Anafylaktický šok

Rozbalit box

Obsah boxu

Anafylaktický šok nebo také anafylaxe je náhlá, život ohrožující, systémová alergická reakce, která postihuje více orgánových systémů v těle současně. Jedná se o nejtěžší formu alergické reakce a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Je způsobena masivním uvolněním chemických látek, především histaminu, z žírných buněk a bazofilů po kontaktu s alergenem u přecitlivělého jedince. Tento proces vede k rychlému rozšíření cév, poklesu krevního tlaku, otokům a zúžení dýchacích cest.

Bez včasné a správné léčby, kterou je především podání adrenalinu, může anafylaktický šok vést k zástavě dechu, oběhovému selhání a smrti během několika minut.

🔬 Patofyziologie

Anafylaktický šok je klasickým příkladem přecitlivělosti I. typu, zprostředkované imunoglobuliny E (IgE). Mechanismus vzniku lze rozdělit do dvou fází:

1. Senzibilizace: Při prvním kontaktu s určitým alergenem (např. jedem ze včelího bodnutí) si imunitní systém vytvoří specifické protilátky třídy IgE. Tyto protilátky se navážou na povrch žírných buněk (mastocytů) a bazofilů, které jsou přítomny v tkáních po celém těle, zejména v kůži, dýchacích cestách a trávicím traktu. V této fázi se neprojevují žádné příznaky.

2. Vlastní anafylaktická reakce: Při dalším kontaktu se stejným alergenem se alergen naváže na IgE protilátky na povrchu senzibilizovaných buněk. Tato vazba spustí okamžitou degranulaci buněk, což znamená masivní uvolnění preformovaných mediátorů zánětu do krevního oběhu. Mezi nejdůležitější patří:

   *   Histamin: Způsobuje rozšíření cév (vazodilatace), což vede k poklesu krevního tlaku. Zvyšuje také propustnost cévní stěny, což umožňuje únik tekutiny do okolních tkání a vznik otoků (angioedém). Dále způsobuje stah hladkého svalstva v průduškách (bronchokonstrikce), což vede k dušnosti.
   *   Leukotrieny a prostaglandiny: Mají podobné, ale často silnější a déletrvající účinky než histamin, zejména co se týče bronchokonstrikce.
   *   Tryptáza: Enzym, jehož zvýšená hladina v krvi po reakci slouží jako diagnostický marker.

Tato kaskáda vede k systémovým projevům, které definují anafylaktický šok – oběhovému selhání (šoku) a respiračnímu selhání.

🔍 Příčiny a spouštěče

Potenciálních spouštěčů anafylaxe je celá řada. Mezi nejčastější patří:

Potraviny: Nejčastější příčina u dětí i dospělých.

   *   Arašídy
   *   Skořápkové plody (vlašské ořechy, mandle, lískové ořechy, kešu)
   *   Ryby a mořské plody (zejména korýši)
   *   Mléko
   *   Vejce
   *   Sója a pšenice

Léky:

   *   Antibiotika (zejména penicilin a cefalosporiny)
   *   Nesteroidní antiflogistika (např. ibuprofen, kyselina acetylsalicylová)
   *   Anestetika používaná při operacích
   *   Jódové kontrastní látky používané při radiologických vyšetřeních
   *   Chemoterapeutika

Hmyzí bodnutí nebo kousnutí:

   *   Jed včel, vos, sršní a mravenců (např. Solenopsis invicta).

Ostatní:

   *   Latex (např. v rukavicích, kondomech)
   *   Fyzická zátěž (někdy v kombinaci s požitím určité potraviny)
   *   Idiopatická anafylaxe (příčina zůstává neznámá)
   *   Alergenová imunoterapie

🩺 Příznaky a projevy

Příznaky anafylaxe se obvykle objevují velmi rychle, nejčastěji během několika minut až půl hodiny po kontaktu s alergenem. Mohou postihovat několik orgánových systémů najednou.

Kožní projevy (80–90 % případů):

   *   Kopřivka (urtikaria) – svědivé, vyvýšené pupeny na kůži.
   *   Angioedém – otok hlubších vrstev kůže, typicky na rtech, očních víčkách, jazyku, rukou a genitáliích. Otok jazyka a hrdla je obzvláště nebezpečný.
   *   Zčervenání kůže (flush), pocit horka.
   *   Intenzivní svědění.

Respirační projevy (až 70 % případů):

   *   Dušnost (pocit nedostatku dechu).
   *   Pískoty a sípání při dýchání (astma).
   *   Pocit sevření hrdla nebo hrudníku.
   *   Chrapot, potíže s mluvením.
   *   Stridor – hlasitý, pískavý zvuk při nádechu, způsobený otokem horních cest dýchacích.
   *   Rýma a kýchání.

Kardiovaskulární projevy:

   *   Výrazný pokles krevního tlaku (hypotenze).
   *   Zrychlený, ale slabý puls (tachykardie).
   *   Závratě, točení hlavy, mžitky před očima.
   *   Ztráta vědomí (synkopa).
   *   Bledost, studený pot.

Gastrointestinální projevy:

   *   Nevolnost, zvracení.
   *   Křeče v břiše.
   *   Průjem.

Neurologické projevy:

   *   Pocit úzkosti, neklid.
   *   Pocit blížící se smrti ("sense of impending doom").
   *   Zmatenost.

⏱️ Časový průběh

Charakteristickým rysem anafylaxe je rychlý nástup. U léků podaných do žíly může reakce nastat během sekund. U potravin a hmyzího bodnutí se příznaky obvykle rozvinou do 5 až 30 minut.

U některých pacientů (až 20 %) se může objevit tzv. bifázická reakce. Jedná se o druhý záchvat příznaků, který nastává 1 až 72 hodin (nejčastěji 8–12 hodin) po odeznění první vlny, a to i bez dalšího kontaktu s alergenem. Z tohoto důvodu je nutné každého pacienta po anafylaxi sledovat v nemocničním zařízení.

🚑 První pomoc a léčba

Anafylaktický šok je absolutní stav nouze. Klíčová je rychlost a správný postup.

💉 První pomoc

1. Okamžitě volejte záchrannou službu (v Česku linka 155, v EU 112). Vždy specifikujte, že se jedná o podezření na anafylaxi. 2. Podejte adrenalin (epinefrin). Pokud má postižený u sebe adrenalinový autoinjektor (EpiPen, Jext, Anapen), aplikujte jej neprodleně do vnější strany stehna, a to i přes oblečení. Adrenalin je lékem první volby, který zužuje cévy (zvyšuje krevní tlak), uvolňuje dýchací cesty a tlumí další uvolňování mediátorů. 3. Uložte postiženého do správné polohy.

   *   Pokud má nízký tlak (závratě, slabost), položte ho na záda se zvednutýma nohama.
   *   Pokud má potíže s dýcháním, nechte ho sedět v mírném předklonu.
   *   Pokud je v bezvědomí, ale dýchá, uložte ho do zotavovací polohy.

4. Odstraňte alergen, pokud je to možné (např. vyjměte žihadlo, zastavte podávání léku). 5. Sledujte životní funkce (dýchání, vědomí) až do příjezdu záchranářů. V případě zástavy oběhu zahajte kardiopulmonální resuscitaci.

🏥 Lékařská péče

V nemocnici léčba pokračuje a zahrnuje:

Podávání kyslíku pro zajištění dostatečného okysličení tkání.
Zajištění nitrožilního přístupu a podávání tekutin (infuzí) pro stabilizaci krevního tlaku.
Další léky:

   *   Antihistaminika (H1 a H2 blokátory) ke zmírnění kožních projevů, jako je svědění a kopřivka.
   *   Kortikosteroidy (např. hydrokortison) se podávají k potlačení zánětlivé reakce a především k prevenci bifázické reakce. Jejich účinek nastupuje pomaleji.
   *   Bronchodilatancia (např. salbutamol) k uvolnění zúžených průdušek.

Hospitalizace a observace po dobu minimálně 4–24 hodin kvůli riziku bifázické reakce.

🛡️ Prevence

Prevence je klíčová pro pacienty, kteří již anafylaxi prodělali.

Identifikace a striktní vyhýbání se alergenu: Základní a nejdůležitější krok. Zahrnuje pečlivé čtení etiket na potravinách, informování personálu v restauracích a opatrnost při pobytu v přírodě.
Vybavení adrenalinovým autoinjektorem: Každý pacient s rizikem anafylaxe by měl být vybaven minimálně dvěma autoinjektory a měl by být (spolu se svým okolím) proškolen v jejich použití.
Akční plán: Písemný plán od lékaře, který popisuje, jaké příznaky sledovat a jak postupovat v případě reakce.
Informační náramek nebo přívěsek: Náramek s informací o alergii může být život zachraňující v situaci, kdy pacient nemůže komunikovat.
Alergenová imunoterapie: U některých typů alergií (např. na hmyzí jed) může tato léčba snížit citlivost imunitního systému a zabránit budoucím reakcím.

💡 Pro laiky

Představte si, že váš imunitní systém je jako armáda, která chrání vaše tělo před nebezpečnými vetřelci, jako jsou bakterie a viry. U alergika se tato armáda "splete" a začne považovat naprosto neškodnou látku (třeba arašíd nebo včelí jed) za smrtelného nepřítele.

Při anafylaktickém šoku tato armáda nereaguje jen lokálně, ale vyhlásí totální válku v celém těle. Vypustí obrovské množství chemických "zbraní" (jako je histamin), které způsobí chaos:

Otevřou se všechny cesty: Cévy se extrémně rozšíří, což způsobí, že krevní tlak prudce klesne a mozek i další orgány nemají dostatek krve.
Vzniknou záplavy: Z rozšířených cév uniká tekutina do okolí, což způsobuje otoky – nejnebezpečnější jsou v krku, kde mohou zablokovat dýchání.
Zúží se dýchací trubice: Svaly v plicích se stáhnou, takže je velmi těžké dýchat.

Adrenalin v autoinjektoru je jako zásah nejvyššího velitele, který okamžitě zvrátí všechny tyto katastrofické rozkazy. Zúží cévy (vrátí tlak do normálu), uvolní dýchací cesty a zastaví další uvolňování chemických zbraní. Proto je jeho podání tak kriticky důležité a život zachraňující.

Šablona:Aktualizováno