Vinice
Obsah boxu
Vinice, na Moravě a na Slovensku též vinohrad, je zemědělská plocha systematicky osázená keři révy vinné (Vitis vinifera). Hlavním účelem pěstování révy na vinicích je produkce hroznů, které se následně zpracovávají na víno, mošt nebo se konzumují jako stolní ovoce, případně se suší na rozinky. Věda zabývající se pěstováním révy vinné se nazývá vinařství (v širším smyslu, v užším pak vitikultura).
Vinice představují nejen významný ekonomický prvek v mnoha regionech světa, ale také klíčovou součást kulturní krajiny, historie a společenského života. Specifické podmínky každé vinice, označované francouzským termínem terroir, dávají vzniknout vínům s jedinečným charakterem. Tento pojem zahrnuje kombinaci klimatu, půdy, topografie a lidského zásahu.
📜 Historie
Historie vinic je neoddělitelně spjata s historií vína a lidské civilizace. První důkazy o pěstování révy vinné a výrobě vína pocházejí z období neolitu, přibližně z let 6000–8000 př. n. l. z oblasti Kavkazu (dnešní Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán).
🏛️ Starověk
Z Kavkazu se znalost pěstování révy rozšířila do Mezopotámie, Egypta a Fénicie. Egypťané zobrazovali sklizeň a lisování hroznů na stěnách hrobek a víno hrálo důležitou roli v jejich náboženských rituálech. Féničané, jakožto zdatní mořeplavci a obchodníci, rozšířili révu vinnou po celém Středomoří.
Klíčovou roli v šíření vinic po Evropě sehráli Řekové a později Římané. Řekové kolonizovali jižní Itálii a Francii a zakládali zde první systematické vinice. Římané pak navázali na jejich odkaz a s expanzí své říše zakládali vinice v údolích řek Rýn, Mosela, Dunaj a Rhôna. Mnoho dnešních prestižních vinařských oblastí, jako je Bordeaux, Burgundsko nebo Champagne, má své kořeny právě v římské době.
⛪ Středověk a novověk
Po pádu Římské říše se hlavními nositeli vinařské tradice staly kláštery, zejména řády benediktinů a cisterciáků. Mniši pečlivě studovali a dokumentovali, kterým odrůdám se daří na kterých pozemcích, a položili tak základy konceptu terroir. Klášterní vinice jako Clos de Vougeot v Burgundsku jsou toho dodnes důkazem.
S velkými zámořskými objevy se pěstování révy vinné rozšířilo i mimo Evropu. Španělští a portugalští kolonizátoři přivezli révu do Jižní a Střední Ameriky, později se vinice objevily v Jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandu.
💥 Krize a obnova
Největší katastrofou v historii vinic byla v druhé polovině 19. století pandemie mšičky révokaze (phylloxera). Tento drobný škůdce, zavlečený z Ameriky, napadal kořenový systém evropské révy a způsobil zničení naprosté většiny evropských vinic. Řešení se našlo v roubování evropských odrůd na odolné americké podnože, což je praxe, která se používá dodnes.
🌍 Geografie a terroir
Úspěšné pěstování révy vinné je možné pouze v určitých geografických oblastech, typicky mezi 30. a 50. rovnoběžkou severní i jižní šířky. Klíčovým faktorem, který určuje charakter vína z dané lokality, je terroir.
Složky terroiru
- Klima: Zahrnuje průměrnou teplotu během vegetačního období, počet hodin slunečního svitu, množství srážek a riziko mrazů či krupobití. Réva vinná potřebuje dostatek tepla a slunce k dozrání hroznů a nahromadění cukrů.
- Půda: Složení půdy (obsah vápence, jílu, písku, štěrku), její schopnost zadržovat vodu a její minerální bohatství zásadně ovlivňují růst keře a chuť hroznů. Například břidličné půdy v údolí Mosely dávají vzniknout minerálním Ryzlinkům, zatímco štěrkové půdy v Bordeaux jsou ideální pro Cabernet Sauvignon.
- Topografie: Zahrnuje nadmořskou výšku, sklon svahu a jeho orientaci ke světovým stranám. Vinice na svazích mají lepší odtok vody a často lepší oslunění. V chladnějších oblastech jsou preferovány jižní a jihovýchodní svahy, které zachytí maximum slunečního záření.
- Lidský faktor: Zahrnuje tradice, výběr odrůd, způsob vedení a řezu révy, agrotechnické postupy a filozofii vinaře.
🌱 Zakládání a péče o vinici
Práce na vinici je celoroční cyklus náročných činností, které vyžadují znalosti, zkušenosti a pečlivost.
Agrotechnický cyklus
- Zimní řez (leden–březen): Nejdůležitější práce ve vinici. Vinař odstraní většinu jednoletého dřeva a ponechá jen krátký čípek nebo delší tažeň s určitým počtem pupenů. Tím se reguluje budoucí úroda a kvalita hroznů.
- Jarní práce (březen–květen): Po řezu se tažně vyvazují k opěrné konstrukci. Později se provádí tzv. podlom, při kterém se odstraňují neplodné a nadbytečné letorosty, aby se keř nezahušťoval.
- Letní práce (červen–srpen): Souhrnně se označují jako "zelené práce". Patří sem zastrkávání letorostů do drátěnky, osečkování (zakrácení vrcholků letorostů) pro lepší oslunění hroznů a odlistění zóny hroznů pro zlepšení proudění vzduchu a prevenci chorob. Někdy se provádí i redukce násady (tzv. zelená sklizeň) pro zvýšení kvality zbývajících hroznů.
- Ochrana rostlin: Během vegetace je nutné vinici chránit proti houbovým chorobám, jako je plíseň révová a padlí révové, a proti živočišným škůdcům. Stále více se prosazují postupy integrované ochrany nebo biologické a biodynamické metody.
- Sklizeň (září–listopad): Vrchol vinařského roku, známý jako vinobraní. Termín sklizně se určuje podle technologické zralosti hroznů (poměr cukrů a kyselin). Sklizeň může probíhat ručně, což je šetrnější a umožňuje selekci hroznů, nebo mechanizovaně pomocí sklízecích kombajnů.
🍇 Odrůdy révy vinné
Na světě existují tisíce odrůd révy vinné, ale jen několik desítek z nich má globální význam. Dělí se primárně podle barvy slupky bobulí.
- Bílé odrůdy: Chardonnay, Sauvignon Blanc, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Veltlínské zelené, Muškát moravský, Pálava.
- Modré (červené) odrůdy: Cabernet Sauvignon, Merlot, Rulandské modré, Syrah (v Austrálii Shiraz), Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe.
Některé odrůdy jsou úzce spjaty s konkrétními regiony, například Nebbiolo s Piemontem v Itálii nebo Tempranillo s oblastí Rioja ve Španělsku.
⚙️ Moderní trendy a technologie
I tradiční obor, jakým je vinařství, prochází modernizací a inovacemi.
- Precizní zemědělství: Využití dronů, satelitních snímků a senzorů ve vinici umožňuje vinařům monitorovat stav keřů, optimalizovat závlahu a hnojení a cíleně aplikovat ochranné postřiky.
- Udržitelnost: Stále větší důraz je kladen na ekologické a udržitelné postupy, jako je využívání meziplodin pro zlepšení zdraví půdy, minimalizace používání pesticidů a šetrné hospodaření s vodou.
- Reakce na klimatické změny: Oteplování planety nutí vinaře v tradičních oblastech hledat řešení, jak se vyrovnat s vyššími teplotami a suchem. To zahrnuje výsadbu na výše položených a chladnějších pozemcích, změny v agrotechnice nebo pěstování odrůd lépe adaptovaných na teplo.
- PIWI odrůdy: Jsou to nově vyšlechtěné interspecifické odrůdy, které jsou odolné (rezistentní) vůči houbovým chorobám. Jejich pěstování vyžaduje minimální chemickou ochranu. Patří mezi ně například Hibernal nebo Cabernet Cortis.
💡 Pro laiky
- Vinice vs. Vinohrad: V Česku se používají oba termíny. Zatímco vinice je celostátně srozumitelný a oficiální termín, výraz vinohrad je typický zejména pro tradiční vinařskou oblast Moravy a má zde silnější kulturní a emocionální náboj.
- Terroir jednoduše: Představte si terroir jako jedinečnou "adresu" vína. Je to souhrn všeho, co ovlivňuje hrozen, než se sklidí – slunce, déšť, půda, na které roste, a kopec, na kterém se nachází. Proto víno z jednoho kopce může chutnat úplně jinak než víno z údolí pod ním, i když jde o stejnou odrůdu.
- Proč se réva stříhá (řeže)?: Kdyby se keř révy nechal růst divoce, měl by spoustu malých a kyselých hroznů. Radikálním zimním řezem vinař donutí rostlinu, aby veškerou svou sílu soustředila jen do několika málo hroznů. Ty jsou pak plné cukru a chuťových látek, což je základ pro kvalitní víno.
- Mšička révokaz (Phylloxera): Drobný hmyz z Ameriky, který v 19. století téměř zničil všechny vinice v Evropě, protože napadal jejich kořeny. Řešení bylo geniální: vinaři začali ušlechtilé evropské odrůdy (které dávají nejlepší víno) roubovat na kořeny amerických druhů révy, které jsou vůči škůdci odolné. Téměř každý keř v Evropě je dnes takovou "složeninou".