Ztráta biodiverzity

Rozbalit box

Obsah boxu

Ztráta biodiverzity neboli úbytek biologické rozmanitosti je celosvětový jev, který zahrnuje vymírání druhů na celém světě, stejně jako lokální úbytek nebo ztrátu druhů na určitém stanovišti. Vedle změny klimatu a znečištění představuje jednu z největších environmentálních krizí současnosti. Tento proces má závažné důsledky pro ekosystémové služby, potravinovou bezpečnost, lidské zdraví a globální ekonomiku. Vědci hovoří o šestém masovém vymírání druhů v historii Země, za které je poprvé v dějinách zodpovědný člověk.

🌍 Co je biodiverzita?

Biologická rozmanitost (nebo též biodiverzita) je definována jako různorodost všech živých organismů na planetě Země ve všech jejich formách. Zahrnuje rozmanitost druhů, jejich genetické variace a vzájemné interakce živých organismů v rámci komplexních ekosystémů. Lze ji zkoumat na různých úrovních: genetická diverzita, druhová diverzita a ekosystémová diverzita. Tato rozmanitost je zásadní pro správnou funkci ekosystémů, které poskytují základní ekosystémové služby nezbytné pro přežití všeho živého, včetně člověka.

📉 Rozsah a aktuální stav ztráty biodiverzity

Úbytek biologické rozmanitosti v posledních letech klesá alarmující rychlostí. Současné tempo vymírání je o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let. Podle zprávy Program OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2020 sice mezinárodní snahy o ochranu biodiverzity existují, ale většina z nich nedosáhla svých mezinárodních cílů.

Podle Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 2019 se stav přírody zhoršuje tempem, které nemá v historii lidstva obdoby, a jednomu milionu druhů z celkového odhadovaného počtu 8 milionů hrozí vyhynutí, mnohým z nich během několika příštích desetiletí. Globálně za posledních 50 let ubylo 69 % veškerých živých organismů, což ukazuje na výrazné překročení jedné z planetárních mezí. V Evropě hrozí vyhynutí téměř čtvrtině volně žijících druhů a většina ekosystémů je poškozena.

V závěru roku 2024 proběhlo zasedání IPBES v Namibii, kde 140 států světa přijalo mezinárodní hodnoticí zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou. V únoru 2025 IPBES otevřela výzvu pro nominace expertů na své druhé globální hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb, jehož výsledky se očekávají v roce 2028.

🔬 Hlavní příčiny

Ztráta biodiverzity je primárně způsobena lidskou činností, která v rámci antropocénu překračuje hranice planety. IPBES a další organizace identifikovaly pět hlavních příčin s největším globálním dopadem:

Změny ve využívání území (ztráta a fragmentace biotopů): Zahrnují odlesňování, rozšiřování polí a plantáží, městskou zástavbu a dopravní infrastrukturu. Intenzivní zemědělství je významným faktorem, který vede k úbytku drobných biotopů, kácení starých stromů a vysazování monokulturních plodin. Například nařízení Evropské unie o odlesňování (EUDR) z června 2023 se snaží bojovat proti tomuto problému.
Nadměrné využívání přírodních zdrojů: Zahrnuje nadměrný rybolov v pobřežních vodách a lov savců, ryb a dalších živočichů. Třetina populací komerčně využívaných mořských ryb je přelovená a dalších 60 % se loví na hranici udržitelnosti.
Znečištění: Vysoká míra znečištění je dána používáním jedů proti škůdcům a plevelům, chemickými prostředky v zemědělství a plastovým znečištěním. Znečištění ovzduší každoročně způsobuje více než 400 000 předčasných úmrtí v Evropě.
Změna klimatu: I když zatím není hlavní globální příčinou, na lokální úrovni může mít významný dopad, například ohrožením prameniště a rašeliniště vysycháním. Změna klimatu mění biotopy a narušuje ekosystémy, což vede k migraci a vymírání druhů.
Invazivní nepůvodní druhy: Šíření nepůvodních druhů, často podporované globalizací a oteplováním, konkuruje původní fauna a flóra a často ji vytlačí nebo vyhubí. V Česku jsou příklady invazivních druhů netýkavka žláznatá, křídlatka a akát.

Tyto přímé příčiny jsou spojeny také s nepřímými příčinami, především s hodnotami a životním stylem v moderní lidské společnosti.

📈 Důsledky ztráty biodiverzity

Důsledky ztráty biodiverzity jsou rozsáhlé a ovlivňují celou biosféru i lidskou společnost:

Narušení ekosystémových služeb: Snížení biodiverzity vede k omezení ekosystémových služeb, jako je čištění vody, opylování plodin, rozklad organických zbytků a úrodnost půdy. Například pokles populací včel a dalších opylovačů ohrožuje potravinová produkce.
Ohrožení potravinové bezpečnosti: Ekosystémy s vyšší biodiverzitou jsou odolnější vůči chorobám a změnám klimatu, což je klíčové pro stabilní zásobování potravinami. Ztráta biodiverzity představuje bezprostřední nebezpečí pro potravinovou bezpečnost.
Dopady na lidské zdraví: Ztráta biodiverzity může mít trvalejší důsledky pro veřejné zdraví. Biodiverzita je zdrojem mnoha léků; například 42 % léků proti rakovině pochází z přírody.
Ekonomické dopady: Ztráta biodiverzity má extrémní ekonomické dopady. Podle Světového ekonomického fóra patří ztráta biodiverzity mezi tři nejzávažnější globální rizika příštích desetiletí. Více než polovina globálního HDP (přes 44 bilionů USD) je závislá na přírodním kapitálu a ekosystémových službách. Neřešení otázky biodiverzity přináší kritická ekonomická a operační rizika pro firmy a státy.

🛡️ Ochrana a řešení

Ochrana biodiverzity je komplexní úkol, který vyžaduje spolupráci na všech úrovních – od lokální po globální.

Mezinárodní dohody a rámce:

   *   Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD): Přijata v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro, Brazílie. Česká republika se stala smluvní stranou 3. března 1994. Zaměřuje se na ochranu, udržitelné využívání a spravedlivé sdílení přínosů z genetických zdrojů.
   *   Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost (KMGBF): Přijat v prosinci 2022 na COP 15 v Montreal, Kanada. Stanovuje 4 globální cíle do roku 2050 a 23 akčních cílů do roku 2030, které mají zastavit a zvrátit úbytek biodiverzity. Mezi klíčové cíle patří obnova nejméně 30 % degradovaných suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů a účinná ochrana nejméně 30 % těchto oblastí. Rámec také vyzývá k mobilizaci minimálně 700 miliard USD ročně na financování biodiverzity.
   *   Dohoda o ochraně biodiverzity v mezinárodních vodách (BBNJ): Přijata v červnu 2023 v rámci Úmluva OSN o mořském právu a čeká na ratifikaci. Týká se ochrany oceánů za hranicemi národní jurisdikce, které tvoří přibližně dvě třetiny světového oceánu.

Strategie EU a národní plány:

   *   Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Přijata v roce 2020 jako součást Zelená dohoda pro Evropu. Stanovuje cíle pro ochranu a obnovu přírody v EU, včetně právní ochrany nejméně 30 % pevniny a 30 % mořských oblastí.
   *   Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020–2025: Aktualizován v dubnu 2020, zaměřuje se na diverzifikaci krajiny, zvýšení retenční kapacity půdy a posílení ekologické stability lesů.

Praktická opatření:

   *   Chráněná území: Rozšiřování a efektivní správa chráněných území je klíčová.
   *   Udržitelné hospodaření: Změna způsobu hospodaření v zemědělství a lesnictví, podpora pestřejší skladby plodin a dřevin, snížení používání pesticidů a hnojiv.
   *   Obnova ekosystémů: Revitalizace vodních toků, obnova mokřadů a lesů.
   *   Individuální příspěvky: Každý jednotlivec může přispět k ochraně biodiverzity prostřednictvím malých kroků, jako je podpora udržitelné zemědělství, snižování odpadu a osvěta.

💡 Pro laiky

Představte si Země jako obrovský, složitý dům plný mnoha různých obyvatel – rostlin, zvířat, hub a malých mikroorganismů. Každý z nich má v domě svou úlohu a všichni se navzájem potřebují, aby dům správně fungoval. To je biodiverzita – pestrost života.

Teď si představte, že lidé začnou v tomto domě moc stavět, kácet lesy na nová pole, vyhazovat hodně odpadků nebo vypouštět špinavou vodu a kouř do vzduchu. To jsou ty "špatné věci", které děláme. Když se to děje, někteří obyvatelé domu (druhy) začnou mizet, jiní se nemohou najíst nebo najít svůj domov. To je ta ztráta biodiverzity.

Když zmizí příliš mnoho obyvatel nebo se jejich domovy zničí, celý dům se začne hroutit. Například, když zmizí včely, které opylují květiny, nebudeme mít tolik ovoce a zeleniny. Když zmizí rostliny, které drží půdu pohromadě, může dojít k povodním nebo sesuvům půdy.

Proto je důležité chránit všechny obyvatele našeho "domu" a starat se o jejich domovy. Znamená to například sázet stromy, méně znečišťovat, podporovat zemědělce, kteří se starají o půdu, a snažit se chovat tak, aby naše činnost neubližovala přírodě. Protože když se bude mít dobře příroda, budeme se mít dobře i my.