1773

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1773 (MDCCLXXIII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Tento rok je významný především jako klíčový bod eskalace napětí v britské Severní Americe, které vyvrcholilo Bostonským pitím čaje, a jako rok, kdy bylo papežským dekretem zrušeno Tovaryšstvo Ježíšovo. V Rusku zároveň propuklo masivní Pugačovovo povstání, které otřáslo vládou Kateřiny Veliké.

🌍 Události

10. května – Britský parlament schválil tzv. Čajový zákon (Tea Act). Cílem zákona nebylo zavedení nové daně, ale záchrana finančně strádající Britské Východoindické společnosti tím, že jí bylo umožněno prodávat čaj v severoamerických koloniích bez placení daní, které museli platit koloniální obchodníci. To společnosti umožnilo prodávat čaj levněji než pašeráci a místní dovozci, což kolonisté vnímali jako další pokus o zavedení daní bez jejich souhlasu a jako ohrožení svých obchodních zájmů.
16. prosince – V reakci na Čajový zákon se v bostonském přístavu odehrála událost známá jako Bostonské pití čaje (Boston Tea Party). Skupina kolonistů, členů tajné organizace Synové svobody (Sons of Liberty), převlečených za mohawkské indiány, pronikla na paluby tří lodí Britské Východoindické společnosti (Dartmouth, Eleanor a Beaver) a do moře svrhla 342 beden čaje v hodnotě přibližně 10 000 tehdejších liber. Tato událost byla přímým protestem proti britské daňové politice a stala se jedním z klíčových momentů vedoucích k americké válce za nezávislost.
V Silver Bluff v Jižní Karolíně byla založena první samostatná baptistická církev pro Afroameričany.

21. července – Papež Klement XIV. vydal bulu Dominus ac Redemptor, kterou oficiálně zrušil a rozpustil Tovaryšstvo Ježíšovo (jezuitský řád). Stalo se tak na nátlak absolutistických monarchů z Francie, Španělska, Portugalska a Neapole, kteří vlivný a na papeži závislý řád vnímali jako hrozbu pro svou moc. Zrušení řádu bylo v platnosti až do jeho obnovení v roce 1814.
17. září – V Rusku začalo Pugačovovo povstání. Donský kozák Jemeljan Pugačov se prohlásil za zavražděného cara Petra III. (manžela carevny Kateřiny Veliké) a sjednotil pod sebou nespokojené kozáky, nevolníky, starověrce a neruské národy (např. Baškirové). Povstání se rychle rozšířilo v oblasti Povolží a Uralu a stalo se největším selským povstáním v ruské historii.
V Polsko-litevské unii byl tzv. Dělicí sejm (Sejm Rozbiorowy) donucen ratifikovat první dělení Polska z roku 1772 mezi Rusko, Prusko a habsburskou monarchii.
Ve Vídni se stal módním tancem valčík.

17. ledna – Britský mořeplavec kapitán James Cook se svou lodí HMS Resolution jako první v historii překročil jižní polární kruh. Během své druhé plavby se neúspěšně pokoušel nalézt předpokládaný jižní kontinent Terra Australis.

Švédský chemik Carl Wilhelm Scheele objevil kyslík (který nazval "ohnivý vzduch"), ačkoliv své poznatky publikoval až po Josephu Priestleym.
Francouzský chemik Hilaire Rouelle izoloval a popsal močovinu z lidské moči.
Wolfgang Amadeus Mozart složil v Miláně slavný motet Exsultate, jubilate.
V Londýně měla premiéru úspěšná divadelní hra She Stoops to Conquer od irského dramatika Olivera Goldsmitha.
V českých zemích bylo nařízeno číslování domů, nejprve ve městech a později i na venkově.

29. ledna – Friedrich Mohs, německý geolog a mineralog, tvůrce Mohsova stupnice tvrdosti († 1839)
9. února – William Henry Harrison, 9. prezident USA († 1841)
15. května – Klemens von Metternich, rakouský státník a diplomat, klíčová postava Vídeňského kongresu († 1859)
31. května – Ludwig Tieck, německý básník, prozaik a dramatik, představitel romantismu († 1853)
13. června – Thomas Young, britský polyhistor, lékař a fyzik, přispěl k rozluštění hieroglyfů († 1829)
6. října – Ludvík Filip Orleánský, poslední francouzský král († 1850)
21. prosince – Robert Brown, skotský botanik, objevitel Brownova pohybu († 1858)

21. ledna – Alexis Piron, francouzský dramatik a básník (* 1689)
20. března – Gottlieb Heinrich Totleben, saský dobrodruh a ruský generál (* 1715)
24. března – Philip Stanhope, 4. hrabě z Chesterfieldu, britský státník a spisovatel (* 1694)
12. července – Johann Joachim Quantz, německý flétnista a hudební skladatel (* 1697)
16. listopadu – John Hawkesworth, anglický spisovatel a redaktor (* cca 1715)
24. prosince – Mustafa III., sultán Osmanské říše (* 1717)

Bostonské pití čaje (Boston Tea Party): Představte si, že vám vláda nařídí kupovat jen jeden druh limonády od jedné firmy, a to i když je dražší než ostatní. Američtí kolonisté se cítili podobně, když jim Británie vnucovala svůj čaj a daně, aniž by se jich ptala na názor. Tak se naštvali, převlékli se za indiány, v noci vlezli na lodě a všechen čaj vysypali do moře. Byl to velký a odvážný protest, který ukázal, že si nenechají všechno líbit, a byl to jeden z kroků, které vedly k válce za nezávislost USA.
Zrušení jezuitského řádu: Jezuité byli jako elitní jednotka v rámci katolické církve. Byli velmi vzdělaní, měli velký vliv na politiku i školství a byli naprosto oddaní papeži. To se nelíbilo mnoha evropským králům, kteří chtěli mít ve svých zemích absolutní moc a jezuité jim v tom překáželi. Proto na papeže tak dlouho tlačili, až jezuitský řád na několik desítek let úplně zrušil.
Pugačovovo povstání: V Rusku žili lidé v té době v hrozných podmínkách jako nevolníci (něco jako otroci). Objevil se muž jménem Pugačov, který o sobě tvrdil, že je dávno mrtvý car. Slíbil lidem svobodu a půdu. Zoufalí lidé mu uvěřili a rozpoutali obrovskou a velmi krvavou vzpouru proti carevně Kateřině Veliké. I když bylo povstání nakonec brutálně potlačeno, ukázalo obrovskou nespokojenost obyčejných lidí.