Hospodářský cyklus

Rozbalit box

Obsah boxu

Hospodářský cyklus (také konjunkturní cyklus) je označení pro kolísání ekonomické aktivity v tržní ekonomice, které se projevuje střídáním období růstu (expanze) a poklesu (recese). Toto kolísání se týká klíčových makroekonomických ukazatelů, jako je hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, inflace a objem investic. Nejedná se o pravidelné a předvídatelné vlny, ale spíše o nepravidelné fluktuace kolem dlouhodobého růstového trendu ekonomiky. Porozumění hospodářskému cyklu je klíčové pro vlády a centrální banky při formulování hospodářské politiky.

📜 Historie a teorie

První systematické pozorování cyklického vývoje ekonomiky provedl francouzský ekonom Clément Juglar v 19. století. Od té doby vznikla řada ekonomických teorií, které se snaží příčiny a průběh cyklu vysvětlit.

🏛️ Keynesiánská teorie

Podle Johna Maynarda Keynese a jeho následovníků jsou hospodářské cykly způsobeny především nedostatečnou nebo naopak přehnanou agregátní poptávkou. V období pesimismu domácnosti a firmy omezují své výdaje, což vede k poklesu produkce a růstu nezaměstnanosti. Keynesiánci proto doporučují aktivní zásahy státu prostřednictvím fiskální politiky (např. zvýšení vládních výdajů) a monetární politiky s cílem stabilizovat ekonomiku.

🇦🇹 Rakouská škola

Teoretici rakouské školy, zejména Ludwig von Mises a Friedrich Hayek, vidí příčinu cyklu v umělém snižování úrokových sazeb centrální bankou. Nízké úroky vedou k nadměrným a neudržitelným investicím (tzv. "malinvestments"), které vytvářejí iluzi prosperity. Následná recese je pak nevyhnutelným a ozdravným procesem, během kterého se ekonomika zbavuje těchto chybných investic.

📈 Monetaristická teorie

Monetaristé v čele s Miltonem Friedmanem zdůrazňují roli peněžní zásoby. Podle nich jsou cykly způsobeny nestabilním a nepředvídatelným růstem množství peněz v oběhu. Příliš rychlý růst vede k inflaci a přehřátí, zatímco příliš pomalý růst nebo pokles může vyvolat recesi. Řešením je stabilní a předvídatelný růst peněžní zásoby.

⚙️ Teorie reálného hospodářského cyklu

Tato moderní teorie tvrdí, že cykly jsou přirozenou a efektivní reakcí ekonomiky na reálné šoky, jako jsou technologické změny, inovace, změny v dostupnosti surovin nebo přírodní katastrofy. Podle této teorie by se vlády neměly snažit cyklus potlačovat, protože představuje optimální přizpůsobení se novým podmínkám.

💡 Schumpeterova teorie inovací

Joseph Schumpeter spojoval hospodářské cykly s vlnami inovací. Podle něj přicházejí zásadní technologické objevy (např. parní stroj, železnice, elektřina, internet) ve vlnách, které vyvolávají období masivních investic a růstu. Po vyčerpání potenciálu dané inovace následuje období útlumu, než se objeví nová technologická vlna. Tento proces nazval kreativní destrukce.

⚙️ Fáze hospodářského cyklu

Hospodářský cyklus se tradičně dělí na čtyři základní fáze, které se plynule střídají.

1. Expanze (Konjunktura, Růst)

Fáze expanze je charakterizována růstem reálného HDP. Zvyšuje se výroba, klesá nezaměstnanost, rostou mzdy a zisky podniků. Spotřebitelé mají vysokou důvěru v ekonomiku a utrácejí. Firmy více investují do nových technologií a rozšiřování kapacit. V pozdější fázi expanze může docházet k růstu inflace, protože poptávka převyšuje nabídkové možnosti ekonomiky.

2. Vrchol (Peak)

Vrchol představuje horní bod obratu cyklu. Ekonomika dosahuje svého maximálního výkonu v daném cyklu. Růst se zpomaluje a zastavuje. Nezaměstnanost je na minimální úrovni, ale zároveň jsou plně využity výrobní kapacity a mohou se objevovat úzká hrdla v dodavatelských řetězcích. Inflační tlaky jsou obvykle nejsilnější.

3. Recese (Kontrakce, Pokles)

Recese je období poklesu ekonomické aktivity. Technicky se často definuje jako pokles reálného HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Během recese klesá výroba, roste nezaměstnanost, klesají zisky firem i reálné mzdy. Spotřebitelská a podnikatelská důvěra je nízká, což vede k omezování výdajů a investic. Hluboká a dlouhotrvající recese se nazývá deprese (např. Velká hospodářská krize ve 30. letech 20. století).

4. Dno (Sedlo, Trough)

Dno je nejnižším bodem hospodářského cyklu. Ekonomická aktivita je na minimu, nezaměstnanost na maximu. Inflace je nízká, případně může docházet k deflaci (poklesu cenové hladiny). Dno představuje bod obratu, po kterém začíná fáze oživení a nový cyklus.

📈 Indikátory a měření

Ekonomové sledují řadu ukazatelů, aby určili, v jaké fázi cyklu se ekonomika nachází.

Hrubý domácí produkt (HDP): Nejdůležitější ukazatel celkové ekonomické produkce.
Míra nezaměstnanosti: Reaguje se zpožděním za vývojem HDP (zpožděný indikátor).
Míra inflace: Měřená indexem spotřebitelských cen (CPI), obvykle roste v expanzi a klesá v recesi.
Průmyslová výroba: Měří produkci v průmyslovém sektoru.
Maloobchodní tržby: Ukazatel spotřebitelských výdajů.
Stavební povolení a nové zakázky: Předstihové indikátory, které naznačují budoucí aktivitu.
Indexy nákupních manažerů (PMI): Důležitý předstihový indikátor založený na průzkumech mezi firmami.
Spotřebitelská a podnikatelská důvěra: Psychologické faktory, které ovlivňují budoucí výdaje.

⚖️ Politiky k ovlivňování cyklu

Vlády a centrální banky se snaží zmírňovat extrémní výkyvy hospodářského cyklu pomocí stabilizačních politik.

Fiskální politika

Fiskální politika je v rukou vlády a využívá státního rozpočtu.

V recesi (expanzivní politika): Vláda může zvýšit své výdaje (např. na infrastrukturu) nebo snížit daně, aby podpořila agregátní poptávku a zaměstnanost.
V expanzi (restriktivní politika): Vláda může snížit výdaje nebo zvýšit daně, aby ochladila přehřívající se ekonomiku a zabránila vysoké inflaci.

Existují také automatické stabilizátory, jako je pojištění v nezaměstnanosti nebo progresivní zdanění, které působí proticyklicky bez nutnosti aktivního rozhodnutí vlády.

Monetární politika

Monetární politika je prováděna centrální bankou (v Česku je to Česká národní banka).

V recesi (expanzivní/uvolněná politika): Centrální banka snižuje základní úrokové sazby, aby zlevnila úvěry pro firmy i domácnosti a podpořila tak investice a spotřebu. Může také využít kvantitativní uvolňování.
V expanzi (restriktivní/přísná politika): Centrální banka zvyšuje úrokové sazby, aby zdražila úvěry, omezila poptávku a udržela inflaci pod kontrolou.

🌍 Typy cyklů podle délky

Ekonomové rozlišují několik typů cyklů podle jejich průměrné délky:

Kitchinův cyklus (cca 3–5 let): Souvisí se změnami v zásobách u firem.
Juglarův cyklus (cca 7–11 let): Považován za klasický hospodářský cyklus, spojený s investicemi do strojů a zařízení.
Kuznetsův cyklus (cca 15–25 let): Spojen s demografickými změnami a investicemi do infrastruktury a stavebnictví.
Kondratěvovy vlny (cca 45–60 let): Dlouhé vlny spojené se zásadními technologickými revolucemi.

🤔 Pro laiky

Hospodářský cyklus si lze představit jako jízdu autem po zvlněné krajině.

Expanze je jízda do kopce. Motor (ekonomika) jede na plný výkon, spotřeba paliva (ceny) roste a všichni v autě mají dobrou náladu.
Vrchol je dosažení vrcholu kopce. Auto na chvíli zpomalí, než začne klesat. Výhled je skvělý, ale další cesta vede dolů.
Recese je jízda z kopce. Auto zrychluje i bez plynu, ale řidič (vláda) musí brzdit, aby se jízda nevymkla kontrole. Lidé v autě jsou nervózní, protože nevědí, jak strmý a dlouhý kopec bude.
Dno je nejnižší bod v údolí. Auto je nejpomalejší, ale odtud už cesta vede zase jen nahoru.

Pro běžného člověka má cyklus zásadní dopad. V době expanze je snazší najít práci, mzdy rostou a hodnota majetku (např. nemovitostí nebo akcií) se zvyšuje. V době recese naopak hrozí ztráta zaměstnání, reálné příjmy klesají a hodnota úspor může být ohrožena. Proto se vlády a centrální banky snaží, aby "kopce" nebyly příliš strmé a "údolí" příliš hluboká.

Šablona:Aktualizováno