1816

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1816 je v historii známý především jako „Rok bez léta“. Jednalo se o globální klimatickou anomálii způsobenou erupcí sopky Mount Tambora v předchozím roce, která vedla k neúrodě, hladomoru a sociálním nepokojům napříč severní polokoulí. V politické sféře pokračovalo uspořádávání světa po napoleonských válkách, přičemž významnou událostí bylo vyhlášení nezávislosti Argentiny. Rok byl také přelomový v oblasti medicíny, techniky a literatury, kdy byl vynalezen stetoskop a v ponuré atmosféře chladného léta vznikly základy pro ikonická díla hororového žánru.

🌋 Rok bez léta

Nejvýznamnější charakteristikou roku 1816 byla drastická změna klimatu, která mu vynesla přezdívku „Rok bez léta“ (anglicky Year Without a Summer) nebo také „Osmnáct set zmrzni a zemři“ (Eighteen Hundred and Froze to Death).

🌍 Příčiny a globální dopad

Příčinou byla masivní erupce sopky Mount Tambora na ostrově Sumbawa v Nizozemské východní Indii (dnešní Indonésie) v dubnu 1815. Tato erupce, nejsilnější zaznamenaná v lidské historii, vyvrhla do stratosféry odhadem 100 až 150 kubických kilometrů popela, prachu a oxidu siřičitého. Tyto částice vytvořily v atmosféře závoj, který odrážel sluneční záření zpět do vesmíru a způsobil jev známý jako vulkanická zima.

Důsledkem bylo celosvětové ochlazení, které se v roce 1816 projevilo nejvýrazněji. Průměrné globální teploty poklesly o 0,4–0,7 °C, ale v některých oblastech, jako byla Evropa a východní část Severní Ameriky, byl pokles mnohem dramatičtější. Letní měsíce byly charakteristické mrazy, sněžením a vytrvalými dešti. V New Yorku a Nové Anglii sněžilo ještě v červnu, zatímco v Québecu napadlo přes 30 cm sněhu. V Evropě byly řeky rozvodněné a počasí bylo neustále chladné a deštivé.

🌾 Hladomor a sociální nepokoje

Klimatická anomálie měla katastrofální dopad na zemědělství. Většina úrody na severní polokouli byla zničena mrazy a dešti. Ceny obilí a dalších základních potravin prudce vzrostly. Například cena ovsa v USA se z 12 centů za bušl v roce 1815 vyšplhala na 92 centů v roce 1816.

Následoval rozsáhlý hladomor, který nejvíce postihl Irsko, Švýcarsko, Francii a Německo. Lidé umírali na podvýživu a nemoci, jako byl [[tyfus^(nemoc)|tyfus]], který se šířil v oslabené populaci. Nedostatek potravin vedl k sociálním nepokojům, rabování a protestům po celé Evropě. Ve Spojeném království a Francii docházelo k hladovým bouřím. Mnoho evropských rodin, zejména z Německa, bylo nuceno emigrovat do Ameriky v naději na lepší život.

📜 Politické události

I přes klimatickou krizi pokračoval politický vývoj ve světě, který se stále vzpamatovával z éry Napoleona.

🌎 Amerika

• 9. červenec – Na kongresu v Tucumánu vyhlásily Spojené provincie La Platy (předchůdce dnešní Argentiny) formální nezávislost na Španělsku. Tento akt byl vyvrcholením Květnové revoluce z roku 1810.
• 4. prosinec – James Monroe byl zvolen 5. prezidentem Spojených států.
• 11. prosinec – Indiana byla přijata jako 19. stát do Unie.
• V USA byl založen Druhý banka Spojených států (Second Bank of the United States) s cílem stabilizovat národní měnu po válce z roku 1812.

🇪🇺 Evropa

• 8. červen – Byl formálně ustaven Německý spolek, konfederace 39 německých států pod předsednictvím Rakouského císařství, která nahradila zaniklou Svatou říši římskou.
• Ve Spojeném království rostla nespokojenost kvůli vysoké nezaměstnanosti po skončení napoleonských válek a nepopulárním obilným zákonům (Corn Laws). V prosinci došlo v Londýně k nepokojům známým jako Spa Fields riots.
• V Portugalsku nastoupila na trůn Marie I., ale kvůli její duševní nemoci fakticky vládl jako regent její syn Jan.

🔬 Věda a technika

• Francouzský lékař René Laennec vynalezl stetoskop. Původně se jednalo o jednoduchou dřevěnou trubici, která mu umožnila lépe poslouchat zvuky srdce a plic pacientů, aniž by musel přikládat ucho přímo na jejich hrudník. Tento vynález znamenal revoluci v diagnostice.
• Německý vynálezce Karl Drais zkonstruoval Laufmaschine (běhací stroj), později známý jako drezína. Jednalo se o předchůdce jízdního kola, dřevěný rám se dvěma koly, který se poháněl odrážením nohama od země. Motivací pro jeho vynález byl údajně nedostatek ovsa pro koně způsobený neúrodou.

🎨 Umění a kultura

Ponuré a deštivé léto roku 1816 mělo paradoxně velmi plodný dopad na literaturu, zejména na romantický horor.

• Skupina anglických spisovatelů, včetně Lorda Byrona, Percyho Bysshe Shelleyho, jeho budoucí ženy Mary Wollstonecraft Godwinové a lékaře Johna Williama Polidoriho, trávila léto ve vile Diodati u Ženevského jezera ve Švýcarsku. Kvůli neustálému dešti byli nuceni zůstat uvnitř, kde si četli německé duchařské příběhy. Lord Byron navrhl, aby každý z nich napsal vlastní strašidelnou povídku.
  • Během této doby začala osmnáctiletá Mary Shelley psát svůj slavný román Frankenstein, který byl poprvé publikován v roce 1818.
  • John Polidori napsal povídku Upír (The Vampyre), která položila základy moderního archetypu aristokratického a charismatického upíra a silně ovlivnila pozdější díla, včetně Drákuly od Brama Stokera.
• 20. únor – V Římě měla premiéru opera Lazebník sevillský od Gioachina Rossiniho. Premiéra byla fiaskem, ale brzy se stala jednou z nejpopulárnějších oper všech dob.
• Jane Austenová dokončila rukopis svého románu Anna Elliotová (Persuasion).

👶 Narození

• 21. duben – Charlotte Brontëová, anglická spisovatelka, autorka románu Jana Eyrová († 1855)
• 11. září – Carl Zeiss, německý optik a průmyslník, zakladatel firmy Zeiss († 1888)
• 13. říjen – Werner von Siemens, německý vynálezce, průmyslník a zakladatel firmy Siemens († 1892)
• 29. listopad – Morrison Waite, americký právník a předseda Nejvyššího soudu USA († 1888)

⚰️ Úmrtí

• 20. březen – Marie I. Portugalská, portugalská a brazilská královna (* 1734)
• 7. červenec – Richard Brinsley Sheridan, irský dramatik a politik (* 1751)
• 14. červenec – Francisco de Miranda, venezuelský revolucionář a bojovník za nezávislost (* 1750)

💡 Pro laiky

Představte si, že obrovská sopka na druhém konci světa vybuchne tak silně, že do vzduchu vyvrhne tolik popela a prachu, jako byste rozprášili několik velkých hor. Tento prach vystoupá extrémně vysoko, až nad mraky, kde ho nerozfouká běžný vítr. Vytvoří tam tenkou, ale velmi rozsáhlou vrstvu, která obklopí celou planetu jako záclona. Tato „záclona“ brání slunečním paprskům, aby se dostaly na zemský povrch a ohřály ho. Výsledkem je, že i když by mělo být teplé léto, je najednou zima, prší a v některých místech dokonce sněží. Přesně to se stalo v roce 1816. Sopka Mount Tambora způsobila „vulkanickou zimu“, která vedla k tomu, že lidem na polích nic neurostlo, neměli co jíst a trpěli velkým hladem.

Šablona:Aktualizováno