1819

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rok 1819 (MDCCCXIX) byl rok, který začal v pátek podle gregoriánského kalendáře. Jednalo se o klíčový rok v období restaurace po napoleonských válkách, charakterizovaný snahou konzervativních mocností potlačit liberální a nacionální hnutí, ale zároveň poznamenaný významnými událostmi v Latinské Americe, vědeckými objevy a vznikem zásadních uměleckých děl romantismu.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

• 23. března – Německý student a buršák Karl Ludwig Sand zavraždil v Mannheimu konzervativního spisovatele a dramatika Augusta von Kotzebua, kterého považoval za ruského špióna a zrádce německého národa. Tato událost se stala záminkou pro masivní politické represe.
• 6. srpna – V Čechách byl údajně nalezen Rukopis zelenohorský, falzum středověké literární památky, které významně ovlivnilo české národní obrození.
• 16. srpna – Došlo k masakru v Peterloo v Manchesteru v Anglii. Kavalerie zaútočila na dav přibližně 60 000 lidí, kteří se shromáždili, aby požadovali reformu parlamentního zastoupení. Incident vedl k 18 úmrtím a stovkám zraněných a stal se symbolem brutální vládní represe.
• 20. září – Na základě ministerské konference v Karlových Varech schválil sněm Německého spolku ve Frankfurtu nad Mohanem tzv. Karlovarské dekrety. Tyto zákony zavedly přísnou cenzuru tisku, dohled nad univerzitami, zakázaly studentské spolky (buršáctva) a zřídily centrální vyšetřovací komisi pro potírání "demagogických" snah. Dekrety představovaly vrchol Metternichova systému a na desítky let potlačily liberální a sjednocovací hnutí v Německu.
• 19. listopad – V Madridu bylo otevřeno Museo del Prado, jedna z nejvýznamnějších světových uměleckých galerií.
• Srpen – V německém Würzburgu propukly Hep-hep nepokoje, vlna násilných protižidovských pogromů, které se rychle rozšířily do dalších měst Německého spolku.
• V Rakouském císařství byla založena První rakouská spořitelna (Die Erste österreichische Spar-Casse).

🌎 Amerika

• 22. února – Spojené státy a Španělsko podepsaly smlouvu Adams-Onís, ve které Španělsko postoupilo Floridu Spojeným státům a zároveň byla stanovena hranice mezi USA a španělským Novým Španělskem (dnešní Mexiko).
• 6. března – Nejvyšší soud USA v čele s Johnem Marshallem vydal klíčové rozhodnutí v případu McCulloch v. Maryland, které potvrdilo ústavnost existence národní banky a posílilo federální moc na úkor jednotlivých států.
• 28. května – Parník SS Savannah vyplul ze Savannah v Georgii na cestu do Liverpoolu a stal se tak první lodí s parním strojem, která překonala Atlantský oceán. Většinu cesty však plul pod plachtami.
• 7. srpna – Vojska Simóna Bolívara drtivě porazila španělské royalisty v bitvě u Boyacá, což bylo rozhodující vítězství ve válce za nezávislost Kolumbie.
• 14. prosince – Alabama byla přijata jako 22. stát do Unie.
• V USA začala tzv. Panika roku 1819, první velká finanční krize v zemi v době míru. Byla způsobena koncem hospodářského boomu po válce z roku 1812, spekulacemi s půdou a chybnou monetární politikou. Krize vedla k masovým bankrotům, nezaměstnanosti a trvala několik let.
• 17. prosince – Kongres v Angostura (dnešní Ciudad Bolívar) vyhlásil vznik republiky Velká Kolumbie, federace zahrnující území dnešní Kolumbie, Venezuely, Ekvádoru a Panamy. Jejím prvním prezidentem se stal Simón Bolívar.

🌏 Asie

• 6. února – Sir Thomas Stamford Raffles jménem Britské Východoindické společnosti založil na ostrově Singapur obchodní stanici. Tento akt položil základy moderního Singapuru jako strategického přístavu a obchodního centra.

🔬 Věda a technika

• Francouzský lékař René Laennec publikoval své dílo De l'auscultation médiate (O nepřímém poslechu), ve kterém popsal svůj vynález – stetoskop – a jeho využití v diagnostice hrudních onemocnění. Tento vynález znamenal revoluci v medicíně.
• Německý chemik Friedlieb Ferdinand Runge objevil a izoloval kofein.
• Německý chemik Friedrich Stromeyer objevil chemický prvek kadmium.
• Francouzští fyzici Pierre Louis Dulong a Alexis Thérèse Petit formulovali Dulongův-Petitův zákon, který popisuje vztah mezi molární tepelnou kapacitou pevných prvků a jejich atomovou hmotností.

🎨 Umění a kultura

📖 Literatura

• Walter Scott vydal svůj slavný historický román Ivanhoe.
• Lord Byron publikoval první dvě písně své satirické epické básně Don Juan.
• John Keats napsal většinu svých nejslavnějších básní, včetně "Ódy na řeckou urnu" (Ode on a Grecian Urn), "Ódy na slavíka" (Ode to a Nightingale) a "Podzimu" (To Autumn).
• Arthur Schopenhauer vydal své hlavní filozofické dílo Svět jako vůle a představa (Die Welt als Wille und Vorstellung).
• E. T. A. Hoffmann publikoval novelu Kocour Murr (Lebensansichten des Katers Murr).

🖼️ Výtvarné umění

• Théodore Géricault dokončil a na Pařížském salonu vystavil svůj monumentální obraz Vor Medúzy (Le Radeau de la Méduse), klíčové dílo francouzského romantismu.
• Francisco Goya začal pracovat na svých temných a znepokojivých "Černých malbách" (Pinturas negras) ve svém domě Quinta del Sordo u Madridu.

🎵 Hudba

• Franz Schubert zkomponoval svůj slavný Kvintet A dur "Pstruh".
• Gioachino Rossini uvedl v Neapoli svou operu La donna del lago (Jezerní paní).

👶 Narození

• 24. května – Královna Viktorie, britská královna († 1901)
• 31. května – Walt Whitman, americký básník, esejista a novinář († 1892)
• 10. června – Gustave Courbet, francouzský malíř, představitel realismu († 1877)
• 20. června – Jacques Offenbach, francouzský hudební skladatel německého původu, tvůrce operety († 1880)
• 1. srpna – Herman Melville, americký spisovatel, autor románu Bílá velryba († 1891)
• 13. září – Clara Schumannová, německá klavíristka a hudební skladatelka († 1896)
• 18. září – Léon Foucault, francouzský fyzik, známý experimentem s kyvadlem († 1868)
• 22. listopadu – George Eliot (vlastním jménem Mary Ann Evans), anglická spisovatelka († 1880)
• 30. prosince – Theodor Fontane, německý spisovatel a básník († 1898)

✝️ Úmrtí

• 20. ledna – Karel IV. Španělský, španělský král (* 1748)
• 23. března – August von Kotzebue, německý dramatik a spisovatel (zavražděn) (* 1761)
• 19. srpna – James Watt, skotský mechanik, vynálezce a fyzik, průkopník parního stroje (* 1736)
• 12. září – Gebhard von Blücher, pruský polní maršál, vítěz nad Napoleonem u Waterloo (* 1742)
• 15. října – Jan Křtitel Kuchař, český hudební skladatel a varhaník (* 1751)
• 6. listopadu – Alexandre-Théodore Brongniart, francouzský architekt (* 1739)

💡 Pro laiky

Rok 1819 byl jako velký úklid po obrovské párty, kterou byly napoleonské války. Staré evropské mocnosti (hlavně Rakousko, Prusko a Rusko) se snažily vrátit vše "do starých kolejí" a zabránit jakýmkoliv změnám, které by mohly vést k dalším revolucím. Klíčovým nástrojem k tomu byly Karlovarské dekrety.

Představte si to takto: na univerzitách se začali studenti a profesoři bavit o nových myšlenkách, jako je svoboda, sjednocené Německo a ústava. To se vládcům vůbec nelíbilo. Když pak jeden radikální student zabil slavného spisovatele, mocnosti toho využily jako záminky a řekly: "Vidíte? Tyhle nové nápady vedou jen k násilí! Musíme to zastavit."

Karlovarské dekrety byly v podstatě soubor pravidel, která zavedla:

• Cenzuru: Všechny noviny a knihy musely být před vydáním schváleny. Cokoliv kritického vůči vládě bylo zakázáno.
• Dohled na školách: Na univerzity byli dosazeni vládní dohlížitelé, kteří sledovali, co profesoři učí a o čem se studenti baví.
• Zákaz spolků: Studentské organizace, které prosazovaly liberální myšlenky, byly zakázány.
• "Lov na čarodějnice": Byla vytvořena komise, která měla vyhledávat a trestat lidi s "nebezpečnými" názory.

Tyto dekrety na desítky let udusily svobodné myšlení v Německu a dalších částech střední Evropy. Zatímco se v Evropě utahovaly šrouby, v Americe se naopak děly velké věci – Simón Bolívar osvobozoval celé národy od španělské nadvlády a USA se rozrůstaly o nová území jako Florida. Rok 1819 tak ukazuje dva naprosto odlišné světy: jeden se snažil vrátit do minulosti, druhý se vrhal vstříc nové budoucnosti.

Šablona:Aktualizováno