Vstupní draft NHL 1992
Obsah boxu
Vstupní draft NHL 1992 byl 30. vstupním draftem v historii National Hockey League (NHL). Uskutečnil se 20. června 1992 v hale Montreal Forum v kanadském Montrealu. Tento draft je považován za přelomový z několika důvodů: byl to první ročník, kterého se účastnily dva nové rozšiřovací týmy – Tampa Bay Lightning a Ottawa Senators, a zároveň se stal historickým okamžikem pro evropský hokej, když se celkovou jedničkou poprvé v dějinách stal hráč z východního bloku, československý obránce Roman Hamrlík.
Událost se odehrávala ve stínu jedné z největších výměn v historii hokeje. Během draftu rozhodoval nezávislý arbitr o osudu Erica Lindrose (jedničky draftu 1991), který odmítl hrát za Quebec Nordiques. Arbitr nakonec přisoudil Lindrose týmu Philadelphia Flyers výměnou za balík hráčů a peněz, včetně budoucí hvězdy Petera Forsberga. Tato sága dominovala mediálnímu pokrytí, ale samotný draft 1992 přinesl lize řadu budoucích superhvězd, jako byli Sergej Gončar, Alexej Jašin nebo Nikolaj Chabibulin.
Kontext a specifika
Draft 1992 byl označován jako "Rok Evropanů". Politické změny ve východní Evropě (pád Železné opony, rozpad Sovětského svazu) otevřely stavidla a týmy NHL se přestaly bát draftovat hráče z Ruska a Československa na vysokých pozicích.
- Nové týmy: Tampa Bay Lightning a Ottawa Senators měli právo prvních dvou voleb. O pořadí rozhodl hod mincí. Tampa Bay vyhrála a volila první.
- Draftovaní Češi a Slováci: Tento ročník byl pro československý hokej mimořádně úspěšný. Kromě jedničky Romana Hamrlíka byli v prvním kole vybráni také Róbert Petrovický (9.) a Martin Straka (19.). Celkem bylo draftováno 14 Čechoslováků.
1. Kolo draftu
První kolo přineslo historický moment. Phil Esposito, generální manažer Tampa Bay Lightning, zariskoval a vybral osmnáctiletého zlínského obránce Romana Hamrlíka. Hamrlík se tak stal prvním Evropanem draftovaným z 1. pozice, který nebyl trénován v zámoří (před ním byl Mats Sundin, ale Hamrlíkův výběr byl vnímán jako větší prolomení bariér vůči postkomunistickým zemím). Druhý v pořadí, Ottawa Senators, sáhli po ruském centrovi Alexeji Jašinovi, což potvrdilo evropskou dominanci ročníku. Nejvýše postaveným Severoameričanem byl obránce Mike Rathje na 3. místě.
2. Kolo draftu
Druhé kolo nabídlo zajímavý mix talentů. Tampa Bay Lightning sáhli po obránci Chadu Morrowovi, zatímco Montreal Canadiens získali do svých řad Valerije Bureho, mladšího bratra slavného Pavla Bureho. Výraznou stopu v lize později zanechal také útočník Michael Peca (vybrán Vancouver Canucks), který se stal jedním z nejlépe bránících útočníků své éry.
3. Kolo draftu
Třetí kolo přineslo zajímavou kuriozitu v podobě výběru Brenta Gretzkyho, mladšího bratra Wayna Gretzkyho, týmem Tampa Bay. Z českého pohledu byl draftován útočník Ondřej Steiner. Významnou kariéru v NHL později prožil brankář Manny Fernandez nebo obránce Craig Rivet.
4. Kolo draftu
Ve čtvrtém kole došlo k významnému momentu pro český hokej. Tým San Jose Sharks si na 75. místě vybral talentovaného střelce Jana Čalouna z Litvínova. Dalším skvělým výběrem v tomto kole byl Jere Lehtinen (88. místo), který se později stal trojnásobným vítězem Frank J. Selke Trophy v dresu Dallasu.
.svg){kind=small}
5. Kolo draftu
Páté kolo přineslo jeden z největších "krádeží" (steal) celého draftu, když Vancouver Canucks získali obránce Adriana Aucoina, který v NHL odehrál přes 1100 zápasů. Z českého pohledu byl významný výběr Edmonton Oilers, kteří sáhli po tehdy sedmnáctiletém talentu ze Sparty Praha, Davidu Výborném.
6. Kolo draftu
V šestém kole se objevil budoucí extraligový gigant Jiří Dopita, kterého si vybral Boston, avšak v NHL se výrazněji neprosadil. Zajímavou volbou byl také ruský obránce Igor Koroljov, který měl v NHL solidní kariéru.
7. Kolo draftu
Sedmé kolo přineslo týmu Hartford Whalers hned dva budoucí pilíře NHL. Na 156. místě vybrali urostlého českého obránce Marka Malíka (autora slavného nájezdu mezi nohama) a hned o jednu volbu později brankáře Mannyho Legaceho, který později vyhrál Stanley Cup s Detroitem.
8. Kolo draftu
V osmém kole si Philadelphia vybrala českého útočníka Martina Špaňhela. Za zmínku stojí také švýcarský brankář Paolo Della Bella, vybraný Edmontonem, což bylo v té době pro švýcarský hokej vzácné.
9. Kolo draftu
Deváté kolo bývá obvykle doménou hráčů, kteří se do NHL nikdy nepodívají. Rok 1992 byl však výjimkou. Na 204. místě si Winnipeg Jets vybrali ruského brankáře Nikolaje Chabibulina. Ten se stal legendou ("Bulin Wall"), získal olympijské zlato a v roce 2004 dovedl Tampu Bay ke Stanley Cupu. Stal se tak největší "krádeží" (steal) celého draftu.
10. Kolo draftu
Desáté kolo přineslo další významné jméno – kanadského útočníka Ansona Cartera, kterého si vybrali Quebec Nordiques. Carter později v NHL odehrál přes 600 zápasů a proslul "zlatým gólem" na MS 2003.
11. Kolo draftu
Poslední kolo uzavřelo maraton 264 výběrů. Pro český hokej bylo zajímavé draftováním Tomáše Jelínka, zkušeného reprezentanta, kterého si v jeho 30 letech vybrala Ottawa. Raritou byl výběr japonského obránce Hirojuki Miury Montrealem.
Shrnutí draftu 1992
Draft 1992 definitivně potvrdil globalizaci NHL. Více než polovina hráčů vybraných v prvním kole nepocházela z Kanady, což byl do té doby nevídaný jev. Zároveň se jednalo o draft, který (s výjimkou několika hvězd jako Jašin, Gončar nebo Hamrlík) neprodukoval tolik superhvězd v útoku jako ročníky před ním (1990 s Jágrem, 1991 s Lindrosem a Forsbergem), ale nabídl mimořádnou hloubku v obraně a brance.
Pro český hokej šlo o jeden z nejúspěšnějších ročníků v historii. Celkem bylo draftováno **15 českých a 4 slovenští hráči** (tehdy ještě formálně Čechoslováci, ale s blížícím se rozdělením federace). Zisk postu jedničky draftu v podobě Romana Hamrlíka zůstal nepřekonán až do roku 1999, kdy byl první Patrik Štefan.