Přeskočit na obsah

Otok

Z Infopedia
(přesměrováno z Edém)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - příznak nemoci

Otok (latinsky oedema, česky též edém nebo zastarale vodnatelnost) je nadměrné hromadění mimobuněčné (extracelulární) tekutiny v tkáňovém moku (intersticiu) nebo v tělních dutinách. Nejedná se o samostatnou nemoc, ale o významný klinický příznak, který může signalizovat širokou škálu onemocnění, od mírných až po život ohrožující stavy. Projevuje se jako viditelné zduření postižené části těla.

Otok vzniká v důsledku nerovnováhy mezi silami, které řídí pohyb tekutin mezi krevními kapilárami a okolní tkání. Klíčovou roli hraje hydrostatický tlak, onkotický tlak krevní plazmy a funkčnost lymfatického systému.

⚙️ Patofyziologie (Mechanismus vzniku)

Vznik otoku je komplexní proces řízený tzv. Starlingovými silami, které popisují pohyb tekutin přes polopropustnou membránu kapilární stěny. Za normálních okolností je filtrace tekutiny z kapilár do tkání téměř v rovnováze s jejím zpětným vstřebáváním a odvodem lymfatickým systémem. Pokud je tato rovnováha porušena, tekutina se začne hromadit.

Existují čtyři základní mechanismy vedoucí ke vzniku otoku:

📈 Zvýšený hydrostatický tlak

Hydrostatický tlak je tlak tekutiny uvnitř kapilár, který tlačí tekutinu ven do tkání. Jeho zvýšení je nejčastější příčinou otoků.

  • Příčiny:
    • Srdeční selhání: Pravostranné selhání srdce vede k hromadění krve v žilním systému a vzniku otoků na dolních končetinách, v oblasti křížové kosti a ke zvětšení jater. Levostranné selhání způsobuje hromadění tekutiny v plicích (plicní edém).
    • Hluboká žilní trombóza: Krevní sraženina v hluboké žíle (nejčastěji na dolní končetině) brání odtoku krve, což dramaticky zvyšuje hydrostatický tlak v dané oblasti a vede k jednostrannému otoku.
    • Jaterní cirhóza: Zjizvená jaterní tkáň brání průtoku krve játry (portální hypertenze), což zvyšuje tlak v cévách břišní dutiny a vede k ascitu (tekutina v břišní dutině).
    • Těhotenství: Zvětšující se děloha může tlačit na pánevní žíly a ztěžovat návrat krve z dolních končetin.

📉 Snížený onkotický tlak

Onkotický (nebo koloidně osmotický) tlak je vytvářen bílkovinami v krevní plazmě, především albuminem. Tyto bílkoviny "drží" vodu uvnitř cév. Pokud jejich koncentrace klesne, voda snadněji uniká do tkání.

  • Příčiny:
    • Nefrotický syndrom: Onemocnění ledvin, při kterém dochází k masivním ztrátám bílkovin močí.
    • Těžká jaterní cirhóza: Játra jsou hlavním místem produkce albuminu. Při jejich selhání produkce klesá.
    • Podvýživa (malnutrice): Nedostatečný příjem bílkovin ve stravě (např. u kwashiorkoru).
    • Malabsorpční syndromy: Poruchy vstřebávání živin ve střevě.

💧 Zvýšená propustnost kapilár

Stěna kapilár se může stát propustnější pro tekutiny i bílkoviny, což usnadňuje jejich únik do intersticia.

  • Příčiny:
    • Zánět: Během zánětlivé reakce se uvolňují látky (např. histamin, bradykinin), které zvyšují propustnost cév. To je důvod otoku například u bodnutí hmyzem nebo u infekce.
    • Alergie: Alergická reakce (např. anafylaxe, angioedém) je spojena s masivním uvolněním histaminu.
    • Popáleniny: Přímé poškození cév teplem vede k masivnímu úniku tekutiny.
    • Sepse: Celková zánětlivá odpověď organismu na infekci.

lymphatic Porucha lymfatické drenáže

Lymfatický systém funguje jako "přepadový" systém, který odvádí přebytečnou tekutinu a bílkoviny z tkání zpět do krevního oběhu. Jeho poškození nebo zablokování vede k hromadění tekutiny bohaté na bílkoviny, což se nazývá lymfedém.

  • Příčiny:
    • Chirurgické odstranění lymfatických uzlin: Často po operacích nádorových onemocnění (např. otok paže po operaci rakoviny prsu).
    • Radioterapie (ozařování): Může poškodit lymfatické cévy a uzliny.
    • Infekce: Například filarióza (elefantiáza) v tropických oblastech, kde paraziti ucpávají lymfatické cévy.
    • Vrozené vady lymfatického systému.

📋 Dělení a typy otoků

Otoky lze klasifikovat podle několika kritérií, což pomáhá při diagnostice jejich příčiny.

Podle lokalizace

Podle charakteru

  • Pitting edém (důlkový otok): Po stlačení otoku prstem zůstává v kůži na několik sekund až minut viditelná jamka (důlek). Je to způsobeno vytlačením volné tekutiny. Tento typ je typický pro otoky způsobené zvýšeným hydrostatickým tlakem nebo sníženým onkotickým tlakem (např. srdeční selhání).
  • Non-pitting edém (nedůlkový otok): Po stlačení se kůže okamžitě vrací do původního stavu a jamka nevzniká. Tento typ je charakteristický pro lymfedém (kde je tekutina bohatá na bílkoviny a způsobuje fibrózu podkoží) nebo pro myxedém při snížené funkci štítné žlázy (hypotyreóza), kde se v podkoží hromadí glykosaminoglykany.

Podle příčiny

  • Kardiální otok: Způsobený selháváním srdce. Typicky symetrický, postihuje dolní končetiny, u ležících pacientů oblast křížové kosti. Zhoršuje se během dne, zlepšuje se po noci v leže.
  • Renální otok: Způsobený onemocněním ledvin. Často je měkký, bledý a typicky se objevuje ráno v obličeji, zejména kolem očí (periorbitální edém).
  • Hepatální otok: Spojený s onemocněním jater. Dominantním projevem bývá ascites, ale mohou být přítomny i otoky dolních končetin.
  • Zánětlivý otok: Je jedním z pěti klasických příznaků zánětu (tumor). Je obvykle lokalizovaný, teplý, zarudlý a bolestivý.
  • Alergický otok (angioedém): Rychle vznikající, nesvědivý otok hlubších vrstev kůže a podkoží, často v obličeji, na rtech nebo jazyku. Může být život ohrožující, pokud postihne dýchací cesty.

🔍 Diagnostika

Diagnostika otoku začíná pečlivou anamnézou a fyzikálním vyšetřením. Lékař se ptá na dobu vzniku otoku, jeho lokalizaci, změny během dne, doprovodné příznaky (dušnost, bolest, změna barvy kůže) a na užívané léky.

Při vyšetření lékař hodnotí:

  • Lokalizaci: Jednostranný vs. oboustranný, končetiny, obličej, trup.
  • Charakter: Pitting vs. non-pitting.
  • Doprovodné změny: Barva kůže (zarudnutí, promodrání), teplota, bolestivost, trofické změny (ztenčení kůže, ztráta ochlupení, vředy).

K upřesnění příčiny se využívají další metody:

💊 Léčba

Léčba otoku se primárně zaměřuje na léčbu vyvolávajícího onemocnění. Samotné zmírnění otoku je symptomatická léčba.

  • Režimová a dietní opatření:
    • Elevace (zvednutí) končetin: Zlepšuje žilní a lymfatický návrat.
    • Omezení příjmu sodíku (soli) ve stravě: Sůl zadržuje vodu v těle.
    • Kompresní terapie: Použití elastických punčoch nebo bandáží, které vnějším tlakem brání hromadění tekutiny. Zásadní u žilní nedostatečnosti a lymfedému.
  • Farmakologická léčba:
    • Diuretika ("léky na odvodnění"): Zvyšují vylučování sodíku a vody ledvinami. Jsou základem léčby otoků u srdečního selhání, onemocnění ledvin a jater. Používají se různé typy (kličková, thiazidová, kalium šetřící).
  • Léčba základní příčiny:
    • Srdeční selhání: Léky na posílení srdeční funkce, snížení krevního tlaku.
    • Hluboká žilní trombóza: Antikoagulační léčba ("léky na ředění krve").
    • Nefrotický syndrom: Imunosupresiva, léky na snížení krevního tlaku.
    • Lymfedém: Komplexní dekongestivní terapie (manuální lymfodrenáže, bandážování, cvičení).

💡 Pro laiky: Co je to otok?

Představte si cévní systém jako síť zahradních hadic (tepny a žíly), které zavlažují záhon (tkáně těla). Stěny nejmenších hadiček (kapilár) mají drobné dírky, kterými prosakuje voda s živinami na záhon. Většina této vody se pak nasaje zpět do hadic.

Otok vznikne, když je tato rovnováha porušena: 1. Příliš velký tlak v hadicích: Pokud je v hadicích příliš velký tlak (např. protože čerpadlo-srdce špatně pracuje nebo je hadice zaškrcená), voda z dírek stříká ven mnohem víc. Záhon se "přelije". To je jako otok u srdečního selhání. 2. Řídký obsah hadic: Voda v hadicích obsahuje "houbičky" (bílkoviny), které ji drží uvnitř. Pokud těchto houbiček ubude (např. při nemoci ledvin), voda snadněji uniká ven. Záhon je opět příliš mokrý. 3. Příliš děravé hadice: Pokud se dírky v hadicích zvětší (např. při zánětu nebo alergii), voda uniká ven velmi rychle. To je otok po bodnutí vosou. 4. Ucpaný odtokový kanálek: Vedle hadic existuje i drenážní systém (lymfatické cévy), který sbírá přebytečnou vodu. Pokud se tento kanálek ucpe, voda se na záhonu hromadí. To je lymfedém.

Léčba se pak snaží buď opravit čerpadlo, snížit tlak v hadicích, dodat "houbičky", nebo zprůchodnit odtokový kanálek.

⚠️ Komplikace

Dlouhodobý nebo neléčený otok může vést k řadě komplikací:

  • Kožní změny: Kůže nad otokem je napjatá, lesklá a zranitelná. Může docházet k jejímu ztenčení (atrofii).
  • Infekce: Oteklá tkáň je náchylnější k bakteriálním infekcím, jako je růže (erysipel) nebo celulitida.
  • Bércové vředy: U chronické žilní nedostatečnosti může dlouhodobý otok vést ke vzniku špatně se hojících ran.
  • Porucha hybnosti: Masivní otok kloubů může omezovat jejich pohyblivost.
  • Život ohrožující stavy: Plicní edém nebo edém mozku jsou akutní stavy vyžadující okamžitou lékařskou pomoc.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Otok&oldid=15543“