Odvětví

Odvětví
Popis	Uspořádaná skupina subjektů (ekonomických, vědeckých, společenských) s podobnou činností nebo charakteristikou.
Oblast	Ekonomie, věda, sociologie
Související pojmy	Sektor, obor, průmysl, trh

Rozbalit box

Obsah boxu

Odvětví je obecný termín označující ucelenou skupinu subjektů, činností nebo oborů, které sdílejí společné charakteristiky, cíle nebo metody. Nejčastěji se s pojmem odvětví setkáváme v ekonomii, kde označuje specifické části národního hospodářství seskupené podle druhu produkce nebo poskytovaných služeb. Odvětví hrají klíčovou roli v analýze ekonomického růstu, zaměstnanosti a struktury ekonomiky na národní i globální úrovni.

📊 Ekonomická odvětví

Ekonomiku lze rozdělit do několika hlavních odvětví neboli sektorů, které reflektují fáze výroby a poskytování služeb. Nejčastěji se hovoří o tří- až pětisektorovém modelu.

Primární sektor – Zahrnuje činnosti zaměřené na získávání přírodních zdrojů a surovin. Patří sem zemědělství, lesnictví, rybolov a těžba nerostných surovin. V méně vyspělých zemích často zaměstnává největší podíl pracovní síly.
Sekundární sektor – Zabývá se zpracováním a výrobou hotových výrobků ze surovin získaných v primárním sektoru. Zahrnuje průmysl (např. strojírenství, hutnictví, chemický průmysl) a stavebnictví. Tento sektor je charakteristický pro industrializované země.
Terciární sektor – Tento sektor se soustředí na poskytování služeb spíše než na materiální výrobu. Příkladem jsou obchod, doprava, bankovnictví, cestovní ruch, vzdělávání, zdravotnictví a veřejná správa. Ve vyspělých ekonomikách tvoří tento sektor největší část HDP a zaměstnává většinu populace.
Kvartérní sektor – Někdy se vyčleňuje z terciárního sektoru a zahrnuje vědu, výzkum, vzdělávání, informační a znalostní služby. Je charakteristický pro znalostní ekonomiky.
Kvintérní sektor – Jedná se o nejnovější a nejméně ustálenou kategorii, která zahrnuje rozhodovací a řídící činnosti na nejvyšší úrovni, například v vládě, akademické sféře nebo v korporacích (výkonní ředitelé).

📈 Klasifikace a segmentace

Pro statistické účely a ekonomickou analýzu existují standardizované klasifikace odvětví.

NACE (Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) – Jedná se o statistickou klasifikaci ekonomických činností používanou v Evropské unii. Od 1. ledna 2025 je účinná aktualizovaná verze NACE Rev. 2.1, která přináší změny v klasifikaci a podrobnější rozdělení ekonomických činností. Cílem revize je zlepšit statistické zpracování dat, analýzu a porovnatelnost ekonomických aktivit mezi členskými státy.

   *   CZ-NACE 2025 – Národní verze NACE Rev. 2.1 pro Českou republiku, která od 1. ledna 2025 zavádí i pátou úroveň klasifikace pro podrobnější národní třídění vybraných statistických oblastí. Implementace do Registru ekonomických subjektů (RES) probíhá do konce roku 2025, přičemž od 1. ledna 2026 bude RES poskytovat kódy podle nové verze.

SIC (Standard Industrial Classification) – Starší systém klasifikace odvětví používaný primárně ve Spojených státech, který byl z velké části nahrazen systémem NAICS.
NAICS (North American Industry Classification System) – Společná klasifikace používaná v Kanadě, Mexiku a Spojených státech pro seskupování podniků podle podobnosti jejich produkčních procesů.

🌍 Globální trendy a dopady

V roce 2025 čelí globální ekonomika řadě výzev a trendů, které ovlivňují jednotlivá odvětví. Mezi klíčové faktory patří geopolitická nestabilita, inflace, digitalizace, umělá inteligence (AI) a udržitelný rozvoj.

Technologický pokrok – Rychlý rozvoj umělé inteligence, datové analytiky a digitalizace transformuje téměř všechna odvětví, od průmyslu po služby. Společnosti, které investují do inovací a technologií, získávají konkurenční výhodu.
Udržitelnost a zelená transformace – Zvýšený důraz na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj vede k investicím do obnovitelných zdrojů energie, ekologických technologií a cirkulární ekonomiky. To vytváří nová odvětví a transformuje stávající, například v energetice a dopravě.
Geopolitické a ekonomické nejistoty – Konflikty a geopolitická napětí (např. na Blízkém východě) spolu s kolísajícími tržními podmínkami vytvářejí nejistotu. Firmy musí zvyšovat svou odolnost a diverzifikovat dodavatelské řetězce. V roce 2025 se očekává, že globální ekonomika zaznamená růst kolem 3,2 procenta.
Změny v dodavatelských řetězcích – Globalizace vedla k závislosti na komplexních dodavatelských řetězcích, které jsou zranitelné vůči šokům. Očekává se diverzifikace a regionalizace těchto řetězců.
Obranný průmysl – Rostoucí globální napětí a zbrojní rozpočty mohou vést k pozitivnímu vývoji v obranném průmyslu.

⏳ Historický vývoj odvětví

Historický vývoj odvětví úzce souvisí s vývojem lidské společnosti a technologickými revolucemi.

Starověk – Ekonomika se primárně opírala o obživu a primární sektor, tedy zemědělství, lov a sběr.
Středověk – Rozvoj řemesel a obchodu vedl k posílení sekundárního a terciárního sektoru, i když primární sektor zůstával dominantní.
Průmyslová revoluce – Během posledních tří staletí došlo k výraznému snížení role samozásobitelského zemědělství a k masivnímu rozvoji těžebního, stavebního a zpracovatelského průmyslu (sekundární sektor). Změnila se struktura zaměstnanosti, kdy se velká část populace přesunula z venkova do měst za prací v továrnách.
20. století – S rozvojem spotřebních společností a technologií začaly hrát stále významnější roli služby, finance a technologie (terciární a kvartérní sektor). Ekonomové jako Allan Fisher, Colin Clark a Jean Fourastié jsou považováni za hlavní zakladatele konceptu ekonomických sektorů a jejich strukturální transformace. Fourastiého třífázový model popisuje posun od tradiční civilizace s dominancí primárního sektoru, přes přechodné období, až k terciární civilizaci s dominancí služeb.
21. století – Charakterizováno digitalizací, globalizací a ekonomikou založenou na znalostech. Roste význam kvartérního a kvintérního sektoru, zatímco tradiční průmyslová odvětví se automatizují a přesouvají do méně rozvinutých zemí. Česká ekonomika v letech 2018 a 2019 zažila vrchol ekonomického růstu s vysokou domácí poptávkou, ale v roce 2020 a 2021 došlo k poklesu HDP v důsledku pandemie a narušení globálních dodavatelských řetězců.

💡 Pro laiky

Představte si ekonomiku jako velký supermarket. Odvětví jsou pak jako jednotlivé uličky nebo oddělení v tomto supermarketu.

V jedné uličce najdete všechno, co pochází přímo z přírody – ovoce, zelenina, maso nebo dřevo. To je primární odvětví. Lidé, kteří zde pracují, jsou jako farmáři, rybáři nebo dřevorubci.
Hned vedle je ulička, kde se z těchto surovin vyrábí hotové věci. Z dřeva se vyrábí nábytek, z obilí chleba a z rudy auta. To je sekundární odvětví. Tady pracují dělníci v továrnách.
Další ulička nabízí služby. Tady si můžete nechat ostříhat, opravit auto, koupit lístek na vlak nebo se nechat léčit. To je terciární odvětví. Patří sem učitelé, lékaři, prodavači nebo bankéři.
A pak jsou tu speciální oddělení, kde se vymýšlí nové věci a učí se. Tam se vyvíjejí chytré telefony, léky nebo se učí studenti na univerzitách. To je kvartérní odvětví. Jsou to vědci a profesoři.
A úplně nahoře, v kancelářích managementu supermarketu, sedí lidé, kteří rozhodují, co se bude prodávat, jak se bude supermarket rozvíjet a jaké budou pravidla. To je kvintérní odvětví. Jsou to ti, kteří dělají velká rozhodnutí.

Celý tenhle supermarket se neustále mění, objevují se nové produkty, nové způsoby prodeje (např. e-commerce) a lidé se přesouvají z jedné uličky do druhé podle toho, co je zrovna potřeba.