Parasympatikus
Obsah boxu
Parasympatikus nebo také parasympatický nervový systém je jedna ze dvou hlavních částí autonomního (vegetativního) nervového systému. Jeho hlavní funkcí je řízení tělesných funkcí v klidovém stavu, což se často shrnuje anglickou frází „rest and digest“ (odpočinek a trávení). Působí jako protipól sympatiku, který připravuje tělo na akci („fight or flight“ – boj nebo útěk). Společně udržují vnitřní rovnováhu těla, známou jako homeostáza.
Parasympatikus zpomaluje srdeční tep, podporuje trávení, zvyšuje sekreci žláz a obecně navozuje stav relaxace a regenerace. Jeho nervová vlákna vycházejí z mozkového kmene a z křížové části páteře, proto se označuje jako kraniosakrální systém. Klíčovým neurotransmiterem, který parasympatikus využívá k přenosu signálů, je acetylcholin.
📜 Anatomie a struktura
Parasympatický nervový systém má, stejně jako sympatikus, centrální a periferní část. Jeho struktura je charakteristická dlouhými pregangliovými vlákny a krátkými postgangliovými vlákny, což je dáno umístěním ganglií blízko cílových orgánů.
🧠 Centrální část (Kraniosakrální původ)
Nervová těla (perikarya) pregangliových neuronů parasympatiku se nacházejí na dvou odlišných místech centrální nervové soustavy:
1. Kraniální část (v mozkovém kmeni): Jádra parasympatiku jsou součástí jader čtyř hlavových nervů:
* Okohybný nerv (III. hlavový nerv): Jeho parasympatická vlákna inervují svaly zodpovědné za zúžení zornice (mióza) a za akomodaci čočky pro vidění na blízko. * Lícní nerv (VII. hlavový nerv): Ovládá sekreci slzných žláz a podčelistních a podjazykových slinných žláz. * Jazykohltanový nerv (IX. hlavový nerv): Stimuluje sekreci příušní slinné žlázy. * Bloudivý nerv (X. hlavový nerv, Nervus vagus): Je nejdůležitějším a nejdelším nervem parasympatiku. Inervuje téměř všechny orgány v hrudní a břišní dutině, včetně srdce, plic, jícnu, žaludku, tenkého střeva, části tlustého střeva, jater a slinivky břišní. Zodpovídá za přibližně 75 % veškeré parasympatické aktivity.
2. Sakrální část (v křížové míše): Pregangliové neurony se nacházejí v postranních rozích šedé hmoty míšní v segmentech S2–S4. Odtud vycházejí pánevní nervy (nervi splanchnici pelvici), které inervují orgány v pánvi, jako je druhá polovina tlustého střeva, konečník, močový měchýř a pohlavní orgány.
🌐 Periferní část
Periferní část se skládá z pregangliových a postgangliových neuronů a autonomních ganglií.
- Pregangliové neurony: Jsou to dlouhá myelinizovaná nervová vlákna, která vedou z mozkového kmene nebo křížové míchy až do blízkosti cílového orgánu.
- Autonomní ganglia: Jsou shluky nervových buněk, kde dochází k přepojení signálu z pregangliového na postgangliový neuron. Na rozdíl od sympatiku jsou parasympatická ganglia umístěna buď velmi blízko cílového orgánu (terminální ganglia), nebo přímo v jeho stěně (intramurální ganglia).
- Postgangliové neurony: Jsou to velmi krátká nemyelizovaná vlákna, která vedou z ganglia přímo k buňkám cílového orgánu.
⚙️ Funkce a účinky
Parasympatikus je aktivní především v klidu, kdy tělo nepotřebuje okamžitou fyzickou reakci. Jeho hlavním cílem je konzervace energie, regenerace a podpora trávicích procesů.
Jeho specifické účinky na jednotlivé orgány jsou následující:
- Oko:
* Zúžení zornice (mióza) pomocí stahu musculus sphincter pupillae. * Kontrakce ciliárního svalu, což vede k vyklenutí čočky a umožňuje zaostření na blízko.
- Srdce:
* Zpomalení srdeční frekvence (bradykardie) snížením frekvence vzruchů v sinoatriálním uzlu. * Snížení síly stahu (kontraktility) srdečních předsíní.
- Dýchací soustava:
* Zúžení průdušek (bronchokonstrikce). * Zvýšení produkce hlenu v dýchacích cestách.
- Trávicí soustava:
* Zvýšení sekrece slin (vodnaté sliny). * Zvýšení produkce žaludečních šťáv a trávicích enzymů. * Zvýšení peristaltiky (pohyblivosti) žaludku a střev. * Uvolnění (relaxace) většiny svěračů v trávicím traktu. * Stimulace sekrece žluči z jater a žlučníku.
- Močová soustava:
* Kontrakce stěny močového měchýře (musculus detrusor). * Relaxace vnitřního močového svěrače, což usnadňuje močení.
- Pohlavní soustava:
* Způsobuje erekci u mužů i žen vazodilatací (rozšířením cév) v topořivých tělesech.
- Metabolismus:
* Podporuje ukládání energie, například syntézu glykogenu v játrech.
🔬 Neurotransmitery a receptory
Celý přenos signálu v parasympatickém systému je zprostředkován acetylcholinem (ACh), proto se tento systém označuje jako cholinergní. Acetylcholin působí na dva hlavní typy receptorů:
1. Nikotinové receptory (N-receptory):
* Nacházejí se na membráně postgangliových neuronů v autonomních gangliích. * Po navázání acetylcholinu z pregangliového neuronu se otevřou a způsobí depolarizace a aktivaci postgangliového neuronu. * Jsou tak nazvány, protože je může aktivovat i nikotin.
2. Muskarinové receptory (M-receptory):
* Nacházejí se na cílových buňkách efektorových orgánů (např. buňky hladkého svalstva, srdečního svalu, žláz). * Po navázání acetylcholinu z postgangliového neuronu vyvolají specifickou fyziologickou odpověď daného orgánu. * Existuje několik podtypů (M1–M5) s různou lokalizací a funkcí. Například M2 receptory v srdci způsobují jeho zpomalení, zatímco M3 receptory ve žlázách a hladkém svalstvu způsobují sekreci a kontrakci. * Jsou tak nazvány, protože je může aktivovat muskarin, toxin z některých hub.
⚖️ Vztah se sympatikem
Většina vnitřních orgánů je inervována jak sympatikem, tak parasympatikem. Tento princip se nazývá dvojí autonomní inervace. Oba systémy obvykle působí protichůdně (antagonisticky) a jejich rovnováha, známá jako autonomní tonus, zajišťuje správné fungování těla a udržování homeostázy.
- **Příklad – Srdce:** Sympatikus zvyšuje srdeční frekvenci (tachykardie), zatímco parasympatikus ji snižuje (bradykardie).
- **Příklad – Zornice:** Sympatikus ji rozšiřuje (mydriáza), parasympatikus ji zužuje (mióza).
- **Příklad – Trávení:** Sympatikus trávení tlumí, parasympatikus ho naopak silně stimuluje.
Existují však výjimky, kde oba systémy spolupracují (synergický účinek), například při některých fázích sexuální reakce.
🩺 Klinický význam a poruchy
Poruchy funkce parasympatiku mohou vést k řadě zdravotních problémů.
- Snížená aktivita (hypofunkce): Může se projevit tachykardií (zrychlený tep), zácpou, suchem v ústech, problémy s močením (retence moči) nebo poruchami akomodace oka.
- Zvýšená aktivita (hyperfunkce): Může vést k bradykardii (extrémně pomalý tep), průjmu, nadměrnému slinění nebo křečím v břiše. Příkladem je tzv. vagová reakce (vazovagální synkopa), kdy nadměrná stimulace bloudivého nervu vede k náhlému poklesu krevního tlaku a srdeční frekvence, což může způsobit mdloby.
Léky ovlivňující parasympatikus jsou široce využívány v medicíně:
- Parasympatomimetika (cholinomimetika): Látky, které napodobují nebo posilují účinek acetylcholinu (např. pilokarpin používaný k léčbě zeleného zákalu).
- Parasympatolytika (anticholinergika): Látky, které blokují muskarinové receptory a tím tlumí účinky parasympatiku (např. atropin používaný při resuscitaci k léčbě těžké bradykardie nebo jako protijed při otravě organofosfáty).
Stimulace bloudivého nervu (vagová stimulace) pomocí implantovaného zařízení je moderní léčebnou metodou u některých typů epilepsie a farmakorezistentní deprese.
💡 Pro laiky
Představte si autonomní nervový systém jako autopilota ve vašem těle, který řídí všechny funkce, o kterých nemusíte přemýšlet – jako je tlukot srdce, dýchání nebo trávení. Tento autopilot má dva hlavní režimy:
1. Sympatikus (plynový pedál): Tento režim se zapne, když čelíte stresu, nebezpečí nebo potřebujete podat fyzický výkon. Je to jako sešlápnutí plynu v autě. Srdce se rozbuší, dýchání se zrychlí, svaly se napnou a tělo je připraveno na akci "bojuj nebo uteč". Trávení a další "nepotřebné" funkce se dočasně utlumí.
2. Parasympatikus (brzdový pedál a servisní režim): Tento režim se aktivuje, když jste v klidu a bezpečí. Je to jako sundat nohu z plynu, zařadit neutrál a nechat auto běžet na volnoběh v garáži. Srdce zpomalí na klidový rytmus, krevní tlak klesne a tělo se soustředí na "údržbu a doplňování paliva". Aktivuje se trávení, aby se zpracovalo jídlo a získala energie, a tělo se celkově regeneruje a opravuje. Parasympatikus je tedy zodpovědný za odpočinek, trávení a ukládání energie na horší časy.
Oba systémy jsou v neustálé rovnováze. Když ráno vstanete a jste v klidu, převládá parasympatikus. Když pak dobíháte autobus, okamžitě se aktivuje sympatikus.