Přeskočit na obsah

Vaječník

Z Infopedia
Verze z 12. 12. 2025, 20:08, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - orgán

Vaječník (latinsky ovarium, řecky ooforon) je párová žláza s vnitřní i vnější sekrecí, která představuje ženskou pohlavní žlázu (gonádu). Je součástí ženské pohlavní soustavy u obratlovců, včetně člověka. Jeho hlavními funkcemi jsou produkce ženských pohlavních buněk – vajíček (oocytů) – a produkce ženských pohlavních hormonů, především estrogenů a progesteronu.

U lidské ženy jsou vaječníky dva, uložené v pánevní dutině po stranách dělohy. Mají oválný, mírně zploštělý tvar připomínající mandle a jejich velikost se mění v závislosti na věku a fázi menstruačního cyklu.

🧬 Anatomie a histologie

Vaječník je komplexní orgán s charakteristickou makroskopickou i mikroskopickou stavbou, která se v průběhu života ženy dynamicky mění.

🌍 Makroskopická stavba

U dospělé ženy měří vaječník přibližně 3–5 cm na délku, 1,5–3 cm na šířku a 0,5–1,5 cm na tloušťku. Jeho hmotnost se pohybuje mezi 5 a 10 gramy. Před pubertou je jeho povrch hladký, ale po zahájení ovulačních cyklů se stává postupně zbrázděným a zjizveným v důsledku opakovaného praskání folikulů a následného hojení.

Vaječník je v pánevní dutině fixován několika vazy:

  • Ligamentum ovarii proprium: Spojuje vaječník s rohem dělohy.
  • Ligamentum suspensorium ovarii: Široký vaz, který připevňuje vaječník k boční stěně pánve. Tímto vazem prochází i hlavní cévní a nervové zásobení – vaječníková tepna a žíla.
  • Mesoovarium: Část širokého děložního vazu (ligamentum latum uteri), která připojuje vaječník k zadní straně tohoto vazu.

Cévní zásobení zajišťuje primárně arteria ovarica, která odstupuje přímo z břišní aorty. Žilní krev je odváděna pravou vena ovarica do dolní duté žíly a levou vena ovarica do levé ledvinné žíly.

🔬 Mikroskopická stavba

Na řezu vaječníkem lze rozlišit dvě hlavní části:

  • Kůra (cortex ovarii): Vnější, funkční vrstva, která obsahuje vaječníkové folikuly v různých stádiích vývoje. Každý folikul obsahuje jeden oocyt. Kůra je tvořena hustým vazivem.
  • Dřeň (medulla ovarii): Vnitřní část tvořená řídkým vazivem, která obsahuje bohatou síť krevních a lymfatických cév a nervových vláken. Dřeň zajišťuje výživu a regulaci kůry.

Povrch vaječníku je kryt jednovrstevným kubickým epitelem, který se nazývá zárodečný (germinální) epitel. Pod ním se nachází hustá vazivová vrstva zvaná tunica albuginea.

⚙️ Funkce

Vaječník plní dvě klíčové a vzájemně propojené funkce: gametogenní (tvorba vajíček) a endokrinní (produkce hormonů).

🥚 Oogeneze (vývoj vajíček)

Oogeneze je proces zrání ženských pohlavních buněk. Na rozdíl od mužů, kde spermatogeneze probíhá kontinuálně od puberty, se žena rodí s konečným počtem vajíček (respektive jejich prekurzorů, primárních oocytů). Tyto oocyty jsou uloženy v tzv. primordiálních folikulech. Odhaduje se, že při narození jich je přibližně 1–2 miliony, do puberty jich přežije asi 400 000.

Během každého menstruačního cyklu začne pod vlivem folikulostimulačního hormonu (FSH) z hypofýzy růst a zrát několik folikulů. Procházejí několika stádii: 1. Primordiální folikul: Klidové stádium, oocyt obklopený jednou vrstvou plochých folikulárních buněk. 2. Primární folikul: Folikulární buňky se stávají kubickými. 3. Sekundární (antrální) folikul: Mezi folikulárními buňkami se začíná tvořit dutinka (antrum) naplněná tekutinou. 4. Graafův (zralý) folikul: Dominantní folikul, který doroste do velikosti až 2,5 cm. Vyklenuje se na povrchu vaječníku a je připraven k ovulaci.

Kolem 14. dne cyklu dochází k prudkému vzestupu hladiny luteinizačního hormonu (LH), což způsobí prasknutí Graafova folikulu a uvolnění zralého vajíčka do břišní dutiny, odkud je zachyceno vejcovodem.

hormonální produkce

Buňky rostoucích folikulů (konkrétně buňky theca interna a granulosa) produkují ženské pohlavní hormony – estrogeny (hlavně estradiol). Estrogeny jsou zodpovědné za:

  • Vývoj sekundárních pohlavních znaků v pubertě (růst prsů, typické ukládání tuku).
  • Růst a regeneraci děložní sliznice (endometria) v první polovině menstruačního cyklu.
  • Udržování zdraví kostí, kůže a cév.

Po ovulaci se ze zbytku prasklého folikulu formuje dočasná endokrinní žláza zvaná žluté tělísko (corpus luteum). To produkuje především progesteron a v menší míře i estrogeny. Progesteron připravuje děložní sliznici na přijetí oplodněného vajíčka (nidace) a v případě těhotenství udržuje jeho raná stádia. Pokud k oplodnění nedojde, žluté tělísko zaniká, hladiny hormonů klesají a dochází k menstruaci.

🔄 Menstruační cyklus

Vaječník je hlavním řídícím orgánem menstruačního cyklu. Cyklus se dělí na dvě hlavní fáze z pohledu vaječníku: 1. Folikulární fáze (cca 1.–14. den): Dominantní je růst folikulů a produkce estrogenů. Končí ovulací. 2. Luteální fáze (cca 14.–28. den): Dominantní je funkce žlutého tělíska a produkce progesteronu. Končí zánikem žlutého tělíska (pokud nedojde k těhotenství).

Tato cyklická aktivita je řízena hormony z hypotalamu (GnRH) a hypofýzy (FSH, LH) prostřednictvím systému negativní a pozitivní zpětné vazby.

🩺 Klinický význam a onemocnění

Vaječníky jsou místem řady funkčních změn i patologických stavů.

  • Cysty na vaječnících: Jsou to dutiny naplněné tekutinou. Většina z nich je funkčních (např. neprasklý folikul) a samovolně mizí. Některé však mohou být patologické a vyžadují léčbu.
  • Syndrom polycystických ovarií (PCOS): Jedná se o častou hormonální poruchu, která vede k poruchám ovulace, nadprodukci mužských pohlavních hormonů a tvorbě mnohočetných malých cyst na vaječnících. Je častou příčinou neplodnosti.
  • Rakovina vaječníků: Závažné onkologické onemocnění, které je často diagnostikováno v pokročilém stádiu kvůli nespecifickým příznakům. Riziko stoupá s věkem.
  • Ovariální torze: Přetočení vaječníku kolem své cévní stopky, což vede k zaškrcení přívodu krve. Jedná se o akutní stav vyžadující okamžitou operaci.
  • Předčasné ovariální selhání: Vyhasnutí funkce vaječníků před 40. rokem věku, které vede k předčasné menopauze.

🔬 Srovnávací anatomie

Vaječníky se vyskytují u všech samic obratlovců. U ptáků a některých plazů je typicky plně funkční pouze levý vaječník, zatímco pravý zakrňuje. U ryb a obojživelníků mohou vaječníky produkovat obrovské množství vajíček (jiker) v jedné snůšce. Struktura a hormonální cykly se mezi jednotlivými druhy liší v závislosti na jejich reprodukční strategii.

💡 Pro laiky

Vaječník si lze představit jako malý, ale nesmírně důležitý "trezor" a zároveň "továrnu" v ženském těle.

  • Trezor na vajíčka: Každá žena se narodí s určitým počtem "zárodků" budoucích vajíček, které jsou bezpečně uloženy ve vaječnících. Tento počet se během života už nezvyšuje, naopak postupně klesá.
  • Továrna na hormony: Vaječníky vyrábějí dva klíčové ženské hormony. První, estrogen, je zodpovědný za to, že se z dívky stává žena (např. růst prsou), a každý měsíc připravuje "hnízdo" v děloze. Druhý, progesteron, se tvoří po uvolnění vajíčka a toto "hnízdo" zútulňuje a připravuje na příchod miminka.
  • Měsíční cyklus: Každý měsíc vaječník vybere jedno vajíčko, nechá ho dozrát v ochranném obalu (folikulu) a přibližně v polovině cyklu ho uvolní na cestu k možnému oplodnění. Tomuto uvolnění se říká ovulace. Pokud k oplodnění nedojde, továrna na hormony se "vypne", což vede k menstruaci, a celý proces začíná znovu.


Šablona:Aktualizováno