Bratři Grimmové
Obsah boxu
| Bratři Grimmové | |
|---|---|
 | |
| Jacob (vlevo) a Wilhelm (vpravo) Grimmové, malba Elisabeth Jerichau-Baumann, 1855 | |
| Datum narození | 4. ledna 1785 (Jacob) 24. února 1786 (Wilhelm) |
| Místo narození | Hanau, Hesensko-Kasselsko |
| Národnost | německá |
| Povolání | Lingvisté, filologové, lexikografové, spisovatelé, sběratelé folklóru |
Bratři Grimmové, Jacob Grimm (1785–1863) a Wilhelm Grimm (1786–1859), byli němečtí akademikové, filologové, kulturní badatelé, lexikografové a autoři, kteří se proslavili především sběrem a vydáváním folklóru a pohádek během 19. století. Patří mezi nejznámější sběratele příběhů v Evropě a jejich dílo zpopularizovalo pohádky jako Sněhurka, Popelka, Jeníček a Mařenka, Červená karkulka nebo Šípková Růženka.
Kromě sbírky pohádek, známé jako Kinder- und Hausmärchen (Pohádky pro děti a dům), se bratři věnovali i monumentální práci na Deutsches Wörterbuch (Německý slovník), který se stal základem moderní německé lexikografie. Jacob Grimm je také považován za jednoho ze zakladatelů germánské lingvistiky a je autorem tzv. Grimmova zákona, který popisuje historické změny souhlásek v germánských jazycích.
👨👨👦 Životopisy
Jacob a Wilhelm Grimmové se narodili ve městě Hanau v Hesensku-Kasselsku (dnešní Německo) v rodině právníka Philippa Wilhelma Grimma. Byli součástí početné rodiny devíti dětí, z nichž se dospělosti dožilo šest. Jejich otec zemřel v roce 1796, což rodinu uvrhlo do finanční tísně. Díky podpoře tety se však mohli oba bratři věnovat studiu.
Oba navštěvovali Friedrichsgymnasium v Kasselu a poté studovali práva na univerzitě v Marburgu. Zde je jejich profesor Friedrich Carl von Savigny inspiroval k zájmu o historii, filologii a středověkou německou literaturu. Tento zájem je přivedl k systematickému sběru lidových příběhů, které byly v té době ohroženy postupným zapomínáním v důsledku industrializace a společenských změn.
📜 Jacob Grimm
Jacob Ludwig Karl Grimm (* 4. ledna 1785 – † 20. září 1863) byl starší a vědecky zaměřenější z obou bratrů. Po studiích pracoval jako knihovník a později jako profesor. Jeho hlavní přínos spočívá v oblasti historické lingvistiky. Ve svém díle Deutsche Grammatik (Německá gramatika) formuloval principy, které popisují pravidelné zvukové změny v germánských jazycích. Tento objev, dnes známý jako Grimmův zákon, se stal základním kamenem srovnávací jazykovědy. Jacob byl také politicky aktivní, byl členem frankfurtského parlamentu a zastával liberální a nacionalistické postoje usilující o sjednocení Německa. Nikdy se neoženil a celý život žil se svým bratrem.
📜 Wilhelm Grimm
Wilhelm Karl Grimm (* 24. února 1786 – † 16. prosince 1859) byl mladší z bratrů a měl bližší vztah k literatuře a poezii. Zatímco Jacob se soustředil na vědeckou a analytickou stránku práce, Wilhelm byl zodpovědný za literární úpravu a stylizaci sebraných pohádek. Díky jeho editorské práci získaly příběhy svou charakteristickou podobu, která je učinila přístupnými a oblíbenými u široké veřejnosti, zejména u dětí. Wilhelm se v roce 1825 oženil s Henriette Dorotheou Wild, která byla také jedním ze zdrojů jejich pohádek. Měli spolu čtyři děti.
📚 Sběratelská a publikační činnost
Práce bratrů Grimmových byla hluboce ovlivněna romantismem, který zdůrazňoval význam národní kultury, jazyka a tradic. Jejich cílem bylo zachránit a dokumentovat ústní lidovou slovesnost německého lidu, kterou považovali za autentický projev "ducha národa" (Volksgeist).
🧚 Pohádky (Kinder- und Hausmärchen)
První svazek jejich slavné sbírky Kinder- und Hausmärchen (Pohádky pro děti a dům) vyšel v roce 1812 a obsahoval 86 příběhů. Druhý svazek následoval v roce 1815 a přidal dalších 70 pohádek. Sbírka byla v průběhu let několikrát přepracována a rozšířena, přičemž finální sedmé vydání z roku 1857 obsahovalo 211 pohádek a legend.
Na rozdíl od populární představy bratři Grimmové necestovali po venkově a nesbírali příběhy přímo od rolníků. Jejich zdroji byli především vzdělaní lidé ze střední třídy a aristokracie, často z jejich vlastního okruhu přátel a známých v Kasselu. Významnou vypravěčkou byla například Dorothea Viehmann, dcera hostinského, která jim poskytla mnoho příběhů. Mnoho pohádek mělo také své kořeny ve francouzské literární tradici, například od Charlese Perraulta.
Původní verze pohádek byly často temnější, drsnější a obsahovaly motivy, které byly později považovány za nevhodné pro děti (např. násilí, sexuální narážky). Wilhelm Grimm příběhy postupně upravoval, aby lépe odpovídaly měšťanským hodnotám 19. století a byly výchovně přijatelnější.
🇩🇪 Německý slovník (Deutsches Wörterbuch)
V roce 1838 se bratři pustili do svého nejambicióznějšího projektu: vytvoření komplexního historického slovníku německého jazyka, Deutsches Wörterbuch. Cílem bylo zmapovat etymologii, vývoj a použití každého slova v němčině od dob Martina Luthera. Jednalo se o monumentální dílo, které dalece přesahovalo jejich síly. Jacob stihl dokončit písmena A, B, C a E, Wilhelm pracoval na písmenu D. První svazek vyšel v roce 1854. Celý slovník, který má 32 svazků, byl dokončen až v roce 1961, tedy více než sto let po jejich smrti.
🏛️ Politické a akademické působení
Bratři Grimmové nebyli jen sběrateli pohádek, ale také významnými akademiky a veřejnými osobnostmi. V roce 1830 oba získali profesuru na univerzitě v Göttingenu. V roce 1837 se stali součástí skupiny známé jako Göttingenská sedmička (Göttinger Sieben). Tato skupina sedmi profesorů protestovala proti zrušení liberální ústavy novým hannoverským králem Arnoštem Augustem I.. Za tento akt byli všichni propuštěni z univerzity a tři z nich, včetně Jacoba Grimma, byli z Hannoverského království vyhoštěni.
Tato událost jim však přinesla slávu po celém Německu. V roce 1840 je pruský král Fridrich Vilém IV. pozval do Berlína, kde se stali členy Pruské akademie věd a získali právo přednášet na Humboldtově univerzitě. Zde strávili zbytek svého života prací na Německém slovníku.
📖 Výběr z díla
- Über den altdeutschen Meistergesang (O staroněmeckém mistrovském zpěvu, 1811)
- Kinder- und Hausmärchen (Pohádky pro děti a dům, 2 svazky, 1812–1815)
- Deutsche Sagen (Německé pověsti, 2 svazky, 1816–1818)
- Deutsche Grammatik (Německá gramatika, 1819–1837) – především dílo Jacoba Grimma
- Deutsche Rechtsaltertümer (Německé právní starožitnosti, 1828)
- Deutsche Mythologie (Německá mytologie, 1835)
- Deutsches Wörterbuch (Německý slovník, od 1838)
🌍 Odkaz a vliv
Odkaz bratrů Grimmových je obrovský a mnohostranný.
- Folklór a literatura: Jejich sbírka pohádek se stala jedním z nejznámějších a nejpřekládanějších děl německé literatury. Inspirovala nespočet adaptací v literatuře, divadle, filmu (zejména animované filmy společnosti Disney) a umění.
- Lingvistika: Jacob Grimm položil základy germánské filologie a historické lingvistiky. Jeho Grimmův zákon zůstává jedním z klíčových principů indoevropské jazykovědy.
- Lexikografie: Deutsches Wörterbuch stanovilo standard pro budoucí lexikografické projekty a zásadně přispělo ke standardizaci a studiu německého jazyka.
- Německá identita: V době, kdy bylo Německo politicky roztříštěné, pomohla jejich práce na sběru pohádek, pověstí a studiu jazyka formovat společné kulturní a národní povědomí.
Bratři Grimmové jsou pohřbeni na hřbitově Alter St.-Matthäus-Kirchhof v Berlíně-Schönebergu.
🤔 Pro laiky
Co je to filologie?
Filologie je věda, která se zabývá studiem jazyka a literatury, především na základě psaných textů. Filologové zkoumají staré rukopisy, analyzují, jak se jazyk v průběhu času měnil, a snaží se porozumět historickému a kulturnímu kontextu literárních děl. Bratři Grimmové byli filologové, protože studovali staré německé texty a vývoj německého jazyka.
Co je Grimmův zákon?
Grimmův zákon je zjednodušeně řečeno pravidlo, které popisuje, jak se změnila výslovnost některých souhlásek při oddělování germánských jazyků (jako je angličtina, němčina nebo švédština) od jejich společného předka, praindoevropštiny. Například původní zvuk "p" se v germánských jazycích změnil na "f". Proto latinské slovo pro otce, pater, odpovídá anglickému father a německému Vater. Jacob Grimm tento systematický posun jako první vědecky popsal.
Opravdu Grimmové pohádky psali?
Ne, nepsali. Byli to sběratelé a editoři. Příběhy, které vydali, existovaly v ústní tradici nebo v dřívějších psaných podobách po staletí. Jejich zásluha spočívá v tom, že tyto příběhy systematicky sesbírali, zapsali a literárně upravili tak, aby byly čtivé a přitažlivé pro tehdejší publikum. Jejich verze se ale staly těmi nejznámějšími a dnes jsou považovány za "klasické".