15. století

Rozbalit box

Obsah boxu

15. století je období, které trvalo od 1. ledna 1401 do 31. prosince 1500. Je považováno za klíčovou epochu přechodu mezi pozdním středověkem a raným novověkem. Bylo to století dramatických změn, které formovaly moderní svět: pád staletých říší, vzestup nových mocností, revoluční vynálezy, odvážné objevitelské cesty a kulturní rozkvět renesance. V Evropě doznívaly velké konflikty jako Stoletá válka, zatímco nové, jako Války růží a Husitské války, přetvářely politickou mapu. Vynález knihtisku Johannesem Gutenbergem navždy změnil způsob šíření vědomostí a myšlenek, zatímco zámořské objevy na konci století otevřely Evropanům zcela nové světy a odstartovaly éru globální propojenosti.

🌍 Světové události

15. století bylo svědkem zásadních geopolitických posunů na všech kontinentech. Zatímco Evropa procházela transformací, mocné říše v Asii a Americe dosahovaly svého vrcholu, často netušíc o blížícím se kontaktu s evropskou civilizací.

🇪🇺 Evropa

Evropský kontinent byl v 15. století dějištěm válek, politické centralizace, náboženských otřesů a počátků globální expanze.

⚔️ Války a politické změny

Konec Stoleté války (1453): Dlouholetý konflikt mezi Anglií a Francií skončil francouzským vítězstvím. Klíčovou roli v závěrečné fázi sehrála Jana z Arku, která pozvedla morálku francouzských vojsk. Konec války umožnil konsolidaci francouzské monarchie a vedl k tomu, že se Anglie více soustředila na vnitřní a námořní záležitosti.
Války růží (1455–1485): Po porážce ve Francii se Anglie propadla do série brutálních občanských válek o trůn mezi rody Lancasterů (červená růže) a Yorků (bílá růže). Války skončily bitvou u Bosworthu, kde Jindřich Tudor porazil Richard III. a založil dynastii Tudorovců.
Pád Konstantinopole (1453): Dobytí hlavního města Byzantské říše osmanským sultánem Mehmedem II. představovalo symbolický konec středověku. Tato událost ukončila více než tisíciletou existenci Římské říše na východě a upevnila moc Osmanské říše ve východním Středomoří. Mnoho byzantských učenců uprchlo do Itálie, kde přispěli k rozvoji renesance. Pád města také zkomplikoval obchodní cesty do Asie a motivoval evropské mocnosti k hledání nových námořních tras.
Reconquista a sjednocení Španělska: Sňatkem Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského došlo k faktickému sjednocení Španělska. Jejich vláda vyvrcholila v roce 1492 dobytím Granady, posledního muslimského emirátu na Pyrenejském poloostrově. Téhož roku vydali Dekret z Alhambry, kterým vyhnali Židy ze země.
Vzestup Moskevského knížectví: Pod vládou Ivana III. Velikého se Moskva vymanila z nadvlády Zlaté hordy a položila základy budoucího Ruského carství. Ivan III. přijal titul "gosudar vší Rusi" a pojal za manželku neteř posledního byzantského císaře, čímž symbolicky přihlásil Moskvu k odkazu Byzance ("Třetí Řím").

🗺️ Zámořské objevy

Konec 15. století odstartoval éru velkých geografických objevů, které navždy změnily mapu světa.

Portugalské plavby: Pod patronací prince Jindřicha Mořeplavce začali portugalští námořníci systematicky prozkoumávat pobřeží Afriky. V roce 1488 Bartolomeu Dias obeplul Mys Dobré naděje, čímž otevřel cestu do Indického oceánu.
Objevení Ameriky (1492): Janovský mořeplavec ve španělských službách, Kryštof Kolumbus, přistál na ostrově v Bahamách v domnění, že dosáhl východní Asie. Jeho plavba zahájila trvalý kontakt mezi Starým a Novým světem.
Cesta do Indie (1498): Vasco da Gama úspěšně dokončil cestu kolem Afriky a doplul do indického Kalikatu, čímž pro Portugalsko otevřel přímou námořní cestu pro obchod s kořením.
Smlouva z Tordesillas (1494): Papežská smlouva rozdělila nově objevené a neobjevené země mimo Evropu mezi Španělsko a Portugalsko podél poledníku 370 legií západně od Kapverdských ostrovů.

🌏 Asie

Čína za dynastie Ming: V první polovině století podnikl admirál Čeng Che sedm velkolepých námořních expedic do Indického oceánu, které demonstrovaly čínskou námořní sílu. Později se však říše uzavřela do izolace a upustila od dalších zámořských výprav. Bylo dokončeno Zakázané město v Pekingu.
Osmanská říše: Po dobytí Konstantinopole pokračovala v expanzi na Balkán a do východní Evropy. Stala se dominantní mocností v regionu.
Tímúrovská říše: Po smrti dobyvatele Tamerlána na počátku století začala jeho rozsáhlá říše ve Střední Asii postupně upadat a fragmentovat se.

🌎 Amerika

Před příchodem Evropanů byly v Americe dominantní dvě velké říše:

Aztécká říše: V Mezoamerice ovládala rozsáhlé území z hlavního města Tenochtitlán. Byla to komplexní společnost s vyspělým zemědělstvím, architekturou a kalendářním systémem.
Incká říše: V Andách v Jižní Americe vytvořili Inkové největší říši předkolumbovské Ameriky s centrem v Cuzcu. Byli známí svou propracovanou správou, systémem silnic a terasovitým zemědělstvím.

🇨🇿 České země v 15. století

Pro České země bylo 15. století jedním z nejdramatičtějších období v jejich historii, poznamenaným náboženskou reformací, válkami a vládou "kacířského" krále.

Počátky Husitství: Po upálení mistra Jana Husa v Kostnici roku 1415 se v Českém království zvedla vlna odporu, která přerostla v husitskou revoluci.
Husitské války (1419–1434): Po smrti krále Václava IV. a pražské defenestraci vypukl otevřený konflikt mezi husity a křižáckými vojsky vysílanými císařem Zikmundem. Husitská vojska pod vedením geniálních stratégů jako Jan Žižka a Prokop Holý dokázala opakovaně porážet početně silnější nepřátele.
Bitva u Lipan (1434): Vnitřní rozkol mezi radikálními (táborité) a umírněnými (kališníci) husity vyvrcholil bratrovražednou bitvou, kde byli radikálové poraženi. To otevřelo cestu k jednání s církví.
Basilejská kompaktáta (1436): Dohoda mezi umírněnými husity a basilejským koncilem, která Čechům povolovala přijímání pod obojí způsobou. Zikmund byl konečně přijat za českého krále.
Vláda Jiřího z Poděbrad (1458–1471): Po období bezvládí byl českou šlechtou zvolen Jiří z Poděbrad, jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie. Byl nazýván "husitským králem" a snažil se o vytvoření mírové unie evropských panovníků, aby předešel válkám.
Nástup Jagellonců: Po smrti Jiřího nastoupil na český trůn Vladislav Jagellonský, který později získal i uherskou korunu. Jeho vláda byla poznamenána oslabením královské moci na úkor šlechty. V Praze za jeho vlády vznikl velkolepý Vladislavský sál na Pražském hradě.

🎨 Věda, umění a kultura

15. století bylo dobou mimořádného kulturního a intelektuálního kvasu, který položil základy moderního myšlení.

💡 Vynálezy a věda

Nejvýznamnějším vynálezem století byl bezpochyby knihtisk s pohyblivými literami, který kolem roku 1450 v Mohuči zdokonalil Johannes Gutenberg. Tento vynález umožnil masovou produkci knih, dramaticky snížil jejich cenu a zpřístupnil vzdělání a informace širším vrstvám obyvatelstva. Šíření myšlenek reformace a humanismu by bez knihtisku bylo nemyslitelné.

🖼️ Umění a architektura

Italská renesance (Quattrocento): Itálie, zejména Florencie pod vládou rodu Medicejských, byla centrem umělecké revoluce. Umělci se inspirovali antikou, studovali anatomii a perspektivu. Mezi největší mistry patřili:

   * Filippo Brunelleschi: Architekt, který postavil monumentální kopuli florentského dómu.
   * Donatello: Sochař, jehož bronzová socha Davida byla první volně stojící nahou sochou od antiky.
   * Sandro Botticelli: Malíř slavných obrazů jako Zrození Venuše a Primavera.
   * Leonardo da Vinci: Univerzální génius, který na konci století vytvořil svá první mistrovská díla, včetně Poslední večeře.

Severská renesance: V Flandrech se rozvíjel specifický styl malby charakteristický detailním realismem a použitím olejových barev. Hlavním představitelem byl Jan van Eyck.
Pozdní gotika: Ve zbytku Evropy, včetně českých zemí, stále dominoval gotický styl, který dosáhl své pozdní, velmi dekorativní fáze (např. Vladislavský sál).

📜 Literatura a filozofie

Dominantním intelektuálním proudem se stal humanismus, který kladl důraz na člověka, jeho rozum a schopnosti. Humanisté studovali a překládali antické řecké a latinské texty. Významnými postavami byli Marsilio Ficino nebo Pico della Mirandola. V Anglii sepsal Thomas Malory své monumentální dílo Artušova smrt (Le Morte d'Arthur), které shrnovalo artušovské legendy.

🧑‍🏫 Pro laiky

Svět na prahu změny: Představte si 15. století jako dobu, kdy se starý středověký svět začal rozpadat a rodil se nový, moderní. Bylo to jako konec jedné velké éry a začátek druhé. Rytíři v brnění byli postupně nahrazováni armádami s palnými zbraněmi a staré hrady ztrácely na významu.
Revoluce v informacích (Knihtisk): Před rokem 1450 byla každá kniha ručně opisována, což trvalo měsíce i roky a knihy byly neuvěřitelně drahé – jako dnes luxusní auto. Vynález knihtisku znamenal, že se knihy začaly tisknout rychle a levně. Najednou si je mohlo dovolit mnohem více lidí. Bylo to podobné, jako když se v naší době objevil internet – informace se začaly šířit rychlostí, jaká byla dříve nepředstavitelná.
Pád "hlavního města světa" a nové cesty: Pád Konstantinopole v roce 1453 byl pro tehdejší Evropany šok. Bylo to, jako by dnes padl New York nebo Londýn. Město bylo klíčovou křižovatkou pro obchod s Asií (hlavně s kořením). Když tuto cestu ovládli Turci, Evropané museli hledat nové trasy. To je donutilo vyplout na oceány a vedlo to k objevení Ameriky a námořní cesty do Indie.
Znovuzrození umění (Renesance): V Itálii se umělci začali dívat na svět novýma očima. Už nechtěli malovat jen svaté a náboženské výjevy strnulým středověkým způsobem. Inspirovali se starověkým Řeckem a Římem a začali malovat a sochat lidi a přírodu tak, jak je skutečně viděli – s emocemi, detaily a ve správných proporcích. Byl to "znovuzrození" (francouzsky renaissance) krásy a lidského ducha.

Šablona:Aktualizováno