1849

Rozbalit box

Obsah boxu

1849 byl rok, který v Evropě znamenal definitivní konec revolučních snů z předchozího roku, známého jako „Jaro národů“. Byl to rok vojenských střetů, potlačování povstání a restaurace monarchistické moci. Zatímco starý kontinent se utápěl v krvi poražených revolucí, ve Spojených státech naplno propukla Kalifornská zlatá horečka, která přitahovala statisíce lidí a dramaticky měnila tvář amerického západu. Tento rok je tak symbolem kontrastu mezi evropskou politickou reakcí a americkou ekonomickou expanzí.

📜 Události

🌍 Evropa

Rok 1849 byl v Evropě ve znamení potlačování revolucí z roku 1848. Konzervativní síly v čele s panovníky a jejich armádami systematicky likvidovaly poslední ohniska odporu.

Habsburská monarchie a Maďarská revoluce

• 4. března – Nový císař František Josef I. nechal v Olomouci vyhlásit tzv. oktrojovanou (vnucenou) ústavu, která centralizovala moc ve Vídni a rušila většinu revolučních výdobytků. Kroměřížský sněm byl rozehnán.
• 14. dubna – V reakci na centralizační snahy Vídně vyhlásil maďarský sněm v Debrecínu nezávislost Uherska a sesazení Habsburků z uherského trůnu. Hlavou státu byl zvolen Lajos Kossuth s titulem guvernéra-prezidenta.
• 21. května – Maďarská revoluční armáda pod vedením Artúra Görgeyho dobyla zpět Budín.
• Červen – Na žádost císaře Františka Josefa I. vstoupila do Uher ruská intervenční armáda o síle přibližně 200 000 mužů pod velením maršála Ivana Paskeviče. Ruská intervence definitivně zvrátila poměr sil ve prospěch monarchie.
• 9. srpna – Maďarská armáda utrpěla drtivou porážku od rakouských vojsk vedených Juliem Haynauem v bitvě u Temešváru.
• 13. srpna – Maďarská revoluční armáda v čele s Artúrem Görgeym kapitulovala před ruskými vojsky u Világosu (dnešní Șiria v Rumunsku). Tím byla maďarská revoluce definitivně poražena.
• 6. října – V Aradu bylo popraveno 13 maďarských generálů (tzv. Aradští mučedníci). Ve stejný den byl v Pešťi popraven i první maďarský premiér Lajos Batthyány. Následovaly brutální represe řízené generálem Haynauem.

Italské státy

• 9. února – V Papežském státě byla vyhlášena Římská republika poté, co papež Pius IX. uprchl z Říma. V čele republiky stanul triumvirát, jehož nejvýznamnějším členem byl Giuseppe Mazzini.
• 12. března – Sardinské království vypovědělo příměří s Rakouským císařstvím a obnovilo boje v rámci první války za italskou nezávislost.
• 23. března – Rakouská armáda pod velením maršála Radeckého drtivě porazila sardinskou armádu v bitvě u Novary.
• 23. března – V důsledku porážky abdikoval sardinský král Karel Albert Sardinský ve prospěch svého syna Viktora Emanuela II., který se později stal prvním králem sjednocené Itálie.
• 3. července – Francouzská vojska, vyslaná prezidentem Ludvíkem Napoleonem Bonapartem na pomoc papeži, dobyla Řím a zlikvidovala Římskou republiku. Giuseppe Garibaldi se svými dobrovolníky uprchl.
• 22. srpna – Po dlouhém obléhání kapitulovaly Benátky a padla tak poslední bašta italské revoluce, Republika svatého Marka.

Německé státy

• 28. března – Frankfurtský parlament schválil ústavu sjednoceného Německa jako konstituční monarchie.
• 3. dubna – Delegace Frankfurtského parlamentu nabídla císařskou korunu sjednoceného Německa pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. Ten ji však odmítl jako „korunu z bláta a hlíny“, protože nepocházela od ostatních německých panovníků, ale od revolučního shromáždění. Tím ztroskotal pokus o sjednocení Německa liberální cestou „zdola“.
• Květen–Červenec – V Sasku (např. povstání v Drážďanech, kterého se účastnil i Richard Wagner), Falci a Bádensku propukla poslední povstání na obranu říšské ústavy, která však byla krvavě potlačena pruskou armádou.

Ostatní Evropa

• 13. ledna – Krvavé potlačení povstání v Kandy na Cejlonu (dnešní Srí Lanka) britskými koloniálními vojsky.
• 29. června – Spojené království zrušilo Navigační akta, sérii zákonů omezujících námořní obchod, což byl významný krok k volnému obchodu.

🌎 Amerika

• 4. března – Zachary Taylor se stal 12. prezidentem Spojených států.
• 3. března – Bylo založeno Ministerstvo vnitra Spojených států.
• Celý rok – Vrcholila Kalifornská zlatá horečka. Desítky tisíc lidí, známých jako „Forty-Niners“ (devětačtyřicátníci), proudily do Kalifornie v naději na zbohatnutí. To vedlo k rychlému osídlení oblasti a jejímu brzkému přijetí za stát USA.
• Podzim – Harriet Tubmanová uprchla z otroctví v Marylandu a začala svou činnost v rámci tzv. Podzemní železnice, sítě tajných cest a bezpečných domů pomáhajících otrokům na útěku na svobodu.

🌏 Asie

• 21. února – Bitva u Gudžrátu, rozhodující vítězství Britské Východoindické společnosti nad Sikhskou říší v druhé anglo-sikhské válce.
• 29. března – Britské impérium anektovalo Paňdžáb.

💡 Věda a umění

• Francouzský fyzik Hippolyte Fizeau jako první úspěšně změřil rychlost světla pozemskou metodou pomocí rotujícího ozubeného kola. Jeho výsledek se od dnešní přesné hodnoty lišil jen asi o 5 %.
• Americký vynálezce Walter Hunt si nechal patentovat zavírací špendlík.
• Elizabeth Blackwellová se stala první ženou v USA, která získala lékařský titul.
• Začal vycházet na pokračování román Charlese Dickense David Copperfield.
• Henry David Thoreau publikoval svou esej Občanská neposlušnost.

👶 Narození

• 22. ledna – August Strindberg, švédský spisovatel a dramatik († 1912)
• 18. února – Alexander Kielland, norský spisovatel († 1906)
• 19. března – Alfred von Tirpitz, německý velkoadmirál († 1930)
• 24. dubna – Joseph Gallieni, francouzský generál a maršál († 1916)
• 3. května – Bertha Benzová, manželka a obchodní partnerka Karla Benze, první osoba, která uskutečnila dálkovou jízdu automobilem († 1944)
• 22. července – Emma Lazarusová, americká básnířka († 1887)
• 29. července – Max Nordau, maďarský sionistický vůdce, lékař a spisovatel († 1923)
• 14. září – Ivan Petrovič Pavlov, ruský fyziolog, nositel Nobelovy ceny († 1936)
• 24. listopadu – Frances Hodgson Burnettová, britsko-americká spisovatelka († 1924)
• 6. prosince – August von Mackensen, německý polní maršál († 1945)

✝️ Úmrtí

• 8. února – France Prešeren, slovinský básník (* 1800)
• 15. března – Giuseppe Gasparo Mezzofanti, italský kardinál a polyglot (* 1774)
• 17. března – Vilém II. Nizozemský, nizozemský král (* 1792)
• 28. května – Anne Brontëová, anglická spisovatelka (* 1820)
• 10. června – Thomas Robert Bugeaud, francouzský maršál (* 1784)
• 15. června – James K. Polk, 11. prezident USA (* 1795)
• 12. července – Dolley Madisonová, první dáma USA, manželka Jamese Madisona (* 1768)
• 28. července – Karel Albert Sardinský, sardinský král (* 1798)
• 31. července – Sándor Petőfi, maďarský básník, padl v bitvě (* 1823)
• 25. září – Johann Strauss starší, rakouský skladatel (* 1804)
• 6. října – Lajos Batthyány, maďarský politik, popraven (* 1807)
• 7. října – Edgar Allan Poe, americký spisovatel a básník (* 1809)
• 17. října – Frédéric Chopin, polský hudební skladatel a klavírista (* 1810)
• 10. května – Hokusai, japonský umělec a malíř stylu ukijo-e (* 1760)

🔬 Pro laiky

Rok 1849: Konec snu o svobodě a začátek zlaté horečky

Představte si, že v roce 1848 se po celé Evropě zvedla obrovská vlna naděje. Obyčejní lidé, studenti i politici chtěli více svobody, vlastní ústavy a konec vlády starých císařů a králů. Tomuto období se říká „Jaro národů“.

Rok 1849 byl ale studenou sprchou. Panovníci, kteří se na chvíli stáhli do pozadí, se vrátili s plnou silou. Povolali své armády a jeden po druhém začali potlačovat revoluce. V Rakouském císařství mladý císař František Josef I. s pomocí obrovské ruské armády rozdrtil maďarské povstání za nezávislost. V Itálii a Německu byly sny o sjednocených a svobodných státech také krvavě potlačeny. Rok 1849 tak v Evropě znamenal konec nadějí a návrat k autoritářské vládě.

Zatímco v Evropě tekla krev, na druhé straně světa, v Kalifornii, se odehrával úplně jiný příběh. Objevilo se tam obrovské množství zlata. Zpráva o tom se rozletěla po světě a spustila zlatou horečku. Desítky tisíc dobrodruhů, zvaných „devětačtyřicátníci“, se vydaly na nebezpečnou cestu, aby zkusili své štěstí. Místo politických bitev se zde bojovalo s přírodou a lidskou chamtivostí. Tento masivní příliv lidí navždy změnil americký západ.

Rok 1849 je tedy rokem dvou zcela odlišných příběhů: v Evropě končil sen o politické svobodě, zatímco v Americe začínal sen o rychlém zbohatnutí.

Šablona:Aktualizováno