Vinná réva
Obsah boxu
Réva vinná (latinsky Vitis vinifera) je popínavá dřevina z čeledi révovité (Vitaceae), jejíž plody, hrozny, jsou využívány k přímé konzumaci, sušení, a především k výrobě vína a dalších produktů. Jde o jednu z nejstarších kulturních rostlin na světě, jejíž pěstování a zpracování má hluboké historické a ekonomické kořeny. Rostlina je charakteristická svými listy s třemi až pěti laloky, úponky, kterými se přichycuje k opoře, a plody – bobulemi různých barev, od zelené přes žlutou po červenou až tmavofialovou.
⏳ Historie
Réva vinná doprovází člověka od počátku jeho existence, přičemž první výskyt révy je datován již do druhohor, před 150 miliony let, což ji řadí mezi nejstarší kulturní rostliny. Archeologické důkazy naznačují, že paleolitický lovci a sběrači konzumovali plody planě rostoucí révy vinné lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) již v paleolitu. Nejstarší archeologicky doložené doklady o výrobě vína, konkrétně nálezy keramických nádob s chemickými zbytky vína, pocházejí z oblasti jižního Kavkazu, zejména z dnešní Gruzie, a jsou datovány až do roku 6000 př. n. l. Další rané důkazy o výrobě vína, včetně džbánu s usazeninami vína a pryskyřice pro konzervaci, byly objeveny na území dnešního Íránu a Izraele a pocházejí z období mezi 5400 a 5000 př. n. l., což naznačuje, že Sumerové byli jedni z prvních prokázaných vinařů.
Ve starověkém Egyptě bylo víno považováno za nápoj bohů a jeho výroba je detailně zachycena na malbách v hrobkách. Do Evropy se réva vinná a vinařství rozšířily prostřednictvím Féničanů k Řekům a od nich k Římanům. Římský císař Probus se ve 3. století n. l. zasloužil o rozšíření pěstování révy do oblastí, jako je Francie, Španělsko a Německo, a v letech 276 až 282 i na území dnešní České republiky.
V Čechách a na Moravě má vinařství dlouhou tradici. Moravský kníže Svatopluk poslal českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud vína na oslavu narození jejich syna Spytihněva v roce 892. Ve středověku, přibližně od 12. století, se o rozšíření révy vinné v severnějších částech Evropy zasloužili mniši řádu Cisterciáků, kteří přinesli sadbu z Francie a učili místní obyvatele pěstovat révu a zpracovávat hrozny. Ve 14. století pak římský císař a český král Karel IV. výrazně přispěl k rozmachu pěstování révy vinné v Čechách, mimo jiné přivezením odrůdy Rulandské šedé (Pinot gris).
🌍 Rozšíření a pěstování
Réva vinná je teplomilná a světlomilná rostlina, která se pěstuje v subtropických a mírných oblastech po celém světě. Pro pěstování jsou ideální půdy dobře propustné a bohaté na živiny. Preferuje svahovité pozemky s jihovýchod, jih a jihozápadní expozicí ke světovým stranám, které zajišťují dostatečný příjem slunečního záření a ochranu proti mrazům. Naopak rovinné pozemky a severní expozice nejsou pro produkci kvalitních vín příznivé. V České republice se réva vinná pěstuje převážně v oblastech s nadmořskou výškou do 250 metrů nad mořem, zejména na jižní Moravě a v Polabí.
Pro úspěšné pěstování potřebuje réva k rašení průměrnou denní teplotu 10 °C, přičemž nejnáročnější je na teplotu v období kvetení, kdy je ideální 30 °C (nad 35 °C může docházet k poškození). Suma aktivních teplot (součet průměrných denních teplot nad 10 °C) by měla dosahovat 2500 °C. V oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami je možné révu vinnou pěstovat ve skleníku, kde je však nutné zajistit větrání a stínění a dbát na prevenci proti padlí.
Globální produkce vína je silně ovlivněna klimatickými výkyvy. V roce 2024 se očekává, že světová produkce vína dosáhne 231 milionů hektolitrů, což představuje 2% pokles oproti již nízkému objemu v roce 2023 a je nejnižší úrovní od roku 1961. Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) odhaduje, že v roce 2025 globální produkce mírně vzroste na 232 milionů hektolitrů, což je nárůst o tři procenta oproti roku 2024, ale stále o sedm procent méně než pětiletý průměr. Největšími producenty vína v roce 2025 jsou Itálie (47,3 milionu hektolitrů), Francie (35,9 milionu hektolitrů) a Španělsko (29,4 milionu hektolitrů).
🍇 Botanická charakteristika
Réva vinná (Vitis vinifera) je dřevitá liána, která se v divoké formě může pnout až do výšky 30 metrů, přičemž průměr kmene u země může dosáhnout až 1,5 metru. Kulturní odrůdy na vinicích dorůstají výšky nejvýše 4 metrů. Rostlina se přichycuje k oporám pomocí úponků, které jsou přeměněnými větévkami.
Listy révy vinné jsou střídavé, řapíkaté, v zásadě okrouhlé, s třemi až pěti laloky a dosahují průměru až 15 cm. Na rubu mohou být pýřité až vločkatě chlupaté. Borka kmene je světlehnědá a loupe se v dlouhých pruzích. Letorosty jsou sytěji zabarvené, žlutohnědé nebo červenohnědé.
Drobné, žlutozelené květy vytvářejí bohaté laty a kvetou od května do června. Kulturní odrůdy (Vitis vinifera subsp. vinifera) jsou jednodomé a dochází u nich k samoopylení, zatímco divoké formy (Vitis vinifera subsp. sylvestris) jsou dvoudomé.
Plodem révy vinné jsou bobule kulovitého, vejčitého nebo zaobleně válcovitého tvaru, o průměru 0,4–1,5 cm a délce až 2,5 cm. Barva bobulí je velmi rozmanitá, od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou, v závislosti na odrůdě. Obsahují šťavnatou dužninu a drobné pecičky, i když existují i bezsemenné odrůdy. Kořeny révy vinné běžně dosahují délky přes 10 metrů i na skalnatém podloží.
🌱 Odrůdy a kultivary
Réva vinná (Vitis vinifera), a zejména její původní volně rostoucí poddruh réva vinná lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris), se vyznačuje vysokou heterozygotností, což vedlo ke vzniku tisíců odrůd během posledních 3000 let. V současnosti vznikají nové kultivary převážně cíleným šlechtěním, ačkoli i dříve docházelo k nahodilému křížení.
Odrůdy révy vinné se dělí především podle použití na moštové odrůdy (určené pro výrobu vína) a stolní odrůdy (určené k přímé konzumaci). Moštové odrůdy se dále rozlišují na bílé a modré (pro červená nebo růžová vína).
Mezi nejčastěji pěstované moštové odrůdy v České republice v roce 2024 patřily z bílých Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský. Z modrých odrůd dominovaly Frankovka, Svatovavřinecké, Rulandské modré a Zweigeltrebe. Tyto odrůdy dohromady pokrývají téměř polovinu vinohradů v Česku.
Mezi významné české novošlechtěnce patří Pálava, Muškát moravský a Aurelius z bílých odrůd, a André, Cabernet Moravia a Neronet z modrých odrůd. Pro výrobu zemských vín se v České republice mohou využívat i odrůdy jako Bílý Portugal, Modrý Janek, Ranuše muškátová, Šedý Portugal, Tramín žlutý a Veltlínské červenobílé.
🍷 Využití a produkty
Plody révy vinné, hrozny, mají široké spektrum využití. Primárně slouží jako surovina pro výrobu vína, ale také se konzumují čerstvé jako stolní hrozny, suší se na rozinky nebo se kandují. Z révy se dále vyrábí vinný ocet, který je vhodný do salátů. Zkvašený mošt z révy vinné je známý jako burčák.
Mimo gastronomii má réva vinná i jiné využití. Ze semínek se lisuje hroznový olej (Vitis Vinifera Oil), který se používá v kosmetických přípravcích pro své zvláčňující vlastnosti. Je vhodný zejména pro normální až mastnou pleť, rychle se vstřebává a zanechává pokožku hedvábně jemnou.
V tradičním bylinkářství a medicíně se využívají i listy a slupky hroznů. Obsahují třísloviny, flavonoidy a organické kyseliny, které jsou ceněné pro své zklidňující a antioxidační účinky. Výluh z listů révy se tradičně aplikuje při žilních potížích nebo pro podporu pružnosti pokožky. Hroznové víno obsahuje antioxidanty, které napomáhají ochraně buněk před působením volných radikálů. Sušené rozinky jsou bohatým zdrojem energie a minerálů. Výtažky ze semínek jsou ceněny pro své antioxidační schopnosti a jsou přidávány do doplňků stravy pro podporu vitality a svěžesti organismu. Procyanidiny, obsažené v révě vinné, se osvědčily jako jedny z nejvýznamnějších antioxidantů a jsou považovány za novou zbraň v preventivní léčbě chronických degenerativních onemocnění a problémů spojených se stárnutím pokožky.
🔬 Choroby a škůdci
Réva vinná je náchylná k řadě chorob a škůdců, které mohou mít zničující dopad na úrodu a zdraví rostliny. Mezi nejčastější houbové choroby patří plíseň révová (Plasmopara viticola) a padlí révové (Erysiphe necator).
- Plíseň révová se projevuje hnědými skvrnami na spodní straně listů, které se postupně stávají šedavě bílými. Může se rychle šířit po vinici, pokud není včas ošetřena.
- Padlí révové je další všudypřítomná houbová infekce. V počáteční fázi jsou charakteristické zažloutlé skvrny na listech.
Mezi nejvýznamnější škůdci patří révokaz (Phylloxera vastatrix), hmyzí škůdce původem ze Severní Ameriky. Larvy révokaza se živí kořeny a listy révy vinné, což snižuje výnos a časem ničí celé vinice. V Evropě způsobil v 19. století rozsáhlé škody a vedl k nutnosti roubování evropských odrůd na podnože odolné vůči révokazu, které pocházejí z amerických druhů révy (např. Vitis riparia, Vitis rupestris).
Mezi další choroby a škůdce patří šedá hniloba hroznů révy (plíseň šedá), virová svinutka révy vinné, roncent révy vinné a červená spála. Proti chorobám a škůdcům se používají různé zemědělské postupy, včetně výběru vhodných odrůd, zajištění dostatečného zásobování vodou, vyhýbání se nadměrnému hnojení a pravidelné monitorování vinic. V případě potřeby se aplikují postřiky.
📊 Ekonomický význam
Vinařství a pěstování révy vinné představují významné zemědělské odvětví s globálním ekonomickým dopadem. Celosvětová produkce vína v roce 2024 se odhaduje na 231 milionů hektolitrů, což je nejnižší úroveň od roku 1961. Pro rok 2025 se očekává mírný nárůst na 232 milionů hektolitrů, stále však pod pětiletým průměrem. Tento pokles je primárně způsoben klimatickými výkyvy, jako jsou jarní mrazy, silné deště a dlouhotrvající sucho, které ovlivňují produktivitu vinic.
Největšími producenty vína v roce 2025 jsou Itálie (47,3 milionu hektolitrů), Francie (35,9 milionu hektolitrů) a Španělsko (29,4 milionu hektolitrů). V Evropské unii se produkce vína v roce 2024 odhaduje na 139 milionů hektolitrů, což je 3% pokles oproti roku 2023.
V České republice se plocha vinic v roce 2024 zvýšila na 42 519 hektarů, ačkoli průměrný výnos klesl. Čeští vinaři hodnotí uplynulý rok 2024 pesimisticky kvůli změnám spotřebitelského chování a diskusím o spotřebních daních. Dvě třetiny vinařů zaznamenaly pokles příjmů a produkce. V reakci na měnící se preference zákazníků plánuje téměř třetina vinařů soustředit se více na nové odrůdy a kategorie, jako jsou biovína nebo vína s nižším obsahem alkoholu.
Ekonomický dopad se projevuje i v oblasti padělání, které má značný vliv na odvětví vína a alkoholických nápojů. Například v Itálii činily ztráty z padělání v letech 2013–2017 302 milionů eur a vedly ke ztrátě 648 pracovních míst.
💡 Zajímavosti
- Vědecké jméno rodu Vitis pochází z latinského názvu pro keř révy vinné, v přeneseném významu též pro pojem „úponek“. Druhový přívlastek vinifera vznikl sloučením latinských slov vinum (víno) a ferens (nesoucí), což znamená „přinášející víno“.
- Réva vinná je natolik stará, že archeologové doložili, že byla na světě dříve než člověk.
- V řecké mytologii je réva spojována s bohem Dionýsem (v římské mytologii Bacchus), bohem vína, veselí a šílenství. Podle jedné z pověstí je réva zakletým jinošchem Ampelos, kterého bohové proměnili ve vinný keř.
- Historie pěstování révy vinné v Čechách a na Moravě je bohatá. Již v roce 892 moravský kníže Svatopluk poslal českému knížeti Bořivojovi sud vína na oslavu narození jeho syna Spytihněva.
- V gastronomii se réva využívá i jako koření v kombinaci s malým množstvím vína k dochucování drůbeže, zvěřiny a masa.
- Zajímavou rada pro zahrádkáře je, že víno by se nemělo sázet v blízkosti kapusty, neboť tyto rostliny se prý "přirozeně nenávidí". Kapusta by údajně způsobila vínu velkou škodu a zhoubu. Staří učitelé lékařství dokonce uváděli kapustu jako zvláštní lék proti opilství.
- Nejlepší rozinky se tradičně suší v okolí španělských měst Málaga a Valencie. Hrozny určené na rozinky se nechávají na keři tak dlouho, dokud se bobule trochu nezvrásní, aby dosáhly maximální sladkosti, a poté se suší na parném slunci.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si révu vinnou jako takovou popínavou rostlinku, která je jako malý horolezec. Má takové speciální „ručičky“, kterým říkáme úponky, a těmi se chytá všeho kolem, aby se mohla pnout nahoru, třeba po stromě nebo po drátech na vinohradu. Tyto ručičky jí pomáhají dosáhnout slunce, které moc miluje.
A co jí roste? No přece hrozny! To jsou ty sladké bobule, které známe třeba z obchodu. Mají různé barvy – můžou být zelené, žluté, červené nebo i tmavě fialové, skoro černé. Když jsou hrozny zralé, jsou plné sladké šťávy. Lidé je jedí jen tak, suší je na rozinky (to jsou ty sušené sladké bobulky, co maminka dává do pečiva), nebo z nich dělají mošt a pak víno. Víno je vlastně zkvašená šťáva z hroznů, a proto je jen pro dospělé.
Réva vinná je jako taková stará babička mezi rostlinami, protože je na světě už strašně dlouho, déle než člověk. Už dávno, dávno, když ještě nebyly obchody ani auta, lidé sbírali hrozny v lese a pak je začali pěstovat na polích, aby jich měli víc. Tak vznikly vinice, což jsou takové speciální „zahrádky“ pro révu.
Ale i réva může být někdy nemocná. Může dostat třeba „plíseň“, což je takový bílý nebo šedý povlak na listech, jako když se něco zkazí. Nebo ji mohou napadnout malí škůdci, broučci, kteří jí okusují kořeny nebo listy. Proto se o révu vinaři musí pečlivě starat, stříkat ji speciálními léky a dávat pozor, aby byla zdravá a dala hodně sladkých hroznů. Je to jako když se staráme o naše zvířátka nebo květiny na zahradě.