Koloseum
Obsah boxu
Koloseum (latinsky Colosseum, italsky Colosseo), původně známé jako Flaviovský amfiteátr (latinsky Amphitheatrum Flavium), je monumentální eliptický amfiteátr v centru Říma v Itálii. Je považováno za jeden z největších architektonických a inženýrských počinů starověkého Říma a je největším amfiteátrem, jaký kdy byl postaven. Dokončeno bylo v roce 80 n. l. za vlády císaře Tita a sloužilo k pořádání gladiátorských zápasů, veřejných podívaných a dramat. Dnes je Koloseum ikonickým symbolem římské říše, jedním z nejnavštěvovanějších turistických míst na světě a součástí světového dědictví UNESCO.
⏳ Historie
Výstavba Kolosea začala za vlády císaře Vespasiana kolem roku 70–72 n. l. Bylo postaveno na místě umělého jezera, které patřilo k Domus Aurea, honosnému paláci císaře Nera, což symbolizovalo navrácení půdy Římanům. Vespasianus zemřel v roce 79 n. l., a tak bylo Koloseum dokončeno jeho synem a nástupcem Titem v roce 80 n. l. Slavnostní otevření bylo doprovázeno velkolepými hrami, které trvaly sto dní a zahrnovaly gladiátorské souboje a zvířecí lovy. Koloseum bylo dále upravováno a rozšiřováno za vlády Domitiana, Titova mladšího bratra, který přidal podzemní chodby a místnosti známé jako hypogeum.
Během své aktivní éry hostilo Koloseum širokou škálu akcí, včetně gladiátorských bojů, simulovaných námořních bitev (na krátkou dobu), lovů zvířat (venationes), poprav, rekonstrukcí slavných bitev a dramat založených na klasické mytologii. Poslední gladiátorské hry se zde konaly kolem roku 435 n. l. a poslední lovy zvířat v roce 523 n. l. Postupem času se Koloseum stalo obětí zemětřesení a zanedbání. Ve středověku sloužilo jako pevnost, dílna, obydlí, kamenolom a křesťanská svatyně.
🏛️ Architektura a konstrukce
Koloseum je masivní eliptická stavba, měřící přibližně 189 metrů na délku, 156 metrů na šířku a 48 metrů na výšku. Vnější stěna je tvořena třemi patry arkád, každé s 80 oblouky, a čtvrtým patrem s malými obdélníkovými okny. Oblouky v přízemí sloužily jako vchody, celkem jich bylo 80, z nichž čtyři hlavní byly určeny pro císaře, senátory a elitu. Fasáda byla pokryta travertinem, zatímco vnitřní konstrukce využívala tuf a cihly.
Vnitřní uspořádání bylo navrženo pro efektivní pohyb davů a jasné oddělení společenských tříd. Diváci seděli na mramorových sedadlech uspořádaných podle společenského postavení. Nejblíže aréně seděli senátoři a jezdci, následováni bohatými občany a nakonec plebejci. Kapacita se odhaduje na 50 000 až 80 000 diváků. Nad nejvyšším patrem byla dřevěná markýza zvaná velarium, která chránila diváky před sluncem a deštěm.
Pod dřevěnou podlahou arény se nacházelo složité podzemní zařízení zvané hypogeum. Skládalo se z dvoupodlažní sítě tunelů, klecí a výtahů, které umožňovaly rychlé a dramatické uvádění zvířat a rekvizit do arény. Existovaly zde i rampy pro velké slony a další zvířata.
⚔️ Využití a gladiátorské hry
Koloseum bylo primárně dějištěm gladiátorských her (munera), které byly součástí římských náboženských obřadů a pohřebních rituálů, ale postupně se staly formou zábavy a politické propagandy. Gladiátoři byli často otroci, váleční zajatci nebo odsouzení zločinci, kteří bojovali na život a na smrt s jinými gladiátory nebo divokými zvířaty.
Kromě gladiátorských zápasů se zde konaly i venationes, lovy divokých zvířat, při nichž se bojovalo proti exotickým šelmám, jako jsou lvi, tygři, medvědi, leopardi a nosorožci. Pro tyto účely bylo dovezeno obrovské množství zvířat z Afriky a Blízkého východu. Krátce po dokončení se v Koloseu konaly i naumachie, simulované námořní bitvy, při nichž byla aréna zaplavena vodou. Tato praxe však byla brzy opuštěna, pravděpodobně kvůli složitosti a nákladnosti zaplavování a odvodňování.
📉 Úpadek a pozdější využití
Po pádu Západořímské říše a s nástupem křesťanství se zájem o gladiátorské hry a lovy zvířat postupně vytratil. Poslední záznamy o gladiátorských hrách pocházejí z roku 435 n. l. a o lovu zvířat z roku 523 n. l. Koloseum utrpělo značné škody při zemětřeseních, zejména v roce 847 a 1349, kdy se zřítila velká část vnějšího pláště.
Během středověku a renesance bylo Koloseum využíváno jako zdroj stavebního materiálu. Jeho travertinové bloky byly rozebírány a používány na stavbu kostelů, paláců a dalších významných římských budov, jako je například Bazilika svatého Petra a Palazzo Venezia. Přestože bylo drancováno, zůstalo Koloseum impozantní ruinou, která inspirovala umělce a spisovatele. V 18. století začala snaha o jeho ochranu, a papež Benedikt XIV. prohlásil Koloseum za posvátné místo na památku křesťanských mučedníků, kteří zde údajně zemřeli.
🌍 Současnost a turismus
Dnes je Koloseum jedním z nejznámějších symbolů Říma a Itálie a je zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Každoročně přiláká miliony turistů z celého světa, kteří obdivují jeho majestátní ruiny a učí se o jeho bohaté historii. Je také jednou z nejnavštěvovanějších památek v Itálii.
Probíhají rozsáhlé restaurátorské práce, které mají za cíl zachovat strukturu a odhalit další části původního hypogea. V roce 2021 byl představen projekt na rekonstrukci arény, který má umožnit návštěvníkům stát uprostřed amfiteátru, stejně jako gladiátoři před téměř 2000 lety. Očekává se, že tato nová, pohyblivá dřevěná podlaha bude dokončena kolem roku 2025. Koloseum je také místem pravidelných kulturních akcí a symbolických protestů proti trestu smrti.
💡 Pro laiky
Představ si obrovské fotbalové hřiště, ale namísto trávy je tam písek a místo fotbalistů bojují udatní bojovníci zvaní gladiátoři! A místo, abys seděl na plastové sedačce, sedíš na kamenných lavicích, skoro jako v obrovském kamenném divadle. To je Koloseum! Je to stará, ale obrovská stavba v Římě, kterou postavili staří Římané před skoro 2000 lety. Tehdy se tam lidé chodili dívat na různé hry – třeba jak se gladiátoři utkávali mezi sebou, nebo jak bojovali s divokými zvířaty, jako byli lvi. Bylo to jako velká show, jenže hodně drsná. Dnes už se tam nebojuje, ale můžeš si to celé prohlédnout a představit si, jak to asi vypadalo, když tam sedělo desetitisíce lidí a fandilo svým hrdinům. Je to jako cestování časem do dávné historie!