1460

1460
Rok	1460
Století	15. století
Předchozí	1459
Následující	1461

1460 (MCDLX) byl rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý 1. ledna. Jedná se o přestupný rok spadající do druhé poloviny patnáctého století. V celoevropském politickém kontextu se tento letopočet vyznačuje extrémní nestabilitou a mocenskými přesuny. V Anglickém království došlo k radikální eskalaci občanského konfliktu známého jako Války růží, během něhož byl panující král zajat a následně pretendent trůnu zabit v bitvě.

Na východě Evropy dovršila Osmanská říše anexi posledních zbytků bývalé Byzantské říše na řeckém poloostrově Peloponés. V oblasti Pyrenejského poloostrova tento rok představuje konec jedné éry v důsledku úmrtí Jindřicha Mořeplavce, hlavního architekta portugalských zámořských expedic, které definovaly nadcházející věk objevů.

⚔️ Anglie: Zlomový rok Války růží

Vnitropolitický konflikt mezi dvěma větvemi rodu Plantagenetů – Lancastery a Yorky – dospěl v roce 1460 do fáze otevřených a ničivých polních bitev s přímým dopadem na osobu panovníka.

Od invaze k zajetí krále

Na počátku roku 1460 se vůdci yorské frakce, mezi nimiž dominovali Richard Neville z Warwicku (známý jako Tvůrce králů) a jeho otec Richard Neville ze Salisbury, nacházeli v exilu. Dne 15. ledna 1460 provedli yorkisté z francouzského Calais překvapivý nájezd na anglický přístav Sandwich v hrabství Kent, kde zajali královskou flotilu. Tento logistický úspěch jim umožnil v červnu téhož roku vylodit na anglickém pobřeží expediční sbor. Dne 2. července 1460 vstoupili yorkisté bez odporu do Londýna.

Dne 10. července 1460 se yorská armáda střetla s královským vojskem v bitvě u Northamptonu. Lancasterské síly pod velením Jindřicha VI. zaujaly silné defenzivní postavení u opatství Delapré, chráněné vodním příkopem. Střetnutí trvalo pouhých třicet minut. Zásadním faktorem se stala zrada lancasterského velitele lorda Greye z Ruthinu, který nařídil svým mužům složit zbraně a umožnil yorkistům proniknout přímo do královského tábora. V průběhu bitvy padlo zhruba 300 lancasterských vojáků a sám král Jindřich VI. byl zajat ve svém stanu.

Nárok na trůn a Act of Accord

Po zajištění krále se z irského exilu vrátil vůdce yorské strany, Richard z Yorku. Dne 10. října 1460 vstoupil do zasedací síně anglického parlamentu ve Westminsteru, položil ruku na prázdný královský trůn a oficiálně vznesl nárok na anglickou korunu, argumentuje svým lepším dynastickým původem. Parlament byl tímto krokem zaskočen a odmítl přistoupit k okamžité dekolonizaci úřadujícího krále.

Po dvoutýdenním vyjednávání byl 25. října 1460 schválen kompromisní zákon známý jako Act of Accord (Zákon o shodě). Dokument garantoval Jindřichovi VI. doživotní držení trůnu, avšak vyřadil z následnictví jeho syna Eduarda z Lancasteru. Následníkem a protektorem říše byl jmenován Richard z Yorku a jeho potomci.

Bitva u Wakefieldu

Tento právní akt vyvolal okamžitou vojenskou reakci královny Markéty z Anjou, která odmítla vydědění svého syna a shromáždila na severu Anglie obrovskou armádu s podporou Skotů. Richard z Yorku vytáhl s vojskem na sever, aby rebelii potlačil, a 21. prosince 1460 se opevnil na hradě Sandal. Dne 30. prosince 1460 se Richard dopustil fatální taktické chyby. Navzdory drtivé početní převaze nepřátel opustil bezpečí hradeb a zaútočil na lancasterské síly. V následné bitvě u Wakefieldu byla yorská armáda obklíčena a zničena. Richard z Yorku v boji padl, jeho sedmnáctiletý syn Edmund, hrabě z Rutlandu byl zabit na útěku a zajatý hrabě ze Salisbury byl o den později popraven. Hlava Richarda z Yorku byla pro výstrahu vystavena na hradbách města York s papírovou korunou.

🌍 Geopolitické změny v Evropě

Na evropském kontinentu docházelo ke změnám státních hranic a uzavírání strategických aliancí, které ovlivnily vývoj na celá staletí.

Skotsko a smrt panovníka

Skotské království využilo občanské války v Anglii k pokusu o znovudobytí pohraničních pevností. Král Jakub II. Skotský oblehl hrad Roxburgh, jednu z posledních bašt držených anglickou posádkou na skotském území. Král byl velkým nadšencem do dělostřelectva a dovezl k obléhání z Flander masivní bombardy. Dne 3. srpna 1460 došlo při slavnostní salvě na počest příjezdu královny k roztržení hlavně jednoho z největších děl (známého jako "Lev"). Letící úlomky kovu krále na místě usmrtily. Obléhání přesto úspěšně pokračovalo a hrad padl 8. srpna. Novým králem se stal devítiletý Jakub III. Skotský, přičemž reálnou správu státu převzala regentská rada vedená jeho matkou Marií z Guelders.

Dánsko a Smlouva z Ribe

Dne 5. března 1460 byla podepsána Smlouva z Ribe (Smlouva z Ripen), dokument klíčového významu pro ústavní vývoj severního Německa a Dánska. Dánský král Kristián I. Dánský z rodu Oldenburgů byl shromážděním šlechty zvolen vévodou ve Šlesvicku a hrabětem v Holštýnsku. Podmínkou volby bylo podepsání ústavní listiny, v níž se král zavázal, že obě území zůstanou navždy politicky a administrativně nerozdělena (v dolnoněmeckém originále: Dat se bliven ewich tosamende ungedelt). Tento status vytvořil trvalou personální unii mezi Dánskem a těmito dvěma německými knížectvími, což v devatenáctém století vedlo k takzvané šlesvicko-holštýnské otázce.

Papežská politika a koncil v Mantově

V italské Mantově byl v lednu 1460 ukončen církevní koncil svolaný papežem Piem II. Dne 14. ledna 1460 vydal papež bulu vyhlašující celoevropskou křížovou výpravu za znovudobytí Konstantinopole z rukou osmanských Turků. Přes intenzivní diplomatické úsilí se papeži nepodařilo sjednotit roztříštěné evropské monarchy, křížová výprava se nikdy neuskutečnila a usnesení koncilu zůstala pouze v teoretické rovině. Papež rovněž vydal 18. ledna 1460 bulu Execrabilis, která zakazovala pod hrozbou exkomunikace odvolávání se proti papežským rozhodnutím k budoucím církevním koncilům, čímž upevnil papežský absolutismus.

🕌 Osmanská říše a anexe Moreje

Sultán Mehmed II. pokračoval po dobytí Konstantinopole (1453) a Srbska (1459) v systematické likvidaci byzantských enkláv na Balkáně. Jeho primárním cílem v roce 1460 se stal Morejský despotát rozkládající se na poloostrově Peloponés.

Území bylo ovládáno dvěma znesvářenými bratry posledního byzantského císaře – Tomášem a Demetriem Palaiologovými. Během jara 1460 vpadla na poloostrov masivní osmanská armáda. Většina lokálních správců kapitulovala bez boje. Dne 29. května 1460 (přesně sedm let po pádu Konstantinopole) se vzdalo hlavní město despotátu, Mystras. Demetrios Palaiologos byl zajat a odvezen na sultánův dvůr do Edirne, zatímco Tomáš Palaiologos uprchl s rodinou do benátských přístavů a následně do Itálie, kde mu papež poskytl azyl. Tímto tažením fakticky zanikl poslední nezávislý řecko-byzantský státní útvar v Evropě (s výjimkou Trapezuntského císařství v Malé Asii, které padlo o rok později).

⛵ Portugalsko a konec éry objevů

Pro Portugalské království znamenal konec roku 1460 uzavření první, iniciační fáze zámořské expanze. Dne 13. listopadu 1460 zemřel ve městě Sagres princ Jindřich Mořeplavec, třetí syn krále Jana I. Portugalského.

Ačkoliv se Jindřich sám žádné zámořské cesty (s výjimkou vojenských tažení do severní Afriky) nezúčastnil, jako administrátor Kristova řádu financoval desítky expedic podél západního pobřeží Afriky. Založil v Sagres středisko pro shromažďování kartografických, astronomických a navigačních znalostí, které vedlo k inovaci konstrukce lodí, zejména k vytvoření takzvané karavely. V roce jeho smrti dorazily jím vyslané portugalské lodě vedené mořeplavcem Pedrem de Sintra až k pobřeží dnešní Sierra Leone. Úmrtím Jindřicha Mořeplavce se státní objevné plavby na téměř deset let zpomalily, neboť portugalská koruna dočasně ztratila svého hlavního strategického sponzora.

🏰 České království

V Českém království vládl od roku 1458 volený král Jiří z Poděbrad. Rok 1460 se vyznačoval snahou o stabilizaci země a pacifikaci vnitřní i vnější opozice. Jiří musel čelit silnému odporu katolických enkláv, z nichž nejvýraznější byla Vratislav ve Slezsku. Vratislavští měšťané, podporovaní papežskou kurií, dlouhodobě odmítali uznat kališnického panovníka. Jiří z Poděbrad po celé toto období uplatňoval politiku diplomatického tlaku a vojenských demonstrací síly, přičemž se zavázal pronásledovat kacířské sekty (nikoliv však kališníky, které považoval za legitimní součást zemského práva).

Přibližně v roce 1460 (přesné datum není v historických pramenech zaznamenáno) zemřel Petr Chelčický, jeden z nejvýznamnějších českých středověkých náboženských myslitelů a reformátorů. Jeho radikální spisy odmítající fyzické násilí, existenci trojího lidu (rozdělení na šlechtu, duchovenstvo a poddané) a světskou moc církve se staly přímým ideovým základem pro formování Jednoty bratrské, která se odtrhla od oficiální kališnické církve na přelomu padesátých a šedesátých let patnáctého století a stala se po staletí předmětem tvrdé perzekuce.

🏛️ Vzdělanost a školství

V oblasti evropského vzdělávání vydal papež Pius II. dne 4. dubna 1460 bulu umožňující založení Univerzity v Nantes (Université de Nantes) ve francouzském Bretaňském vévodství. V dubnu téhož roku byla slavnostně otevřena také Basilejská univerzita (Universität Basel) ve Švýcarsku, jejíž zakládací listinu vystavil tentýž papež již v předchozím roce. Tyto instituce se následně staly klíčovými centry vznikajícího evropského humanismu.

📅 Chronologický přehled událostí

Následující tabulka obsahuje kompletní statistický a chronologický výčet všech doložitelných politických, vojenských a kulturních událostí roku 1460, aniž by byla zkracována či filtrována pouze na vybrané záznamy.

Datum	Geografická oblast	Zaznamenaná událost
14. ledna	Mantova / Papežský stát	Papež Pius II. na konci koncilu v Mantově slavnostně vyhlásil křížovou výpravu proti Osmanské říši.
15. ledna	Anglické království	Vojska Yorků přepadla přístav Sandwich a zmocnila se lodí královské (lancasterské) flotily.
18. ledna	Papežský stát	Vydána papežská bula Execrabilis zakazující odvolání proti papeži ke koncilu.
29. února	Bavorské vévodství	Úmrtí bavorského vévody Albrechta III., k moci se společně dostávají jeho synové Jan IV. a Zikmund.
5. března	Dánsko / Svatá říše římská	Podepsána Smlouva z Ribe. Dánský král se stává vládcem Šlesvicka a Holštýnska pod podmínkou jejich nerozdělení.
4. dubna	Bretaň / Francouzské království	Na základě papežské buly dochází k založení Univerzity v Nantes.
duben	Švýcarsko	Oficiální slavnostní zahájení výuky na nově založené Basilejské univerzitě.
29. května	Peloponés / Osmanská říše	Osmanská armáda přijímá kapitulaci města Mystras, pád Morejského despotátu.
26. června	Anglické království	Vedení yorské frakce (hrabě z Warwicku) překračuje kanál La Manche a se svou armádou přistává v Anglii.
2. července	Anglické království	Yorská armáda bez odporu vstupuje do Londýna.
10. července	Anglické království	Bitva u Northamptonu. Král Jindřich VI. je po zradě části svých vojsk zajat yorskou armádou.
3. srpna	Skotské království	Skotský král Jakub II. tragicky umírá při výbuchu vlastního děla během obléhání hradu Roxburgh. Nástup Jakuba III.
10. října	Anglické království	Richard z Yorku vstupuje do zasedání parlamentu a vznáší formální nárok na anglický trůn.
25. října	Anglické království	Anglický parlament schvaluje Act of Accord, který vyděďuje následníka trůnu a určuje Richarda z Yorku za příštího krále.
13. listopadu	Portugalské království	V Sagres umírá princ Jindřich Mořeplavec.
21. prosince	Anglické království	Yorské vojsko ustupuje před obrovskou lancasterskou armádou do hradu Sandal u Wakefieldu.
30. prosince	Anglické království	Bitva u Wakefieldu. Drtivá porážka Yorků, smrt Richarda z Yorku a hraběte z Rutlandu, následná poprava hraběte ze Salisbury.

👶 Narození

Tabulka uvádí kompletní seznam významných osobností napříč Evropou a světem narozených v roce 1460 (u mnoha osobností z tohoto období jde o historiky vypočtené či přibližné datum).

Datum	Jméno a titul	Geografická oblast
8. dubna	Juan Ponce de León, španělský conquistador a objevitel Floridy (přibližné datum)	Kastilská koruna
Přesné datum neznámé	Vasco da Gama, portugalský mořeplavec a objevitel námořní trasy do Indie (udává se 1460 nebo 1469)	Portugalské království
Přesné datum neznámé	Afonso de Albuquerque, admirál a guvernér Portugalské Indie (přibližné datum)	Portugalské království
Přesné datum neznámé	Andrea Solari, významný italský renesanční malíř milánské školy	Milánské vévodství
Přesné datum neznámé	Tilman Riemenschneider, německý sochař a mistr řezbář pozdní gotiky	Svatá říše římská
Přesné datum neznámé	Geertgen tot Sint Jans, nizozemský malíř rané severské renesance (přibližné datum)	Nizozemí
Přesné datum neznámé	Pierre de la Rue, franko-vlámský renesanční hudební skladatel	Vlámsko
Přesné datum neznámé	Štefan Zápolský, mocný uherský magnát a palatin (přibližné datum)	Uherské království
Přesné datum neznámé	Konstantin Ostrožský, litevský a ruténský vojevůdce a magnát	Litevské velkoknížectví

⚰️ Úmrtí

Kompletní výčet významných osobností politického, vojenského a kulturního života, jež zemřely během roku 1460.

Datum	Jméno a titul	Geografická oblast
29. února	Albrecht III. Bavorský, bavorsko-mnichovský vévoda z rodu Wittelsbachů	Bavorské vévodství
3. srpna	Jakub II. Skotský, panující skotský král (usmrcen explozí)	Skotské království
20. září	Gilles Binchois, franko-vlámský hudební skladatel, člen burgundské dvorní kapely	Burgundské vévodství
13. listopadu	Jindřich Mořeplavec, portugalský princ, velmistr Kristova řádu a sponzor expedic	Portugalské království
14. prosince	Guarino da Verona, raný italský humanista a překladatel antických děl	Apeninský poloostrov
30. prosince	Richard z Yorku, nejmocnější anglický šlechtic, lord protektor a pretendent trůnu (padl v boji)	Anglické království
30. prosince	Edmund, hrabě z Rutlandu, anglický šlechtic, syn Richarda z Yorku (zabit na útěku ve věku 17 let)	Anglické království
31. prosince	Richard Neville ze Salisbury, anglický vojenský velitel (zajat u Wakefieldu a popraven)	Anglické království
Přesné datum neznámé	Petr Chelčický, český náboženský myslitel a literát (přibližné datum)	České království
Přesné datum neznámé	Fernão Lopes, portugalský dvorní kronikář	Portugalské království

💡 Pro laiky

Události roku 1460 v Anglii, které byly součástí takzvané Války růží, ukazují, jak extrémně zranitelný byl tehdejší politický systém a jak rychle se mohlo otočit štěstí. Nebyla to válka v dnešním slova smyslu, kde proti sobě stojí státy přes jasně definovanou frontovou linii po celé roky. Šlo o velmi rychlé, koncentrované přesuny soukromých armád vysoké šlechty, které se střetly v bitvě trvající často jen desítky minut. Pouhý jeden šlechtic (lord Grey z Ruthinu), který uprostřed bitvy zradil a nařídil svým vojákům složit zbraně, způsobil, že vojsko krále prohrálo za půl hodiny a král padl do zajetí. Během pouhých šesti měsíců tohoto roku se vláda nad celou zemí dvakrát úplně obrátila – nejprve Yorkové zajali krále a ovládli Londýn, a na samém konci prosince byli jejich vůdci zmasakrováni.

Smrt skotského krále Jakuba II. v tomto roce naopak ilustruje, jak nebezpečné a nevyzpytatelné byly ve středověku nově zaváděné střelné zbraně. Král si k obléhání hradu nechal přivézt nejmodernější a největší dostupná děla. Tradiční způsob odlévání a svařování železných obručí tehdejších děl (tzv. bombard) ovšem neposkytoval záruku strukturální pevnosti. Při odpalu masivní kovová hlaveň nevydržela tlak střelného prachu, roztrhla se a těžký kus kovu trefil krále přímo do nohy, což mu způsobilo okamžité masivní krvácení, jemuž na místě podlehl. Zbraň tak zabila vlastního velitele, aniž by k tomu nepřítel vůbec přispěl.

Vzdálenost a možnosti komunikace v roce 1460 způsobovaly, že zprávy o těchto událostech putovaly Evropou celé týdny. Zatímco ve Skotsku vybuchlo dělo a v Anglii zuřila bitva, do Prahy k českému králi Jiřímu z Poděbrad se detailní informace z těchto míst dostaly prostřednictvím najatých jízdních kurýrů s obrovským zpožděním. A naopak, když v květnu osmanská vojska sultána Mehmeda II. s konečnou platností vyvrátila poslední starořecké křižácké a byzantské pevnosti na jihu Peloponésu, zbytek Evropy se o tom dozvěděl až tehdy, když do benátských a neapolských přístavů dorazily přeplněné lodě s prvními byzantskými uprchlíky.

Zdroje