Scintigrafie

Rozbalit box

Obsah boxu

Scintigrafie, známá také jako gamagrafie, je neinvazivní funkční zobrazovací metoda používaná v nukleární medicíně. Na rozdíl od metod jako rentgen nebo počítačová tomografie (CT), které zobrazují především anatomickou strukturu, scintigrafie poskytuje informace o funkci orgánů a tkání. Princip metody spočívá v podání malého množství radioaktivní látky, tzv. radiofarmaka, do těla pacienta (nejčastěji nitrožilně). Toto radiofarmakum se specificky hromadí ve vyšetřovaném orgánu a vyzařuje záření gama, které je snímáno speciálním zařízením – gamakamerou. Výsledkem je obraz zvaný scintigram, který zobrazuje distribuci radiofarmaka a tím i metabolickou aktivitu či funkci daného orgánu.

⚙️ Princip metody

Základem scintigrafie je cílená distribuce radiofarmaka v organismu. Radiofarmakum se skládá ze dvou hlavních složek:

• Radionuklid: Nestabilní izotop chemického prvku, který se samovolně rozpadá a při tom emituje ionizující záření, v tomto případě záření gama. Nejčastěji používaným radionuklidem je technetium-99m (⁹⁹ᵐTc).
• Farmakon (nosič): Molekula, která je specificky vychytávána cílovou tkání nebo se účastní určitého metabolického procesu. Radionuklid je na tuto molekulu navázán. Volba farmaka určuje, který orgán nebo proces bude zobrazen.

Po aplikaci se radiofarmakum dostává krevním oběhem do cílového orgánu, kde se akumuluje. Emitované gama fotony procházejí tělem ven a jsou detekovány gamakamerou.

🔬 Gamakamera

Gamakamera je klíčovým zařízením pro scintigrafii. Skládá se z několika hlavních částí:

• Kolimátor: Olověná deska s tisíci malých otvorů, která je umístěna před detektorem. Propouští pouze ty gama fotony, které letí kolmo k povrchu detektoru, a tím zajišťuje vytvoření ostrého obrazu.
• Scintilační krystal: Obvykle velký krystal jodidu sodného aktivovaného thaliem (NaI(Tl)). Když do něj narazí foton gama záření, krystal zascintiluje – vydá slabý světelný záblesk.
• Fotonásobiče: Soustava citlivých detektorů, které zachytí světelné záblesky z krystalu, zesílí je a převedou na elektrický signál.
• Počítačový systém: Zpracovává elektrické signály z fotonásobičů, určuje přesnou polohu a energii každého zachyceného fotonu a rekonstruuje výsledný obraz (scintigram).

☢️ Používaná radiofarmaka

Volba radiofarmaka je klíčová pro úspěšné vyšetření. Musí splňovat přísná kritéria, jako je nízká radiační zátěž pro pacienta, krátký poločas přeměny a specifická afinita k cílové tkáni.

• Technetium-99m (⁹⁹ᵐTc): Je nejpoužívanějším radionuklidem v nukleární medicíně. Má ideální vlastnosti:
  • Krátký poločas přeměny (6 hodin), což minimalizuje radiační zátěž.
  • Emituje gama záření o ideální energii (140 keV), které je dobře detekovatelné gamakamerou.
  • Je snadno dostupné z molybden-techneciových generátorů přímo na pracovišti.
  • Dá se navázat na širokou škálu farmak pro vyšetření různých orgánů (např. HDP pro kosti, MIBI pro srdce, DTPA pro ledviny).

• Další radionuklidy:
  • Jód-123 (¹²³I): Používá se pro detailní zobrazení štítné žlázy.
  • Jód-131 (¹³¹I): Využíván nejen k diagnostice, ale i k terapii onemocnění štítné žlázy (např. hypertyreóza) a karcinomu štítné žlázy.
  • Gallium-67 (⁶⁷Ga): Používá se k detekci zánětů a některých typů nádorů, například lymfomů.
  • Thallium-201 (²⁰¹Tl): Dříve hojně využíváno v kardiologii pro zobrazení prokrvení myokardu, dnes je často nahrazováno ⁹⁹ᵐTc-MIBI.
  • Indium-111 (¹¹¹In): Používá se například ke značení bílých krvinek pro lokalizaci skrytých zánětlivých ložisek.

🩺 Typy scintigrafických vyšetření

Scintigrafická vyšetření lze rozdělit podle způsobu snímání dat.

🖼️ Statická scintigrafie

Při statické scintigrafii se snímá jeden nebo více obrazů po určité době od aplikace radiofarmaka, kdy se dosáhne jeho optimální distribuce v cílovém orgánu. Cílem je zobrazit morfologii a rozložení funkce v orgánu.

• Příklady: Scintigrafie skeletu, scintigrafie štítné žlázy, perfuzní scintigrafie plic.

⏱️ Dynamická scintigrafie

Dynamická scintigrafie zahrnuje snímání série obrazů v rychlém sledu, obvykle ihned po aplikaci radiofarmaka. Umožňuje sledovat časový průběh transportu a metabolismu látky v orgánu a kvantitativně hodnotit jeho funkci.

• Příklady: Dynamická scintigrafie ledvin (hodnocení funkce a odtoku moči), scintigrafie jater a žlučových cest (HIDA scan), vyšetření evakuace žaludku.

🔄 Tomografická scintigrafie (SPECT)

Jednofotonová emisní výpočetní tomografie ( Single Photon Emission Computed Tomography, SPECT) je pokročilou formou scintigrafie, která poskytuje trojrozměrné (3D) zobrazení. Během vyšetření se detektory gamakamery otáčejí kolem těla pacienta a snímají data z různých úhlů. Počítač následně tato data zrekonstruuje do série příčných, sagitálních a koronárních řezů, podobně jako u CT. SPECT výrazně zlepšuje kontrast a přesnost lokalizace patologických ložisek.

Moderní přístroje často kombinují SPECT s CT vyšetřením (SPECT/CT), což umožňuje fúzi funkčního obrazu ze SPECT a detailního anatomického obrazu z CT. Tato hybridní metoda poskytuje komplexní informaci o poloze i povaze onemocnění.

🏥 Klinické využití

Scintigrafie má široké uplatnění v mnoha lékařských oborech.

• Onkologie:
  • Scintigrafie skeletu: Nejčastější scintigrafické vyšetření. Používá se k detekci kostních metastáz u pacientů s nádorovými onemocněními (např. rakovina prostaty, rakovina prsu). Je citlivější než klasický rentgen.
  • Scintigrafie sentinelové uzliny: Klíčová metoda v chirurgii melanomu a karcinomu prsu. Umožňuje identifikovat první lymfatickou uzlinu, do které odtéká lymfa z nádoru, a cíleně ji odebrat k biopsii.
  • Celotělová scintigrafie s ¹³¹I: Sledování pacientů po operaci karcinomu štítné žlázy.

• Kardiologie:
  • Perfuzní scintigrafie myokardu: Zátěžové a klidové vyšetření prokrvení srdečního svalu. Je základní metodou pro diagnostiku ischemické choroby srdeční a posouzení rozsahu poškození myokardu po infarktu.

• Endokrinologie:
  • Scintigrafie štítné žlázy: Zobrazení velikosti, tvaru a funkce štítné žlázy, diagnostika "horkých" a "studených" uzlů.
  • Scintigrafie příštítných tělísek: Lokalizace adenomu příštítného tělíska u pacientů s hyperparatyreózou.

• Nefrologie a Urologie:
  • Dynamická scintigrafie ledvin: Posouzení oddělené funkce levé a pravé ledviny, diagnostika obstrukce močových cest.

• Neurologie:
  • Perfuzní scintigrafie mozku (SPECT): Používá se při diagnostice některých typů demence, epilepsie a cévních mozkových příhod.
  • DaTSCAN™: Specializované vyšetření (SPECT) pro zobrazení dopaminových transportérů v mozku, které pomáhá v diagnostice Parkinsonovy nemoci.

• Pneumologie:
  • Ventilačně-perfuzní scintigrafie plic: Klíčová metoda pro diagnostiku plicní embolie. Porovnává se obraz prokrvení (perfuze) a ventilace plic.

• Ortopedie a Traumatologie:
  • Třífázová scintigrafie skeletu: Používá se k diagnostice skrytých zlomenin, zánětů kostí (osteomyelitida) nebo k posouzení uvolnění kloubních náhrad.

📋 Průběh vyšetření

1.Příprava: Většina scintigrafických vyšetření nevyžaduje speciální přípravu. U některých je nutné být nalačno nebo zvýšit příjem tekutin. Pacient by měl informovat lékaře o všech užívaných lécích a případném těhotenství či kojení. 2.Aplikace radiofarmaka: Látka se nejčastěji podává nitrožilní injekcí. Aplikace není bolestivá a množství látky je velmi malé. 3.Čekací doba: Po aplikaci následuje čekací období, které se liší podle typu vyšetření (od několika minut po několik hodin). Během této doby se radiofarmakum hromadí v cílovém orgánu. 4.Snímání: Pacient leží v klidu na vyšetřovacím lůžku, zatímco gamakamera snímá data. Je důležité se během snímání nehýbat. Samotné snímání je bezbolestné a trvá obvykle 15–60 minut. 5.Po vyšetření: Pacient může odejít domů a věnovat se běžným činnostem. Doporučuje se zvýšit příjem tekutin, aby se radiofarmakum rychleji vyloučilo z těla močí. Radiační zátěž pro okolí je minimální, ale doporučuje se omezit blízký a dlouhodobý kontakt s malými dětmi a těhotnými ženami po dobu 24 hodin.

⚠️ Rizika a bezpečnost

Scintigrafie je považována za velmi bezpečnou metodu.

• Radiační zátěž: Dávka ionizujícího záření je nízká, srovnatelná s běžnými rentgenovými vyšetřeními (např. CT břicha) nebo dokonce nižší. Používané radionuklidy mají krátký poločas přeměny a rychle se z těla vylučují. Přínos diagnostické informace téměř vždy převyšuje teoretické riziko.
• Alergické reakce: Reakce na podané radiofarmakum jsou extrémně vzácné a obvykle mírné.
• Kontraindikace: Absolutní kontraindikací je těhotenství. Relativní kontraindikací je kojení, které je obvykle nutné na 12–24 hodin přerušit.

✅ Výhody a nevýhody

Srovnání výhod a nevýhod scintigrafie

Výhody	Nevýhody
Zobrazení funkce orgánů, nejen anatomie.	Nižší prostorové rozlišení ve srovnání s CT nebo MRI.
Vysoká citlivost, schopnost odhalit změny dříve než anatomické metody.	Využití ionizujícího záření (i když v nízké dávce).
Možnost celotělového vyšetření (např. scintigrafie skeletu).	Vyšetření může být časově náročnější (včetně čekací doby).
Relativně nízká cena a dobrá dostupnost.	Nižší specifičnost – "horké" ložisko může znamenat zánět, úraz i nádor.

🔬 Pro laiky

Představte si, že chcete najít netěsnost ve vodovodním potrubí ukrytém ve zdi. Místo toho, abyste rozbili celou zeď a hledali díru (což je jako anatomické zobrazení), vlijete do vody malé množství neškodného, ale svítícího barviva. Toto barvivo se bude hromadit přesně v místě, kde voda uniká, a toto místo začne "svítit".

Scintigrafie funguje na velmi podobném principu. Do krevního oběhu se vpraví neškodná "radioaktivní barvička" (radiofarmakum), která je navržena tak, aby se nachytala v orgánu nebo tkáni, kterou chceme vyšetřit (například v kostech, kde probíhá zánět, nebo v nedostatečně prokrvené části srdce). Speciální kamera (gamakamera) pak toto slabé "světélkování" (záření gama) zachytí a vytvoří z něj mapu. Tato mapa lékaři neukáže přesný tvar orgánu, ale ukáže mu, jak tento orgán funguje a kde se nachází problémové místo s abnormální aktivitou.

Šablona:Aktualizováno