Ekonomický růst

Rozbalit box

Obsah boxu

-

Ekonomický růst je základní makroekonomický pojem, který označuje dlouhodobý vzestup ekonomického potenciálu země (nebo regionu), který se projevuje zvyšováním produkce zboží a služeb. Nejčastěji se měří jako růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) nebo HDP na obyvatele za určité období (např. rok). Ekonomický růst je klíčový pro zvyšování životní úrovně a blahobytu obyvatel.

---

Měření ekonomického růstu

Ekonomický růst se měří především na základě změny objemu reálného hrubého domácího produktu (HDP). Reálný HDP je HDP očištěný o inflaci, což umožňuje porovnávat objem produkce v různých obdobích.

HDP (Hrubý domácí produkt): Celková tržní hodnota veškerého konečného zboží a služeb vyrobených v dané zemi za určité období.
HDP na obyvatele: HDP dělený počtem obyvatel, což slouží jako indikátor životní úrovně a blahobytu na obyvatele.
Tempo růstu: Vyjadřuje se v procentech a počítá se jako změna HDP oproti předchozímu období:

$$g_{HDP} = \frac{(HDP_t - HDP_{t-1})}{HDP_{t-1}} \times 100$$ kde $$HDP_t$$ je HDP v současném období a $$HDP_{t-1}$$ je HDP v předchozím období.

---

Faktory ovlivňující ekonomický růst

Ekonomický růst je komplexní jev ovlivněný mnoha faktory, které lze rozdělit na kvantitativní a kvalitativní.

Kvantitativní (extenzivní) faktory

Tyto faktory souvisejí s nárůstem množství výrobních vstupů.

Lidské zdroje (práce):
- Množství práce: Růst populace a aktivní pracovní síla.
- Lidský kapitál: Zvyšování vzdělání, dovednosti, kvalifikace a zdraví pracovní síly. To je často výsledek investic do školství a zdravotnictví.
Fyzický kapitál (investice): Zvyšování objemu kapitálových statků, jako jsou stroje, zařízení, budovy, infrastruktura (silnice, železnice, komunikační sítě). Investice do kapitálu zvyšují výrobní kapacitu ekonomiky.
Přírodní zdroje: Dostupnost a kvalita přírodních zdrojů (např. půda, nerostné suroviny, energie). Jejich efektivní využívání je klíčové.

Kvalitativní (intenzivní) faktory

Tyto faktory souvisejí se zlepšením efektivity využívání výrobních vstupů.

Technologický pokrok a inovace: Nové technologie, inovace a know-how umožňují vyrábět více produktů s menším množstvím vstupů nebo vytvářet úplně nové produkty. Jedná se o klíčový faktor dlouhodobého růstu.
Institucionální prostředí: Kvalita institucí (např. právní systém, vlastnická práva, úroveň korupce, stabilní vláda) má zásadní vliv na investice a podnikatelské prostředí.
Podnikatelské prostředí: Přítomnost podnikatelského ducha, konkurence a efektivní trhy.
Měnová a fiskální politika: Centrální banka a vláda mohou prostřednictvím svých politik (např. úrokové sazby, daně, vládní výdaje) ovlivňovat agregátní poptávka a agregátní nabídka, a tím i tempo ekonomického růstu.

---

Typy ekonomického růstu

V ekonomické teorii se rozlišují dva základní typy ekonomického růstu:

Extenzivní růst: Je založen na zvýšení množství výrobních faktorů – více práce, více kapitálu, více přírodních zdrojů. Kvalita a efektivita využití těchto faktorů se zásadně nemění. Tento typ růstu je typický pro rané fáze ekonomického rozvoje nebo pro ekonomiky s velkými nevyužitými zdroji.
Intenzivní růst: Je založen na zlepšení kvality a efektivnosti výrobních faktorů – zvýšení produktivity práce díky vzdělání a kvalifikace, technologický pokrok, inovace, lepší organizace výroby. Intenzivní růst je klíčový pro dlouhodobý a udržitelný ekonomický růst v rozvinutých ekonomikách.

Často se hovoří i o dalších konceptech:

Udržitelný růst: Ekonomický růst, který zohledňuje environmentální a sociální dopady, s cílem zajistit blahobyt i pro budoucí generace. Snahou je oddělit růst HDP od spotřeby přírodních zdrojů a znečištění.
Nerůst: Hnutí a teorie, která kritizuje posedlost neustálým ekonomickým růstem a navrhuje záměrné snižování spotřeby a produkce ve vyspělých zemích s cílem dosáhnout ekologické udržitelnosti a sociální spravedlnosti.

---

Důsledky ekonomického růstu

Ekonomický růst má široké důsledky pro společnost a životní prostředí.

Pozitivní důsledky

Zvyšování životní úrovně: Vyšší HDP na obyvatele obvykle znamená vyšší příjmy, lepší přístup ke zboží a službám, kvalitnější vzdělání a zdravotnictví.
Tvorba pracovních míst: Rostoucí ekonomika obvykle vytváří nová pracovní místa a snižuje nezaměstnanost.
Zlepšení infrastruktury: Ekonomický růst umožňuje investice do infrastruktury (silnice, mosty, komunikace) a veřejných služeb.
Snížení chudoby: V mnoha případech pomáhá ekonomický růst snižovat chudobu a zlepšovat sociální podmínky.
Zvýšení investic do R&D: Bohatší země mohou více investovat do výzkumu a vývoje, což vede k dalšímu technologickému pokroku.

Negativní důsledky

Environmentální problémy: Neřízený ekonomický růst může vést k znečištění životního prostředí, vyčerpání přírodních zdrojů, globálnímu oteplování a ztráta biodiverzity.
Zvyšování nerovností: Růst může být nerovnoměrný a prohlubovat příjmové a majetkové nerovnosti ve společnosti.
Přetížení infrastruktury: Rychlý růst může přetížit existující infrastrukturu a veřejné služby.
Sociální problémy: Může vést k sociálním napětím, migraci a urbanizačním problémům.

---

Ekonomický růst v České republice (k červnu 2025)

Česká republika se v roce 2025 nachází v fázi postupného oživení ekonomického růstu. Po slabších letech, ovlivněných pandemií covid-19, energetickou krizí a inflací, se očekává návrat k robustnějšímu růstu.

Aktuální odhady (květen/červen 2025):
- Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl HDP v 1. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %.
- Tento růst byl podpořen především vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu.
- Ministerstvo financí ČR ve své lednové predikci 2025 počítalo s růstem reálného HDP o 2,3 % za celý rok 2025, přičemž hlavním motorem by měla být spotřeba domácností a investiční výdaje.
- Svaz průmyslu a dopravy ČR odhadoval růst reálného HDP pro rok 2025 na 2,7 %, přestože zahraniční situace, zejména v Německu a eurozóně, není příliš povzbudivá.
Faktory ovlivňující růst v ČR:
- Oživení domácí poptávky: Očekávaný růst reálných mezd (mzdy očištěné o inflaci) by měl podpořit spotřebu domácností.
- Investice: Projekty v oblasti infrastruktury, efektivní čerpání prostředků z EU, digitalizace a energetické projekty by měly podpořit investice.
- Trh práce: Přetrvávající nedostatek pracovníků a nízká nezaměstnanost (kolem 2,5 % v roce 2025) udržují tlak na růst mezd.
- Vnější prostředí: Zpomalený růst v klíčových obchodních partnerech (zejména Německo) představuje riziko pro český export.

---

Pro laiky

Představte si ekonomický růst jako to, když se země stává bohatší a vyrábí víc věcí a služeb. Je to, jako když vaše firma roste a prodává víc produktů.

Jak to poznáme?

Nejčastěji se to měří podle toho, jak roste takzvaný HDP (čtěte "Há-Dé-Pé"). HDP je vlastně hodnota všeho, co se v zemi vyrobí nebo udělá za rok. Když HDP roste, znamená to, že ekonomika roste.

Co způsobuje, že ekonomika roste?

Více lidí a chytřejší lidé: Když je v zemi víc lidí, kteří pracují, nebo když jsou lidé vzdělanější a umí dělat složitější věci.
Více strojů a továren: Když se staví nové továrny, kupují se nové stroje a zlepšuje se infrastruktura (třeba silnice nebo železnice).
Nové nápady a technologie: Když se vymýšlí nové způsoby, jak něco vyrobit, nebo když se objeví nové technologie (třeba internet nebo umělá inteligence).
Dobré zákony a pravidla: Když má země jasná pravidla, která podporují podnikání a férovou hru.

A co to pro nás znamená?

Když ekonomika roste, obvykle to znamená, že je víc práce, lidé mají vyšší mzdy a celkově se jim žije lépe. Ale pozor, může to mít i negativní dopady, například na životní prostředí, pokud se na něj při růstu nemyslí.

---

Externí odkazy