Alergen
Obsah boxu
Alergen je látka, obvykle proteinové povahy, která u přecitlivělých jedinců vyvolává nepřiměřenou, přehnanou reakci imunitního systému, známou jako alergie. Pro většinu lidí jsou tyto látky neškodné, ale u alergiků je imunitní systém mylně identifikuje jako hrozbu a spouští proti nim obrannou reakci. Alergeny se mohou do těla dostat různými cestami – vdechnutím, požitím, injekčně nebo kontaktem s kůží. Spektrum alergenů je velmi široké, od přírodních částic, jako jsou pyly a zvířecí srst, až po syntetické látky v lécích či kosmetice.
🧬 Podstata a mechanismus účinku
Alergen je specifickým typem antigenu. Zatímco antigen je jakákoli látka schopná vyvolat imunitní odpověď, alergen vyvolává specificky alergickou (hypersenzitivní) reakci, nejčastěji tzv. přecitlivělost I. typu.
Mechanismus vzniku alergické reakce má dvě fáze:
1. Senzibilizace: Při prvním kontaktu s alergenem u geneticky predisponovaného jedince imunitní systém vyhodnotí tuto látku jako nebezpečnou. B-lymfocyty se transformují na plazmatické buňky, které začnou produkovat velké množství specifických protilátek třídy imunoglobulin E (IgE). Tyto IgE protilátky se navážou na povrch žírných buněk (mastocytů) a bazofilů, které jsou přítomny ve tkáních, zejména ve sliznicích dýchacích cest, trávicího traktu a v kůži. V této fázi se neprojevují žádné příznaky alergie.
2. Alergická reakce: Při každém dalším setkání s tímtéž alergenem se jeho molekuly navážou na IgE protilátky připravené na povrchu žírných buněk. Tato vazba způsobí tzv. zkřížení IgE molekul, což je signál pro žírnou buňku k degranulaci – rychlému uvolnění obsahu svých granul. Do okolní tkáně se tak vyplaví velké množství chemických mediátorů, především histaminu, ale také leukotrienů, prostaglandinů a dalších látek. Právě tyto mediátory jsou zodpovědné za typické projevy alergie:
* Rozšíření cév a zvýšení jejich propustnosti (způsobuje otok a zarudnutí). * Stimulace nervových zakončení (způsobuje svědění a bolest). * Stah hladkého svalstva (v průduškách vede k dušnosti, v trávicím traktu ke křečím). * Zvýšená produkce hlenu (projevuje se jako rýma nebo zahlenění).
📂 Typy alergenů
Alergeny se obvykle dělí do skupin podle způsobu, jakým se dostávají do organismu.
💨 Inhalační alergeny
Tyto alergeny vstupují do těla vdechnutím a způsobují především respirační potíže, jako je alergická rýma a astma.
- Pyly: Drobné samčí pohlavní buňky rostlin. Podle období se dělí na:
* Jarní: pyly stromů (např. bříza, líska, olše). * Letní: pyly trav a obilovin (např. trávy z čeledi lipnicovitých, žito, pšenice). * Podzimní: pyly bylin (např. pelyněk, ambrozie).
- Roztoči domácího prachu: Mikroskopičtí členovci (např. Dermatophagoides pteronyssinus), kteří se živí odumřelými kožními buňkami. Alergeny jsou obsaženy především v jejich výkalech. Daří se jim v teple a vlhku, typicky v lůžkovinách, kobercích a čalouněném nábytku.
- Zvířecí alergeny: Nejedná se o srst samotnou, jak se často mylně uvádí, ale o bílkoviny obsažené ve slinách, moči, potu a odumřelých kožních šupinách zvířat. Tyto alergeny ulpívají na srsti, která je pak roznáší do okolí. Mezi nejčastější patří alergeny koček, psů, hlodavců a koní.
- Plísně: Alergeny jsou především jejich spory, které se šíří vzduchem. Vyskytují se jak ve venkovním prostředí (na tlejícím listí), tak ve vnitřních vlhkých prostorách (koupelny, sklepy). Mezi významné rody patří Aspergillus, Alternaria a Cladosporium.
🍔 Potravinové alergeny
Tyto alergeny vyvolávají reakci po požití a mohou způsobovat širokou škálu příznaků od kožních projevů přes trávicí potíže až po život ohrožující anafylaxi. Mezi nejčastější potravinové alergeny patří:
- Kravské mléko
- Vejce
- Arašídy a skořápkové plody (např. vlašský ořech, mandle)
- Sója
- Pšenice a další obiloviny obsahující lepek
- Ryby a mořské plody (korýši, měkkýši)
- Některé druhy ovoce a zeleniny (často v souvislosti se zkříženou alergií na pyl)
💉 Injekční alergeny
Dostávají se do těla narušením kožní bariéry, nejčastěji bodnutím nebo lékařskou aplikací.
- Hmyzí jed: Jed včel, vos, sršní nebo mravenců. Reakce může být lokální (velký otok v místě bodnutí) i systémová (anafylaxe).
- Léky: Téměř jakýkoli lék může vyvolat alergickou reakci. Nejčastěji se jedná o antibiotika (zejména penicilin), lokální i celková anestetika, nesteroidní protizánětlivé léky nebo jodové kontrastní látky.
🖐️ Kontaktní alergeny
Vyvolávají reakci při přímém kontaktu s kůží, typicky tzv. kontaktní dermatitidu (ekzém), což je forma opožděné přecitlivělosti (IV. typu).
- Kovy: Nikl (nejčastější kontaktní alergen, obsažen v bižuterii, knoflících, přezkách), chrom, kobalt.
- Složky kosmetiky: Parfémy, konzervační látky, barviva.
- Latex: Přírodní guma, obsažená např. v rukavicích nebo kondomech.
- Chemikálie: Barvy na vlasy, složky lepidel a plastů.
🩺 Klinický význam a projevy
Alergické reakce se mohou projevit na různých orgánových systémech v závislosti na typu alergenu a cestě vstupu do těla.
- Dýchací cesty: Alergická rýma (kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, svědění nosu), alergický zánět spojivek (svědění a pálení očí, slzení, otok víček), astma bronchiale (záchvatovitá dušnost, pískoty při dýchání, suchý dráždivý kašel).
- Kůže: Kopřivka (svědivé, vyvýšené pupeny), angioedém (otok hlubších vrstev kůže, často na rtech, víčkách), atopický ekzém (suchá, svědivá, zanícená kůže).
- Trávicí trakt: Svědění v ústech, otok rtů a jazyka, nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem.
- Celková systémová reakce: Anafylaxe je nejzávažnější, život ohrožující alergická reakce. Rozvíjí se velmi rychle a postihuje více orgánových systémů najednou. Projevuje se kombinací příznaků, jako je kopřivka, otoky, dušnost, pokles krevního tlaku, zrychlený puls a může vést až ke ztrátě vědomí a oběhovému selhání.
🔬 Diagnostika
Pro správnou léčbu je klíčové identifikovat příčinný alergen. Diagnostika se opírá o několik metod:
- Anamnéza: Podrobný rozhovor lékaře s pacientem o jeho příznacích, jejich načasování, souvislosti s prostředím, stravou a dalšími faktory.
- Kožní testy: Nejčastěji se provádějí tzv. prick testy. Na kůži předloktí se nanesou kapky roztoků s různými alergeny a jemným hrotem se naruší povrch kůže. V případě alergie se v místě daného alergenu během 15–20 minut objeví svědivý pupen (podobný štípnutí komárem).
- Krevní testy: Z krevního vzorku se v laboratoři stanovuje hladina specifických IgE protilátek proti konkrétním alergenům. Tato metoda se používá, pokud nelze provést kožní testy (např. u pacientů s rozsáhlým ekzémem nebo užívajících léky, které by test ovlivnily).
- Expoziční testy: U potravinových nebo lékových alergií se někdy přistupuje k tzv. eliminačně-expozičnímu testu. Pacient nejprve na čas vyřadí podezřelou potravinu z jídelníčku (eliminace) a sleduje se, zda příznaky vymizí. Poté pod lékařským dohledem kontrolovaně potravinu znovu požije (expozice) a sleduje se návrat příznaků.
💡 Pro laiky
- Co je to alergen? Jednoduše řečeno, je to látka, kterou imunitní systém některých lidí mylně považuje za nebezpečného vetřelce. U zdravého člověka by tato látka (třeba pyl nebo arašíd) nevyvolala žádnou reakci. U alergika ale spustí poplach.
- Proč na něj tělo reaguje? Imunitní systém si proti alergenu vytvoří speciální "zbraně" (protilátky typu IgE). Tyto zbraně sedí na stráži na buňkách ve sliznicích a kůži. Když se s alergenem setkají znovu, spustí okamžitou obrannou reakci. Buňky uvolní chemikálie (hlavně histamin), které způsobí typické příznaky – kýchání, svědění, otoky nebo dušnost. Je to vlastně přehnaná a zbytečná obrana.
- Je alergie dědičná? Sklon k alergiím (tzv. atopie) je často dědičný. Pokud mají alergii oba rodiče, je vysoká pravděpodobnost, že ji budou mít i jejich děti. Nemusí to ale být alergie na stejnou věc. Dědí se pouze náchylnost imunitního systému reagovat přehnaně.