1821

Rozbalit box

Obsah boxu

1821 (MDCCCXXI) byl rok, který v Evropě i v Americe přinesl zásadní politické změny a konflikty, jež formovaly moderní svět. Byl to rok ve znamení revolucí, válek za nezávislost a konce jedné éry, symbolizovaného smrtí Napoleona Bonaparta. V Latinské Americe vrcholily boje za vymanění se ze španělské koloniální nadvlády, zatímco v Balkánu vzplála Řecká válka za nezávislost proti Osmanské říši. Ve světě vědy byly položeny základy pro budoucí technologickou revoluci.

🌍 Události

Evropa

26. ledna – V Lublani (tehdy Laibach) začal Laibašský kongres, setkání panovníků Svaté aliance (Rakouska, Pruska a Ruska), které řešilo revoluční hnutí v Itálii. Kongres schválil rakouskou vojenskou intervenci v Neapolsku s cílem potlačit liberální povstání karbonářů.
23. března – Rakouská armáda vstoupila do Neapole a obnovila absolutistickou moc krále Ferdinanda I..
25. března – Tradiční datum začátku Řecké války za nezávislost. Arcibiskup Germanos z Patrasu údajně vztyčil vlajku revoluce v klášteře Agia Lavra. Tento den je dnes státním svátkem v Řecku. Vůdcem povstání se stal Alexandros Ypsilantis.
10. dubna – V Konstantinopoli nechal sultan Mahmud II. jako odvetu za řecké povstání popravit ekumenického patriarchu Řehoře V., což vyvolalo pobouření v křesťanské Evropě.
5. května – Na ostrově Svatá Helena v Atlantském oceánu zemřel ve vyhnanství francouzský císař Napoleon Bonaparte. Jeho smrt symbolicky uzavřela éru napoleonských válek.
18. června – V Berlíně měla premiéru opera Čarostřelec (Der Freischütz) od Carla Marii von Webera, která je považována za klíčové dílo německého hudebního romantismu.
19. července – Jiří IV. byl korunován králem Spojeného království.

Amerika

24. února – V Mexiku byl vyhlášen Plán z Igualy, který stanovil tři hlavní principy pro nezávislost: náboženství (katolicismus), nezávislost (na Španělsku) a jednota (mezi Evropany a Američany v Mexiku). Jeho autorem byl Agustín de Iturbide.
10. března – Andrew Jackson se stal prvním guvernérem nově získaného teritoria Florida, které Španělsko formálně postoupilo Spojeným státům na základě smlouvy Adams-Onís z roku 1819.
24. června – Simón Bolívar drtivě zvítězil v bitvě u Caraboba, čímž definitivně zajistil nezávislost Venezuely na Španělsku.
28. července – José de San Martín vyhlásil v Limě nezávislost Peru.
24. srpna – Agustín de Iturbide a španělský místokrál Juan O'Donojú podepsali Smlouvu z Córdoby, která uznala nezávislost Mexika. Španělská vláda ji však později odmítla ratifikovat.
15. září – Provincie Guatemala, El Salvador, Honduras, Nikaragua a Kostarika společně vyhlásily nezávislost na Španělsku jako Federativní republika Střední Ameriky.
27. září – Armáda Tří záruk v čele s Iturbidem triumfálně vstoupila do Mexico City, čímž byla završena Mexická válka za nezávislost.
28. listopadu – Panama vyhlásila nezávislost na Španělsku a připojila se k Velké Kolumbii Simóna Bolívara.

Afrika

Společnost American Colonization Society založila na pobřeží západní Afriky u mysu Mesurado osadu pro osvobozené afroamerické otroky. Z této osady později vzniklo město Monrovia a stát Libérie.

Asie

V Persii (dnešní Írán) pokračovala vláda dynastie Kádžárovců pod vedením šáha Fát Alí Šáha.
Britská Východoindická společnost upevňovala svou moc a vliv na indickém subkontinentu.

🔬 Věda a technika

Michael Faraday objevil princip elektromagnetické rotace, když demonstroval, že elektrický proud procházející vodičem v magnetickém poli vyvolává jeho pohyb. Tento objev byl klíčovým předpokladem pro sestrojení elektromotoru.
Francouzský lingvista Jean-François Champollion pokračoval ve své práci na rozluštění egyptských hieroglyfů pomocí Rosettské desky.
V Bostonu byla založena English High School, první veřejná střední škola ve Spojených státech.

🎨 Umění a kultura

V literatuře a malířství dominoval romantismus. Básník John Keats zemřel na tuberkulózu v Římě.
Eugène Delacroix namaloval obraz Dantova bárka, jedno z raných mistrovských děl francouzského romantismu.
Francisco Goya pracoval na svých Černých malbách ve svém domě Quinta del Sordo u Madridu.

👶 Narození

9. dubna – Charles Baudelaire, francouzský básník, představitel prokletých básníků († 1867)
16. května – Pafnutij Lvovič Čebyšev, ruský matematik († 1894)
26. června – Bartolomé Mitre, argentinský státník, voják a spisovatel, prezident Argentiny († 1906)
16. srpna – Arthur Cayley, britský matematik († 1895)
31. srpna – Hermann von Helmholtz, německý lékař a fyzik († 1894)
11. listopadu – Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ruský spisovatel a filozof, jeden z největších světových romanopisců († 1881)
12. prosince – Gustave Flaubert, francouzský spisovatel, představitel literárního realismu († 1880)
25. prosince – Clara Barton, americká humanitární pracovnice, zakladatelka Amerického Červeného kříže († 1912)

♰ Úmrtí

23. února – John Keats, anglický romantický básník (* 1795)
5. května – Napoleon Bonaparte, bývalý císař Francouzů (* 1769)
4. října – John Rennie, skotský stavební inženýr, stavitel mostů, kanálů a doků (* 1761)
1. prosince – Marie-Guillemine Benoist, francouzská malířka (* 1768)

💡 Pro laiky

Rok 1821 si lze představit jako dobu velkého "třesku" po napoleonských válkách, které skončily jen o šest let dříve.

**Evropa jako papiňák:** Po porážce Napoleona se velmoci (hlavně Rakousko, Rusko a Prusko) snažily vrátit Evropu do "starých kolejí" – tedy k vládě králů a potlačování jakýchkoliv myšlenek na revoluci, demokracii nebo práva národů. Tomuto systému se říkalo systém Vídeňského kongresu nebo Koncert velmocí. Rok 1821 ukázal, že tento systém má trhliny. V Itálii a Řecku se lidé začali bouřit, protože chtěli buď liberálnější vládu, nebo vlastní nezávislý stát.

**Latinská Amerika se osamostatňuje:** Zatímco se evropští monarchové snažili udržet moc, jejich kolonie v Americe se jim rozpadaly pod rukama. Španělsko bylo po válkách s Napoleonem velmi oslabené a nemělo sílu udržet kontrolu nad obrovským územím od Mexika po Argentinu. Vůdci jako Simón Bolívar a José de San Martín využili této slabosti a vedli úspěšné války za nezávislost. Rok 1821 byl pro mnoho zemí (Mexiko, Peru, Venezuela, Střední Amerika) klíčovým rokem, kdy se konečně vymanily ze staleté španělské nadvlády.

**Neviditelná síla:** Objev Michaela Faradaye se mohl zdát jako pouhá fyzikální zajímavost – drátek se točí v magnetickém poli. Ve skutečnosti to byl ale objev principu, na kterém fungují všechny elektromotory. Bez tohoto objevu bychom dnes neměli mixéry, vysavače, elektrická auta ani většinu průmyslových strojů. V roce 1821 tak byla zaseta semínka budoucí průmyslové a technologické revoluce.

Šablona:Aktualizováno