1837
Obsah boxu
Šablona:Infobox rok Rok 1837 (MDCCCXXXVII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v neděli. Tento rok je v dějinách významný především nástupem královny Viktorie na britský trůn, čímž začala dlouhá viktoriánská éra, a také vypuknutím velké hospodářské krize ve Spojených státech, známé jako Panika roku 1837. V oblasti techniky došlo k zásadním pokrokům ve vývoji elektrického telegrafu.
👑 Události
🌍 Svět
- 4. března – Martin Van Buren se stal 8. prezidentem Spojených států, když ve funkci nahradil Andrewa Jacksona.
- 10. května – V New Yorku vypukla finanční Panika roku 1837. Banky pozastavily platby ve zlatě a stříbře, což vedlo k pětileté hospodářské depresi, nezaměstnanosti a bankrotům.
- 20. června – Zemřel britský král Vilém IV. Britský. Na trůn nastoupila jeho osmnáctiletá neteř Viktorie, čímž skončila personální unie mezi Spojeným královstvím a Hannoverskem, kde podle salického práva nemohla vládnout žena. Hannoverským králem se stal Viktoriin strýc Arnošt August I. Hannoverský. Začala viktoriánská éra, která trvala až do roku 1901.
- Červenec – V Londýně byl patentován první komerčně úspěšný elektrický telegraf, který vyvinuli Charles Wheatstone a William Fothergill Cooke.
- Září – Samuel Morse poprvé veřejně představil svůj systém elektrického telegrafu na New York University.
- Listopad – V Dolní Kanadě (dnešní Québec) vypuklo povstání francouzsky mluvících Patriotes proti britské koloniální nadvládě.
- Prosinec – V Horní Kanadě (dnešní Ontario) proběhlo neúspěšné povstání vedené Williamem Lyonem Mackenziem.
- Ruský car Mikuláš I. otevřel první dálkovou železniční trať v Rusku mezi Petrohradem a Carským Selem.
🇨🇿 Česko
- V Rakouském císařství pod vládou Ferdinanda I. pokračovala průmyslová revoluce.
- Pokračovala stavba Severní dráhy Ferdinandovy, první parostrojní železnice v českých zemích, která měla spojit Vídeň s Haličí. První úsek z Vídně do Břeclavi byl otevřen v tomto roce.
- V Praze a dalších městech se rozvíjel český kulturní život v rámci národního obrození. Stále silně rezonovala smrt Karla Hynka Máchy z předchozího roku.
- Vznikla první česká vzájemná pojišťovna, předchůdkyně dnešní České pojišťovny.
🔬 Věda a technika
- Louis Agassiz, švýcarský přírodovědec, představil svou revoluční teorii o době ledové, podle které byla velká část Evropy v minulosti pokryta ledovci.
- Samuel Morse vyvinul telegrafní kód, později známý jako Morseova abeceda.
- Isaac Pitman publikoval svůj systém těsnopisu, který se stal jedním z nejrozšířenějších na světě.
- Francouzský matematik Simeon Denis Poisson publikoval významné práce v oblasti teorie pravděpodobnosti, včetně Poissonova rozdělení.
- Německý pedagog Friedrich Fröbel otevřel v Bad Blankenburgu první Kindergarten (mateřskou školu), založenou na principu hry a tvořivé činnosti.
🎨 Umění a kultura
- Charles Dickens začal na pokračování vydávat svůj slavný román Oliver Twist.
- Hans Christian Andersen vydal sbírku pohádek, která obsahovala i světoznámou Malá mořská víla.
- Alexandr Sergejevič Puškin, největší ruský básník, zemřel na následky zranění utrpěného v souboji.
- Francouzský skladatel Hector Berlioz složil své monumentální Grande messe des morts (Rekviem).
- V Paříži byla dokončena stavba kostela La Madeleine.
- Anglický malíř John Constable, jeden z nejvýznamnějších krajinářů, zemřel v Londýně.
👶 Narození
- 17. února – Pierre Auguste Cot, francouzský malíř († 1883)
- 1. března – William Dean Howells, americký spisovatel a kritik († 1920)
- 7. března – Henry Draper, americký lékař a astronom, průkopník astrofotografie († 1882)
- 18. března – Grover Cleveland, 22. a 24. prezident USA († 1908)
- 5. dubna – Algernon Charles Swinburne, anglický básník († 1909)
- 17. dubna – John Pierpont Morgan, americký finančník a bankéř († 1913)
- 29. dubna – Georges Boulanger, francouzský generál a politik († 1891)
- 9. května – Adam Opel, německý průmyslník, zakladatel firmy Opel († 1895)
- 8. června – Ivan Nikolajevič Kramskoj, ruský malíř, vůdčí postava hnutí Peredvižniků († 1887)
- 11. srpna – Marie François Sadi Carnot, francouzský prezident († 1894)
- 13. srpna – Josef Wenzig, český německy píšící spisovatel a libretista († 1903)
- 24. srpna – Théodore Dubois, francouzský hudební skladatel a varhaník († 1924)
- 2. listopadu – Émile Gaboriau, francouzský spisovatel, jeden ze zakladatelů detektivního žánru († 1873)
- 23. listopadu – Johannes Diderik van der Waals, nizozemský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1923)
- 24. prosince – Alžběta Bavorská, rakouská císařovna a česká královna, známá jako Sissi († 1898)
- 28. prosince – Josef Zítek, český architekt, autor návrhu Národního divadla v Praze († 1909)
✝️ Úmrtí
- 23. ledna – John Field, irský hudební skladatel a klavírista, tvůrce nokturna (* 1782)
- 10. února – Alexandr Sergejevič Puškin, ruský básník a prozaik (* 1799)
- 19. února – Georg Büchner, německý dramatik a spisovatel (* 1813)
- 31. března – John Constable, anglický romantický malíř (* 1776)
- 14. června – Giacomo Leopardi, italský básník a filozof (* 1798)
- 20. června – Vilém IV. Britský, král Spojeného království a Hannoveru (* 1765)
- 10. října – Charles Fourier, francouzský utopický socialista (* 1772)
- 17. října – Johann Nepomuk Hummel, rakouský hudební skladatel a klavírní virtuos (* 1778)
💡 Pro laiky
Panika roku 1837
Představte si, že jednoho dne přijdete do banky a ta vám řekne: "Promiňte, ale nemůžeme vám vydat vaše peníze ve zlatě, jak jsme slíbili." Přesně to se stalo v New Yorku v květnu 1837. Lidé zpanikařili, protože papírové peníze najednou ztratily hodnotu. Příčinou byla hlavně obrovská spekulace s pozemky na západě USA a politika předchozího prezidenta Andrewa Jacksona, který omezil používání papírových peněz. Důsledkem byla pětiletá hospodářská krize, kdy mnoho firem zkrachovalo, lidé přišli o práci a celé hospodářství se zhroutilo. Byla to jedna z prvních velkých finančních krizí moderní doby.
Nástup královny Viktorie
Když v červnu 1837 zemřel britský král Vilém IV., neměl žádné legitimní potomky. Na trůn tak usedla jeho teprve osmnáctiletá neteř Viktorie. Její nástup byl začátkem neuvěřitelně dlouhého období vlády, které trvalo 63 let a dnes ho známe jako viktoriánská éra. Byla to doba obrovského rozmachu Britského impéria, průmyslové revoluce, vědeckých objevů a velkých společenských změn. Viktorie se stala symbolem celé epochy a její jméno je dodnes spojováno s morálkou, pokrokem a mocí Velké Británie v 19. století.
📅 Hlava státu
- **Papežský stát** – Řehoř XVI.
- **Rakouské císařství** – Ferdinand I. Dobrotivý
- **Francie** – Ludvík Filip (král)
- **Prusko** – Fridrich Vilém III.
- **Rusko** – Mikuláš I. Pavlovič
- **Spojené království** – Vilém IV. Britský (do 20. června), Viktorie (od 20. června)
- **Spojené státy americké** – Andrew Jackson (do 4. března), Martin Van Buren (od 4. března)
- **Španělsko** – Isabela II. Španělská
- **Osmanská říše** – Mahmud II.