Syfilis
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Syfilis (také lues nebo příjice) je chronické systémové infekční onemocnění způsobené bakterií druhu Treponema pallidum subspecies pallidum. Jedná se o pohlavně přenosnou infekci, která, pokud není léčena, prochází několika odlišnými stádii a může vést k vážnému a nevratnému poškození prakticky kteréhokoliv orgánu, včetně mozku, srdce a kostí. Onemocnění je léčitelné antibiotiky, zejména penicilinem, a to především v časných stádiích.
Nemoc je známá svou schopností napodobovat řadu jiných chorob, což jí vyneslo přezdívku "velký imitátor". Historicky představovala syfilis jednu z největších zdravotních hrozeb a zanechala významnou stopu v dějinách medicíny, umění i společnosti. I v současnosti zůstává celosvětovým zdravotním problémem, s rostoucím výskytem v mnoha zemích.
📜 Historie
Původ syfilis je předmětem dlouhodobých vědeckých debat. Nejrozšířenější je tzv. kolumbovská teorie, podle které byla nemoc zavlečena do Evropy z Ameriky námořníky Kryštofa Kolumba po roce 1492. První spolehlivě zaznamenaná epidemie syfilis v Evropě propukla v roce 1495 během obléhání Neapole francouzskými vojsky krále Karla VIII. Odtud se rychle rozšířila po celém kontinentu, často pod názvy odkazujícími na národnost nepřítele – Italové a Němci jí říkali "francouzská nemoc", Francouzi "neapolská nemoc", Rusové "polská nemoc" a podobně.
Před objevem účinné léčby byla syfilis devastujícím a často smrtelným onemocněním. Po staletí se k léčbě používaly vysoce toxické sloučeniny rtuťi a arsenu (např. Salvarsan, objevený Paulem Ehrlichem v roce 1909), které měly závažné vedlejší účinky. Skutečný průlom nastal až s objevem penicilinu Alexanderem Flemingem a jeho masovým zavedením do klinické praxe ve 40. letech 20. století. Penicilin se ukázal jako vysoce účinný a relativně bezpečný lék, který dramaticky snížil úmrtnost i výskyt pozdních stádií nemoci.
V druhé polovině 20. století vedla dostupnost antibiotik a osvětové kampaně k výraznému poklesu incidence syfilis v rozvinutých zemích. Od počátku 21. století je však celosvětově pozorován opětovný nárůst, spojovaný se změnami v sexuálním chování, poklesem používání kondomů a souběžnými epidemiemi, jako je HIV/AIDS.
🦠 Původce a přenos
Původcem onemocnění je spirochéta Treponema pallidum, gramnegativní bakterie spirálovitého tvaru. Tato bakterie je velmi citlivá na vnější prostředí – rychle hyne na suchu, při vyšších teplotách i působením běžných dezinfekčních prostředků. Mimo lidské tělo přežívá jen velmi krátce.
Způsoby přenosu
- Pohlavní styk: Jedná se o dominantní cestu přenosu. Bakterie proniká do těla drobnými oděrkami na kůži nebo sliznicích během vaginálního, análního i orálního sexu. Riziko přenosu z infikované osoby v primárním nebo sekundárním stádiu je vysoké (přibližně 30–60 %).
- Z matky na plod (vrozená syfilis): Těhotná žena může nakazit svůj plod přes placentu. Tento přenos může vést k potratu, porodu mrtvého plodu nebo k narození dítěte s vrozenou syfilis.
- Krevní transfuze: V současnosti je tento způsob přenosu v rozvinutých zemích díky screeningu dárců krve extrémně vzácný.
- Přímý kontakt: Vzácně může dojít k přenosu přímým kontaktem s infekční lézí (např. u zdravotnického personálu bez ochranných pomůcek).
Syfilis se nepřenáší běžným společenským stykem, jako je podání ruky, používání stejného nádobí, toalety, ručníků nebo plaváním v bazénu.
🩺 Stádia a příznaky
Neléčená syfilis probíhá v několika fázích, které se liší svými klinickými projevy.
1. Primární stádium
Po uplynutí inkubační doby (obvykle 3 týdny, s rozmezím 10–90 dní) se v místě vstupu infekce do těla objeví typická léze zvaná tvrdý vřed (latinsky ulcus durum, také šankr). Jedná se o nebolestivý, tuhý, ostře ohraničený vřed s hladkou, lesklou spodinou. Nejčastěji se vyskytuje na penisu, vulvě, v pochvě, na děložním čípku, v oblasti konečníku nebo v ústech. Vřed je doprovázen nebolestivým zduřením regionálních mízních uzlin. I bez léčby se vřed během 3 až 6 týdnů spontánně zahojí, ale infekce přetrvává a přechází do dalšího stádia.
2. Sekundární stádium
Tato fáze nastupuje 4 až 10 týdnů po objevení tvrdého vředu. Bakterie se krevním oběhem rozšířily po celém těle. Projevy jsou velmi pestré a mohou napodobovat mnoho jiných onemocnění.
- Vyrážka (syfilis secundaria maculopapulosa): Nejtypičtějším příznakem je nesvědivá vyrážka, která se objevuje na trupu, končetinách a charakteristicky i na dlaňích a ploskách nohou.
- Condylomata lata: V místech vlhké zapářky (genitál, konečník, podpaží) se mohou vytvořit široké, ploché, šedobílé, vysoce infekční papuly.
- Celkové příznaky: Může se objevit horečka, bolest v krku, únava, bolesti hlavy, bolesti kloubů, úbytek na váze a generalizované zduření mízních uzlin.
- Alopecia syphilitica: Vzácněji dochází k ložiskovému vypadávání vlasů, které připomíná "kožich ožraný od molů".
Příznaky sekundárního stádia rovněž po několika týdnech až měsících samy odezní, i když se mohou opakovaně vracet. Nemoc poté přechází do latentní fáze.
3. Latentní stádium
V této fázi nemá pacient žádné klinické příznaky, ale sérologické testy jsou pozitivní. Bakterie v těle přetrvávají. Latentní stádium se dělí na:
- Časné latentní: Trvá do jednoho roku od nákazy. Pacient je stále považován za potenciálně infekčního.
- Pozdní latentní: Trvá déle než rok. Riziko přenosu je minimální (kromě přenosu z matky na plod).
Tato fáze může trvat mnoho let, někdy i do konce života, aniž by se objevily další komplikace. Asi u jedné třetiny neléčených jedinců však nemoc přechází do terciárního stádia.
4. Terciární stádium (pozdní)
Tato nejzávažnější fáze se rozvíjí po letech až desetiletích (typicky 10–30 let) od primární infekce. Způsobuje nevratné poškození orgánů.
- Gumatózní syfilis: Tvorba tzv. gummat – měkkých, gumovitých ložisek zánětu, která mohou destruovat tkáně kůže, kostí a vnitřních orgánů.
- Kardiovaskulární syfilis: Postihuje především aortu, vede k jejímu zánětu (aortitida), rozšíření (aneurysma) a nedomykavosti aortální chlopně.
- Neurosyfilis: Postižení centrálního nervového systému, které může probíhat v několika formách, např. jako meningitida, tabes dorsalis (degenerace zadních provazců míšních s poruchami chůze a čití) nebo progresivní paralýza (demence, změny osobnosti, psychotické stavy).
🤰 Vrozená (kongenitální) syfilis
Přenos infekce z matky na plod může mít fatální následky. Může způsobit úmrtí plodu, předčasný porod nebo narození dítěte s příznaky, které se dělí na časné (projeví se do 2 let věku – vyrážka, rýma, poškození kostí a orgánů) a pozdní (projeví se po 2. roce – typické jsou tzv. Hutchinsonovy zuby, sedlovitý nos, hluchota a další). Prevencí je důsledný screening všech těhotných žen.
🔬 Diagnostika
Diagnóza syfilis se opírá o anamnézu, klinické vyšetření a laboratorní testy.
- Mikroskopie v zástinu: Přímý průkaz pohyblivých spirochét ze stěru z tvrdého vředu nebo z lézí sekundárního stádia. Tato metoda je průkazná pouze v časných fázích.
- Sérologické testy (z krve): Jsou základem diagnostiky. Dělí se na dvě hlavní skupiny:
- Netreponemové (nespecifické) testy:** Například VDRL (Venereal Disease Research Laboratory) nebo RPR (Rapid Plasma Reagin). Detekují protilátky proti látkám uvolněným z buněk poškozených bakterií. Jsou vhodné pro screening a sledování úspěšnosti léčby (jejich titr po léčbě klesá). Mohou však dávat falešně pozitivní výsledky u jiných stavů (např. autoimunitní onemocnění, jiné infekce, těhotenství).
- Treponemové (specifické) testy:** Například TPHA (Treponema Pallidum Hemagglutination Assay), FTA-ABS (Fluorescent Treponemal Antibody Absorption) nebo moderní imunotesty (ELISA, CLIA). Detekují protilátky přímo proti bakteriím Treponema pallidum. Slouží k potvrzení diagnózy a obvykle zůstávají pozitivní po celý život, i po úspěšné léčbě.
U podezření na neurosyfilis se provádí vyšetření mozkomíšního moku.
💊 Léčba
Lékem volby pro všechna stádia syfilis je penicilin. Způsob podání a délka léčby závisí na stádiu onemocnění.
- U časných stádií (primární, sekundární, časná latentní) obvykle stačí jediná nitrosvalová injekce dlouhodobě působícího benzathin-penicilinu G.
- U pozdních stádií a neurosyfilis je nutná intenzivnější a delší léčba, často za hospitalizace s podáváním penicilinu do žíly.
U pacientů s alergií na penicilin se používají alternativní antibiotika, jako je doxycyklin nebo tetracyklin.
Během prvních 24 hodin po zahájení léčby se může objevit tzv. Jarisch-Herxheimerova reakce. Jedná se o akutní stav s horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy a svalů, způsobený masivním rozpadem bakterií a uvolněním jejich toxinů. Reakce obvykle sama odezní a není důvodem k přerušení léčby.
Nezbytnou součástí léčby je také vyšetření a přeléčení všech sexuálních partnerů pacienta.
🛡️ Prevence
Prevence syfilis spočívá v zásadách bezpečného sexuálního chování.
- Sexuální abstinence nebo dlouhodobý vzájemně monogamní vztah s neinfikovaným partnerem.
- Správné a důsledné používání kondomů při každém pohlavním styku. Kondomy významně snižují riziko přenosu, ale nechrání stoprocentně, pokud se infekční ložisko nachází mimo krytou oblast.
- Screening rizikových populací (např. muži mající sex s muži, osoby s více sexuálními partnery) a povinný screening všech těhotných žen, který je klíčový pro prevenci vrozené syfilis.
- Osvěta a informovanost veřejnosti o rizicích, příznacích a možnostech léčby pohlavně přenosných nemocí.
🌍 Epidemiologie
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dochází celosvětově k milionům nových případů syfilis ročně. Po výrazném poklesu ve 20. století zažívá mnoho zemí, včetně České republiky a dalších států Evropské unie i USA, od přelomu tisíciletí opětovný nárůst počtu případů. Tento trend je dáván do souvislosti především s rizikovým sexuálním chováním a vyšším výskytem ve skupině mužů majících sex s muži (MSM), často v kombinaci s HIV infekcí. Syfilis zvyšuje riziko přenosu i nákazy virem HIV.
🧑🏫 Pro laiky
Syfilis je vážná bakteriální infekce, která se nejčastěji přenáší nechráněným sexem. Není to virus jako HIV nebo chřipka, ale bakterie, kterou lze zničit antibiotiky. Problém je, že její první příznak – nebolestivý vřídek – sám zmizí, což může lidi ukolébat, že jsou v pořádku. Nemoc ale v těle zůstává a "spí". Po měsících se může objevit vyrážka, která také zmizí. Pokud se nemoc neléčí, může po mnoha letech tiše poškozovat srdce, mozek a další orgány, což může vést k demenci, slepotě nebo smrti. Dobrou zprávou je, že pokud se syfilis odhalí včas, je snadno léčitelná, často jen jednou nebo několika injekcemi penicilinu. Klíčová je prevence (používání kondomu) a testování, zejména u těhotných žen, aby se zabránilo přenosu na dítě.