Úroková sazba

Rozbalit box

Obsah boxu

Úroková sazba (nebo také úroková míra) je procentní vyjádření ceny za vypůjčení finančních prostředků na určité časové období. Je to odměna, kterou věřitel požaduje od dlužníka za dočasné poskytnutí kapitálu (tzv. jistina). Výše úrokové sazby je klíčovým parametrem u úvěrů a spořicích účtů a má zásadní vliv na ekonomiku jako celek. Často se vyjadřuje v procentech "per annum" (p. a.), což znamená za jeden rok.

⏳ Historie

Historie úrokových sazeb sahá až do starověku, kde se poprvé objevily jako platba za použití zboží nebo peněz. V moderní ekonomice se jejich role stala klíčovou s rozvojem bankovnictví a měnové politiky. V České republice po vzniku České národní banky (ČNB) v 90. letech 20. století se úrokové sazby vyvíjely v reakci na inflaci a ekonomický růst. Počáteční snaha o snižování vysoké inflace vedla k vyšším sazbám. Historické maximum diskontní sazby v Česku bylo stanoveno v roce 1997 na 13 %, v důsledku měnové krize. Následně se ČNB zaměřila na cílování inflace a úrokové sazby začaly klesat. Během pandemie covidu-19 v roce 2020 se diskontní sazba dostala na historické minimum 0,05 %, což se projevilo i na nízkých hypotečních sazbách. Na přelomu let 2022 a 2023 se úrokové sazby u hypoték zvýšily na historická maxima, s průměrem kolem 6,34 %, v reakci na vysokou inflaci.

📚 Typy úrokových sazeb

Úrokové sazby lze dělit podle různých kritérií. Mezi základní typy patří:

Nominální úroková sazba – Sazba uvedená ve smlouvách o úvěrech nebo v reklamách na spoření. Není očištěna o vliv inflace.
Reálná úroková sazba – Zohledňuje vliv inflace a ukazuje skutečnou kupní sílu peněz. Vypočítá se jako nominální úroková sazba minus míra inflace.
Fixní úroková sazba – Pevná sazba, která se po stanovenou dobu nemění. Poskytuje jistotu splátek.
Variabilní (pohyblivá) úroková sazba – Sazba, která se v průběhu trvání úvěru může měnit, obvykle v závislosti na referenčních sazbách mezibankovního trhu (např. PRIBOR, EURIBOR).
Základní úrokové sazby centrální banky – Jsou klíčové pro měnovou politiku a ovlivňují celou ekonomiku. ČNB stanovuje tři hlavní sazby:

   *   Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) – Nejdůležitější sazba, za kterou si komerční banky ukládají přebytečnou likviditu u ČNB na čtrnáct dní. Ovlivňuje množství peněz v oběhu a inflaci. K 9. květnu 2025 činila 3,50 % a zůstala stabilní nejméně do 6. listopadu 2025.
   *   Diskontní sazba – Úrok, který ČNB platí komerčním bankám za přebytečné peníze, které si u ní ukládají. K 9. květnu 2025 činila 2,50 %.
   *   Lombardní sazba – Úroková sazba, za kterou si komerční banky mohou půjčit peníze od ČNB přes noc oproti zástavě cenných papírů. K 9. květnu 2025 činila 4,50 %.

📊 Faktory ovlivňující úrokové sazby

Výši úrokových sazeb ovlivňuje řada faktorů, které lze rozdělit na makroekonomické a individuální:

Měnová politika centrální banky – Je hlavním faktorem ovlivňujícím základní úrokové sazby v ekonomice. Centrální banky (např. ČNB, ECB, Fed) je používají k řízení inflace a podpoře hospodářského růstu.
Inflace – Rostoucí inflace obvykle vede k vyšším úrokovým sazbám, protože centrální banky se snaží omezit množství peněz v oběhu a snížit poptávku. Naopak nízká inflace může vést ke snižování sazeb.
Hospodářský růst – Silný ekonomický růst a vysoká zaměstnanost zvyšují poptávku po penězích a úvěrech, což může tlačit na růst úrokových sazeb. V době zpomalení ekonomiky nebo recese mohou být sazby snižovány pro stimulaci.
Poptávka a nabídka peněz – Zvýšená poptávka po úvěrech nebo omezená nabídka kapitálu na finančním trhu povede k vyšším sazbám.
Riziko – Věřitelé berou v úvahu riziko nesplacení úvěru. Vyšší riziko dlužníka nebo ekonomické riziko obecně vede k vyšším úrokovým sazbám.
Politická a geopolitická nestabilita – Může ovlivnit důvěru investorů a vést k vyšším sazbám jako kompenzaci za zvýšené riziko.
Mezinárodní faktory – Globální ekonomické trendy, úrokové sazby v jiných zemích a měnový kurz mohou mít vliv na domácí sazby.

🏛️ Role centrálních bank

Centrální banky hrají klíčovou roli při určování úrokových sazeb, které jsou jejich hlavním nástrojem měnové politiky. Jejich primárním cílem je obvykle udržování cenové stability (nízké a stabilní inflace) a podpora udržitelného hospodářského růstu.

V roce 2025 se ČNB drží politiky udržování relativně vyšších úrokových sazeb, aby zajistila nízkou inflaci, která se na konci roku 2025 pohybuje kolem inflačního cíle 2 %. K 9. květnu 2025 ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,50 %, diskontní sazbu na 2,50 % a lombardní sazbu na 4,50 %. Tyto sazby zůstaly stabilní nejméně do 6. listopadu 2025, a guvernér Aleš Michl naznačil, že stabilita sazeb je nejpravděpodobnější i pro zbytek roku 2025.

Evropská centrální banka (ECB) stanovuje klíčové úrokové sazby pro eurozónu s cílem udržet inflaci pod 2 %. Americká centrální banka (Fed) podle odhadů snížila své úrokové sazby v prosinci 2025 o 25 bazických bodů na pásmo 3,50–3,75 % ve snaze podpořit trh práce, ačkoli budoucí vývoj je závislý na příchozích ekonomických datech.

Referenční úrokové sazby, jako je PRIBOR (Pražská mezibankovní nabídková sazba) a EURIBOR (Euro Interbank Offered Rate), jsou důležité pro nastavení sazeb komerčních bank. Od 1. dubna 2025 společnost Czech Financial Benchmark Facility s.r.o. (CFBF) ukončuje poskytování 2měsíčních a 9měsíčních sazeb PRIBOR. Prognóza pro 12měsíční EURIBOR na prosinec 2025 se pohybuje kolem 2,259 %, přičemž aktuální sazba k 8. prosinci 2025 činí 2,246 %.

🌍 Mezinárodní souvislosti

Globální ekonomika je vzájemně propojená, a tak úrokové sazby v jedné zemi mohou ovlivnit sazby a měnové kurzy v jiných zemích. Zvýšení úrokových sazeb v jedné zemi může vést k přílivu zahraničního kapitálu hledajícího vyšší výnosy, což posiluje domácí měnu. Naopak snížení sazeb může vést k odlivu kapitálu a oslabení měny.

Mezi další významné centrální banky s globálním dopadem patří Bank of England (BoE), Bank of Japan (BOJ), Bank of Canada (BOC) a Švýcarská národní banka (SNB), které také ovlivňují světové úrokové sazby a finanční trhy.

💡 Dopady na ekonomiku

Změny úrokových sazeb mají široké dopady na ekonomiku a životy občanů:

Na spotřebu a investice – Vyšší úrokové sazby zdražují úvěry pro domácnosti i firmy, což omezuje spotřebu a investice. Lidé méně utrácejí a více spoří, firmy méně investují, což zpomaluje ekonomický růst. Naopak nižší sazby stimulují poptávku a investice.
Na inflaci – Zvyšování sazeb je primárním nástrojem centrálních bank pro boj s inflací. Omezením peněz v oběhu se snižuje tlak na růst cen.
Na měnový kurz – Vyšší domácí úrokové sazby mohou posílit měnový kurz domácí měny, což zlevňuje dovoz a snižuje inflaci z dovozu.
Na trh nemovitostí – Úrokové sazby mají přímý dopad na hypoteční úvěry. Vyšší sazby znamenají dražší hypotéky a mohou vést k ochlazení trhu nemovitostí.
Na akciový trh a dluhopisy – Růst úrokových sazeb může krátkodobě negativně ovlivnit cenu akcií a dluhopisů, neboť alternativní investice (např. do spořicích účtů) se stávají atraktivnějšími. Dlouhodobě však mohou vyšší sazby zvýšit celkový výnos dluhopisového portfolia, protože prostředky ze splatných dluhopisů lze reinvestovat do nových s vyššími výnosy.

❓ Pro laiky

Představte si úrokovou sazbu jako cenu, kterou platíte za půjčení peněz, nebo naopak cenu, kterou dostanete za to, že někomu peníze půjčíte (například bance, když si u ní spoříte). Je to jako nájem za byt – když si půjčíte byt, platíte nájem. Když si půjčíte peníze, platíte úrok.

Když jsou úrokové sazby vysoké, je to drahé si půjčovat, takže si lidé a firmy méně půjčují na domy, auta nebo investice do podnikání. To pomáhá zpomalit zdražování. Naopak, když jsou úrokové sazby nízké, je levné si půjčovat, což lidi a firmy povzbuzuje k utrácení a investování, a to může rozjet ekonomiku.

Centrální banka je jako takový "hlavní dirigent" ekonomiky. Ona nastavuje ty nejdůležitější úrokové sazby, od kterých se pak odvíjí, kolik si budou účtovat banky za půjčky a kolik vám zaplatí za spoření. Její cílem je, aby ceny nerostly moc rychle a aby se ekonomika vyvíjela stabilně.