Anna Boleynová
Obsah boxu
Anna Boleynová (anglicky Anne Boleyn; mezi 1501 a 1507 – 19. května 1536) byla anglická královna jako druhá manželka krále Jindřicha VIII. a markýza z Pembroke. Její sňatek s Jindřichem a následná poprava z ní učinily klíčovou postavu politických a náboženských otřesů, které odstartovaly anglickou reformaci. Byla matkou královny Alžběty I.
Jindřichova touha anulovat svůj sňatek s první manželkou Kateřinou Aragonskou a oženit se s Annou vedla k odtržení Anglie od autority papeže a římskokatolické církve. Anna byla korunována anglickou královnou 1. června 1533. Poté, co v září 1533 porodila budoucí královnu Alžbětu I., nedokázala Jindřichovi dát mužského dědice, což vedlo k jejímu pádu. V roce 1536 byla obviněna z cizoložství, incestu a velezrady, odsouzena a sťata v londýnském Toweru. Mnoho historiků považuje obvinění za vykonstruovaná.
📜 Život před Jindřichem VIII.
Anna Boleynová se narodila jako dcera sira Thomase Boleyna, ambiciózního diplomata, a jeho manželky lady Elizabeth Howardové, dcery vévody z Norfolku. Přesné datum jejího narození není známo, historici se přiklánějí k letům 1501 nebo 1507. Měla dva sourozence, starší sestru Marii a mladšího bratra George.
🇫🇷 Výchova v zahraničí
Díky diplomatické kariéře svého otce získala Anna vynikající vzdělání v zahraničí, což bylo pro tehdejší anglické šlechtičny neobvyklé. V letech 1513 až 1514 byla dvorní dámou Markéty Rakouské v Nizozemí, kde se naučila francouzsky a získala přehled o evropské politice a kultuře.
Následně strávila téměř sedm let (cca 1514–1521) na francouzském královském dvoře, nejprve ve službách královny Marie Tudorovny (sestry Jindřicha VIII.) a poté královny Klaudie Francouzské, manželky krále Františka I. Francouzský dvůr byl v té době centrem renesanční kultury, módy a intelektuálního života. Anna si zde osvojila vytříbené chování, smysl pro styl a hluboké znalosti francouzštiny, tance, hudby a poezie. Tyto zkušenosti ji výrazně odlišovaly od jejích anglických vrstevnic.
👑 Vzestup na anglickém dvoře
Anna se vrátila do Anglie na konci roku 1521. Svým šarmem, inteligencí a francouzskou elegancí okamžitě zaujala na dvoře krále Jindřicha VIII. Byla popisována jako žena s tmavými vlasy, olivovou pletí a pronikavýma očima, nikoliv jako klasická kráska své doby, ale jako žena s neodolatelným charismatem.
Zpočátku byla zasnoubena s Henrym Percym, budoucím hrabětem z Northumberlandu, ale zasnoubení bylo zrušeno na příkaz kardinála Thomase Wolseyho, pravděpodobně již na králův popud. Přibližně v roce 1526 se král Jindřich VIII., zklamaný z toho, že mu jeho stárnoucí manželka Kateřina Aragonská nedala mužského dědice, do Anny hluboce zamiloval. Na rozdíl od své sestry Marie, která byla dříve královou milenkou, Anna odmítla Jindřichovy návrhy stát se jeho metresou. Trvala na tom, že se mu oddá pouze jako jeho právoplatná manželka a královna.
💍 "Velká králova záležitost"
Annino odmítnutí posílilo Jindřichovu posedlost a odstartovalo téměř sedmileté období známé jako "Velká králova záležitost" (The King's Great Matter). Jindřich se snažil přesvědčit papeže Klementa VII., aby anuloval jeho více než dvacetileté manželství s Kateřinou Aragonskou. Jako argument použil pasáž z biblické knihy Leviticus, která tvrdí, že muž, jenž si vezme ženu svého bratra, zůstane bezdětný. Kateřina byla krátce vdaná za Jindřichova staršího bratra Artura.
Papež však čelil silnému tlaku ze strany císaře Karla V., synovce Kateřiny Aragonské, jehož vojska v té době ovládala Řím. Anulace byla zamítnuta. Jindřich, frustrovaný papežovou nerozhodností a povzbuzován reformními myšlenkami, které mu Anna představila, se rozhodl pro radikální krok. S pomocí svých poradců, jako byli Thomas Cromwell a Thomas Cranmer, se rozhodl vymanit Anglii z moci Říma.
V lednu 1533 se Jindřich s Annou, která již byla těhotná, tajně oženil. V květnu 1533 Thomas Cranmer, nově jmenovaný arcibiskupem z Canterbury, prohlásil Jindřichovo manželství s Kateřinou za neplatné a jeho sňatek s Annou za právoplatný.
👸 Královna Anglie
1. června 1533 byla Anna slavnostně korunována anglickou královnou ve Westminsterském opatství. Byla poslední anglickou královnou-manželkou korunovanou odděleně od svého muže. Její postavení však bylo od počátku nejisté. Byla nepopulární u lidu, který stále považoval za právoplatnou královnu Kateřinu Aragonskou, a u konzervativní šlechty.
7. září 1533 porodila dceru, budoucí královnu Alžbětu I. Ačkoliv narození zdravého dítěte bylo radostnou událostí, Jindřich byl hluboce zklamán, že se nejednalo o vytouženého syna a dědice. Annina pozice u dvora závisela na narození mužského potomka. Následovaly nejméně dva potraty, poslední v lednu 1536, kdy potratila chlapce. Tato událost je považována za začátek jejího konce. Jindřich začal věřit, že ho Bůh za tento sňatek trestá, a jeho náklonnost se změnila v odpor.
⚖️ Pád a poprava
Jindřichův zájem se mezitím obrátil k jedné z Anniných dvorních dam, Janě Seymourové. Králův hlavní ministr, Thomas Cromwell, který se obával o svou pozici kvůli Anniným politickým intrikám, zosnoval její pád.
V dubnu 1536 byla Anna obviněna z cizoložství s pěti muži, včetně hudebníka Marka Smeatona a vlastního bratra George Boleyna, s nímž se měla dopustit incestu. Byla také obviněna z čarodějnictví a spiknutí s cílem zabít krále. Dne 2. května 1536 byla zatčena a uvězněna v londýnském Toweru.
Soudní proces byl fraškou. Důkazy byly chabé a pravděpodobně získané mučením. Přesto byla Anna i obvinění muži, včetně jejího bratra, shledáni vinnými a odsouzeni k smrti. Dne 17. května 1536 byli muži popraveni. O dva dny později, 19. května 1536, byla Anna Boleynová sťata na popravišti Tower Green. Na Jindřichovo přání nebyla popravena sekerou, jak bylo zvykem, ale mečem, pro který byl povolán kat z francouzského Saint-Omer. Její poslední slova byla plná chvály na krále a modliteb za něj. Byla pohřbena v neoznačeném hrobě v kapli svatého Petra v okovech v areálu Toweru.
✝️ Vliv na reformaci
Anna Boleynová byla více než jen příčinou Jindřichova rozchodu s Římem; byla aktivní zastánkyní náboženské reformy. Vlastnila a studovala zakázané spisy reformátorů, jako byl William Tyndale, a podporovala šíření Bible v angličtině. Obklopovala se duchovními s reformními myšlenkami, jako byl Thomas Cranmer a Hugh Latimer. Její vliv pomohl nasměrovat Anglii na cestu protestantismu, i když Jindřichovy vlastní náboženské názory zůstaly po celý život spíše katolické. Její největší odkaz v tomto ohledu se projevil skrze její dceru Alžbětu I., která během své dlouhé vlády definitivně ustavila anglikánskou církev.
🏛️ Odkaz a kulturní dopad
Po staletí byla Anna Boleynová zobrazována buď jako ctižádostivá a bezohledná svůdnice, která zničila království, nebo jako protestantská mučednice a nevinná oběť tyranského manžela. Moderní historiografie ji vnímá jako komplexní a inteligentní ženu, která se snažila přežít a prosadit v nebezpečném světě tudorovského dvora.
Její příběh inspiroval nespočet knih, divadelních her, oper, filmů a televizních seriálů. Je jednou z nejznámějších a nejdiskutovanějších postav anglické historie. Její nejtrvalejší odkaz je však její dcera, královna Alžběta I., jedna z nejúspěšnějších panovnic v dějinách Anglie.
🤔 Pro laiky: Proč byla tak důležitá?
Představte si, že král jedné mocné země se zoufale snaží mít syna, aby po něm mohl vládnout. Jeho manželka mu ale porodila jen dceru. Král se zamiluje do jiné, mladší a charismatické ženy. Ta mu řekne: "Nebudu jen tvoje milenka, vezmi si mě za ženu." Problém je, že král už ženatý je a tehdejší nejvyšší náboženská autorita, papež, mu nechce dovolit se rozvést.
Co král udělá? Rozhodne se, že papeže už poslouchat nebude. Založí si vlastní církev, kde bude hlavou on sám, a rozvod si povolí. Tím se ožení se svou láskou. Tato žena byla Anna Boleynová a král Jindřich VIII. Tímto krokem se Anglie oddělila od katolického světa a stala se protestantskou zemí. To navždy změnilo její historii, kulturu a politiku. I když Anna nakonec skončila tragicky, její vliv byl obrovský, protože bez ní by se anglické dějiny ubíraly úplně jiným směrem. A navíc, její dcera Alžběta se stala jednou z největších královen všech dob.