Škůdce

Rozbalit box

Obsah boxu

Škůdce je obecné, silně antropocentrické označení pro jakýkoliv organismus (živočich, rostlina, houba, mikroorganismus), který svými životními projevy negativně ovlivňuje lidské aktivity, poškozuje jeho majetek, plodiny, zásoby, nebo ohrožuje jeho zdraví. Pojem "škůdce" není biologickou kategorií; tentýž organismus může být v jednom kontextu škůdcem, zatímco v jiném je neutrální nebo dokonce prospěšný.

Typickými příklady jsou hmyz poškozující zemědělské plodiny, hlodavci znečišťující zásoby potravin a přenášející nemoci, plevel konkurující pěstovaným rostlinám o živiny a světlo, nebo dřevokazný hmyz ničící stavby. Kontrola a regulace škůdců je klíčovou součástí moderního zemědělství, lesnictví, zdravotnictví i běžného života v domácnostech.

📜 Historie a vnímání škůdců

Konflikt mezi lidmi a organismy vnímanými jako škůdci je starý jako lidstvo samo. Již v nejstarších civilizacích představovaly nálety sarančat nebo přemnožení hlodavců existenční hrozbu, která mohla vést k hladomoru. Zmínky o takových pohromách lze nalézt v mnoha historických a náboženských textech, včetně Bible (egyptské rány).

První metody boje byly převážně mechanické (chytání, plašení) a založené na zkušenostech s pěstováním (např. střídání plodin). Ve starověkém Římě se používaly i první jednoduché chemické látky, jako je síra nebo arsen.

Významný zlom nastal v 19. a především ve 20. století s rozvojem chemie. Objev syntetických pesticidů, jako bylo DDT v polovině 20. století, přinesl revoluci v zemědělství a v boji proti přenašečům nemocí (např. komárům přenášejícím malárii). To vedlo k dramatickému zvýšení výnosů a zlepšení veřejného zdraví.

Postupem času se však začaly projevovat negativní dopady masivního používání chemických látek, jako je vznik rezistence škůdců, poškozování necílových organismů (např. včel) a znečištění životního prostředí. To vedlo k přehodnocení přístupu a rozvoji moderních konceptů, jako je integrovaná ochrana rostlin, která kombinuje různé metody s důrazem na udržitelnost a minimalizaci ekologických rizik.

वर्गीकरण škůdců

Škůdce lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji podle jejich biologické povahy nebo podle oblasti, kde působí škody.

🧬 Podle biologické říše

• Živočišní škůdci (zoochori): Nejpočetnější a nejrozmanitější skupina.
  • Hmyz: Mšice, mandelinka bramborová, bekyně mniška, kůrovci, šváb, komár, mravenec farao, mol šatní.
  • Roztoči: Svilušky, klíště obecné.
  • Hlodavci: Myš domácí, potkan, krysa, hraboš polní.
  • Měkkýši: Plzák španělský a další slimákovití.
  • Ptáci: Holub domácí (ve městech), špaček obecný (ve vinicích).
  • Savci: Kuna lesní (v domácnostech), prase divoké (na polích), krtek obecný (v zahradách).
• Rostlinní škůdci (fytochori): Obecně označovaní jako plevel. Jsou to rostliny, které rostou na nežádoucích místech a konkurují kulturním plodinám. Patří sem např. pýr plazivý, pcháč oset, lebeda rozkladitá.
• Houboví škůdci (mykochori): Původci mnoha rostlinných chorob.
  • Plíseň bramborová, padlí révové, rzi a sněti na obilovinách.
  • V domácnostech a na stavbách jsou to plísně a dřevomorka domácí.
• Bakteriální a viroví škůdci: Původci bakteriálních a virových onemocnění rostlin i živočichů, včetně člověka. Příkladem je virus tabákové mozaiky nebo bakterie rodu Erwinia způsobující hnilobu.

🏡 Podle oblasti působení

• Zemědělští škůdci: Poškozují polní plodiny, ovoce, zeleninu. Patří sem např. mandelinka bramborová, mšice, hraboš polní.
• Lesní škůdci: Napadají lesní porosty. Typickým příkladem je kůrovci (např. lýkožrout smrkový) nebo bekyně mniška.
• Skladištní škůdci: Znehodnocují uskladněné zásoby potravin a surovin. Patří sem pilous černý, zavíječ moučný, myš domácí.
• Hygieničtí a epidemiologičtí škůdci: Přenášejí původce infekčních onemocnění nebo znečišťují prostředí. Příkladem je klíště obecné (přenašeč boreliózy a encefalitidy), komár (přenašeč malárie a viru Zika), potkan (přenašeč leptospirózy) a šváb.
• Škůdci v domácnostech: Obtěžují obyvatele nebo ničí majetek v lidských obydlích. Patří sem mravenec farao, mol šatní, štěnice domácí, rybenka domácí.
• Škůdci staveb a materiálů: Poškozují konstrukce budov, textilie, dřevo a další materiály. Příkladem je dřevokazný hmyz (červotoč, tesařík krovový), dřevomorka domácí nebo holub domácí, jehož trus poškozuje fasády.

⚙️ Metody kontroly a regulace

Boj proti škůdcům, souhrnně označovaný jako pesticidní ochrana v širším smyslu, využívá řadu strategií, které se často kombinují.

• Mechanická a fyzikální ochrana: Nejstarší metody, které zahrnují ruční sběr škůdců (např. slimáků), používání pastí (na myši, krtky), sítí proti hmyzu, lepových pásů na stromech nebo plašení. Fyzikální metody využívají např. vysoké nebo nízké teploty k likvidaci škůdců ve skladech.
• Agrotechnická opatření: Postupy v zemědělství, které znesnadňují rozvoj škůdců. Patří sem správné střídání plodin, hluboká orba, volba odolných odrůd nebo optimální termín setí.
• Chemická ochrana: Použití syntetických nebo přírodních chemických látek – pesticidů – k hubení škůdců. Podle cílové skupiny se dělí na:
  • Insekticidy (proti hmyzu)
  • Herbicidy (proti plevelům)
  • Fungicidy (proti houbám)
  • Rodenticidy (proti hlodavcům)
  • Akaricidy (proti roztočům)
• Biologická ochrana: Využívání přirozených nepřátel škůdců (predátorů, parazitoidů, patogenů) k jejich regulaci. Příkladem je nasazení slunéček proti mšicím nebo parazitické vosičky Encarsia formosa proti molicím ve sklenících.
• Integrovaná ochrana rostlin (IPM): Moderní, komplexní přístup, který kombinuje všechny dostupné metody s cílem udržet populaci škůdců pod prahem hospodářské škodlivosti. Upřednostňuje nechemické metody a pesticidy používá jen cíleně a v nezbytně nutném případě. Cílem je minimalizovat negativní dopady na ekosystém a lidské zdraví.

🌍 Dopady škůdců

Přítomnost a přemnožení škůdců má významné dopady v několika oblastech.

📉 Ekonomické dopady

Škůdci způsobují obrovské ekonomické ztráty v zemědělství a lesnictví snížením výnosů a kvality produkce. Podle odhadů FAO mohou škůdci a choroby zničit až 40 % světové produkce plodin. Další náklady představuje poškození staveb, znehodnocení skladových zásob a výdaje na ochranná opatření a sanace.

🏥 Zdravotní dopady

Mnoho škůdců působí jako vektory (přenašeči) vážných onemocnění. Komári rodu Anopheles přenášejí malárii, která ročně zabije statisíce lidí. Klíšťata přenášejí boreliózu a encefalitidu. Blechy na hlodavcích byly v minulosti zodpovědné za šíření moru.

🌳 Ekologické dopady

Invazní nepůvodní druhy, které se v novém prostředí chovají jako škůdci, mohou zásadně narušit místní ekosystémy. Mohou vytlačovat původní druhy, měnit potravní řetězce a snižovat biodiverzitu. Příkladem je plzák španělský v Evropě nebo králíci v Austrálii. Samotná kontrola škůdců, zejména plošné používání neselektivních pesticidů, může mít také negativní dopad na životní prostředí.

💡 Pro laiky: Co dělá z organismu škůdce?

Je důležité si uvědomit, že žádný živočich nebo rostlina není "škůdcem" od přírody. Toto označení mu dáváme my, lidé, a to pouze tehdy, když jeho přirozené chování zkříží naše zájmy.

• **Příklad 1: Kůrovec**

   *   V přirozeném, zdravém lese je kůrovec součástí ekosystému. Napadá staré a oslabené stromy, čímž pomáhá přirozené obnově lesa a vytváří prostor pro nové stromky.
   *   V hospodářské smrkové monokultuře, oslabené suchem, se však může přemnožit a způsobit rozsáhlé škody, které vnímáme jako kalamitu. Zde se stává škůdcem.

• **Příklad 2: Včela**

   *   Včela medonosná je pro člověka nesmírně užitečná jako opylovač a producentka medu.
   *   Pokud si ale roj včel postaví hnízdo ve zdi vašeho domu, stává se v tomto konkrétním případě škůdcem, protože ohrožuje obyvatele a může poškodit konstrukci.

Zda je tedy organismus škůdce, závisí čistě na kontextu, místě a našich vlastních cílech.

Šablona:Aktualizováno