1700
Obsah boxu
Rok 1700 (MDCC) byl nepřestupný rok, který začal v pátek podle gregoriánského kalendáře a přestupný rok, který začal v pondělí podle juliánského kalendáře, který byl o 10 dní pozadu. Pro Švédsko byl tento rok specifický, protože se jednalo o přestupný rok začínající v pondělí v rámci přechodu na švédský kalendář. Tento rok je významný především jako počátek dvou velkých evropských konfliktů: Velké severní války a Války o španělské dědictví, které zásadně přepsaly politickou mapu Evropy na počátku 18. století.
🌍 Události
🇪🇺 Evropa
- Začátek Velké severní války:
- 12. února: Koalice tvořená Dánskem-Norskem, Saskem a Ruskem zahájila útok na Švédské impérium. Saská vojska pod velením Augusta II. Silného oblehla Rigu (tehdy součást švédského Livonska).
- 11. března: Dánsko-Norsko pod vedením krále Frederika IV. napadlo švédské vévodství Holštýnsko-Gottorpsko.
- 4. srpna: Švédská armáda pod velením mladého krále Karla XII. se vylodila u Humlebæk severně od Kodaně, což donutilo Dánsko k rychlé kapitulaci.
- 18. srpna:
Dánsko-Norsko podepsalo Travendalský mír, čímž vystoupilo z války a uznalo nezávislost Holštýnska-Gottorpska. - 30. listopadu: V bitvě u Narvy drtivě zvítězila švédská armáda (cca 10 000 mužů) pod velením Karla XII. nad výrazně početnější ruskou armádou (cca 40 000 mužů) cara Petra I. Velikého. Toto vítězství upevnilo pověst Karla XII. jako geniálního vojevůdce, ale zároveň vedlo k podcenění ruské síly, což se později ukázalo jako fatální.
- Válka o španělské dědictví:
- 1. listopadu: Zemřel Karel II. Španělský, poslední habsburský král Španělska, bez potomků. Jeho smrtí vymřela španělská větev Habsburků.
- Ve své závěti odkázal celé Španělské impérium Filipovi z Anjou, vnukovi francouzského krále Ludvíka XIV., pod podmínkou, že se španělská a francouzská koruna nikdy nespojí.
- 16. listopadu: Ludvík XIV. přijal podmínky závěti a prohlásil svého vnuka španělským králem jako Filip V. Španělský. To vyvolalo zděšení u ostatních evropských mocností, zejména u Svaté říše římské (vedené rakouskými Habsburky) a Anglie, které se obávaly drastického narušení rovnováhy sil ve prospěch Francie. Tím byly položeny základy pro Válku o španělské dědictví, která vypukla v následujícím roce.
- Ostatní události v Evropě:
- 1. března: Protestantské státy Německa a Dánsko-Norsko přijaly gregoriánský kalendář. Po 18. únoru následoval rovnou 1. březen.
- 11. července: V Berlíně byla založena Pruská akademie věd z iniciativy Gottfrieda Wilhelma Leibnize, který se stal jejím prvním prezidentem.
- 23. listopadu: Klement XI. byl zvolen 243. papežem po smrti Inocence XII..
🌎 Amerika
- 26. ledna: Zemětřesení v Kaskádské subdukční zóně o síle přibližně 8,7–9,2 magnituda zasáhlo západní pobřeží Severní Ameriky. Záznamy o následné vlně tsunami se dochovaly v Japonsku.
🌏 Asie
- V Japonsku pod vládou šógunátu Tokugawa došlo k několika menším zemětřesením.
- Mughalská říše v Indii pod vládou císaře Aurangzéba pokračovala ve své expanzi na jihu subkontinentu, což vedlo k vyčerpávajícím válkám s Maráthy.
👑 Vlády a narození
🤴 Hlavy států
Svatá říše římská – Leopold I.
České království – Leopold I.
Francie – Ludvík XIV.
Anglie a Skotsko – Vilém III. Oranžský
Španělské impérium – Karel II. Španělský (do 1. listopadu), Filip V. Španělský (od 16. listopadu)
Ruské carství – Petr I. Veliký
Švédské impérium – Karel XII.
Republika obou národů – August II. Silný
Dánsko-Norsko – Frederik IV. Dánský
Osmanská říše – Mustafa II.
Papežský stát – Inocenc XII. (do 27. září), Klement XI. (od 23. listopadu)
👶 Narození
- 8. února – Daniel Bernoulli, švýcarský matematik a fyzik († 1782)
- 13. března – Michel Blavet, francouzský flétnista a skladatel († 1768)
- 30. června – Bartolomeo Rastrelli, italský architekt působící v Rusku, představitel barokního stylu (např. Zimní palác) († 1771)
- 11. září – James Thomson, skotský básník a dramatik, autor textu písně Rule, Britannia! († 1748)
- 28. listopadu – Žofie Magdalena Braniborská, dánská a norská královna jako manželka Kristiána VI. († 1770)
- neznámé datum – Karel Bedřich Holštýnsko-Gottorpský, švédský princ a otec budoucího ruského cara Petra III. († 1739)
- neznámé datum – František Ignác Tůma, český skladatel působící ve Vídni († 1774)
⚰️ Úmrtí
- 12. května – John Dryden, anglický básník, dramatik a literární kritik (* 1631)
- 15. září – André Le Nôtre, francouzský zahradní architekt, tvůrce zahrad ve Versailles (* 1613)
- 27. září – Inocenc XII., papež (* 1615)
- 1. listopadu – Karel II. Španělský, španělský král (* 1661)
🎨 Umění a kultura
- V Římě vydal Arcangelo Corelli svých 12 houslových sonát (Opus 5), které se staly jedním z pilířů houslového repertoáru.
- Anglický dramatik William Congreve uvedl svou nejslavnější komedii The Way of the World.
- V Japonsku působil slavný básník haiku Macuo Bašó, jehož dílo ovlivňovalo literární scénu i po jeho smrti.
- V architektuře vrcholí styl baroka, zejména ve Francii, Itálii a Svaté říši římské.
💡 Pro laiky
Co byla Velká severní válka?
Představte si Evropu na začátku 18. století. Na severu bylo tehdy nejmocnější Švédsko, které ovládalo celé Baltské moře. Mladé a ambiciózní Rusko pod vedením cara Petra Velikého se ale chtělo stát námořní velmocí a potřebovalo přístup k moři. Spojilo se proto s Dánskem a Saskem a společně zaútočili na Švédsko. Válka trvala 21 let a na jejím konci se role úplně obrátily. Rusko zvítězilo, získalo přístup k Baltu (kde založilo Petrohrad) a stalo se novou evropskou velmocí, zatímco Švédsko o své dominantní postavení přišlo.
Proč byla smrt španělského krále takový problém?
Španělsko v roce 1700 nebylo jen zemí na Pyrenejském poloostrově. Patřila mu obrovská území v Americe (od Mexika po Argentinu), v Itálii a v dnešním Belgii. Král Karel II. Španělský neměl děti, a tak se evropské mocnosti přely, kdo tento obrovský majetek zdědí. Když král odkázal vše vnukovi francouzského krále, ostatní země se zděsily. Báli se, že spojením Francie a Španělska by vznikla tak obrovská supervelmoc, že by ohrožovala všechny ostatní. Proto začala Válka o španělské dědictví, která měla tomuto spojení zabránit a udržet v Evropě "rovnováhu sil".
Proč se měnil kalendář?
Většina Evropy do té doby používala juliánský kalendář, zavedený ještě Juliem Caesarem. Ten byl ale o malinko nepřesný – za staletí se "opoždil" o několik dní oproti skutečnému slunečnímu roku. Katolická církev proto v 16. století zavedla přesnější gregoriánský kalendář. Protestantské země ho ale dlouho odmítaly přijmout z náboženských důvodů. Kolem roku 1700 ho však začaly postupně zavádět i ony, aby sjednotily datování s katolickými sousedy, což bylo důležité pro obchod a diplomacii. Proto v tomto roce v některých zemích "přeskočili" 10 dní.