Hans Christian Andersen
Obsah boxu
Hans Christian Andersen (* 2. dubna 1805, Odense – 4. srpna 1875, Kodaň) byl dánský spisovatel, básník, dramatik a především světoznámý autor pohádek. Ačkoliv psal také romány, divadelní hry a básně, proslul především díky svým inovativním a často melancholickým pohádkám, které byly přeloženy do více než 125 jazyků. Jeho díla jako Malá mořská víla, Ošklivé káčátko nebo Sněhová královna se stala nedílnou součástí světové literatury a inspirovala nespočet filmů, baletních představení a uměleckých děl.
📜 Život a kariéra
Andersenův život byl sám o sobě pozoruhodným příběhem, který se často odráží v jeho díle – příběhem o chlapci z chudých poměrů, který se díky svému talentu a vytrvalosti stal jedním z nejuznávanějších autorů své doby.
👶 Dětství a mládí v Odense
Hans Christian Andersen se narodil v Odense na ostrově Fyn v Dánsku. Jeho otec, Hans Andersen, byl chudý švec, který však miloval literaturu a svému synovi předčítal z děl jako Tisíc a jedna noc. Matka, Anne Marie Andersdatter, pracovala jako pradlena a byla negramotná. Rodina žila ve velmi skromných podmínkách. Otec zemřel v roce 1816, když bylo Hansi Christianovi pouhých 11 let, což rodinu uvrhlo do ještě větší bídy.
Mladý Andersen byl přecitlivělý a zasněný chlapec s bujnou fantazií. Miloval divadlo a vytvořil si vlastní loutkové divadlo, pro které psal hry. Navštěvoval školu pro chudé děti, kde se naučil jen základům čtení a psaní.
🎭 Příchod do Kodaně a divadelní ambice
Ve čtrnácti letech, v roce 1819, se Andersen rozhodl opustit Odense a hledat štěstí v Kodani. S minimem peněz a bez konkrétních plánů doufal, že se stane slavným hercem, tanečníkem nebo zpěvákem. Jeho pokusy v Královském dánském divadle však byly neúspěšné. Jeho vysoká, hubená postava a nedostatek formálního vzdělání mu bránily v úspěchu.
Žil v chudobě, ale díky svému odhodlání a jistému kouzlu osobnosti si získal přízeň několika vlivných lidí. Klíčovou postavou v jeho životě se stal Jonas Collin, ředitel Královského divadla, který v Andersenovi rozpoznal talent. Collin mu zajistil královské stipendium, které mu umožnilo získat formální vzdělání.
🎓 Vzdělání a první literární úspěchy
Andersen byl poslán do gymnázia ve městě Slagelse a později v Helsingør. Tato léta pro něj byla velmi obtížná. Byl starší než jeho spolužáci a často se cítil ponižován přísným rektorem. Přesto v roce 1828 úspěšně složil maturitní zkoušku a zapsal se na Kodaňskou univerzitu.
Jeho literární kariéra začala nabírat na obrátkách. V roce 1829 vydal satirický cestopis Cesta pěšky z Holmenského kanálu k východnímu mysu ostrova Amager, který mu přinesl první větší úspěch. Následovaly sbírky básní a divadelní hry. Průlomovým dílem se stal jeho první román Improvisatoren (Improvizátor) z roku 1835, inspirovaný jeho cestou po Itálii. Román mu zajistil mezinárodní pozornost.
🧚 Zrození pohádkáře
Ve stejném roce, 1835, vydal Andersen první tenký svazek svých pohádek s názvem Pohádky vyprávěné dětem (Eventyr, fortalte for Børn). Obsahoval příběhy jako Křesadlo, Princezna na hrášku a Malý Klaus a Velký Klaus. Zpočátku nebyly přijaty s velkým nadšením; kritici je považovali za příliš neformální a nemorální. Andersen sám považoval pohádky za vedlejší tvorbu a více si cenil svých románů a dramat.
Postupně však vydával další a další svazky. Na rozdíl od bratrů Grimmů, kteří sbírali a upravovali lidové pohádky, Andersen většinu svých příběhů sám vymýšlel. Jeho pohádky byly originální, plné fantazie, humoru, ale i hluboké melancholie a sociální kritiky.
✈️ Cesty po Evropě a pozdní léta
Andersen byl vášnivým cestovatelem. Procestoval velkou část Evropy, navštívil Německo, Francii, Itálii, Spojené království, Španělsko a Osmanskou říši. Na svých cestách se setkal s mnoha slavnými osobnostmi své doby, jako byli Victor Hugo, Honoré de Balzac, Alexandre Dumas starší, Charles Dickens nebo bratři Grimmové. Jeho přátelství s Dickensem však skončilo roztržkou po Andersenově příliš dlouhé návštěvě v Anglii.
S rostoucí slávou jeho pohádek se stal mezinárodní celebritou. Byl zván na královské dvory a jeho díla byla čtena po celém světě. Přesto se často cítil osamělý a nepochopený. Nikdy se neoženil a neměl děti. Zemřel 4. srpna 1875 ve věku 70 let ve svém domě Rolighed poblíž Kodaně a je pohřben na hřbitově Assistens Kirkegård.
📚 Dílo
Andersenovo dílo je rozsáhlé a zahrnuje různé žánry, ale jeho odkaz spočívá především v pohádkách.
🧚 Pohádky
Napsal celkem 156 pohádek, které se vyznačují jedinečným stylem a hloubkou. Často v nich ožívají neživé věci (hračky, květiny) a zvířata, která mluví a jednají jako lidé. Mnoho jeho příběhů má autobiografické prvky.
- Ošklivé káčátko (Den grimme Ælling): Často považováno za alegorii Andersenova vlastního života – příběh o outsiderovi, který je pro svůj odlišný vzhled odstrkován, aby nakonec zjistil, že je krásnou labutí.
- Malá mořská víla (Den lille Havfrue): Tragický příběh o mořské panně, která se vzdá svého hlasu a života v moři pro lásku k lidskému princi, který její lásku neopětuje. Na rozdíl od pozdějších adaptací končí původní příběh bolestivou smrtí a proměnou v dceru vzduchu.
- Sněhová královna (Snedronningen): Komplexní příběh o boji dobra se zlem, o síle přátelství a nevinnosti, který sleduje dívku Gerdu na její pouti za záchranou kamaráda Kaye.
- Císařovy nové šaty (Kejserens nye Klæder): Satirický příběh o marnivosti, pokrytectví a strachu říci pravdu.
- Statečný cínový vojáček (Den standhaftige Tinsoldat): Melancholický příběh o lásce jednonohého cínového vojáčka k papírové tanečnici, který končí jejich společným zničením v plamenech.
- Děvčátko se sirkami (Den lille Pige med Svovlstikkerne): Jeden z nejsmutnějších příběhů, kritizující lhostejnost společnosti k chudobě. Malá prodavačka sirek umrzá na Silvestra na ulici, zatímco v plamíncích zápalek vidí krásné vize.
📖 Romány, poezie a dramata
Ačkoliv jsou dnes méně známé, Andersen si velmi zakládal na své tvorbě pro dospělé.
- **Romány**: Improvisatoren (1835), O.T. (1836), Kun en Spillemand (Jenom šumař, 1837). Tyto romány často obsahují autobiografické prvky a popisují cestu umělce za uznáním.
- **Cestopisy**: Jeho cestovní deníky, jako například En Digters Bazar (Básníkův bazar), jsou ceněny pro živé popisy navštívených míst.
- **Poezie a dramata**: Během svého života napsal desítky divadelních her a básní, které se ve své době těšily určité popularitě, ale sláva jeho pohádek je zcela zastínila.
🌍 Odkaz a vliv
Andersenův vliv na světovou kulturu je nezměrný.
- **Národní symbol**: V Dánsku je považován za národního hrdinu. Jeho sochy a muzea se nacházejí v Kodani i v jeho rodném Odense. Nejznámější je socha Malé mořské víly v kodaňském přístavu.
- **Mezinárodní den dětské knihy**: Na jeho počest se od roku 1967 slaví v den jeho narozenin, 2. dubna, Mezinárodní den dětské knihy.
- **Cena Hanse Christiana Andersena**: Od roku 1956 uděluje Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY) Cenu Hanse Christiana Andersena, která je považována za nejprestižnější ocenění v oblasti dětské literatury, často nazývaná "Malá Nobelova cena".
- **Adaptace**: Jeho pohádky se staly předlohou pro nespočet filmových adaptací, zejména od společnosti The Walt Disney Company (např. Malá mořská víla nebo film Ledové království, volně inspirovaný Sněhovou královnou).
✨ Zajímavosti
- Andersen měl panický strach z toho, že bude pohřben zaživa. Často si u postele nechával lístek s nápisem: "Jenom vypadám, že jsem mrtvý."
- Byl známý svou zručností ve vystřihování složitých papírových siluet (tzv. scherenschnitte), kterými často bavil děti svých hostitelů.
- Jeho deníky odhalují složitou osobnost plnou úzkostí, hypochondrie a hluboké touhy po lásce a uznání. Zaznamenával v nich detaily o svém zdraví, společenských setkáních i svých nenaplněných romantických citech k mužům i ženám.
- Přestože psal pro děti, mnoho jeho příběhů obsahuje temné a tragické prvky, které odrážejí jeho vlastní životní zkušenosti a filozofické úvahy o životě, smrti a utrpení.
🤓 Pro laiky
Hans Christian Andersen byl jako J. K. Rowlingová své doby, ale místo kouzelnického světa psal o obyčejných věcech, kterým dával duši. Představte si, že vaše hračky, květiny na zahradě nebo i stará bota by mohly mluvit a prožívat lidské pocity – radost, smutek, touhu někam patřit. Přesně to Andersen dělal.
Jeho pohádky nejsou jen jednoduché příběhy s dobrým koncem. Často jsou smutné a nutí k zamyšlení. Například Ošklivé káčátko je vlastně příběhem o šikaně a o tom, jak je důležité najít své místo ve světě. Malá mořská víla v originále nekončí svatbou, ale ukazuje, že láska může znamenat i velkou oběť. Andersen svými příběhy říkal dětem i dospělým, že život není vždy jednoduchý, ale že i v utrpení lze najít krásu a naději.