James Cook

James Cook
	Kapitán James Cook, portrét od Nathaniela Dance-Hollanda, cca 1775
Datum narození	7. listopadu 1728
Místo narození	Marton, Yorkshire, Anglie
Národnost	britská

Rozbalit box

Obsah boxu

James Cook (* 7. listopadu 1728, Marton, Yorkshire – † 14. února 1779, Kealakekua Bay, Havaj) byl britský mořeplavec, průzkumník, astronom a kartograf. Jako kapitán Královského námořnictva uskutečnil tři průzkumné plavby do Tichého oceánu, během nichž jako první Evropan zmapoval východní pobřeží Austrálie, obeplul Nový Zéland, objevil Havajské ostrovy a jako první člověk v zaznamenané historii překročil jižní polární kruh. Jeho mapy byly tak přesné, že se používaly ještě ve 20. století. Cookův přínos spočíval nejen v geografických objevech, ale také v zavedení nových metod pro udržení zdraví posádky na dlouhých plavbách, zejména v boji proti kurdějím.

📜 Životopis

👶 Mládí a počátky kariéry

James Cook se narodil ve skromných poměrech v obci Marton v Yorkshiru v Anglii. Jeho otec byl skotský zemědělský dělník. V mládí pracoval na farmě a později se stal učněm v obchodě s potravinami v pobřežním městečku Staithes. Zde ho poprvé okouzlilo moře. V 18 letech se nechal najmout jako plavčík na uhelné lodi v nedalekém přístavu Whitby. Během služby na obchodních lodích v Severním a Baltském moři se samostudiem naučil algebru, geometrii, trigonometrii, navigaci a astronomii.

V roce 1755, na prahu sedmileté války, se dobrovolně přihlásil do Královského námořnictva. Díky svým schopnostem rychle postupoval v hodnostech. Během války v Severní Americe se vyznamenal svými kartografickými dovednostmi, když zmapoval ústí řeky svatého Vavřince během obléhání Québecu. Jeho přesné mapy umožnily britské flotile bezpečně proplout zrádnými vodami a přispěly k britskému vítězství. Po válce strávil několik let mapováním pobřeží Newfoundlandu. Jeho práce byla natolik kvalitní, že si získal pozornost Admirality a Královské společnosti.

🌏 První plavba (1768–1771)

V roce 1768 byl Cook pověřen velením lodi HMS Endeavour a vedením vědecké expedice do Tichého oceánu. Oficiálním cílem bylo pozorování přechodu Venuše přes Slunce z ostrova Tahiti, což mělo vědcům pomoci přesněji vypočítat vzdálenost Země od Slunce. Cook měl však i tajné rozkazy od Admirality: po splnění astronomického úkolu měl pátrat po hypotetickém jižním kontinentu, známém jako Terra Australis Incognita.

Po úspěšném pozorování na Tahiti se Cook vydal na jih. Doplul k Novému Zélandu, který jako první kompletně obeplul a zmapoval, čímž dokázal, že se skládá ze dvou hlavních ostrovů a není součástí jižního kontinentu. Poté zamířil na západ a v dubnu 1770 jako první Evropan spatřil a zmapoval východní pobřeží Austrálie, které pojmenoval Nový Jižní Wales a zabral ho pro britskou korunu. Během plavby podél pobřeží jeho loď Endeavour najela na Velký bariérový útes a byla vážně poškozena. Po sedmi týdnech oprav se mu podařilo pokračovat v plavbě přes Torresův průliv a Batávii (dnešní Jakarta) zpět do Anglie, kam dorazil v červenci 1771. Na palubě lodi byl i přírodovědec Joseph Banks, jehož sbírky rostlin a živočichů způsobily v Evropě senzaci.

🌊 Druhá plavba (1772–1775)

Úspěch první plavby vedl k uspořádání druhé, ještě ambicióznější expedice. Jejím hlavním cílem bylo definitivně potvrdit, nebo vyvrátit existenci Terra Australis. Cook dostal k dispozici dvě lodě, HMS Resolution (které velel on sám) a HMS Adventure. Klíčovým prvkem výbavy byl nový vynález – přesný chronometr K1, kopie slavného Harrisonova H4, který umožňoval přesné určení zeměpisné délky.

Během této plavby Cook třikrát překročil jižní polární kruh a v lednu 1774 dosáhl rekordní jižní šířky 71°10′, kde jeho postup zastavil neprostupný led. Tím prakticky dokázal, že pokud nějaký jižní kontinent existuje, musí ležet v nehostinných polárních oblastech a není obyvatelný, jak se dříve předpokládalo. Během plavby systematicky prozkoumal rozsáhlé oblasti Tichého oceánu a objevil nebo znovu navštívil mnoho ostrovů, včetně Velikonočního ostrova, Markéz, Tongy a Nové Kaledonie. Plavba byla mimořádně úspěšná i z hlediska zdraví posádky; díky přísným hygienickým pravidlům a dietě bohaté na zelí a citrusy neztratil jediného muže kvůli kurdějím.

🗺️ Třetí plavba a smrt (1776–1779)

Po návratu byl Cook povýšen na kapitána a jmenován členem Královské společnosti. Dlouho však v klidu nezůstal. V roce 1776 se vydal na svou třetí a poslední plavbu, opět na lodi HMS Resolution, doprovázené lodí HMS Discovery. Cílem bylo najít legendární Severozápadní průjezd – námořní cestu spojující Atlantik a Tichý oceán severně od Ameriky.

Cook se nejprve vydal na jih, aby vrátil na Tahiti domorodce Omai, kterého přivezl do Anglie z druhé plavby. Poté zamířil na sever a v lednu 1778 objevil pro Evropany dosud neznámé souostroví, které na počest svého patrona, hraběte ze Sandwiche, pojmenoval Sandwichovy ostrovy (dnešní Havajské ostrovy). Domorodci ho zpočátku považovali za boha Lona a přijali ho s velkými poctami.

Odtud pokračoval k pobřeží Severní Ameriky, které zmapoval od Oregonu až po Beringův průliv, kde mu v další cestě na sever zabránil led. Neúspěšně se pokusil najít průjezd a vrátil se na Havajské ostrovy přezimovat. Vztahy s domorodci se však postupně zhoršovaly. Když byla z lodi Discovery ukradena kutrová šalupa, Cook se rozhodl zajmout místního krále Kalaniʻōpuʻu jako rukojmího, dokud nebude člun vrácen. Tento pokus vyústil 14. února 1779 v potyčku na pláži v zátoce Kealakekua, při které byl James Cook spolu se čtyřmi dalšími námořníky zabit.

⚙️ Vědecký a navigační přínos

James Cook nebyl jen objevitel, ale především vědec a inovátor. Jeho přínos dalece přesáhl pouhé objevování nových zemí.

Kartografie: Cookovy mapy byly na svou dobu nevídaně přesné a detailní. Zmapoval tisíce kilometrů pobřeží a mnoho ostrovů s takovou precizností, že jeho práce sloužila jako základ pro námořní mapy až do 20. století.
Navigace: Během své druhé plavby úspěšně otestoval a prokázal užitečnost Larcum Kendallova chronometru K1. Tím vyřešil staletý problém přesného určování zeměpisné délky na moři, což znamenalo revoluci v námořní navigaci.
Hygiena a medicína: Cook kladl obrovský důraz na čistotu na palubě a na stravu posádky. Jeho experimenty s dietou, která zahrnovala kysané zelí, citrusové plody a sladový extrakt, prakticky vymýtily kurděje z jeho lodí, což byla do té doby hlavní příčina úmrtí na dlouhých plavbách.
Vědecký výzkum: Na své plavby bral vědce a umělce (např. Joseph Banks, Daniel Solander, William Hodges), kteří shromáždili obrovské množství botanických, zoologických a etnografických poznatků a materiálů. Tím významně přispěl k rozvoji biologie, botaniky a antropologie.

🏛️ Odkaz a kritika

James Cook je považován za jednoho z největších mořeplavců a objevitelů v historii. Jeho plavby dramaticky změnily evropské chápání světa, zaplnily bílá místa na mapách a přinesly obrovské množství nových vědeckých poznatků. V Spojeném království, Austrálii a na Novém Zélandu je často vnímán jako národní hrdina.

V posledních desetiletích je však jeho odkaz předmětem kritiky, zejména z pohledu domorodých obyvatel Tichomoří. Jeho příjezd je vnímán jako začátek kolonialismu, který vedl k útlaku, vyvlastňování půdy, šíření nemocí (proti nimž neměli domorodci imunitu) a narušení tradičních kultur. Památníky a sochy Jamese Cooka se v některých zemích staly terčem protestů jako symboly koloniální nadvlády. Jeho postava tak zůstává komplexní a kontroverzní, ztělesňující jak osvícenskou touhu po poznání, tak i temnější stránku evropské expanze.

🧑‍🏫 Pro laiky

Kurděje (Scurvy): Nebezpečná nemoc způsobená nedostatkem vitamínu C. Námořníci na dlouhých plavbách jedli jen sušené a solené jídlo, takže často trpěli krvácením dásní, vypadáváním zubů a nakonec i smrtí. Cook donutil svou posádku jíst kysané zelí a citrusy, čímž je před touto nemocí ochránil.
Chronometr: Velmi přesné hodiny, které fungují spolehlivě i na houpající se lodi. Před Cookem bylo snadné zjistit, jak jste na severu nebo na jihu (zeměpisná šířka), ale velmi těžké určit, jak jste na východě nebo na západě (zeměpisná délka). Chronometr umožnil porovnat místní čas (podle slunce) s časem v Greenwichi a z rozdílu přesně vypočítat zeměpisnou délku.
Terra Australis Incognita: Latinský název pro "Neznámou jižní zemi". Lidé si po staletí mysleli, že na jihu musí být obrovský kontinent, který by vyvažoval pevniny na severní polokouli. Cook svou druhou plavbou dokázal, že takový velký, obyvatelný kontinent neexistuje.
Severozápadní průjezd: Hledaná námořní cesta z Evropy do Asie přes Severní ledový oceán kolem severního pobřeží Kanady. Cook se ji pokusil najít z druhé strany, od Tichého oceánu, ale neuspěl.

Šablona:Aktualizováno