Švédština

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - jazyk Švédština (svenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví přibližně 10,5 milionu lidí, především ve Švédsku a částech Finska, kde má status úředního jazyka. Je vzájemně srozumitelná s norštinou a v menší míře i s dánštinou. Patří mezi úřední jazyky Evropské unie. Švédština se vyznačuje melodickým přízvukem a relativně jednoduchou slovesnou morfologií, ale složitějším systémem podstatných jmen se dvěma rody a několika způsoby tvoření množného čísla.

📜 Historie

Vývoj švédštiny, podobně jako ostatních skandinávských jazyků, začal u staré severštiny (fornnordiska), společného jazyka germánských kmenů v Skandinávii během doby vikinské.

ᚱ Stará severština a stará švédština

Okolo 8. století se stará severština začala dělit na západní (Norsko, Island) a východní větev (Švédsko, Dánsko). Východní větev, ze které se vyvinula švédština a dánština, se označuje jako runová švédština (runsvenska) a runová dánština. Zápisy z této doby jsou dochovány na runových kamenech.

Přijetím křesťanství a zavedením latinského písma kolem roku 1225 začíná období klasické staré švédštiny (klassisk fornsvenska). V tomto období vznikají první texty psané latinkou, například zemské zákony (landskapslagar). Jazyk byl tehdy gramaticky složitější, měl čtyři pády (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ) a tři mluvnické rody (mužský, ženský, střední).

Během středověku byla švédština silně ovlivněna dolní němčinou kvůli obchodním a politickým stykům v rámci Hanseatické ligy. Z němčiny byla převzata řada slov týkajících se obchodu, řemesel a správy měst (např. borgmästare – starosta, hantverk – řemeslo, fönster – okno).

📖 Moderní švédština

Za počátek moderní švédštiny (nysvenska) je považován rok 1526, kdy byl vydán překlad Nového zákona, a zejména rok 1541, kdy vyšel kompletní překlad Bible, známý jako Bible Gustava Vasy. Tento překlad měl obrovský vliv na sjednocení a standardizaci pravopisu a jazyka. Gramatika se postupně zjednodušovala, zanikl dativ a akuzativ a systém tří rodů se začal redukovat na dva.

V 18. století, během tzv. "věku osvícenství", byla švédština silně ovlivněna francouzštinou, zejména ve vyšších společenských vrstvách. Z tohoto období pochází slova jako paraply (deštník), fåtölj (křeslo) nebo byrå (úřad, komoda). V roce 1786 založil král Gustav III. Švédský Švédskou akademii (Svenska Akademien) s cílem pečovat o "čistotu, sílu a vznešenost" švédského jazyka.

🇸🇪 Současná švédština

Období současné švédštiny (nusvenska) se datuje přibližně od konce 19. století. Za symbolický počátek se často považuje román Červený pokoj (Röda rummet) od Augusta Strindberga z roku 1879, který byl napsán méně formálním, hovorovějším stylem.

Významnou událostí byla pravopisná reforma v roce 1906, která zjednodušila a standardizovala psanou podobu jazyka. Například psaní dt bylo nahrazeno t nebo tt (godt → gott) a spojení hv, fv se změnila na v (hvad → vad). Ve 20. století proběhla také tzv. du-reformen (tykací reforma) v 60. letech, kdy se v oslovování přešlo od formálního vykání k všeobecnému tykání (du). V posledních desetiletích je patrný silný vliv angličtiny, zejména v oblasti technologií, médií a obchodu.

🌍 Geografické rozšíření a status

• Švédsko: Švédština je hlavním a jediným úředním jazykem na celostátní úrovni. Používá ji naprostá většina z více než 10 milionů obyvatel.
• Finsko: Je druhým úředním jazykem vedle finštiny. Švédsky mluvící menšina (cca 5,2 % populace, tzv. finlandssvenskar) žije převážně v pobřežních oblastech na západě a jihu země a na Ålandských ostrovech.
• Ålandy: Na tomto autonomním souostroví je švédština jediným úředním jazykem.
• Evropská unie: Švédština je jedním z 24 úředních jazyků EU.

Menší komunity švédsky mluvících lidí žijí také v Estonsku (historická menšina), USA, Kanadě a dalších zemích s přistěhovalci ze Švédska.

📖 Charakteristika jazyka

Švédština se vyznačuje několika specifickými rysy, které ji odlišují od mnoha jiných evropských jazyků.

🗣️ Fonologie a výslovnost

Švédština má poměrně bohatý systém samohlásek, který zahrnuje 9 základních samohlásek, jež mohou být krátké nebo dlouhé, což dává celkem 17 samohláskových fonémů.

Nejvýraznějším prvkem švédské fonologie je melodický přízvuk (tónový akcent). Většina víceslabičných slov má jeden ze dvou tónů:

• Akutní přízvuk (akcent 1): Podobný přízvuku v češtině nebo angličtině, s jedním vrcholem. Např. anden /ˈandɛn/ (kachna v určitém tvaru).
• Gravní přízvuk (akcent 2): Má dva vrcholy, což dává jazyku charakteristickou "zpěvavou" melodii. Např. anden /ˈanˌdɛn/ (duch v určitém tvaru).

Tento rozdíl může měnit význam slova.

Dalším specifickým rysem je tzv. sj-ljudet (sje-zvuk), frikativa, jejíž výslovnost se liší regionálně, ale často zní jako něco mezi českým "š" a "ch". Zapisuje se mnoha způsoby: sj, sk (před e, i, y, ä, ö), stj, sch, ch. Příklad: sju (sedm), sked (lžíce).

⚙️ Gramatika

Švédská gramatika je v některých ohledech jednodušší než česká, v jiných složitější.

• Podstatná jména: Místo původních tří rodů má moderní švédština dva:
  • Utrum (společný rod): Zahrnuje bývalý mužský a ženský rod. Tato slova používají neurčitý člen en (např. en bil - auto, en kvinna - žena). Tvoří asi 80 % podstatných jmen.
  • Neutrum (střední rod): Používá neurčitý člen ett (např. ett hus - dům, ett barn - dítě).
• Určitý člen: Na rozdíl od angličtiny nebo němčiny se určitý člen připojuje jako koncovka ke slovu (tzv. postpozitivní člen).
  • en bil (auto) → bilen (to auto)
  • ett hus (dům) → huset (ten dům)
• Množné číslo: Tvoření plurálu je nepravidelné a existuje pět hlavních koncovek: -or, -ar, -er, -n a slova, která tvar nemění.
  • en kvinna → kvinnor (ženy)
  • en pojke → pojkar (chlapci)
  • en bok → böcker (knihy)
  • ett äpple → äpplen (jablka)
  • ett hus → hus (domy)
• Pády: Švédština ztratila většinu pádového systému. Existuje pouze základní tvar (nominativ) a genitiv (přivlastňovací pád), který se tvoří jednoduše přidáním koncovky -s. Např. flickans bok (dívčina kniha).
• Slovesa: Slovesa jsou velmi jednoduchá. Nečasují se podle osoby ani čísla. Tvar je stejný pro všechny osoby.
  • jag talar (já mluvím)
  • du talar (ty mluvíš)
  • vi talar (my mluvíme)

Časují se pouze podle času (přítomný, minulý, budoucí atd.).

• Slovosled: Základní slovosled je SVO (podmět-přísudek-předmět). Důležité je pravidlo V2 (verb second), které říká, že v hlavní větě musí být sloveso vždy na druhém místě. Pokud věta začíná jiným větným členem (např. příslovcem), podmět se přesouvá za sloveso.
  • Jag läser en bok idag. (Já čtu knihu dnes.)
  • Idag läser jag en bok. (Dnes čtu já knihu.)

🔤 Písmo a abeceda

Švédština používá standardní latinskou abecedu rozšířenou o tři písmena, která se řadí na konec abecedy: Å, Ä, Ö. Celá abeceda má 29 písmen: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z, Å, Ä, Ö.

• Å, å – vyslovuje se podobně jako české "o".
• Ä, ä – vyslovuje se podobně jako české "e" nebo "æ".
• Ö, ö – vyslovuje se podobně jako německé "ö".

🗣️ Dialekty

Švédské dialekty se tradičně dělí do šesti hlavních skupin. Rozdíly mezi nimi mohou být značné, a to jak ve výslovnosti, tak ve slovní zásobě a gramatice.

• Norrländska mål (dialekty severního Švédska)
• Sveamål (dialekty v oblasti Svealand, včetně Stockholmu)
• Gotländska mål (dialekt na ostrově Gotland)
• Östsvenska mål (dialekty ve Finsku a Estonsku)
• Götamål (dialekty v oblasti Götaland)
• Sydsvenska mål (dialekty jižního Švédska, např. skånska), které vykazují silný vliv dánštiny.

Standardní švédština (rikssvenska nebo standardsvenska) je založena především na dialektech z oblasti Stockholmu a údolí jezera Mälaren. Je to jazyk používaný v médiích, ve školství a v oficiálním styku.

📚 Slovní zásoba

Jádro švédské slovní zásoby je germánského původu a sdílí mnoho slov s angličtinou, němčinou a nizozemštinou.

• hand (ruka)
• bok (kniha)
• vatten (voda)

Jak bylo zmíněno, slovní zásoba byla historicky obohacena výpůjčkami z dolní němčiny, francouzštiny a v moderní době především z angličtiny.

• Z němčiny: stad (město), betala (platit), krig (válka)
• Z francouzštiny: parfym (parfém), nivå (úroveň), möbel (nábytek)
• Z angličtiny: jobb (práce), mejl (e-mail), dejt (rande)

Některá švédská slova pronikla i do mezinárodního užívání, například ombudsman, smörgåsbord nebo tungsten (z tung sten – těžký kámen, chemický prvek wolfram).

💡 Pro laiky

Švédština se může na první pohled zdát složitá, ale některé její principy jsou poměrně jednoduché a logické.

• Dva rody místo tří: Zatímco v češtině máme rody tři (mužský, ženský, střední), švédština si to zjednodušila na dva. Většina slov je "en-slov" (např. en stol - židle) a menší část "ett-slov" (např. ett bord - stůl). Které slovo patří kam, se člověk musí naučit, podobně jako v němčině.
• "Přilepený" určitý člen: Místo aby se řeklo "to auto" jako dva oddělené výrazy, Švédové "přilepí" člen na konec slova. Z en bil (nějaké auto) se tak stane bilen (to konkrétní auto). Je to efektivní a pro jazyk typické.
• Zpěvavá melodie: Švédština má hudební přízvuk. Dvě slova, která se píší stejně, mohou mít jiný význam podle toho, jakou "melodii" při jejich vyslovení použijete. Například slovo stegen může znamenat "kroky" nebo "žebřík" v závislosti na tónu.
• Sloveso je vždy druhé: V jednoduché oznamovací větě je sloveso vždy na druhé pozici. Pokud chcete něco zdůraznit a dáte to na začátek věty, musíte prohodit podmět a sloveso, aby sloveso zůstalo druhé. Například: "Já jdu domů." (Jag går hem.) vs. "Dnes jdu já domů." (Idag går jag hem.).

Šablona:Aktualizováno