Přeskočit na obsah

Dluh

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Ekonomický pojem

Dluh je právní závazek mezi dvěma stranami, kdy jedna strana (dlužník) dluží druhé straně (věřitel) určité plnění, nejčastěji v podobě peněžní částky, ale může jít i o povinnost jiného plnění. Z pohledu věřitele se tento vztah označuje jako pohledávka. Dluh vzniká na základě různých právních titulů, jako je například půjčka, úvěr nebo nákup zboží či služeb s odloženou platbou.

📚 Definice a druhy dluhu

Dluh je definován jako povinnost splnit závazek, který je dlužník někomu povinen vyrovnat. Může být prokázán písemným potvrzením, například směnkou nebo dluhopisem, a často je doprovázen splátkovým kalendářem.

Mezi základní druhy dluhů patří:

📉 Příčiny a důsledky zadlužení

Příčiny zadlužení jsou různorodé a mohou se lišit v závislosti na typu dlužníka.

U domácností bývá zadlužení často spojeno s touhou po spotřebě a životním stylu, který přesahuje aktuální příjem. Dalšími faktory jsou nízká finanční gramotnost, neočekávané výdaje (např. nemoc, ztráta zaměstnání), rozvod nebo neefektivní hospodaření s osobními financemi. Vysoké náklady na bydlení jsou pro mnohé domácnosti největší výdajovou položkou a mohou vést k finanční tísni. V České republice mělo v roce 2006 problémy se splácením dluhů asi 8 % domácností, přičemž u spotřebitelských úvěrů to bylo 13 až 14 %.

Státy se zadlužují z různých důvodů, včetně financování veřejných služeb a infrastrukturních projektů, fiskálních stimulů pro podporu ekonomického růstu, válečné konflikty, přírodní katastrofy nebo demografické změny (např. stárnutí populace a s tím spojené výdaje na důchody a zdravotní péči).

Důsledky zadlužení mohou být značné:

🌍 Dluh v globální ekonomice

Globální dluh, zejména ten veřejný, zaznamenal v posledních letech výrazný nárůst. Koncem roku 2024 překročil objem globálního dluhu 100 bilionů dolarů. Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) se celosvětový veřejný dluh v roce 2023 zvýšil o 5,6 bilionu dolarů na rekordních 97 bilionů dolarů. Rostoucí úrokové sazby od roku 2022 zvýšily tlak na veřejné rozpočty v rozvíjejících se zemích.

Mezinárodní měnový fond (MMF) varuje, že zadlužení vlád se blíží úrovni, která nastala naposledy po druhé světové válce. Do konce desetiletí (2029) by globální veřejný dluh mohl překonat 100 procent světového HDP.

Nejzadluženější státy (poměr dluhu k HDP, odhad 2025):

  • Japonsko: Očekává se, že Japonsko bude v roce 2025 držet prvenství se zadlužením přes 242 % HDP. I přes obrovské závazky je japonská ekonomika stabilní, jelikož dluh je z velké části držen domácími investory.
  • Eritrea: S odhadem 210 % HDP v roce 2025 se jedná o jeden z nejizolovanějších států. Vysoký dluh je způsoben vleklými vojenskými konflikty a povinnou vojenskou službou.
  • Řecko: V roce 2025 se očekává dluh ve výši 149 % HDP.
  • Maledivy: Poměr veřejného dluhu k HDP by měl v roce 2025 činit 125 %.
  • Francie: V roce 2025 se předpokládá poměr veřejného dluhu k HDP 116 %.
  • Spojené království: Veřejný dluh by měl v roce 2025 i nadále růst a udržovat se nad 100 % HDP.

Zadlužení České republiky (2025):

  • Státní dluh České republiky ke konci prvního pololetí 2025 vzrostl na 3,504 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu si vyžádaly 47,8 miliardy korun, což je meziročně téměř o pět miliard více.
  • Schodek státního rozpočtu v listopadu 2025 dosáhl 232,4 miliardy korun. Na celý rok 2025 je schválený schodek 241 miliard korun.
  • Míra zadlužení sektoru vládních institucí v ČR dosáhla ve 2. čtvrtletí 2025 43,8 % HDP. V 1. čtvrtletí 2025 činila 43,4 % HDP, což je přibližně poloviční úroveň oproti průměru zemí Evropské unie.

📊 Správa a řešení dluhu

Efektivní správa dluhu je klíčová pro finanční stabilitu na všech úrovních. Existuje několik strategií, jak se zbavit dluhů:

  • Metoda sněhové koule (Snowball Method): Nejprve se splatí nejmenší dluhy, zatímco ostatní se splácejí minimálními platbami. Po splacení malého dluhu se uvolněná částka přesune na další nejmenší dluh. Tato metoda poskytuje psychologický efekt úspěchu a zvyšuje motivaci.
  • Metoda lavina (Avalanche Method): Prioritou je splácení dluhů s nejvyšší úrokovou mírou, což v dlouhodobém horizontu minimalizuje celkové náklady na úrocích.
  • Konsolidace dluhů: Spojení více dluhů do jednoho úvěru s často nižší úrokovou sazbou a jedinou měsíční splátkou. To zjednodušuje správu financí a může snížit celkové náklady.
  • Refinancování úvěru: Změna stávajícího úvěru za nový s lepšími podmínkami, například nižší úrokovou sazbou nebo delší dobou splatnosti.
  • Osobní bankrot (oddlužení): V krajních případech, kdy dlužník není schopen splácet své závazky, může požádat o osobní bankrot. V České republice je nutné mít dluhy u dvou a více věřitelů a déle než 30 dní je nezvládat splácet.

Pro prevenci zadlužování je důležitá finanční gramotnost, tvorba rozpočtu a odpovědné úvěrování. Česká národní banka provozuje Centrální registr úvěrů, který pomáhá bankám posuzovat bonitu klientů. Existují také nástroje jako Index odpovědného úvěrování, který porovnává bezpečnost spotřebitelských půjček.

⏳ Historie dluhu

Historie dluhu je úzce spjata s vývojem civilizace a ekonomiky. Již ve starověké Mezopotámie byla většina otroků z důvodu dluhu. Schopnost vlády vydávat státní dluh byla klíčová ve fázi budování státu. V Anglii v 17. a 18. století zřízení parlamentu, který zahrnoval věřitele, výrazně zlepšilo schopnost země si půjčovat, neboť věřitelé byli ochotnější držet státní dluh.

Vývoj ekonomických teorií přinesl různé pohledy na státní dluh:

  • Klasici věří, že vládní působení v ekonomice by mělo být omezeno a vysoký národní dluh může vést k inflaci.
  • Keynesiánští ekonomové zastávají názor, že státní zásah do ekonomiky je nezbytný a vláda by se neměla bát půjčovat si v období recese k stimulaci poptávky.
  • Monetaristé vnímají státní dluh jako potenciální hrozbu pro monetární stabilitu, vedoucí k inflaci a vyšším úrokovým sazbám.

V novodobé historii se dluhové krize objevily opakovaně, například světová finanční krize v roce 2008 a pandemie covidu-19, které vedly k rozsáhlým vládním výdajům a prohloubení zadlužení.

💡 Pro laiky

Představte si, že si chcete koupit něco, na co zrovna nemáte dost peněz. Můžete si je půjčit od rodičů, kamaráda nebo banky. Tahle půjčka je váš dluh. Ten, komu dlužíte, je věřitel, a vy jste dlužník.

Když si půjčíte, slibujete, že peníze vrátíte, často i s malým poplatkem navíc, kterému říkáme úrok. Stejně jako vy si půjčujete na hračky nebo sladkosti, si i dospělí půjčují na auta, domy nebo vzdělání. A dokonce i celá země si půjčuje peníze, aby mohla stavět silnice, školy nebo nemocnice – tomu říkáme státní dluh.

Problém nastane, když si půjčíte moc a nemáte dost peněz na vracení. Pak se můžete dostat do potíží. Proto je důležité si vždycky dobře rozmyslet, jestli si něco půjčíte, a mít plán, jak to vrátíte. Je to jako hrát hru, kde musíte vracet půjčené figurky, jinak nemůžete pokračovat.

✨ Zajímavosti a rekordy

  • Globální dluh vlád poprvé překročil 100 bilionů dolarů koncem roku 2024.
  • Japonsko je dlouhodobě nejzadluženější vyspělou zemí na světě, s poměrem státního dluhu k HDP přes 240 %.
  • Vysoký dluh byl v Mezopotámii historicky spojen s otroctvím, kde většina otroků pocházela z důvodu dluhu. Někteří proto vnímají současné zadlužování jako novodobé otroctví.
  • V roce 2025 bude nutné za nových tržních podmínek refinancovat americký dluh za 7 bilionů dolarů.
  • Země eurozóny plánují v roce 2025 rekordní emisi nových státních dluhopisů v hodnotě více než 660 miliard eur.