Měkkýši
Obsah boxu
Měkkýši (Mollusca) jsou nesmírně rozmanitý a úspěšný kmen bezobratlých živočichů. S více než 85 000 popsanými recentními druhy představují druhý nejpočetnější živočišný kmen hned po členovcích. Fosilních druhů je známo dalších přibližně 70 000. Do tohoto kmene patří tak známí zástupci jako hlemýždi, škeble, ústřice, sépie, chobotnice a olihně, ale i mnoho méně známých skupin. Vyskytují se téměř ve všech typech prostředí – v mořích (od přílivových zón po hlubokomořské příkopy), ve sladkých vodách i na souši. Věda zabývající se měkkýši se nazývá malakologie.
Tělo měkkýšů je nečlánkované a obvykle se skládá ze tří hlavních částí: svalnaté nohy sloužící k pohybu, hlavy s smyslovými orgány a útrobního vaku, který obsahuje vnitřní orgány. Celý útrobní vak je kryt kožním záhybem zvaným plášť (pallium), který produkuje pevnou vápnitou schránku (lasturu nebo ulitu), jež slouží jako ochrana. Typickým orgánem měkkýšů je radula, chitinózní páska se zoubky sloužící ke strouhání potravy, která však chybí u mlžů.
📜 Evoluce a paleontologie
Měkkýši patří mezi nejstarší živočišné kmeny s bohatým fosilním záznamem. První nepochybní zástupci se objevují v raném kambriu přibližně před 540 miliony lety. Mezi nejstarší známé měkkýše patří rody jako Kimberella z pozdního ediakaru, i když její zařazení je stále předmětem diskusí.
Během prvohor došlo k obrovské diverzifikaci. V ordoviku a siluru dominovali mořím primitivní hlavonožci s rovnými schránkami, známí jako nautiloidi. V devonu se objevili první amoniti, kteří se stali vůdčí skupinou hlavonožců po zbytek druhohor. Amoniti, spolu s belemnity (předchůdci dnešních olihní a sépií), vyhynuli na konci křídy při velkém vymírání spolu s dinosaury.
Plži a mlži byli úspěšní po celou dobu fanerozoika a přežili několik masových vymírání. Plži jako jediná skupina měkkýšů úspěšně kolonizovali souš, což se jim podařilo nezávisle na sobě několikrát. Fosilní schránky měkkýšů jsou důležitými vůdčími fosiliemi, které pomáhají geologům datovat horninové vrstvy.
⚙️ Základní stavba těla
Přestože jsou měkkýši velmi rozmanití, lze odvodit hypotetického společného předka s několika klíčovými znaky. Tělo je dvoustranně souměrné a nečlánkované.
- Hlava: Obvykle nese ústní otvor, oči a smyslová tykadla. U mlžů je hlava redukovaná.
- Noha: Svalnatý orgán na břišní straně těla, primárně sloužící k pohybu (lezení, hrabání, plavání). U hlavonožců je přeměněna v ramena a chapadla kolem úst.
- Útrobní vak: Nachází se na hřbetní straně a obsahuje většinu orgánových soustav (trávicí, cévní, vylučovací, pohlavní).
- Plášť (Pallium): Kožní záhyb, který překrývá útrobní vak. Jeho vnější epitel vylučuje schránku. Prostor mezi pláštěm a tělem se nazývá plášťová dutina, kde jsou uloženy dýchací orgány (žábry neboli ktenidie), a ústí do ní anus a vývody vylučovací a pohlavní soustavy.
- Schránka: Většinou vnější, tvořená uhličitanem vápenatým (ve formě kalcitu nebo aragonitu) a organickou hmotou (conchiolin). Skládá se ze tří vrstev:
* Periostrakum: Tenká vnější organická vrstva. * Ostracum: Střední, nejsilnější vrstva z krystalického vápence. * Hypostrakum (perleť): Vnitřní vrstva z tenkých destiček aragonitu. Schránka může být jednolitá (plži), dvoudílná (mlži), složená z osmi destiček (chroustnatky), redukovaná a vnitřní (sépie, olihně) nebo zcela chybět (někteří plži, chobotnice).
🧬 Vnitřní anatomie a fyziologie
Trávicí soustava
Trávicí soustava je úplná, tvořená trubicí. V ústní dutině (kromě mlžů) se nachází radula, chitinózní páska s řadami zubů, která slouží ke strouhání potravy. Do ústní dutiny ústí slinné žlázy. Potrava dále postupuje přes hltan a jícen do žaludku, do kterého ústí velká hepatopankreatická žláza produkující trávicí enzymy. Nestrávené zbytky odcházejí střevem a jsou vyloučeny řitním otvorem v plášťové dutině.
Dýchací soustava
Původním dýchacím orgánem vodních měkkýšů jsou žábry (ktenidie), které jsou umístěny v plášťové dutině. Jsou to párové, hřebínkovité útvary bohatě prokrvené. Suchozemští plži (plicnatí) mají plášťovou dutinu přeměněnou v primitivní plíce, jejichž stěna je protkána sítí vlásečnic. Někteří vodní plži dýchají také plicním vakem a musí se pravidelně nadechovat u hladiny.
Cévní soustava
Cévní soustava je u většiny měkkýšů otevřená. Srdce je uloženo v osrdečníku a skládá se z jedné komory a jedné nebo více předsíní. Z komory je krev (hemolymfa) pumpována do aorty a odtud se volně vylévá do tělních dutin (hemocoelu), kde omývá orgány. Odkysličená krev je sbírána, vedena k dýchacím orgánům, kde se okysličí, a vrací se do srdečních předsíní. Dýchacím pigmentem je nejčastěji hemocyanin, který obsahuje měď a zbarvuje krev po okysličení do modra. Výjimkou jsou hlavonožci, kteří mají uzavřenou cévní soustavu, což jim umožňuje mnohem aktivnější způsob života.
Vylučovací soustava
Vylučovacími orgány jsou metanefridie (modifikované ledviny), které jsou obvykle párové. Začínají obrvenou nálevkou v osrdečníkové dutině (coelomu) a odvádějí odpadní látky (hlavně amoniak u vodních a kyselinu močovou u suchozemských) do plášťové dutiny.
Nervová soustava
Nervová soustava je gangliová. Skládá se z několika párů ganglií (mozkové, nožní, útrobní), které jsou propojeny nervovými provazci (konektivami a komisurami). U primitivnějších skupin je žebříčkovitá. Nejvyššího stupně vývoje dosahuje u hlavonožců, kde ganglia splývají a tvoří komplexní mozek chráněný chrupavčitou schránkou.
Smyslové orgány
Měkkýši mají řadu smyslových orgánů.
- Hmatové buňky: Rozptýlené po celém těle, zejména na tykadlech a okrajích pláště.
- Chemoreceptory: Orgány pro vnímání chemických látek ve vodě či vzduchu. Specializovaným orgánem je osfradium v plášťové dutině, které testuje kvalitu vody přitékající k žábrám.
- Statocysty: Orgány pro vnímání polohy, umístěné obvykle v noze.
- Oči: Jejich složitost se liší od jednoduchých světločivných jamek (u některých mlžů) přes miskovité a pohárkové oči (u plžů) až po vysoce vyvinuté komorové oči hlavonožců, které jsou konvergentně podobné očím obratlovců.
🔄 Rozmnožování a vývoj
Měkkýši jsou většinou gonochoristé (odděleného pohlaví), ale mnoho skupin plžů jsou hermafrodité. Oplození může být vnější (u primitivnějších mořských forem) nebo vnitřní (u plžů a hlavonožců).
Z oplozeného vajíčka se u mořských měkkýšů líhne plovoucí obrvená larva zvaná trochofora, která je společná i pro další kmeny (např. kroužkovci). Ta se dále vyvíjí v pokročilejší larvální stádium, veliger, které již má základy schránky, pláště a nohy. Veliger po určité době strávené v planktonu klesá ke dnu a metamorfuje v dospělce. U sladkovodních mlžů se vyskytuje specializovaná parazitická larva zvaná glochidium, která se přichytává na žábry nebo kůži ryb. U suchozemských plžů a hlavonožců je vývoj přímý, bez larválních stádií.
वर्गीfikace
Kmen měkkýšů se tradičně dělí na 7-8 recentních tříd.
Plži (Gastropoda)
Nejpočetnější a nejrozmanitější třída (přes 60 000 druhů). Jejich tělo je asymetrické v důsledku torze útrobního vaku během vývoje. Mají dobře vyvinutou hlavu s tykadly a očima a obvykle spirálně vinutou, jednodílnou ulitu. Zahrnují formy mořské, sladkovodní i suchozemské. Příklady: hlemýžď zahradní, plovatka bahenní, slimák, ostranka, homolice.
Mlži (Bivalvia)
Druhá největší třída (asi 20 000 druhů). Jsou to výhradně vodní, převážně mořští živočichové. Tělo je bočně zploštělé a chráněné dvoudílnou schránkou (lasturou). Mají redukovanou hlavu a chybí jim radula. Živí se filtrováním drobných částeček z vody pomocí mohutných žaber. Příklady: ústřice jedlá, slávka jedlá, škeble rybničná, srdcovka, zéva obrovská.
Hlavonožci (Cephalopoda)
Nejvyvinutější a nejpohyblivější měkkýši (asi 800 druhů). Jsou to výhradně mořští dravci. Jejich noha je přeměněna v ramena s přísavkami a v plovací trychtýř. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu, komplexní oči a uzavřenou cévní soustavu. Schránka je často redukovaná a vnitřní (sépiová kost) nebo chybí. Příklady: chobotnice pobřežní, sépie obecná, oliheň obecná, loděnka hlubinná.
Chroustnatky (Polyplacophora)
Mořští měkkýši s dorzoventrálně zploštělým tělem, žijící přisedle na skalách v příbojové zóně. Jejich schránka je tvořena osmi hřbetními destičkami. Příklad: chroustnatka středomořská.
Přílipkovci (Monoplacophora)
Považováni za "živoucí fosilie", žijí ve velkých mořských hloubkách. Mají jednoduchou, miskovitou schránku a některé jejich vnitřní orgány (žábry, svaly) vykazují znaky metamerie (segmentace), což naznačuje evoluční vztahy ke kroužkovcům. Příklad: rod Neopilina.
Kelnatky (Scaphopoda)
Mořští měkkýši s trubkovitou, mírně prohnutou schránkou připomínající sloní kel, která je na obou koncích otevřená. Žijí zahrabaní v mořském dně. Příklad: rod Dentalium.
Červovci (Aplacophora)
Drobní, červovití mořští měkkýši bez schránky, jejichž tělo je pokryto pouze kutikulou s vápnitými jehličkami. Žijí v mořských sedimentech nebo na žahavcích.
🌍 Ekologie a rozšíření
Měkkýši osídlili prakticky všechny ekosystémy na Zemi. Většina druhů je mořských, kde obývají všechny zóny od pobřeží po hlubokomořské příkopy. Jsou klíčovou součástí mořských i sladkovodních bentických společenstev. Hrají důležitou roli v potravních řetězcích jako býložravci (požírají řasy), dravci (hlavonožci, někteří plži), filtrátoři (mlži čistí vodu), detritofágové i parazité.
Suchozemští plži jsou rozšířeni po celém světě kromě nejchladnějších a nejsušších oblastí. Jsou důležití pro rozklad organické hmoty a koloběh živin, zejména vápníku.
🧑🤝🧑 Vztah s člověkem
Měkkýši mají pro člověka velký význam, a to jak pozitivní, tak negativní.
- Potrava: Mnoho druhů mlžů (ústřice, slávky, hřebenatky), plžů (hlemýždi) a hlavonožců (kalamáry, chobotnice) je celosvětově významnou součástí lidské stravy a předmětem akvakultury.
- Šperkařství: Perly, produkované perlotvorkami (druh mlžů) jako obrana proti cizímu tělesu, jsou ceněnými drahokamy. Z perleti se vyrábějí ozdobné předměty.
- Škůdci: Někteří suchozemští plži a slimáci jsou významnými škůdci v zemědělství a zahradnictví. Lodní červi (rod Teredo), což jsou specializovaní mlži, vrtají chodby v dřevěných konstrukcích v moři (lodě, mola) a způsobují značné škody.
- Mezihostitelé parazitů: Někteří sladkovodní plži jsou mezihostiteli motolic, například schistosomózy, vážného tropického onemocnění člověka.
- Bioindikátory: Mlži, jakožto filtrátoři, hromadí ve svých tkáních znečišťující látky z okolí. Jsou proto využíváni k monitorování kvality vody.
- Věda: Nervová soustava hlavonožců, zejména obří axon olihně, je klíčovým modelovým systémem v neurobiologii. Studium jejich inteligence a chování přináší nové poznatky o evoluci poznávacích schopností.
🤔 Pro laiky
- Radula: Představte si ji jako miniaturní kuchyňský struhák nebo pilník v ústech hlemýždě. Používá ho k seškrabávání potravy, například řas z kamene nebo listů rostlin.
- Plášť: Je to jako kabát, který má měkkýš neustále na sobě. Tento "kabát" je zodpovědný za výrobu tvrdé ochranné schránky (ulity nebo lastury) tím, že vylučuje vápenaté látky.
- Hemocyanin: Zatímco naše krev je červená díky hemoglobinu obsahujícímu železo, krev většiny měkkýšů je bezbarvá. Když se ale naváže na kyslík, zmodrá, protože obsahuje pigment s mědí. Je to jejich verze "krvinky".
- Ktenidie: Jsou to v podstatě žábry měkkýšů. Vypadají jako jemné hřebínky nebo pírka a slouží k dýchání pod vodou, podobně jako žábry u ryb.
- Veliger: Je to "dítě" mořského měkkýše. Malinká plovoucí larva, která má už základy budoucí schránky a plovací "závoj", díky kterému se může vznášet ve vodě, než dospěje a usadí se na dně.