století dochází k zásadní proměně filozofie zoologických zahrad. Pod vlivem rostoucího ekologického povědomí a vědeckých poznatků o chování zvířat se zoo začaly transformovat z pouhých "výstav zvířat" na centra ochrany přírody. Tento trend inicioval například německý obchodník se zvířaty Carl Hagenbeck, který jako první začal budovat přírodní výběhy bez mříží, oddělené od návštěvníků vodními nebo suchými příkopy.
Moderní zoo se dnes aktivně podílejí na mezinárodních záchranných programech, reintrodukci druhů do volné přírody a kladou velký důraz na welfare chovaných zvířat a vzdělávání návštěvníků o nutnosti ochrany biodiverzity.
🎯 Účel a poslání moderních zoo
Současné akreditované zoologické zahrady plní čtyři hlavní, vzájemně propojené funkce.
🦁 Ochrana druhů (Konzervace)
Toto je dnes považováno za nejdůležitější poslání zoo. Ochrana probíhá ve dvou rovinách:
- Chov ex situ: Chov a rozmnožování ohrožených druhů v lidské péči, mimo jejich přirozené prostředí. Cílem je vytvořit geneticky zdravé a stabilní záložní populace pro případ, že by druh ve volné přírodě vyhynul. Tyto aktivity koordinují záchovné programy, jako jsou:
- Evropský záchovný program (EEP): Intenzivně řízený program pro nejvíce ohrožené druhy. Koordinátor doporučuje přesuny zvířat mezi zoo, aby se zabránilo příbuzenskému křížení a udržela se genetická rozmanitost.
- Evropská plemenná kniha (ESB): Méně intenzivní forma managementu, která sleduje populaci daného druhu v evropských zoo.
- Ochrana in situ: Podpora ochranářských projektů přímo v místě přirozeného výskytu druhů. Zoo financují a personálně podporují projekty v Africe, Asii či Jižní Americe, například ochranu pralesů, boj proti pytláctví nebo environmentální vzdělávání místních komunit. Příkladem je projekt Zoo Praha na záchranu koně Převalského a jeho návrat do Mongolska.
🎓 Vzdělávání
Zoo jsou významnými vzdělávacími centry, která ročně navštíví miliony lidí. Jejich cílem je zvyšovat povědomí veřejnosti o zvířatech, jejich životním prostředí a hrozbách, kterým čelí. Vzdělávací aktivity zahrnují:
- Informační tabule u expozic.
- Komentovaná krmení a setkání s chovateli.
- Vzdělávací programy pro školy a školky.
- Přednášky, workshopy a výstavy.
- Vydávání vzdělávacích materiálů.
🔬 Výzkum
Zoologické zahrady poskytují jedinečné příležitosti pro vědecký výzkum, který by ve volné přírodě byl často obtížný nebo nemožný. Výzkum se zaměřuje na:
- Biologii a chování zvířat: Studium sociálních struktur, komunikace, rozmnožování a kognitivních schopností.
- Veterinární medicínu: Vývoj nových léčebných postupů, vakcín a anesteziologických metod pro exotická zvířata.
- Genetiku a reprodukci: Výzkum DNA pro řízení chovných programů, umělé oplodnění a kryokonzervace gamet.
👨👩👧👦 Rekreace
Zoo zůstávají populárním cílem pro rodinné výlety a trávení volného času. Příjemné a estetické prostředí v kombinaci s možností pozorovat živá zvířata poskytuje návštěvníkům odpočinek a zábavu. Příjmy ze vstupného jsou klíčovým zdrojem financování pro ochranářské, vzdělávací a vědecké aktivity.
🏛️ Typy zoologických zahrad
Kromě klasických městských zoo existuje několik specializovaných typů zařízení:
- Safari park: Rozlehlý areál, kterým návštěvníci projíždějí vlastním autem nebo speciálním autobusem. Zvířata se zde pohybují ve velkých, smíšených výbězích, které imitují jejich přirozené prostředí (např. africkou savanu). Příkladem v Česku je Zoo Dvůr Králové.
- Akvárium: Zařízení specializované na chov vodních živočichů, od ryb přes žraloky až po mořské savce. Obří akvária mohou obsahovat miliony litrů vody.
- Delfinárium: Specializované zařízení pro chov kytovců, především delfínů, často spojené s představeními pro veřejnost.
- Terárium (Reptilium): Zaměřuje se na chov plazů, obojživelníků a dalších bezobratlých.
- Ptačí park (Aviarium): Specializuje se na chov ptáků, často ve velkých průchozích voliérách.
🐾 Design expozic a welfare zvířat
Moderní design expozic se snaží o co nejvěrnější napodobení přirozeného prostředí zvířat a maximalizaci jejich pohody (welfare).
- Naturalistické expozice: Místo mříží a betonu se používají přírodní materiály jako skály, stromy, vodní toky a živé rostliny. Bariéry jsou často skryté (vodní příkopy, neviditelné ploty, skla).
- Immerzní design: Cílem je "ponořit" návštěvníka do prostředí zvířete. Návštěvnická cesta vede skrze tematicky upravené prostředí (např. pavilon indonéské džungle), což umocňuje zážitek a vzdělávací efekt.
- Enrichment: Jde o soubor aktivit a prvků, které obohacují život zvířat v zajetí, stimulují jejich přirozené chování a zabraňují nudě a stereotypnímu chování (tzv. zoochóze). Patří sem například:
- Krmný enrichment: Potrava je schovávána, podávána v hračkách nebo v různých časech, aby si ji zvíře muselo aktivně hledat.
- Smyslový enrichment: Použití různých pachů, zvuků nebo textur.
- Fyzický enrichment: Prolézačky, hračky, bazény a další prvky, které motivují k pohybu.
⚖️ Kritika a kontroverze
Přes veškerý pokrok čelí zoologické zahrady i nadále kritice ze strany ochránců práv zvířat a části veřejnosti. Hlavní argumenty proti zoo jsou:
- Etické námitky: Kritici tvrdí, že je morálně špatné držet inteligentní a volně žijící tvory v zajetí pro lidskou zábavu, bez ohledu na kvalitu péče.
- Nedostatek prostoru: I největší výběhy v zoo jsou jen zlomkem teritorií, která by zvířata (zejména velcí savci jako sloni, lední medvědi nebo velké kočky) obývala ve volné přírodě.
- Zoochóza: U některých zvířat v zajetí se může projevit stereotypní chování, jako je neustálé přecházení, kývání hlavou nebo sebepoškozování. Toto chování je považováno za projev stresu a frustrace.
- Bezpečnostní incidenty: Občas dochází k únikům zvířat nebo k útokům na chovatele či návštěvníky, což vyvolává otázky ohledně bezpečnosti.
- Utajování zvířat: Zoo jsou někdy kritizovány za utrácení "přebytečných" zvířat, která se nehodí do chovných programů. Tento postup, nazývaný "culling", je v rámci EAZA považován za standardní nástroj managementu populací, ale pro veřejnost je často kontroverzní (viz případ žirafího samce Maria v kodaňské zoo v roce 2014).
Zastánci zoo argumentují, že moderní, akreditované instituce hrají nezastupitelnou roli v ochraně přírody a vzdělávání a že bez nich by mnoho druhů již vyhynulo. Zdůrazňují, že welfare zvířat je pro ně nejvyšší prioritou.
🌍 Významné zoologické zahrady
Některé zoo dosáhly celosvětového věhlasu díky svým chovatelským úspěchům, rozsáhlým areálům nebo unikátním expozicím.
San Diego Zoo, USA: Považována za jednu z nejlepších a nejprogresivnějších zoo na světě, proslulá svými naturalistickými expozicemi a obrovskou druhovou rozmanitostí.
Tiergarten Schönbrunn, Rakousko: Nejstarší zoo na světě, kombinující historickou barokní architekturu s moderními pavilony.
Singapore Zoo, Singapur: Známá svým konceptem "otevřené zoo", kde jsou zvířata oddělena od návštěvníků převážně přírodními bariérami. Provozuje také světoznámou noční safari.- Bronx Zoo, USA: Jedna z největších metropolitních zoo na světě, sídlící v New Yorku.
Zoologischer Garten Berlin, Německo: Druhově nejbohatší zoo na světě.
Zoo Praha, Česko: Pravidelně se umisťuje v žebříčcích nejlepších zoo světa. Proslavila se chovem koně Převalského, goril nížinných a mnoha dalších druhů.- Zoo Zlín, Česko: Unikátní svým členěním areálu podle kontinentů a zámkem Lešná.
- Zoo Dvůr Králové, Česko: Specializuje se na africkou faunu a provozuje největší safari park ve střední Evropě.
💡 Pro laiky
- Co je to ex situ a in situ ochrana?
- Ex situ (mimo původní místo): Je to ochrana druhů v lidské péči, například v zoo nebo botanické zahradě. Je to taková "záloha" pro případ, že by druh v přírodě vyhynul.
- In situ (na původním místě): Je to ochrana druhů přímo v jejich přirozeném prostředí, například v národních parcích. Zahrnuje boj s pytláky, ochranu pralesů apod. Ideální je, když obě formy spolupracují.
- Co znamená EEP?
- EEP je zkratka pro Evropský záchovný program. Představte si to jako takovou "seznamku" pro ohrožená zvířata v evropských zoo. Speciální koordinátor, který má přehled o všech jedincích daného druhu (např. všech tygrech ussurijských), doporučuje, která dvě zvířata z různých zoo by spolu měla mít mláďata, aby jejich potomstvo bylo co nejzdravější a geneticky cenné. Tím se brání křížení příbuzných zvířat.
- Co je to enrichment?
- Enrichment (česky "obohacení") je cokoliv, co dělá život zvířat v zoo zajímavější a nutí je používat hlavu a tělo. Místo toho, aby dostala jídlo v misce, musí si ho třeba vydolovat z nějaké hračky. Nebo jim chovatelé do výběhu dají nový pach (koření, jinou podestýlku), na který zvědavě reagují. Cílem je zabránit nudě a podpořit přirozené chování, jako je lov, hledání potravy nebo průzkum.
- Co je plemenná kniha?
- Plemenná kniha je v podstatě "rodokmen" pro všechny jedince jednoho druhu chované v zoo. Zapisuje se do ní, kdo se kde narodil, kdo jsou jeho rodiče, prarodiče atd. Díky tomu mají koordinátoři EEP přehled o genetických vazbách a mohou plánovat chov tak, aby byla populace zdravá.