Richard III.

Richard III.
	Richard Plantagenet
	Portrét Richarda III. z konce 16. století, nacházející se v Národní portrétní galerii v Londýně
Titul	Král Anglie a pán Irska
Období vlády	26. června 1483 – 22. srpna 1485
Korunovace	6. července 1483
Předchůdce	Eduard V.
Nástupce	Jindřich VII.
Datum narození	2. října 1452
Místo narození	Hrad Fotheringhay, Northamptonshire, Anglické království
Datum úmrtí	22. srpna 1485 (32 let)
Místo úmrtí	Bosworthské pole, Leicestershire, Anglické království
Místo pohřbení	Leicesterská katedrála, Leicester
Dynastie	Plantageneti (větev Yorků)
Otec	Richard Plantagenet, 3. vévoda z Yorku
Matka	Cecílie Nevillová
Manželka/y	Anna Nevillová
Děti	Eduard z Middlehamu, kníže z Walesu
Náboženství	Římskokatolická církev

Rozbalit box

Obsah boxu

Richard III. (* 2. října 1452, hrad Fotheringhay – † 22. srpna 1485, Bosworthské pole) byl poslední anglický král z rodu Plantagenetů a jeho yorské větve. Jeho krátká, avšak bouřlivá vláda v letech 1483 až 1485 představuje vyvrcholení dlouholetého konfliktu známého jako Války růží. Richard III. je jednou z nejkontroverznějších postav anglické historie, jehož pověst byla silně ovlivněna tudorovskou propagandou, především divadelní hrou Richard III. od Williama Shakespeara.

Jeho nástup na trůn byl spojen se záhadným zmizením jeho dvou synovců, tzv. princů z Toweru, což dodnes zůstává předmětem historických debat. Padl v bitvě u Bosworthu jako poslední anglický král, který zemřel v boji. Jeho smrtí skončila vláda Plantagenetů a na trůn nastoupila dynastie Tudorovců. V roce 2012 byly jeho ostatky senzačně objeveny pod parkovištěm v Leicesteru a v roce 2015 slavnostně pohřbeny v místní katedrále.

👑 Život před nástupem na trůn

⚔️ Dětství ve Válkách růží

Richard se narodil jako jedenácté ze dvanácti dětí a nejmladší syn Richarda Plantageneta, 3. vévody z Yorku, a Cecílie Nevillové. Jeho dětství bylo hluboce poznamenáno Válkami růží, konfliktem mezi jeho rodem (Yorkové, symbol bílé růže) a rodem Lancasterů (symbol červené růže) o anglický trůn.

Když mu bylo osm let, jeho otec a starší bratr Edmund byli zabiti v bitvě u Wakefieldu v roce 1460. Richard a jeho bratr Jiří byli matkou posláni do bezpečí do Nizozemí. Situace se však dramaticky změnila, když jejich nejstarší bratr Eduard zvítězil a v roce 1461 se stal králem Eduardem IV. Richard se vrátil do Anglie a byl svěřen do péče svého mocného bratrance Richarda Nevilla, hraběte z Warwicku, známého jako "Králotvůrce".

🛡️ Vévoda z Gloucesteru

Po korunovaci svého bratra Eduarda IV. obdržel Richard titul vévody z Gloucesteru. Během Eduardovy vlády se projevil jako jeho mimořádně loajální a schopný spojenec. Prokázal velké vojenské nadání a administrativní schopnosti, zejména jako správce severní Anglie, kde si vybudoval silnou mocenskou základnu a popularitu.

V roce 1471 hrál klíčovou roli v bitvách u Barnetu a Tewkesbury, které definitivně zajistily trůn pro Eduarda IV. a rod Yorků. V roce 1472 se oženil s Annou Nevillovou, mladší dcerou hraběte z Warwicku a vdovou po lancasterském princi Eduardu z Westminsteru. Tento sňatek mu přinesl značné bohatství a vliv, ale také ho dostal do sporu s jeho bratrem Jiřím, vévodou z Clarence, který si vzal Anninu starší sestru.

📜 Cesta k moci a vláda

🏰 Lord protektor a zmizení princů

Zlom v Richardově životě nastal v dubnu 1483, kdy nečekaně zemřel jeho bratr, král Eduard IV. Novým králem se stal jeho dvanáctiletý syn Eduard V. a Richard byl ve své závěti jmenován lordem protektorem, tedy regentem mladého krále.

Richard rychle jednal, aby neutralizoval vliv mocné rodiny královny vdovy Alžběty Woodvillové. Nechal zatknout jejího bratra Anthonyho Woodvilla a syna Richarda Greye a mladého krále Eduarda V. doprovodil do Londýna, kde ho ubytoval v Toweru, tehdy ještě královské rezidenci. Krátce nato k němu připojil i jeho mladšího bratra Richarda ze Shrewsbury.

Dne 22. června 1483 bylo v parlamentu prohlášeno, že sňatek Eduarda IV. s Alžbětou Woodvillovou byl neplatný, protože Eduard byl v té době údajně zasnouben s jinou ženou. Tím pádem byli jejich synové prohlášeni za nelegitimní a ztratili nárok na trůn. Parlament následně nabídl korunu Richardovi, který ji přijal. Dne 26. června byl prohlášen králem Richardem III. a 6. července byl korunován ve Westminsterském opatství.

Oba princové, Eduard V. a jeho bratr Richard, byli naposledy viděni v Toweru v létě 1483. Poté zmizeli a jejich osud je dodnes jednou z největších záhad britské historie. Ačkoli neexistuje přímý důkaz, tradiční verze příběhu připisuje jejich vraždu Richardovi III., který se tak chtěl zbavit potenciálních konkurentů.

👑 Král Richard III.

Richardova vláda byla od počátku nestabilní. Již na podzim roku 1483 čelil velkému povstání, které vedl jeho bývalý spojenec Henry Stafford, vévoda z Buckinghamu, ve prospěch exilového pretendenta na trůn, Jindřicha Tudora. Povstání bylo potlačeno a Buckingham popraven, ale hrozba ze strany Tudorů přetrvávala.

Navzdory politické nestabilitě se Richard snažil být spravedlivým a efektivním panovníkem. Zavedl několik právních reforem, které měly chránit práva obyčejných lidí, například zavedení systému kauce nebo zpřístupnění soudů chudším vrstvám.

V roce 1484 postihla Richarda osobní tragédie, když zemřel jeho jediný legitimní syn a dědic, Eduard z Middlehamu. O rok později zemřela i jeho manželka, královna Anna. Tyto události oslabily jeho pozici a posílily odhodlání jeho nepřátel.

☠️ Bitva u Bosworthu a smrt

V srpnu 1485 se Jindřich Tudor s armádou francouzských žoldnéřů vylodil ve Walesu a pochodoval do Anglie. Richard shromáždil své vojsko a střetl se s ním 22. srpna 1485 v bitvě u Bosworthu (přesněji na Bosworthském poli).

Během bitvy se od Richarda odvrátila část jeho šlechty, zejména lord Stanley se svými vojsky, která přešla na stranu Tudora. Když Richard viděl, že se bitva nevyvíjí v jeho prospěch, podnikl odvážný a zoufalý útok přímo na Jindřicha Tudora ve snaze ukončit bitvu jedním úderem. Byl však obklíčen a po statečném boji zabit. Stal se tak posledním anglickým králem, který padl v bitvě, a jeho smrt znamenala konec Válek růží a dynastie Plantagenetů. Vítězný Jindřich Tudor byl na bojišti korunován jako Jindřich VII. a založil dynastii Tudorovců.

Richardovo nahé a zohavené tělo bylo po bitvě přivezeno do Leicesteru, kde bylo vystaveno a následně pohřbeno bez poct v místním františkánském klášteře Greyfriars.

🎭 Odkaz a pověst

✒️ Shakespearův tyran

Richardova pověst byla formována především vítěznou tudorovskou dynastií, která měla zájem ho vykreslit jako monstrum, aby ospravedlnila svůj vlastní nárok na trůn. Tento obraz byl nesmrtelně ztvárněn v divadelní hře Richard III. od Williama Shakespeara, která ho zobrazuje jako fyzicky zdeformovaného, krutého a mocichtivého tyrana, který neváhá vraždit své příbuzné, včetně malých dětí, aby dosáhl koruny. Shakespearův Richard je jednou z nejznámějších záporných postav světové literatury a jeho obraz hluboce ovlivnil vnímání skutečného krále po celá staletí.

🧐 Moderní pohled a revizionismus

Od 20. století se objevují snahy o revizi Richardova historického obrazu. Organizace jako Richard III Society se snaží rehabilitovat jeho jméno a poukazují na jeho schopnosti jako administrátora a zákonodárce. Argumentují, že mnoho obvinění proti němu pochází z tudorovské propagandy a že neexistují pádné důkazy o jeho vině ve věci zmizení princů. Debata o jeho skutečném charakteru a činech tak pokračuje dodnes a Richard III. zůstává fascinující a nejednoznačnou postavou.

🔬 Objev ostatků

Po staletí bylo místo Richardova hrobu považováno za ztracené, jelikož klášter Greyfriars byl zrušen za vlády Jindřicha VIII. V roce 2012 zahájil archeologický tým z Leicesterské univerzity pátrání na místě bývalého kláštera, které se tehdy nacházelo pod městským parkovištěm.

K velkému překvapení byly téměř okamžitě objeveny lidské ostatky. Kostra patřila muži s vážnou skoliózou (vybočením páteře), což odpovídalo popisům Richardovy postavy. Na kostře bylo nalezeno deset zranění, z toho osm na lebce, která byla utrpěna v boji. Následná analýza DNA, která porovnala vzorky z kostry s DNA žijících potomků Richardovy sestry Anny z Yorku, s jistotou potvrdila, že se jedná o ostatky krále Richarda III.

Tento objev byl celosvětovou senzací. Dne 26. března 2015 byly ostatky Richarda III. se všemi královskými poctami znovu pohřbeny v Leicesterské katedrále, více než 500 let po jeho smrti.

💡 Pro laiky

Války růží: Dlouhý a krvavý boj o anglický trůn mezi dvěma větvemi královského rodu Plantagenetů – rodem Yorků (jejichž symbolem byla bílá růže) a rodem Lancasterů (červená růže). Richard III. byl posledním králem z rodu Yorků.
Usurpátor: Označení pro někoho, kdo se zmocní trůnu neoprávněně, například silou nebo intrikami. Richardovi protivníci ho nazývali usurpátorem, protože se stal králem místo svého synovce Eduarda V.
Plantageneti a Tudorovci: Dvě po sobě jdoucí královské dynastie. Richard III. byl posledním plantagenetovským králem. Jeho smrtí v bitvě u Bosworthu tato dynastie skončila a na trůn nastoupil Jindřich Tudor, zakladatel dynastie Tudorovců.
Skolióza vs. hrb: Shakespearova hra a pozdější zobrazení ukazují Richarda jako hrbatého. Nález jeho kostry v roce 2012 však ukázal, že netrpěl kyfózou (hrbem), ale těžkou skoliózou, tedy vychýlením páteře do strany. To by způsobilo, že jedno rameno měl viditelně výše než druhé, ale neměl klasický hrb.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025