Uhersko

Rozbalit box

Obsah boxu

Uherské království (latinsky Regnum Hungariae, maďarsky Magyar Királyság, německy Königreich Ungarn), zkráceně Uhersko, byl státní útvar, který existoval ve střední Evropě po téměř tisíc let, od roku 1000 až do roku 1918. Rozkládalo se převážně v Panonské pánvi a ve své historii zahrnovalo území dnešního Maďarska, Slovenska, Podkarpatské Rusi, Chorvatska (v personální unii), Sedmihradska (dnešní Rumunsko) a menší části území dnešního Srbska, Rakouska, Ukrajiny, Polska a Slovinska.

Po většinu své existence bylo Uhersko významnou evropskou mocností, která hrála klíčovou roli v dějinách střední a jihovýchodní Evropy. Jednalo se o mnohonárodnostní stát, v němž vedle Maďarů žily početné komunity Slováků, Chorvatů, Rumunů, Němců, Srbů, Rusínů a dalších národů. Od roku 1867 bylo součástí soustátí Rakousko-Uhersko jako jeden ze dvou rovnoprávných států. Království formálně zaniklo po porážce v první světové válce a následným rozpadem monarchie.

📜 Historie

🏹 Příchod Maďarů a vznik knížectví (do roku 1000)

Předkové Maďarů, kočovné kmeny ugrofinského původu, přišli do Panonské pánve na konci 9. století pod vedením knížete Arpáda. Toto období je známé jako honfoglalás (zaujetí vlasti). Po usazení pokračovali v loupeživých nájezdech do západní i jižní Evropy, které ukončila až drtivá porážka od vojsk Východofranské říše v bitvě na řece Lechu roku 955. Tato porážka přiměla maďarské elity k přechodu od kočovného způsobu života k usedlému a k přijetí křesťanství západního ritu. Kníže Gejza zahájil proces centralizace moci a orientace na Svatou říši římskou.

👑 Vznik a upevnění království (1000–1301)

V díle svého otce pokračoval jeho syn Štěpán I., který byl na Vánoce roku 1000 nebo 1. ledna 1001 korunován prvním uherským králem s korunou zaslanou papežem Silvestrem II.. Štěpán I. je považován za zakladatele uherského státu. Provedl zásadní reformy, zavedl křesťanství jako státní náboženství, zorganizoval církevní správu a rozdělil zemi na správní jednotky – komitáty (později župy).

Po jeho smrti následovalo období nestability a bojů o trůn. Dynastie Arpádovců vládla až do roku 1301. Během jejich vlády se Uhersko stalo stabilním a respektovaným královstvím. Významným milníkem bylo vydání Zlaté buly králem Ondřejem II. v roce 1222, která omezovala moc krále a zaručovala práva šlechtě. Ve 13. století zemi zpustošil ničivý mongolský vpád (1241–1242), po kterém král Béla IV. zahájil masivní program obnovy země a stavby kamenných hradů.

🏰 Vrcholný středověk a zlatý věk (1301–1526)

Po vymření Arpádovců nastoupila na trůn dynastie Anjouovců. Karel I. Robert a jeho syn Ludvík I. Veliký pozvedli Uhersko na vrchol moci a prosperity. Země bohatla zejména díky těžbě zlata a stříbra v hornouherských (dnešní Slovensko) a sedmihradských dolech. Uhersko se stalo jedním z největších producentů drahých kovů v Evropě.

Po Ludvíkově smrti se králem stal Zikmund Lucemburský, který byl později i císařem Svaté říše římské a českým králem. Jeho vláda byla poznamenána boji s Osmanskou říší na jihu a s husity na severu.

Za "zlatý věk" uherských dějin je považována vláda Matyáše Korvína (1458–1490). Tento renesanční panovník reformoval státní správu, vytvořil stálou žoldnéřskou armádu (tzv. Černá rota) a proslul jako velký mecenáš umění a vědy. Jeho knihovna Bibliotheca Corviniana patřila k největším v tehdejší Evropě.

⚔️ Osmanská hrozba a rozdělení země (1526–1699)

Po smrti Matyáše Korvína moc království postupně upadala. Osudovou ranou byla katastrofální porážka uherského vojska od Osmanů v bitvě u Moháče dne 29. srpna 1526, kde padl i mladý král Ludvík Jagellonský.

Po této bitvě se Uhersko na více než 150 let rozpadlo na tři části: 1. Královské Uhersko: Severní a západní část (dnešní Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko), která uznala za svého panovníka Ferdinanda I. Habsburského. Hlavním městem se stal Prešpurk (dnešní Bratislava). 2. Osmanská okupace: Centrální část země, včetně hlavního města Budína, byla přímo začleněna do Osmanské říše jako Budínský pašalík. 3. Sedmihradské knížectví: Východní část země se stala vazalským státem Osmanské říše, ale udržela si značnou míru autonomie a stala se centrem maďarské kultury a protestantismu.

🇦🇹 Uhersko pod vládou Habsburků (1699–1867)

Na konci 17. století se habsburským vojskům podařilo vytlačit Osmany z většiny Uherska, což bylo potvrzeno Karlovickým mírem v roce 1699. Celé Uhersko se tak dostalo pod nadvládu Habsburků. Uherská šlechta si však snažila udržet svá tradiční privilegia, což vedlo k řadě protihabsburských stavovských povstání, z nichž nejvýznamnější bylo povstání Františka II. Rákócziho na počátku 18. století.

V 18. století za vlády Marie Terezie a Josefa II. probíhaly v zemi osvícenské reformy. Na počátku 19. století se v Uhersku, stejně jako v jiných částech Evropy, začalo probouzet národní hnutí, a to jak maďarské, tak i nemaďarských národů.

🇭🇺 Revoluce 1848 a Rakousko-Uhersko

Vrcholem maďarských snah o větší samostatnost byla revoluce v letech 1848–1849 v čele s Lajosem Kossuthem. Revoluce byla nakonec poražena s pomocí ruské armády. Po porážce následovalo období tvrdého absolutismu.

Porážka Rakouska v prusko-rakouské válce roku 1866 donutila císaře Františka Josefa I. k ústupkům Maďarům. Výsledkem bylo rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867, kterým vzniklo soustátí Rakousko-Uhersko. Uherské království získalo plnou vnitřní autonomii a bylo s Rakouskem spojeno pouze osobou panovníka a společnou zahraniční politikou, armádou a financemi. Toto období je známé jako dualismus. V Zalitavsku (uherské části monarchie) však sílily snahy o maďarizaci nemaďarských národů.

💥 První světová válka a zánik (1914–1918)

Účast Rakouska-Uherska v první světové válce na straně Centrálních mocností skončila porážkou. Na podzim roku 1918 se monarchie začala rozpadat. Nemaďarské národy vyhlásily nezávislost a vytvořily vlastní státy (např. Československo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) nebo se připojily k sousedním státům (Rumunsko). Dne 16. listopadu 1918 byla v Budapešti vyhlášena republika, čímž Uherské království po 918 letech zaniklo. Hranice nástupnických států byly definitivně stanoveny Trianonskou smlouvou v roce 1920.

🌍 Geografie a demografie

Uherské království se rozkládalo v Panonské pánvi, obklopené obloukem Karpat na severu a východě, Alpami na západě a Dinárskými horami na jihu. Hlavními řekami byly Dunaj a Tisa.

Uhersko bylo po celou dobu své existence etnicky velmi pestrým státem. Podle sčítání lidu z roku 1910 (bez Chorvatska-Slavonska) tvořili Maďaři přibližně 54,5 % obyvatelstva. Mezi největší menšiny patřili:

• Rumuni (16,1 %) – především v Sedmihradsku
• Slováci (10,7 %) – v severní části země (tzv. Horní Uhry)
• Němci (10,4 %) – roztroušeni po celé zemi (např. Spiš, Banát)
• Srbové a Chorvati (souhrnně)
• Rusíni (2,5 %) – na severovýchodě
• Dále Židé, Romové, Slovinci a další.

Tato etnická rozmanitost se v 19. století stala zdrojem napětí, když sílící maďarský nacionalismus a politika maďarizace narážely na emancipační snahy ostatních národů.

🏛️ Státní zřízení a symboly

Státní zřízení

Uhersko bylo po celou dobu své existence monarchií. V čele stál král, jehož moc byla omezována šlechtou shromážděnou na Uherském sněmu. Sněm se skládal ze dvou komor: Horní tabule (magnáti a církevní hodnostáři) a Dolní tabule (zástupci nižší šlechty a královských měst). Území pod svrchovaností uherského krále se označovalo jako Země Koruny svatoštěpánské.

Státní symboly

Nejdůležitějším symbolem uherského státu byla Svatoštěpánská koruna, kterou byli korunováni uherští králové. Nebyla považována jen za korunovační klenot, ale za právní subjekt, který byl zdrojem veškeré moci v zemi.

Státní znak se v průběhu staletí vyvíjel. Jeho konečná podoba (používaná i dnes Maďarskem) kombinuje dva hlavní motivy:

• V pravé (heraldicky) části tzv. Arpádovské pruhy: Čtyři červené a čtyři stříbrné pruhy symbolizující čtyři hlavní řeky (Dunaj, Tisa, Dráva, Sáva).
• V levé části dvojitý kříž na zeleném trojvrší, který symbolizuje apoštolskou a královskou moc.

💡 Pro laiky

Jaký je rozdíl mezi Uherskem a Maďarskem?

Ačkoliv se tyto pojmy často zaměňují, je mezi nimi zásadní rozdíl.

• Uhersko (Uherské království) byl historický, mnohonárodnostní stát, který existoval od roku 1000 do roku 1918. Jeho obyvateli byli nejen Maďaři, ale i Slováci, Chorvati, Rumuni a mnoho dalších národů. Pro Slováky bylo Uhersko po tisíc let jejich domovinou, i když v něm neměli vlastní autonomii.
• Maďarsko je moderní národní stát, který vznikl po rozpadu Uherska v roce 1918. Jeho území je mnohem menší a obyvatelstvo tvoří převážně etničtí Maďaři.

Zjednodušeně řečeno, Maďarsko je jedním z nástupnických států Uherska, stejně jako Slovensko nebo Chorvatsko.

Proč se Uhersko rozpadlo?

Hlavní příčinou byl vzestup nacionalismu v 19. století. Různé národy žijící v Uhersku (Slováci, Rumuni, Srbové atd.) si začaly uvědomovat svou vlastní identitu a toužily po vlastním státě nebo alespoň po autonomii. Maďarská vláda se jim v tom snažila bránit politikou maďarizace, což napětí ještě více zvyšovalo. Porážka v první světové válce pak poskytla těmto národům příležitost své sny uskutečnit a s podporou vítězných mocností si založit vlastní státy.

Šablona:Aktualizováno