Přeskočit na obsah

Recese

Z Infopedia

Šablona:Infobox Ekonomický jev

Recese (z latinského slova recessio = ústup) je v makroekonomii definována jako období poklesu ekonomické aktivity. Nejčastěji se za recesi považuje mezičtvrtletní pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích. Recese je přirozenou součástí hospodářského cyklu, který se skládá z fází růstu a poklesu. Během recese dochází k útlumu řady ekonomických ukazatelů, jako jsou zaměstnanost, investice a zisky společností. Může být doprovázena klesajícími cenami nebo naopak rychle stoupajícími cenami, což je jev známý jako stagflace. Případy dlouhých a hlubokých recesí se označují jako ekonomické deprese.

📊 Definice a charakteristika

Ekonomická recese je charakterizována významným, všudypřítomným a většinou dlouhotrvajícím poklesem v hospodářské aktivitě. Zatímco technická definice se zaměřuje na pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích, širší pojetí zahrnuje i další faktory. Mezi ně patří například pokles zaměstnanosti, průmyslová výroba, maloobchodní tržby a reálné příjmy. Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER) ve USA například sleduje širší spektrum makroekonomických ukazatelů, než jen samotný HDP. Recese obvykle prostupuje celou ekonomikou a více či méně zasáhne každé odvětví. Opakem recese je konjunktura, která je definována jako nepřetržitý a výrazný růst reálného HDP.

📉 Příčiny recese

Existuje mnoho faktorů, které mohou způsobit ekonomickou recesi. Mezi nejčastější příčiny patří:

  • Finanční krize: Prasknutí bublin aktiv, jako jsou nemovitosti nebo akcie, může vést k úvěrové krizi a následnému poklesu ekonomické aktivity. Příkladem je Velká recese z let 2007–2015, která byla vyvolána americkou hypoteční krizí.
  • Nízká poptávka: Pokles spotřebitelské poptávky po zboží a službách vede ke snížení výroby a propouštění zaměstnanců. K tomu může dojít v důsledku klesajících reálných příjmů, vysoké inflace nebo ztráty důvěry spotřebitelů.
  • Růst úrokových sazeb: Centrální banky mohou zvýšit úrokové sazby ve snaze bojovat proti inflaci, což ale může omezit investice a spotřebu.
  • Ropné šoky: Prudký nárůst cen ropy může zvýšit výrobní náklady a snížit kupní sílu domácností, což vede k recesi. Příkladem je ropná krize v 70. letech 20. století.
  • Vládní regulace a politika: Nevhodné vládní zásahy, jako jsou mzdové a cenové regulace nebo obchodní cla, mohou narušit tržní mechanismy.
  • Externí šoky: Nečekané události, jako jsou pandemie nebo válečné konflikty, mohou způsobit narušení dodavatelských řetězců a pokles ekonomické aktivity.

📈 Dopady recese

Recese má široké a často negativní dopady na ekonomiku i společnost:

  • Zvýšená nezaměstnanost: Firmy v reakci na klesající poptávku propouštějí zaměstnance, což vede k růstu nezaměstnanosti.
  • Pokles investic a zisků firem: Podniky omezují nové investice a jejich zisky klesají, což dále zpomaluje ekonomický růst.
  • Snížení spotřebitelské poptávky: Lidé začínají šetřit, zejména na luxusním zboží, cestovním ruchu a zábavě, což má negativní dopad na tato odvětví.
  • Pokles cen aktiv: Akciové trhy klesají a investoři ztrácejí důvěru v ekonomiku. Klesají také ceny nemovitostí.
  • Státní rozpočet: Vlády čelí poklesu daňových příjmů a zároveň rostou výdaje na sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti.

🌍 Historické recese

Tržně orientované ekonomiky jsou charakteristické ekonomickými cykly, které zahrnují i období recesí. Mezi nejvýznamnější historické recese patří:

  • Velká hospodářská krize (1929–1933): Odstartovaná krachem na newyorské burze v říjnu 1929, tato krize se rozšířila po celém světě a vedla k masivnímu růstu nezaměstnanosti a bankrotům bank. Jedná se o největší a nejznámější krizi v historii.
  • Ropné krize (70. léta 20. století): Recese v letech 1973–1975 byla iniciována ropným embargem ze strany OPEC, které způsobilo čtyřnásobný nárůst cen ropy.
  • Recese v letech 1990–1991: Příčinou byla úvěrová krize v roce 1989 a irácká invaze na Kuvajt.
  • Splasknutí bubliny Dot-com (2001): Krátká recese v USA způsobená prasknutím internetové bubliny.
  • Velká recese (2007–2015): Globální ekonomický pokles, který začal americkou hypoteční krizí a přerostl ve světovou finanční krizi.
  • Recese spojená s pandemií covid-19 (2020): Krátká, ale prudká recese způsobená celosvětovými lockdowny a omezením ekonomické aktivity.

V České republice se ekonomika v roce 2023 nacházela v tzv. technické recesi, kdy HDP klesl dvě čtvrtletí po sobě. Analytici však očekávali, že pokles bude mírnější a ekonomika by se měla z pásma recese brzy vymanit.

🛠️ Nástroje boje proti recesi

Vlády a centrální banky využívají různé nástroje k mírnění dopadů recese a stimulaci ekonomického růstu:

💡 Pro laiky

Představte si ekonomiku jako velký koloběh peněz a zboží. Když se lidem daří, kupují si nové věci, firmy vyrábí, zaměstnávají lidi a všichni mají peníze. To je jako když koloběh jede rychle a plynule. Recese je, když se tenhle koloběh zpomalí. Lidé se začnou bát, že přijdou o práci, nebo že nebudou mít dost peněz, a tak méně utrácejí. Firmy pak nemají komu prodávat, takže musí méně vyrábět a někdy i propouštět zaměstnance. To se projeví tak, že se sníží počet vyrobených věcí v zemi (to je ten HDP) a tohle zpomalení trvá aspoň půl roku. Je to jako když koloběh na chvíli zadrhne nebo jede pomaleji. Není to ale konec světa, je to běžná součást hospodářského cyklu, jen je potřeba, aby se ekonomika zase rozjela. Vlády a centrální banky se snaží pomoci tomu koloběhu tím, že například sníží úroky, aby si lidé a firmy chtěli více půjčovat a utrácet, nebo investují do velkých projektů, aby vytvořily nová pracovní místa.

Zdroje

```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Recese&oldid=13856“