Přeskočit na obsah

Kastilská koruna

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - historický stát

Kastilská koruna (španělsky Corona de Castilla, latinsky Corona Castellae) byl středověký a novověký státní útvar, který existoval na Iberském poloostrově od roku 1230 do roku 1715. Vznikl trvalým spojením Království Kastilské a Království Leónské pod vládou krále Ferdinanda III. a stal se dominantní silou v procesu znovudobývání poloostrova od muslimských Maurů.

Po dynastické unii s Aragonskou korunou v roce 1479 položila Kastilská koruna základ moderního Španělska. Právě pod záštitou Kastilie proběhly zámořské objevy Kryštofa Kolumba, což vedlo ke vzniku rozsáhlé španělské koloniální říše, jejíž správa a bohatství náležely primárně Kastilské koruně. Formálně zanikla na počátku 18. století v důsledku války o španělské dědictví a následných centralizačních reforem Filipa V., známých jako Dekrety z Nueva Planta, které sjednotily správu Španělska.

📜 Historie

🌄 Vznik a sjednocení s Leónem

Kořeny Kastilské koruny sahají do 10. století, kdy bylo Kastilské hrabství vazalem Leónského království. V roce 1037 se Kastilie stala královstvím a v následujících dvou stoletích docházelo k opakovaným personálním uniím a opětovným rozdělením mezi Kastilií a Leónem.

K definitivnímu a trvalému sjednocení došlo v roce 1230, kdy král Ferdinand III. Kastilský, již král Kastilie, zdědil po svém otci Alfonsovi IX. také trůn Leónu. Místo rozdělení říše mezi své syny, jak bylo zvykem, se Ferdinand III. rozhodl obě koruny natrvalo spojit. Tímto aktem vznikla Kastilská koruna jako jednotný politický celek, který v sobě zahrnoval království Kastilie, León, Galicie a další území. Tento nový stát se stal největší a nejmocnější křesťanskou říší na Iberském poloostrově.

⚔️ Reconquista a expanze

Sjednocená a posílená Kastilská koruna se stala hlavní hybnou silou závěrečné fáze Reconquisty. Ferdinand III. a jeho nástupci vedli úspěšná vojenská tažení proti muslimským státům (tzv. taifas) na jihu poloostrova.

  • **Dobytí Córdoby (1236):** Pád bývalého hlavního města Córdobského chalífátu byl významným symbolickým i strategickým vítězstvím.
  • **Dobytí Sevilly (1248):** Zisk bohatého a lidnatého přístavního města Sevilly otevřel Kastilii přístup k Atlantiku a posílil její námořní moc.
  • **Dobytí Murcie:** Království Murcia bylo postupně začleněno pod kastilskou nadvládu.

Na konci 13. století zůstal na Iberském poloostrově jediný muslimský stát – Granadský emirát. Ten si po více než dvě století udržel nezávislost, často jako vazal platící tribut Kastilské koruně.

👑 Personální unie s Aragonií

Klíčovým momentem v dějinách Kastilie a celého Španělska byl sňatek královny Isabely I. Kastilské a krále Ferdinanda II. Aragonského v roce 1469. Po nástupu na trůn v roce 1479 vytvořili personální unii mezi Kastilskou a Aragonskou korunou.

Je důležité zdůraznit, že se nejednalo o politické sjednocení. Obě koruny si zachovaly své vlastní zákony, instituce, měnu a hranice. Katoličtí panovníci (jak byli Isabela a Ferdinand nazýváni) vládli svým říším odděleně, ačkoliv v zahraniční politice postupovali společně. Společně také dokončili Reconquistu dobytím Granady v roce 1492. Vzhledem k větší rozloze, populaci a ekonomické síle se Kastilie stala dominantním partnerem v této unii.

⛵ Zlatý věk a koloniální říše

Rok 1492 byl pro Kastilskou korunu přelomový nejen kvůli pádu Granady, ale také díky podpoře, kterou královna Isabela poskytla janovskému mořeplavci Kryštofu Kolumbovi. Jeho objevení Ameriky otevřelo cestu k vytvoření rozsáhlé zámořské říše.

Všechna nově objevená území v Novém světě byla právně považována za přímé vlastnictví Kastilské koruny, nikoliv Aragonie. Obrovské bohatství v podobě zlata, stříbra a dalších komodit proudilo z amerických kolonií primárně do Sevilly, která se stala centrem obchodu s Indiemi. Tento příliv bohatství financoval vzestup Španělska na pozici globální supervelmoci v 16. a 17. století, známý jako Španělský zlatý věk (Siglo de Oro).

🦅 Habsburkové a postupný zánik

Po smrti Katolických panovníků přešla vláda na dynastii Habsburků. Prvním habsburským panovníkem byl Karel V., který jako Karel I. Španělský vládl obrovské říši zahrnující Kastilii, Aragonii, državy v Itálii, Nizozemí a Svatou říši římskou.

Habsburští panovníci pokračovali v centralizačních snahách, které posilovaly moc koruny na úkor tradičních institucí, jako byly Cortesy (stavovské sněmy). Přesto si jednotlivé části koruny udržovaly značnou autonomii.

Definitivní konec Kastilské koruny jako samostatného právního subjektu přišel po válce o španělské dědictví (1701–1714). Vítězný bourbonský král Filip V. Španělský se inspiroval centralizovaným modelem Francie a vydal sérii dekretů známých jako Dekrety z Nueva Planta (1707–1716). Tyto dekrety zrušily instituce, zákony a vnitřní hranice všech království, která tvořila Aragonskou korunu (protože ta ve válce stála proti němu), a následně sjednotily i správu Kastilie do nového, centralizovaného Španělského království. Tím Kastilská koruna formálně zanikla a její území se stalo integrální součástí jednotného Španělska.

🏛️ Vláda a instituce

V čele Kastilské koruny stál monarcha, jehož moc se postupem času vyvíjela od stavovské k absolutistické. Klíčovými institucemi byly:

  • **Královská rada (Consejo Real de Castilla):** Hlavní poradní a správní orgán krále, který se postupně stal nejdůležitější institucí v zemi.
  • **Kastilské Cortesy (Cortes de Castilla):** Stavovský sněm, který reprezentoval šlechtu, duchovenstvo a města. Původně měly významné pravomoci, zejména při schvalování daní, ale od 16. století jejich vliv upadal.
  • **Audiencias a Chancillerías:** Nejvyšší soudní dvory, které sídlily ve městech jako Valladolid a Granada.
  • **Svatá inkvizice:** Církevní instituce pod přímou kontrolou koruny, která sloužila k udržení náboženské ortodoxie a posílení královské moci.

🌍 Území a správa

Kastilská koruna se skládala z řady království a panství sjednocených pod jedním monarchou. Mezi nejdůležitější patřily:

Zámořská území v Americe a Asii byla spravována jako místokrálovství a generální kapitanáty, které byly právně součástí Kastilské koruny.

💰 Společnost a hospodářství

Kastilská společnost byla typicky středověká, rozdělená na tři stavy: šlechtu (nobles), duchovenstvo (clero) a prostý lid (pueblo llano). Hospodářství bylo z velké části založeno na zemědělství a pastevectví.

Mimořádný význam měl chov ovcí a produkce vlny, kterou organizovalo mocné sdružení chovatelů ovcí zvané Mesta. Kastilská vlna byla vysoce ceněná po celé Evropě, zejména ve Flandrech a Anglii.

Po objevení Ameriky se ekonomika dramaticky proměnila. Příliv drahých kovů vedl k obrovskému bohatství, ale také k masivní inflaci (tzv. cenová revoluce), která poškodila tradiční hospodářství. Státní finance se staly závislými na příjmech z kolonií, což vedlo k opakovaným státním bankrotům, když dodávky kolísaly nebo byly narušeny válkami.

💡 Pro laiky

  • **Koruna vs. Království:** Představte si "korunu" jako holdingovou společnost a "království" jako její dceřiné firmy. Kastilská koruna byla zastřešující entita, která zahrnovala několik království (Kastilii, León, Galicii atd.) pod jedním "CEO" – králem. Každé království mělo původně svá vlastní pravidla, ale všechna patřila pod jednu korunu.
  • **Vznik Španělska nebyl okamžitý:** Svatba Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského v 15. století nebyla jako založení moderního Španělska. Bylo to spíše jako když se dva sousedé vezmou, ale každý si dál spravuje svůj vlastní dům a finance. Teprve o více než 200 let později, na začátku 18. století, byly vnitřní "zdi" mezi těmito domy definitivně strženy a vznikl jednotný stát.
  • **Kastilie a kolonie:** Veškeré bohatství z Ameriky, jako zlato a stříbro, patřilo oficiálně pouze Kastilské koruně. Lidé z Aragonské koruny (např. z Barcelony nebo Valencie) se zpočátku nesměli na obchodu s Amerikou přímo podílet. To je důvod, proč se kastilská španělština stala dominantním jazykem v Latinské Americe.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kastilská_koruna&oldid=18851“