Přeskočit na obsah

Jana z Arku

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Jana z Arku
Francouzská národní hrdinka, vojenská velitelka a katolická světice
Datum narozeníkolem 6. ledna 1412
Místo narozeníDomrémy-la-Pucelle, Francouzské království
Národnostfrancouzská
Známá proVedení francouzských vojsk během stoleté války

Jana z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc), známá také jako Panna orleánská (francouzsky la Pucelle d'Orléans), (narozena kolem roku 1412 v Domrémy-la-Pucelle, zemřela 30. května 1431 v Rouen) byla francouzská hrdinka, vojenská velitelka a světice katolické církve. Pocházela z prosté rolnické rodiny a sehrála klíčovou roli v pozdní fázi stoleté války mezi Francií a Anglií. Tvrdila, že slyší hlasy svatých, kteří jí nařídili, aby pomohla francouzskému dauphinovi Karlovi VII. získat zpět francouzský trůn. Její vojenské úspěchy, zejména prolomení obléhání Orléansu, vedly ke korunovaci Karla VII. a zásadnímu obratu ve válce. Byla však zajata, odsouzena v politicky motivovaném procesu a upálena jako kacířka. O 25 let později byla rehabilitována a v roce 1920 svatořečena. Dnes je považována za jeden z nejdůležitějších symbolů Francie.

📜 Historický kontext

Jana z Arku se narodila do Francie zpustošené stoletou válkou, dlouhotrvajícím konfliktem s Anglií o nadvládu nad francouzským územím a o následnictví na francouzském trůnu. V době jejího narození byla situace pro Francii kritická. Po drtivé porážce v bitvě u Azincourtu (1415) a uzavření smlouvy z Troyes (1420) byl francouzský dauphin Karel vyděděn ve prospěch anglického krále Jindřicha V..

Francie byla politicky rozdělena na tři části:

  • Severní a západní část, včetně Paříže, byla pod kontrolou Angličanů a jejich spojenců.
  • Východní část ovládalo mocné Burgundské vévodství, které bylo spojencem Anglie.
  • Území na jih od řeky Loiry zůstávalo věrné dauphinu Karlovi, jehož dvůr sídlil v Chinonu.

Karlova pozice byla velmi nejistá, chyběly mu finance, armáda i morální autorita, protože jeho legitimita byla zpochybněna a korunovace v tradičním korunovačním městě Remeš (které bylo v rukou nepřátel) se zdála nemožná. Francouzský lid trpěl pod tíhou války, plenění a politického chaosu.

😇 Mládí a božská zjevení

Jana se narodila v malé vesnici Domrémy-la-Pucelle v Lotrinsku v rolnické rodině Jacquese d'Arc a Isabelle Romée. Nebyla vzdělaná, neuměla číst ani psát, ale byla vychována v hluboké křesťanské víře.

Podle svých vlastních slov začala přibližně ve třinácti letech slýchat hlasy a mít vidění. Identifikovala je jako hlasy archanděla Michaela, svaté Kateřiny Alexandrijské a svaté Markéty Antiochijské. Tyto hlasy jí zpočátku radily, aby byla zbožná a chodila do kostela. Později se jejich poselství stalo konkrétnějším a naléhavějším: měla za úkol vyhnat Angličany z Francie a dovést dauphina Karla k jeho korunovaci v Remeši.

⚔️ Vojenská kariéra

Cesta k dauphinovi

V roce 1428, ve věku přibližně 16 let, se Jana vydala do nedalekého města Vaucouleurs, kde požádala velitele posádky, Roberta de Baudricourt, o doprovod k dauphinovi. Byla dvakrát odmítnuta, ale její naléhání a přesné předpovězení francouzské porážky v bitvě u Rouvray nakonec velitele přesvědčily. V únoru 1429 jí poskytl malý doprovod. Jana si ostříhala vlasy a oblékla se do mužského oděvu, aby byla na nebezpečné cestě přes nepřátelské území lépe chráněna.

Po jedenáctidenní cestě dorazila na dauphinův dvůr v Chinonu. Karel VII. byl skeptický a rozhodl se ji podrobit zkoušce. Podle legendy se převlékl za dvořana a ukryl se v davu, ale Jana ho bez zaváhání poznala. Po soukromém rozhovoru, jehož obsah zůstal tajemstvím, a po přezkoumání teology v Poitiers, kteří neshledali na jejím poslání nic kacířského, jí Karel svěřil velení nad malou armádou.

Osvobození Orléansu

Klíčovým strategickým bodem bylo město Orléans, které bylo od října 1428 obléháno Angličany. Jeho pád by otevřel Angličanům cestu k dobytí zbytku Francie. Jana dorazila k Orléansu 29. dubna 1429 s posilami a zásobami. Její přítomnost dramaticky pozvedla morálku demoralizovaných francouzských obránců.

Ačkoliv zkušení velitelé byli zpočátku opatrní, Jana se aktivně účastnila plánování útoků a sama vedla vojáky do boje s korouhví v ruce. Během jednoho z útoků byla zraněna šípem, ale po krátkém ošetření se vrátila do boje, což dále posílilo víru vojáků v její božské poslání. Dne 8. května 1429 Angličané po sérii drtivých porážek obléhání ukončili. Toto vítězství bylo zlomovým bodem války a Janě vyneslo přezdívku Panna orleánská.

Korunovace v Remeši

Po osvobození Orléansu Jana naléhala na dauphina, aby okamžitě táhl na Remeš. Cesta vedla přes území kontrolované nepřítelem. Francouzská armáda pod Janiným vedením dosáhla řady rychlých vítězství v tzv. loárské kampani, včetně dobytí měst Jargeau, Meung-sur-Loire a Beaugency. V bitvě u Patay Francouzi drtivě porazili anglickou armádu a zničili jádro jejich obávaných lučištníků.

Tato vítězství otevřela cestu k Remeši, která se vzdala bez boje. Dne 17. července 1429 byl dauphin Karel v remešské katedrále korunován na krále Karla VII.. Jana stála po jeho boku se svou korouhví. Tím byla jeho legitimita nezpochybnitelně potvrzena a francouzská morálka dosáhla vrcholu.

Neúspěch u Paříže a zajetí

Po korunovaci se Janin vliv u dvora začal zmenšovat. Královi rádci, zejména Georges de la Trémoille, upřednostňovali diplomatická jednání s Burgunďany před dalším bojem. Útok na Paříž v září 1429 byl špatně připraven a skončil neúspěchem, při kterém byla Jana opět zraněna.

Na jaře 1430 se vydala na pomoc městu Compiègne, které obléhaly burgundské jednotky. Dne 23. května 1430 byla během výpadu z města zajata. Král Karel VII. se nepokusil ji vykoupit ani osvobodit. Burgunďané ji za vysokou částku 10 000 livrů prodali svým anglickým spojencům.

⚖️ Proces a upálení

Angličané chtěli Janu zdiskreditovat a tím zpochybnit i legitimitu Karlovy korunovace. Předali ji církevnímu soudu v Rouen, který byl plně pod jejich kontrolou. Proces vedl biskup Pierre Cauchon, oddaný stoupenec Angličanů.

Soud byl zahájen v únoru 1431. Jana byla obviněna z přibližně 70 zločinů, které byly později zredukovány na 12, včetně hereze, čarodějnictví a nošení mužského oděvu. Přestože jí byl odepřen právní zástupce, negramotná dívka čelila zkušeným teologům s pozoruhodnou odvahou, inteligencí a vtipem. Její odpovědi zaznamenané v protokolech dodnes udivují historiky.

Po měsících výslechů a psychického nátlaku byla pod hrozbou okamžitého upálení donucena podepsat odvolání, kterým se zřekla svých vidění. Byla odsouzena k doživotnímu vězení. O několik dní později však v cele znovu oblékla mužský oděv (pravděpodobně z donucení stráží) a prohlásila, že své vidění odvolala ze strachu ze smrti. Tím byla prohlášena za nenapravitelnou kacířku.

Dne 30. května 1431 byla devatenáctiletá Jana z Arku na náměstí v Rouen veřejně upálena na hranici. Její popel byl vhozen do řeky Seiny, aby se zabránilo vzniku kultu jejích ostatků.

✨ Odkaz a rehabilitace

Rehabilitační proces

Po skončení stoleté války, kdy Karel VII. ovládl téměř celou Francii včetně Rouenu, inicioval v roce 1450 vyšetřování Janina procesu. V roce 1455 papež Kalixtus III. nařídil formální rehabilitační proces. Po přezkoumání důkazů a výpovědí svědků byl 7. července 1456 původní rozsudek prohlášen za neplatný, zrušený pro procesní chyby a podjatost. Jana byla oficiálně prohlášena za mučednici.

Svatá a patronka

Janina pověst svatosti postupně sílila. Během Francouzské revoluce byla oslavována jako vlastenecký symbol. V roce 1909 byla papežem Piem X. blahořečena a 16. května 1920 ji papež Benedikt XV. kanonizoval. Stala se jednou z hlavních patronek Francie.

Symbol Francie

Jana z Arku se stala trvalým a mocným symbolem francouzského nacionalismu a jednoty. Její příběh inspiroval nespočet umělců, spisovatelů a politiků. Během staletí si její odkaz přivlastňovaly různé politické skupiny – od monarchistů přes liberály až po francouzský odboj za druhé světové války. Její postava ztělesňuje odvahu, víru a odhodlání bojovat za svobodu a spravedlnost proti zdánlivě nepřekonatelné přesile.

💡 Pro laiky

  • Stoletá válka: Nebyla to jedna nepřetržitá válka trvající sto let. Šlo o sérii konfliktů mezi Anglií a Francií v letech 1337 až 1453. Hlavním důvodem byl spor o to, kdo má právo vládnout Francii.
  • Dauphin: Oficiální titul pro nejstaršího syna francouzského krále a dědice trůnu. V Janině příběhu to byl Karel, který ještě nebyl korunován.
  • Hereze (kacířství): Ve středověku to byl velmi vážný zločin. Znamenalo to mít náboženské názory, které byly v rozporu s oficiálním učením katolické církve. Trestem mohla být i smrt upálením.
  • Kanonizace (svatořečení): Oficiální proces, kterým katolická církev prohlašuje zesnulou osobu za svatou. Znamená to, že daná osoba je prokazatelně v nebi a může se za ni konat veřejná úcta.

🎭 Jana z Arku v kultuře

Příběh Jany z Arku inspiroval obrovské množství uměleckých děl napříč žánry a staletími.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Jana_z_Arku&oldid=17364“