Samuel Morse
Obsah boxu
| Samuel Finley Breese Morse | |
|---|---|
 | |
| Samuel Morse na daguerrotypii kolem roku 1845 | |
| Datum narození | 27. dubna 1791 |
| Místo narození | Charlestown, Massachusetts,  Spojené státy americké |
| Národnost | americká |
| Povolání | Vynálezce, malíř |
Samuel Finley Breese Morse (* 27. dubna 1791, Charlestown, Massachusetts – † 2. dubna 1872, New York) byl americký vynálezce, sochař a malíř, který se proslavil především vynálezem Morseovy abecedy a zdokonalením telegrafu. Jeho práce znamenala revoluci v dálkové komunikaci a položila základy pro moderní telekomunikační sítě. Před svou kariérou vynálezce byl uznávaným portrétním malířem.
🎨 Život malíře
Samuel Morse se narodil jako první syn pastora a geografa Jedidiaha Morse a Elizabeth Ann Finley Breese. V mládí se věnoval umění a studoval na Yale College (dnešní Yaleova univerzita), kde se kromě malířství zajímal také o přednášky o elektřině. Po absolvování v roce 1810 se chtěl plně věnovat malířství.
V roce 1811 ho rodiče vyslali na studijní cestu do Evropy, kde v Londýně studoval na Královské akademii umění. Zde se zdokonalil v technice a vytvořil několik historických maleb, například Umírající Herkules. Po návratu do Spojených států v roce 1815 se stal úspěšným portrétním malířem. Mezi jeho nejznámější díla patří portréty významných osobností, jako byl markýz de La Fayette nebo pátý americký prezident James Monroe.
V roce 1825 zažil osobní tragédii. Během práce na portrétu markýze de La Fayette ve Washingtonu obdržel zprávu o náhlé nemoci své manželky Lucretie. Než se stihl vrátit domů do New Haven, jeho žena zemřela a byla pohřbena. Tato událost, kdy se o její smrti dozvěděl s velkým zpožděním, ho hluboce zasáhla a údajně posílila jeho touhu najít rychlejší způsob komunikace na dálku.
Společně s dalšími umělci, jako byli Thomas Cole a Asher Durand, založil v New Yorku v roce 1826 National Academy of Design a stal se jejím prvním prezidentem, kterým byl až do roku 1845.
⚡ Zrod telegrafu
💡 První myšlenka
Klíčový okamžik pro Morseovu kariéru vynálezce nastal v roce 1832 na palubě lodi Sully při návratu z Evropy. Během plavby se zúčastnil rozhovoru o nově objeveném elektromagnetismu. Když slyšel, že elektrický impuls může projít drátem téměř okamžitě, napadla ho myšlenka využít tento jev k přenosu informací. Ještě na lodi načrtl první náčrty přístroje, který by dokázal zaznamenávat signály na dálku.
🤝 Spolupráce a vývoj
Po návratu do Ameriky začal Morse pracovat na svém vynálezu, ale jako umělec postrádal hlubší technické znalosti. Spojil se proto s profesorem chemie Leonardem Galem, který mu pomohl vylepšit elektromagnet a sestavit výkonnější baterie. Klíčovým partnerem se stal také mladý a zručný mechanik Alfred Vail, který nejenže poskytl finanční prostředky, ale také výrazně přispěl k technickému zdokonalení telegrafního přístroje. Vail navrhl kompaktnější a praktičtější vysílač (klíč) a přijímač.
První prototyp telegrafu byl sestrojen v roce 1837. Morse se snažil získat pro svůj vynález vládní podporu, ale zpočátku narážel na nedůvěru a skepticismus.
☎️ První demonstrace a úspěch
Průlom nastal v roce 1843, kdy americký Kongres schválil financování ve výši 30 000 dolarů na vybudování experimentální telegrafní linky mezi Washingtonem, D.C. a Baltimorem v Marylandu, o délce přibližně 64 kilometrů.
Dne 24. května 1844 Morse odeslal z budovy Kapitolu ve Washingtonu první oficiální zprávu. Zpráva obsahovala citát z Bible, konkrétně z Knihy Numeri (23:23): "What hath God wrought" (v českém překladu "Co Bůh způsobil"). Zprávu v Baltimoru úspěšně přijal Alfred Vail, čímž byla funkčnost a praktičnost telegrafu definitivně potvrzena. Tento moment odstartoval telegrafní éru.
📖 Morseova abeceda
Nedílnou součástí telegrafního systému byl kód pro přenos písmen a číslic. Tento kód, dnes známý jako Morseova abeceda, je systémem, který každému znaku přiřazuje unikátní kombinaci krátkých signálů (teček) a dlouhých signálů (čárek).
Původní Morseův kód se lišil od mezinárodní verze používané dnes. Existují historické debaty o tom, jak velký podíl na vytvoření a zdokonalení kódu měl Alfred Vail. Vail údajně analyzoval frekvenci písmen v anglickém jazyce a nejčastěji používaným písmenům (jako "E" a "T") přiřadil nejkratší kódy (jedna tečka, resp. jedna čárka), což výrazně zrychlilo přenos zpráv. Původní americká Morseova abeceda byla později upravena a standardizována na mezinárodní verzi, která se používá dodnes, například v amatérském rádiu.
⚖️ Patentové spory a pozdější život
Po úspěšné demonstraci se telegrafní sítě začaly rychle rozšiřovat po Spojených státech i po celém světě. Morseův úspěch však provázely četné soudní spory o patentová práva. Mnoho dalších vynálezců si nárokovalo prvenství v objevu telegrafu. V roce 1854 však Nejvyšší soud USA definitivně potvrdil platnost Morseova patentu, což mu zajistilo značné bohatství a celosvětové uznání.
V pozdějším věku se Morse věnoval filantropii, podporoval Vassar College a svou alma mater, Yaleovu univerzitu. Byl také známý svými konzervativními politickými názory; byl proti abolicionismu a podporoval otroctví. Zemřel ve věku 80 let v New Yorku a je pohřben na hřbitově Green-Wood v Brooklynu.
🌍 Odkaz a vliv
Vynález telegrafu a Morseovy abecedy znamenal jeden z největších milníků v historii komunikace.
- Revoluce v komunikaci: Zprávy, které dříve cestovaly dny nebo týdny, mohly být doručeny během několika minut.
- Vliv na žurnalistiku: Umožnil rychlé šíření zpráv z bojišť (např. během americké občanské války) a z celého světa, což vedlo ke vzniku moderních tiskových agentur.
- Rozvoj obchodu a dopravy: Telegraf byl klíčový pro koordinaci železniční dopravy a umožnil efektivnější fungování trhů.
- Předchůdce moderních technologií: Morseův systém byl přímým předchůdcem telefonu, rádia a nakonec i internetu.
Samuel Morse se tak nesmazatelně zapsal do dějin jako muž, který "zmenšil svět" a propojil lidstvo novým, revolučním způsobem.
💡 Pro laiky
- Telegraf: Představte si, že můžete poslat zprávu na velkou dálku téměř okamžitě, ale místo textovky použijete elektrické signály. Telegraf byl v podstatě "elektrický pošťák". Na jednom konci operátor vyťukal zprávu pomocí speciálního klíče, který posílal krátké a dlouhé elektrické pulzy po drátě. Na druhém konci přístroj tyto pulzy přijal a buď je vytiskl jako tečky a čárky na papírovou pásku, nebo je přeměnil na cvakavé zvuky, které zkušený operátor dokázal "poslouchat" a přepsat na slova.
- Morseova abeceda: Protože telegraf uměl posílat jen dva druhy signálů (krátký a dlouhý), bylo potřeba vytvořit kód pro všechna písmena a čísla. Tím kódem je Morseova abeceda. Každé písmeno má svou unikátní kombinaci teček (krátké signály) a čárek (dlouhé signály). Například slavný signál SOS je `... --- ...` (tři tečky, tři čárky, tři tečky). Lidé se tento kód museli naučit nazpaměť, aby mohli zprávy odesílat a přijímat.