Demence

Rozbalit box

Obsah boxu

Demence je souhrnné označení pro skupinu onemocnění, která jsou charakterizována postupným úbytkem kognitivních funkcí, jako je paměť, myšlení, orientace, řeč a schopnost učení, což vede k narušení každodenních aktivit a soběstačnosti jedince. Nejedná se o běžnou součást stárnutí, ale o získanou a progredující poruchu mozkových funkcí.

🧠 Definice a typy

Demence je definována jako získaná porucha mozkových funkcí, která je natolik závažná, že omezuje běžné denní činnosti a trvá nejméně šest měsíců. Postiženy mohou být nejen kognitivní funkce, ale i emoce, motivace a sociální dovednosti. V pokročilých stádiích onemocnění dochází k úpadku osobnosti, kdy postižený jedinec není schopen vykonávat běžnou denní rutinu a je odkázán na péči rodiny nebo profesionálů.

Mezi hlavní typy demence patří:

Alzheimerova choroba (AD): Nejčastější forma demence, tvoří 50–60 % až 60–65 % všech případů. Je charakterizována postupnou ztrátou paměti, myšlení, jazyka a osobnosti. Příčinou je atrofie mozkové tkáně a ukládání amyloidních plaků a tau proteinu v mozku.
Vaskulární demence: Druhá nejčastější forma, způsobená poškozením cév v mozku, které vede k nedostatečnému okysličování mozku (hypoxii) nebo k malým mrtvicím.
Demence s Lewyho tělísky: Projevuje se kolísáním kognitivních funkcí, zrakovými halucinacemi a parkinsonskými příznaky. Je druhou nejčastější degenerativní demencí, často však není včas a správně diagnostikována.
Frontotemporální demence (FTD): Postihuje častěji mladší pacienty (kolem 50. roku života) a je způsobena degenerací čelního nebo spánkového laloku. Typické jsou změny charakteru, poruchy zpracování emocí a pomalu postupující ztráta řeči (afázie).
Demence u Parkinsonovy nemoci a Huntingtonovy choroby: Demence, které se rozvíjejí v rámci jiných neurodegenerativních onemocnění.
Sekundární demence: Vznikají v důsledku jiných onemocnění, jako jsou metabolické poruchy, infekce (např. syfilis, AIDS), mozkové nádory, Pellagra nebo úrazy hlavy.

🔬 Příčiny a rizikové faktory

Přesné příčiny demence nejsou vždy zcela známy, ale existuje řada faktorů, které zvyšují riziko jejího vzniku.

Nezměnitelné rizikové faktory:

Věk: Vyšší věk je hlavním rizikovým faktorem. Prevalence demence exponenciálně narůstá od 60 let věku. Ve věku 70 let trpí demencí přibližně 3 % populace, v 85 letech už 22 % a ve věku nad 90 let postihuje každého třetího člověka.
Genetika: Kumulace případů demence v rodinách naznačuje roli genetických příčin, zejména u Huntingtonovy choroby. Lidé, kteří zdědí jednu nebo více kopií genu ApoE4, mají vyšší riziko Alzheimerovy choroby.

Modifikovatelné rizikové faktory: Podle výzkumů existuje 12 zásadních modifikovatelných rizikových faktorů, které se podílejí na přibližně 40 % světového výskytu demence. Jejich ovlivnění může významně snížit riziko vzniku demence. Patří mezi ně:

Nižší vzdělání: Nízká úroveň dosaženého vzdělání.
Hypertenze: Vysoký krevní tlak.
Porucha sluchu: Zhoršení nebo ztráta sluchu.
Kouření: Zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.
Obezita: Zvláště ve středním věku.
Deprese: Depresivní onemocnění a chronický stres.
Nízká fyzická aktivita: Nedostatek pravidelného pohyb.
Diabetes mellitus: Cukrovka.
Sociální izolovanost: Nedostatek sociálních kontaktů.
Nadměrná konzumace alkoholu: Zneužívání alkoholu.
Traumatické poranění mozku: Vážná poranění hlavy.
Znečištění ovzduší: Nově identifikovaný faktor.

Další rizikové faktory zahrnují hyperlipidemii a expozici pesticidům.

📈 Prevalence a epidemiologie

Demence představuje celosvětový zdravotnický a sociální problém. Podle odhadů WHO trpí demencí na celém světě téměř 50 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2030 se tento počet zvýší na téměř 76 milionů a do roku 2050 na 135 milionů.

V České republice je situace podobně alarmující. V roce 2023 žilo v Česku téměř 171 000 lidí s demencí, z toho 54 220 mužů a 116 563 žen. Nejvíce obyvatel s demencí žije v Praze (více než 21 000), následované Středočeským (20 296) a Jihomoravským krajem (19 793). Očekává se, že do roku 2050 vzroste počet lidí s demencí v Česku na 297 000, což je téměř o 20 000 více, než se předpokládalo ve starších modelech. Tento nárůst je způsoben stárnutím populace, včetně generace takzvaných Husákových dětí.

🔍 Diagnostika

Včasná a přesná diagnostika demence je klíčová pro zahájení vhodné léčby a managementu onemocnění. Doporučené postupy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci a dalších demencí jsou vytvářeny a aktualizovány odbornými společnostmi, jako je Česká neurologická společnost a Česká alzheimerovská společnost.

Diagnostický proces zahrnuje:

Klinické vyšetření: Zhodnocení kognitivních funkcí je zásadní.
Kognitivní testy: Pro záchyt demence se doporučují krátké testy kognitivních funkcí, jako je Mini Mental State Examination (MMSE) nebo Montreal Cognitive Assessment (MoCA).
Zobrazovací metody: Magnetická rezonance (MRI) a Pozitronová emisní tomografie (PET) se používají k vyloučení jiných příčin demence a k detekci změn v mozku charakteristických pro Alzheimerovu chorobu.
Laboratorní testy: Zahrnují krevní testy k vyloučení metabolických nebo endokrinních poruch.
Analýza cerebrospinálního moku: Může pomoci při diagnostice Alzheimerovy choroby na základě biochemické analýzy.
Biomarkery: V roce 2025 hrají plazmatické biomarkery, například plazma p-tau 217, stále důležitější roli v diagnostice a jako kritéria způsobilosti pro účast v klinických hodnoceních.

💊 Léčba a management

Ačkoli demence zůstává v mnoha případech nevyléčitelnou, existují možnosti, jak zpomalit její progresi a zmírnit příznaky.

Symptomatická léčba:

Inhibitory acetylcholinesterázy a memantin: Tyto léky se používají k léčbě kognitivního deficitu a zlepšení soběstačnosti u pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími demencemi. Jsou dostupné od 90. let 20. století.

Nové cílené terapie (2025): Výzkum v oblasti léčby Alzheimerovy choroby a demence je intenzivní. V roce 2025 byl naplánován 11procentní nárůst klinických studií.

Lecanemab (Leqembi): Evropská komise schválila tento přípravek v dubnu 2025 pro léčbu Alzheimerovy choroby v raném stadiu. Lecanemab se zaměřuje na amyloidní plaky v mozku a může zpomalit klinickou progresi onemocnění. Je určen pro pacienty s mírnou kognitivní poruchou nebo mírnou demencí Alzheimerova typu, kteří nemají dvě kopie genu ApoE4. V Česku by měl být dostupný začátkem roku 2026.
Donanemab (Kisunla): Evropská léková agentura (EMA) v červenci 2025 doporučila udělit registraci pro donanemab k léčbě časné Alzheimerovy choroby. Stejně jako lecanemab, i donanemab cílí na snížení amyloidních plaků.

Důležité je, že tyto nové léky Alzheimerovu chorobu nevyléčí, ale mohou zpomalit její progresi, prodloužit dobu, po kterou si pacient zachová soběstačnost. Léčba je infuzní a vyžaduje pravidelné docházení do specializovaných neurologických center.

🤝 Prevence

Ačkoli neexistuje zaručený způsob, jak zcela zabránit vzniku demence, je možné významně snížit riziko jejím rozvoje a oddálit nástup příznaků. Podle studie z roku 2024 lze až 45 % případů demence oddálit nebo jim zcela předejít úpravou životního stylu.

Doporučené preventivní strategie zahrnují:

Fyzická aktivita: Pravidelný pohyb, jako je běh, chůze, plavání nebo jízda na kole, zvyšuje prokrvení mozku a podporuje tvorbu BDNF. Již 7 000 kroků denně může snížit riziko demence téměř o 40 %.
Vyvážená strava: Kvalitní výživa bohatá na listovou zeleninu, ovoce, luštěniny, ořechy, ryby, celozrnné pečivo a olivový olej (např. středomořská dieta) má protizánětlivé účinky a podporuje funkci mozku. Je důležité omezit konzumaci ultra-zpracovaných potravin.
Kvalitní spánek: Dostatek kvalitního spánku (7–8 hodin denně pro většinu dospělých) je nezbytný pro regeneraci mozku. Lidé, kteří ve středním věku spí méně než šest hodin denně, mají až o 30 % vyšší riziko rozvoje demence.
Duševní aktivita: Zapojení do aktivit vyžadujících náročnější duševní činnost (např. čtení, psaní, učení se nového jazyka, hraní na hudební nástroj) zlepšuje kognitivní rezervu mozku.
Sociální interakce: Udržování aktivního sociálního života a dostatek sociálních kontaktů snižuje riziko demence.
Kontrola cévních rizikových faktorů: Kontrola krevního tlaku, krevních lipidů a cukrovky je důležitá pro zdraví cév a mozku.
Léčba poruch sluchu: Prevence a léčba poruch sluchu mohou snížit celkový výskyt demence.
Omezení kouření a alkoholu: Vyvarovat se kouření a nadměrné konzumace alkohol.

💡 Výzkum a budoucí perspektivy

V roce 2025 je plán vývoje léků na Alzheimerovu chorobu rozmanitý a obsahuje látky, které řeší 15 základních chorobných procesů. Probíhá 182 klinických studií, z toho 48 ve fázi III, hodnotících 138 léků. Zvýšenou roli hrají biomarkery, které slouží k určení způsobilosti a posouzení výsledků v klinických studiích.

Výzkum se zaměřuje na pochopení biologické heterogenity Alzheimerovy choroby, zlepšení zobecnitelnosti výsledků studií a usnadnění přístupu k přesné medicíně. Kromě farmakologických přístupů se zkoumají i nefarmakologické strategie a vliv životního stylu na prevenci demence.

👨‍👩‍👧‍👦 Dopad na rodiny a společnost

Demence má významný dopad nejen na samotné pacienty, ale i na jejich rodiny a celou společnost. Pacienti s demencí se postupně stávají závislými na péči druhých, což klade obrovskou zátěž na pečující osoby, často rodinné příslušníky. Tato péče může vést k fyzickému a psychickému vyčerpání pečujících, sociální izolaci a finančním potížím.

V České republice se počet lidí s demencí rychle zvyšuje, a s tím i potřeba sociálních a zdravotních služeb. Česká alzheimerovská společnost (ČALS) hraje klíčovou roli v podpoře lidí s demencí a jejich pečujících, poskytuje poradenství, vzdělávání a usiluje o zlepšení systému péče. Koncept „Dementia friendly společnosti“ se snaží zlepšit povědomí a podporu pro lidi s demencí v běžném životě.

📚 Pro laiky

Představte si svůj mozek jako supermoderní počítač. V mládí funguje skvěle, rychle si pamatuje nové věci, umí řešit složité úkoly a je plný nápadů. Demence je jako když se v tom počítači začnou pomalu, ale jistě, kazit důležité součástky. Nejdřív si třeba jen občas nepamatuje, kam jste uložili soubor, nebo mu trvá déle najít správné slovo. Postupně se ale tyto problémy zhoršují.

Člověk s demencí může začít zapomínat nedávné události – třeba co měl k obědu nebo s kým před chvílí mluvil. Staré vzpomínky ale často zůstanou zachované. Může mít potíže s orientací, třeba se ztratí na známé cestě. Mění se i jeho nálada a osobnost – může být smutný, úzkostný, podrážděný nebo apatický. Postupně se stává stále méně soběstačným a potřebuje pomoc s běžnými denními úkony, jako je oblékání, jídlo nebo hygiena.

Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, kdy se v mozku hromadí škodlivé bílkoviny, které ničí mozkové buňky. Ale demenci mohou způsobit i jiné věci, třeba malé mrtvice v mozku nebo úrazy hlavy.

Co můžete dělat? I když demence není vždycky možné předejít, můžete se snažit svůj „mozkový počítač“ udržovat v co nejlepší kondici. To znamená:

Hýbat se: Pravidelné cvičení je pro mozek jako palivo.
Jíst zdravě: Hodně ovoce, zeleniny, ryb a celozrnných potravin.
Dost spát: Kvalitní spánek je pro mozek jako dobíjení baterie.
Trénovat mozek: Číst, učit se nové věci, luštit křížovky.
Být s lidmi: Sociální kontakty udržují mozek aktivní a šťastný.

Pokud si všimnete, že vy nebo někdo z vašich blízkých má potíže s pamětí nebo myšlením, je důležité jít k lékař. Včasná diagnostika a správná péče mohou pomoci zpomalit průběh nemoci a zlepšit kvalitu života.