Jindřich VIII. Anglický
Obsah boxu
Jindřich VIII. Anglický (* 28. června 1491, Greenwich – † 28. ledna 1547, Londýn) byl král Anglie a Irska z rodu Tudorů, který vládl od 21. dubna 1509 až do své smrti. Je jedním z nejznámějších a nejkontroverznějších anglických panovníků, proslulý především svým šesti manželstvími a iniciováním anglické reformace, která vedla k odtržení anglické církve od Říma a založení anglikánské církve. Jeho vláda byla obdobím zásadních politických, náboženských a společenských změn, které trvale ovlivnily dějiny Británie.
Jako druhý syn Jindřicha VII. se stal následníkem trůnu po nečekané smrti svého staršího bratra Artura. Jeho snaha zplodit mužského dědice, který by zajistil tudorovskou dynastii, se stala ústředním motivem jeho vlády a vedla ho k rozvodu s první manželkou Kateřinou Aragonskou, což vyvolalo konflikt s papežem a císařem Karlem V. Během své vlády nechal popravit dvě ze svých manželek, Annu Boleynovou a Kateřinu Howardovou, a zrušil stovky klášterů, jejichž majetek zabavil ve prospěch koruny. Byl to charismatický, vzdělaný a v mládí atletický panovník, ale také krutý, sobecký a tyranský vládce, jehož rozhodnutí měla dalekosáhlé důsledky.
👑 Mladý král a nástup na trůn
Jindřich se narodil v královském paláci Placentia v Greenwichi jako třetí dítě a druhý syn krále Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku. Původně nebyl předurčen pro trůn; následníkem byl jeho starší bratr Artur, princ z Walesu. Zatímco Artur byl vychováván jako budoucí král, Jindřich získal vynikající vzdělání v oblasti teologie, hudby, jazyků a sportu. Učil se latinsky, francouzsky a španělsky. Byl také talentovaným hudebníkem a skladatelem; připisuje se mu například autorství písně "Greensleeves", ačkoliv důkazy jsou sporné.
Vše se změnilo v roce 1502, kdy princ Artur nečekaně zemřel ve věku 15 let, krátce po svatbě s Kateřinou Aragonskou, dcerou španělských katolických monarchů Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Desetiletý Jindřich se tak stal následníkem trůnu a obdržel titul vévody z Cornwallu a později prince z Walesu. Jeho otec, Jindřich VII., chtěl udržet spojenectví se Španělskem a zachovat Kateřinino věno, a proto zařídil její zasnoubení s mladým Jindřichem. K tomu byl zapotřebí papežský dispens, protože sňatek s vdovou po bratrovi byl podle kanonického práva zakázán. Papež Julius II. dispens udělil na základě tvrzení, že manželství Artura a Kateřiny nebylo nikdy naplněno.
Po smrti svého otce v dubnu 1509 nastoupil osmnáctiletý Jindřich na trůn jako Jindřich VIII. Krátce poté, 11. června 1509, se oženil s Kateřinou Aragonskou. Jejich společná korunovace ve Westminsterském opatství se konala 24. června. Mladý král byl vnímán jako ztělesnění renesančního ideálu – byl pohledný, vzdělaný, sportovně nadaný a charismatický. Jeho dvůr se brzy stal centrem kultury a učenosti.
📜 Vláda a politika
Jindřichova vláda byla zpočátku ovlivněna zkušenými rádci, které zdědil po svém otci. Postupně však začal prosazovat vlastní politickou agendu, která byla ambiciózní a často nákladná.
🌍 Zahraniční politika
Jindřich toužil obnovit slávu anglických králů na evropském kontinentu, zejména vůči tradičnímu rivalovi, 
Francii. V roce 1511 se připojil ke Svaté lize, spojenectví organizovanému papežem Juliem II. proti francouzskému králi Ludvíku XII. V roce 1513 vedl osobně invazi do Francie, kde dosáhl menšího vítězství v tzv. "bitvě ostruh". Ve stejné době anglická armáda pod vedením Kateřiny Aragonské (která vládla jako regentka) drtivě porazila skotskou invazi v bitvě u Floddenu, kde padl skotský král Jakub IV., Jindřichův švagr.
Významnou postavou Jindřichovy zahraniční politiky byl jeho hlavní rádce, kardinál Thomas Wolsey. Wolsey se snažil z Anglie učinit arbitra mezi dvěma hlavními evropskými mocnostmi: Francií krále Františka I. a Svatou říší římskou císaře Karla V. Vrcholem této snahy bylo setkání Jindřicha a Františka na tzv. Pole zlatého sukna v roce 1520, které bylo velkolepou, ale politicky bezvýslednou demonstrací bohatství a moci. Jindřichova zahraniční politika byla vrtkavá a nákladná, často měnila strany v konfliktu mezi Habsburky a Francií a výrazně zatěžovala královskou pokladnu.
💰 Domácí politika a finance
Jindřich VII. zanechal svému synovi plnou pokladnu, ale Jindřich VIII. ji svými válkami, extravagantním dvorem a velkolepými stavbami (např. palác Hampton Court) rychle vyčerpal. Kardinál Wolsey, jako lord kancléř, se snažil reformovat daňový systém, ale jeho snahy o zavedení nových daní narazily na silný odpor.
Po Wolseyho pádu v roce 1529 se hlavním královým ministrem stal Thomas Cromwell. Cromwell byl mimořádně schopný administrátor, který provedl dalekosáhlé reformy. Klíčovým krokem bylo rušení anglických klášterů v letech 1536–1540. Zabavení obrovského majetku církve přineslo koruně značné finanční prostředky, které Jindřich využil na posílení námořnictva a financování dalších válek. Cromwell také centralizoval státní správu a posílil moc koruny na úkor staré šlechty. V roce 1536 byl formálně připojen Wales k Anglii prostřednictvím zákonů o unii.
💍 Šest manželek Jindřicha VIII.
Jindřichova posedlost zplozením mužského dědice a jeho milostný život jsou nejznámějšími aspekty jeho vlády. Jeho šest manželství se stalo legendou.
1. Kateřina Aragonská
Kateřina Aragonská (manželství 1509–1533) byla Jindřichovou první a nejdéle sloužící manželkou. Během 24 let manželství mu porodila několik dětí, ale dospělosti se dožila pouze dcera Marie, narozená v roce 1516. Jindřich postupně nabyl přesvědčení, že jeho manželství je prokleté, protože si vzal vdovu po svém bratrovi, což považoval za hřích proti Božímu zákonu (dle knihy Leviticus). Jeho touha po mužském dědici a zamilovanost do Anny Boleynové ho vedly k žádosti o anulaci manželství u papeže Klementa VII. Papež, pod tlakem Kateřinina synovce, císaře Karla V., odmítl. Tento spor vedl k rozkolu s Římem.
2. Anna Boleynová
Anna Boleynová (manželství 1533–1536) byla dvorní dámou Kateřiny Aragonské. Byla inteligentní, ambiciózní a odmítla se stát královou milenkou, trvala na sňatku. Aby si ji mohl vzít, Jindřich se odtrhl od katolické církve. V lednu 1533 se s ní tajně oženil a v květnu arcibiskup Thomas Cranmer prohlásil jeho manželství s Kateřinou za neplatné. V září 1533 Anna porodila dceru, budoucí královnu Alžbětu I., což bylo pro krále obrovské zklamání. Po několika potratech a neschopnosti porodit syna Jindřichův zájem o Annu opadl. Byla obviněna z cizoložství, incestu a velezrady a 19. května 1536 sťata v Toweru.
3. Jana Seymourová
Jana Seymourová (manželství 1536–1537) byla Jindřichovou nejoblíbenější manželkou, protože mu jako jediná dala vytouženého mužského dědice. Vzali se pouhých 11 dní po Annině popravě. V říjnu 1537 porodila syna Eduarda. Její triumf byl však krátký; zemřela dvanáct dní po porodu na horečku omladnic. Jindřich za ni hluboce truchlil a nařídil, aby byl po své smrti pohřben vedle ní.
4. Anna Klevská
Anna Klevská (manželství 1540) byla německá protestantská princezna. Sňatek byl politickým tahem Thomase Cromwella, který chtěl vytvořit alianci s německými protestantskými knížaty. Jindřich souhlasil na základě portrétu od Hanse Holbeina mladšího, ale když Annu spatřil naživo, údajně se mu vůbec nelíbila. Manželství nebylo nikdy naplněno a po šesti měsících bylo anulováno. Anna byla rozumná, souhlasila s rozvodem a obdržela titul "královy milované sestry", velkorysý důchod a majetek. Tento neúspěšný sňatek přispěl k pádu Thomase Cromwella, který byl krátce poté popraven.
5. Kateřina Howardová
Kateřina Howardová (manželství 1540–1541) byla neteří vévody z Norfolku a sestřenicí Anny Boleynové. Byla velmi mladá a temperamentní. Jindřich, v té době již stárnoucí a obézní, se do ní zamiloval a nazýval ji svou "růží bez trnů". Manželství však skončilo katastrofou, když se ukázalo, že měla před svatbou milostné pletky a i jako královna udržovala vztah s jedním z dvořanů, Thomasem Culpeperem. Byla obviněna z velezrady a v únoru 1542 popravena.
6. Kateřina Parrová
Kateřina Parrová (manželství 1543–1547) byla dvakrát ovdovělá, inteligentní a zbožná žena se silnými protestantskými sklony. Byla spíše Jindřichovou ošetřovatelkou a společnicí než vášnivou láskou. Podařilo se jí usmířit Jindřicha s jeho dcerami Marií a Alžbětou a zajistila jim místo v následnické linii. Její náboženské přesvědčení ji téměř stálo život, když se ji konzervativní dvořané pokusili obvinit z kacířství, ale dokázala se s králem usmířit. Přežila ho a po jeho smrti se znovu vdala.
✝️ Anglická reformace
Jindřichova touha po anulaci sňatku s Kateřinou Aragonskou byla hlavním katalyzátorem anglické reformace. Když papež odmítl vyhovět, Jindřich se rozhodl převzít kontrolu nad církví v Anglii.
V roce 1534 parlament schválil Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy), který prohlásil Jindřicha za jedinou nejvyšší hlavu anglické církve na zemi (Church of England). Tím byla definitivně přerušena vazba na Řím. Každý, kdo odmítl uznat tento zákon, byl považován za zrádce. Mezi nejznámější oběti patřili lord kancléř Sir Thomas More a biskup John Fisher, kteří byli oba popraveni v roce 1535 a později katolickou církví svatořečeni.
Ačkoliv Jindřich zavedl reformaci z politických a osobních důvodů, v teologických otázkách zůstal po většinu života konzervativní a držel se katolické doktríny. Schválil sice překlad Bible do angličtiny, ale zároveň prosazoval zákony, jako bylo Šest článků z roku 1539, které potvrzovaly katolické principy (např. transsubstanciaci) a trestaly jejich popírání smrtí. Skutečný posun k protestantismu nastal až za vlády jeho syna Eduarda VI.
🎨 Osobnost a odkaz
V mládí byl Jindřich VIII. považován za ideál renesančního prince. Měřil přes 185 cm, byl sportovně založený, vynikal v lukostřelbě, tenise a rytířských turnajích. Byl také vzdělaný, sečtělý a měl rád hudbu a tanec. S postupujícím věkem se však jeho povaha dramaticky změnila.
Po vážném zranění nohy při turnaji v roce 1536, které se mu nikdy zcela nezahojilo, začal trpět chronickými bolestmi, přibírat na váze a stal se paranoidním, prchlivým a krutým. Jeho dvůr žil v neustálém strachu z jeho nálad. Ke konci života byl morbidně obézní, trpěl bércovými vředy a pravděpodobně i dalšími nemocemi.
Jindřichův odkaz je komplexní. Na jedné straně byl tyranem, který nechal popravit tisíce lidí, včetně svých manželek a nejbližších rádců. Na druhé straně jeho vláda položila základy moderního anglického státu. Posílil moc monarchie, založil královské námořnictvo (Royal Navy), které se později stalo klíčem k britské moci, a jeho reformace trvale změnila náboženskou a kulturní krajinu Anglie. Jeho rozhodnutí vedla nepřímo ke vzniku Britského impéria a k posílení anglického parlamentu, který musel schvalovat jeho radikální zákony.
👨👩👧👦 Potomci
Jindřich VIII. měl tři legitimní potomky, kteří všichni usedli na anglický trůn:
- Eduard VI. (1537–1553) – syn Jany Seymourové, vládl v letech 1547–1553.
- Marie I. Tudorovna (1516–1558) – dcera Kateřiny Aragonské, vládla v letech 1553–1558.
- Alžběta I. (1533–1603) – dcera Anny Boleynové, vládla v letech 1558–1603.
Měl také nejméně jednoho uznaného nemanželského syna, Henryho FitzRoye, vévodu z Richmondu a Somersetu (1519–1536), kterého měl s milenkou Elizabeth Blount.
🧐 Pro laiky
- Anglická reformace: Jednoduše řečeno, Jindřich VIII. se chtěl rozvést se svou první ženou, ale papež mu to nedovolil. Jindřich se proto naštval a prohlásil, že papež už v Anglii nic neznamená a že hlavou církve v Anglii je on sám, král. Tím vznikla nová, samostatná anglikánská církev, která se oddělila od katolické církve v Římě. Nebylo to primárně o víře, ale o moci a osobních důvodech krále.
- Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy): To byl klíčový zákon, kterým si Jindřich VIII. "přivlastnil" církev. Oficiálně stanovil, že anglický král je nejvyšší hlavou anglické církve. Kdo s tím nesouhlasil, byl považován za zrádce a mohl být popraven.
- Rušení klášterů: Poté, co se Jindřich stal hlavou církve, potřeboval peníze. Rozhodl se proto zrušit všechny kláštery v Anglii a zabavit jejich obrovský majetek – půdu, budovy, zlato a další cennosti. Tím získal obrovské bohatství pro korunu a zároveň zničil mocenskou základnu katolické církve v zemi.