Kraj (Česko)

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Administrativní jednotka

Kraj v České republice je vyšší územní samosprávný celek a územní společenství občanů s právem na samosprávu. Na území Česka existuje celkem 14 krajů, přičemž Hlavní město Praha má zvláštní postavení, neboť je zároveň krajem i obcí. Kraje byly zřízeny k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a jejich samosprávné kompetence jsou definovány zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích.

⏳ Historie

Historie krajského zřízení v českých zemích sahá až do středověku, konkrétně do 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. vytvořil prvních 12 českých krajů, které nahradily původní hradské zřízení. Na Moravě se kraje objevily později, až v roce 1529, jelikož zde původně existovala tzv. údělná knížectví. Během husitství došlo k definitivnímu dotvoření krajského uspořádání. Od roku 1434 stáli v čele kraje dva hejtmani, kteří byli voleni krajským sněmem – jeden z panského a druhý z rytířského stavu.

V 19. století bylo krajské uspořádání zrušeno, ale v roce 1948 bylo obnoveno na základě zákona o krajském zřízení, který rozdělil území tehdejšího Československa na 19 "malých" krajů (13 v české části a 6 na Slovensku). Současné samosprávné kraje v České republice vznikly k 1. lednu 2000. S účinností od 31. května 2001 došlo k přejmenování čtyř krajů: Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj. K 1. srpnu 2011 byl název kraj Vysočina změněn na Kraj Vysočina. Staré územní kraje byly definitivně zrušeny zákonem o územně správním členění státu k 1. lednu 2021.

🗺️ Administrativní dělení

Česká republika se dělí na 14 krajů, které jsou základními územními samosprávnými celky. Každý kraj má své krajské město, které je sídlem krajského úřadu a dalších významných institucí. Kraje jsou pro potřeby Eurostatu a ČSÚ rovněž jednotkami NUTS 3.

Níže je uveden přehled současných krajů Česka s jejich krajskými městy, rozlohou a počtem obyvatel (údaje za rok 2024):

Seznam krajů České republiky
Kraj	Krajské město	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (2024)	Zkratka RZ
Hlavní město Praha	Praha	496	1 350 000	A
Středočeský kraj	Praha (sídlo)	11 015	1 410 000	S
Jihočeský kraj	České Budějovice	10 057	650 000	C
Plzeňský kraj	Plzeň	7 561	590 000	P
Karlovarský kraj	Karlovy Vary	3 314	290 000	K
Ústecký kraj	Ústí nad Labem	5 334	805 000	U
Liberecký kraj	Liberec	3 162	450 000	L
Královéhradecký kraj	Hradec Králové	4 759	550 000	H
Pardubický kraj	Pardubice	4 519	510 000	E
Kraj Vysočina	Jihlava	6 795	500 000	J
Jihomoravský kraj	Brno	7 188	1 210 000	B
Olomoucký kraj	Olomouc	5 267	620 000	M
Zlínský kraj	Zlín	3 964	570 000	Z
Moravskoslezský kraj	Ostrava	5 426	1 160 000	T

Středočeský kraj je největším krajem Česka z hlediska rozlohy (11 015 km²) i počtu obyvatel (cca 1 410 000 v roce 2024).
Hlavní město Praha je nejmenším krajem z hlediska rozlohy (496 km²).
Karlovarský kraj je nejméně lidnatým krajem (cca 290 000 obyvatel v roce 2024).

⚖️ Pravomoci a funkce

Kraje jako vyšší územní samosprávné celky disponují širokou škálou pravomocí, které se dělí na samostatnou a přenesenou působnost. V rámci samostatné působnosti kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, přičemž se řídí ústavními zákony, mezinárodními smlouvami a zákony. Stát může do činnosti kraje zasahovat pouze v případě ochrany zákona a způsobem stanoveným zákonem.

Mezi klíčové oblasti samostatné působnosti patří:

Rozvoj regionu a schvalování územně plánovací dokumentace.
Školství: zřizování a řízení středních a vyšších odborných škol, případně mateřských, základních a základních uměleckých škol, přerozdělování finančních prostředků na mzdy učitelů.
Zdravotnictví: zřizování a řízení krajských nemocnic, udělování oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zřizování zdravotnické záchranné služby.
Sociální služby: zřizování center sociálních služeb, domovů seniorů, azylových domů a dalších poskytovatelů, zajišťování sociálně-právní ochrana dětí.
Doprava: vlastnictví a údržba silnice II. a III. třídy, zajišťování základní dopravní obslužnost (regionální autobusové a železniční linky).
Kultura: vytváření koncepce rozvoje kultury v návaznosti na cestovní ruch.
Životní prostředí: péče o životní prostředí v kraji.
Hospodaření s vlastním majetkem a finančními prostředky, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu.
Legislativní iniciativa: právo předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrhy zákonů.
Vydávání obecně závazných vyhlášek kraje.

V přenesené působnosti vykonávají kraje státní správu v rozsahu stanoveném zákonem, například vydáváním nařízení kraje.

🗳️ Krajské volby a orgány

Orgány kraje tvoří zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Kraj si může vytvořit i další orgány.

Zastupitelstvo kraje je nejvyšším voleným orgánem kraje s přímou demokratickou legitimitou. Je ústavně zakotveno a jeho zasedání jsou veřejná. Počet členů zastupitelstva se odvíjí od počtu obyvatel kraje: 45 členů (do 600 000 obyvatel), 55 členů (600 001 – 900 000 obyvatel) a 65 členů (nad 900 000 obyvatel). Zastupitelstvo volí hejtmana, jeho náměstky a další členy rady kraje.
Rada kraje je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti a je odpovědná zastupitelstvu. Její schůze jsou neveřejné.
Hejtman kraje zastupuje kraj navenek. Je volen zastupitelstvem ze svých řad a je mu za výkon své funkce odpovědný.
Krajský úřad plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou, a to jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. V jeho čele stojí ředitel krajského úřadu, který je odpovědný hejtmanovi.

Krajské volby se konají každé čtyři roky. Poslední se konaly v září 2024.

📊 Statistické údaje

Kraje se významně liší svou rozlohou i počtem obyvatel. V roce 2024 byl Středočeský kraj největší jak rozlohou (11 015 km²), tak počtem obyvatel (1,41 milionu). Naopak Hlavní město Praha bylo s 496 km² nejmenším krajem z hlediska rozlohy, zatímco Karlovarský kraj byl s 290 tisíci obyvateli nejméně lidnatý.

Index stáří (poměr počtu obyvatel ve věku 65+ let k věkové skupině 0–14 let) ukazuje, že v roce 2023 byl nejstarším krajem Královéhradecký kraj, následovaný Zlínským, Karlovarským a Moravskoslezským krajem. Nejmladším krajem byl Středočeský kraj, následovaný Prahou, Jihomoravským a Libereckým krajem.

Z hlediska HDP na obyvatele (v běžných cenách) jasně vede Praha (1,45 milionu Kč), následovaná Jihomoravským (624,76 tisíc Kč) a Středočeským krajem (557,64 tisíc Kč). Naopak nejnižší HDP na obyvatele měl Karlovarský kraj (377,89 tisíc Kč).

🧒 Pro laiky

Představte si Česko jako velký dům. A ten dům je moc velký na to, aby ho řídil jenom jeden člověk. Proto je rozdělený na menší "pokoje", kterým říkáme kraje. Každý z těch 14 pokojů má svou vlastní "rodinu", která se o něj stará. Tahle rodina je tvořena krajskými zastupiteli, kteří jsou jako zástupci sousedů, co si je sami zvolili. Mají svého "šéfa" – hejtmana, a taky "výkonný tým" – radu.

Co taková "krajská rodina" dělá? Stará se o to, aby v jejím pokoji všechno fungovalo. Například:

Školy: Zajišťuje, aby byly dobré střední školy a vyšší odborné školy, a aby učitelé dostávali zaplaceno.
Nemocnice: Dbá na to, aby byly v kraji nemocnice a záchranka.
Silnice: Stará se o údržbu silnic II. a III. třídy a zajišťuje autobusové a vlakové spoje, aby se lidé mohli dostat tam, kam potřebují.
Sociální péče: Pomáhá lidem, kteří potřebují podporu, například seniorům nebo dětem v nouzi.
Rozvoj: Plánuje, jak se bude kraj v budoucnu rozvíjet, kde se co postaví nebo zlepší.

Takže kraje jsou takoví malí "manažeři" ve svém regionu, kteří pomáhají státu starat se o to, aby se lidem dobře žilo a aby měli přístup k důležitým službám.

Zdroje