Rakovina žaludku

Rozbalit box

Obsah boxu

Rakovina žaludku neboli karcinom žaludku je zhoubný nádor, který vzniká z buněk sliznice žaludku. Jedná se o jedno z celosvětově nejčastějších nádorových onemocnění, ačkoliv jeho incidence v mnoha rozvinutých zemích v posledních desetiletích klesá. Prognóza onemocnění je silně závislá na stádiu, ve kterém je nádor diagnostikován. V časných fázích, kdy je nádor omezen na sliznici, je šance na úplné vyléčení vysoká. V pokročilých stádiích, kdy se nádor rozšířil do okolních tkání nebo vytvořil vzdálené metastázy, je léčba mnohem obtížnější a prognóza méně příznivá.

📜 Historie a epidemiologie

Rakovina žaludku byla na počátku 20. století nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v mnoha částech světa. Od té doby došlo k výraznému poklesu její incidence i mortality, zejména v zemích Severní Ameriky a západní Evropy. Tento pokles je přičítán několika faktorům, včetně zavedení chlazení potravin (což snížilo potřebu konzervace solením a uzením), snížení prevalence infekce bakterií Helicobacter pylori a celkovému zlepšení stravovacích návyků a životního stylu.

Navzdory tomuto poklesu zůstává rakovina žaludku celosvětově významným zdravotním problémem. Podle údajů z počátku 20. let 21. století se jedná o pátý nejčastěji diagnostikovaný zhoubný nádor a čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí na rakovinu na světě. Nejvyšší výskyt je zaznamenáván ve východní Asii (zejména v Japonsku, Jižní Koreji a Číně), východní Evropě a částech Jižní Ameriky. V České republice incidence rovněž klesá, ale stále se jedná o závažné onkologické onemocnění. Onemocnění postihuje častěji muže než ženy, typicky ve věku nad 50 let.

🔬 Typy rakoviny žaludku

Nádory žaludku se klasifikují podle typu buněk, ze kterých vycházejí. Přibližně 90–95 % všech zhoubných nádorů žaludku tvoří adenokarcinomy.

Adenokarcinom: Vychází ze žlázových buněk, které produkují hlen a lemují vnitřní povrch žaludku. Dělí se na dva hlavní podtypy:

   *   Intestinální typ: Častěji se vyskytuje u starších mužů, je spojován s chronickým zánětem a infekcí H. pylori. Má tendenci tvořit ohraničené nádorové masy a jeho prognóza je o něco lepší.
   *   Difúzní typ: Postihuje mladší jedince a ženy, je méně spojen s vnějšími faktory a více s genetickou predispozicí. Roste difúzně ve stěně žaludku (tzv. linitis plastica), což ztěžuje jeho diagnostiku. Má horší prognózu.

Lymfom žaludku: Tvoří asi 4 % nádorů žaludku. Vychází z lymfatické tkáně ve stěně žaludku. Nejčastějším typem je MALT lymfom, který je silně asociován s chronickou infekcí H. pylori.
Gastrointestinální stromální tumor (GIST): Vzácný typ nádoru, který vychází ze specializovaných buněk ve stěně trávicí trubice, tzv. Cajalových buněk. Nejedná se o karcinom v pravém slova smyslu.
Karcinoidy (neuroendokrinní tumory): Vycházejí z hormony produkujících buněk žaludeční sliznice. Jsou vzácné a obvykle rostou pomalu.

⚠️ Rizikové faktory

Vznik rakoviny žaludku je komplexní proces ovlivněný kombinací genetických a environmentálních faktorů.

Infekce Helicobacter pylori: Tato bakterie je považována za hlavní rizikový faktor, zejména pro vznik adenokarcinomu. Chronická infekce vede k zánětu žaludeční sliznice (gastritida), který může postupovat přes atrofii a střevní metaplazii až k dysplazii a vzniku nádoru.
Strava: Vysoký příjem soli, uzených, nakládaných a grilovaných potravin zvyšuje riziko. Sůl poškozuje žaludeční sliznici a dusitany obsažené v uzeninách se mohou v žaludku přeměňovat na karcinogenní nitrosaminy. Naopak strava bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu (obsahující antioxidanty jako vitamín C) působí ochranně.
Kouření: Kouření tabáku zdvojnásobuje riziko vzniku rakoviny žaludku, zejména v horní části žaludku blízko jícnu.
Věk a pohlaví: Riziko stoupá s věkem, většina pacientů je starších 50 let. Muži jsou postiženi přibližně dvakrát častěji než ženy.
Genetická predispozice: Přibližně 10 % případů má familiární výskyt. Vzácný syndrom dědičného difúzního karcinomu žaludku je způsoben mutací v genu CDH1 a je spojen s velmi vysokým celoživotním rizikem.
Předchozí operace žaludku: Stavy po částečné resekci žaludku (např. pro vředovou chorobu) zvyšují riziko po mnoha letech.
Perniciózní anémie: Autoimunitní onemocnění, které vede k atrofické gastritidě a zvyšuje riziko vzniku nádoru.
Obezita: Je spojena se zvýšeným rizikem karcinomu kardie (části žaludku u přechodu do jícnu).

🩺 Příznaky a projevy

Časná stádia rakoviny žaludku jsou často asymptomatická nebo se projevují jen nespecifickými potížemi, které lze snadno zaměnit za běžné zažívací problémy. To je hlavní důvod, proč je mnoho nádorů diagnostikováno až v pokročilém stádiu.

Časné příznaky (mohou chybět):

Pocit tlaku nebo mírné bolesti v nadbřišku
Pálení žáhy nebo reflux
Ztráta chuti k jídlu
Rychlý pocit sytosti po malém množství jídla

Pokročilé příznaky:

Výrazný a nechtěný úbytek hmotnosti
Trvalá bolest v nadbřišku
Nevolnost a zvracení (někdy s příměsí krve – hemateméza)
Potíže s polykáním (dysfagie), zejména u nádorů v horní části žaludku
Anémie (chudokrevnost) z chronického krvácení, projevující se únavou a bledostí
Tmavá až černá stolice (meléna) způsobená natrávenou krví
Hmatná bulka v břiše
Ascites (hromadění tekutiny v břišní dutině)

🧪 Diagnostika

Při podezření na rakovinu žaludku je klíčové provést řadu vyšetření k potvrzení diagnózy, určení typu nádoru a zjištění rozsahu onemocnění.

Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zjišťuje příznaky, rizikové faktory a rodinnou historii. Fyzikální vyšetření může odhalit hmatnou rezistenci v břiše nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Gastroskopie (endoskopie): Je základní a nejdůležitější diagnostickou metodou. Lékař zavádí tenkou ohebnou trubici s kamerou (endoskop) přes ústa a jícen až do žaludku. To umožňuje vizuálně zhodnotit sliznici a identifikovat podezřelá ložiska.
Biopsie: Během gastroskopie se odebírají malé vzorky tkáně z podezřelých oblastí. Tyto vzorky jsou následně vyšetřeny patologem pod mikroskopem, což definitivně potvrdí nebo vyvrátí přítomnost nádorových buněk a určí jejich typ.
Zobrazovací metody: Slouží k určení stádia onemocnění (stagingu) – tedy jak hluboko nádor prorůstá stěnou žaludku, zda postihl uzliny a zda vytvořil vzdálené metastázy.

   *   Počítačová tomografie (CT) hrudníku, břicha a pánve je standardním vyšetřením pro posouzení rozsahu nemoci.
   *   Endoskopická ultrasonografie (EUS): Kombinuje endoskopii s ultrazvukem. Umožňuje velmi přesně posoudit hloubku invaze nádoru do stěny žaludku a postižení okolních lymfatických uzlin.
   *   Pozitronová emisní tomografie (PET/CT): Může pomoci odhalit skryté metastázy.
   *   Diagnostická laparoskopie: Miniinvazivní chirurgický zákrok, při kterém se kamera zavede do břišní dutiny k vyloučení drobných metastáz na pobřišnici.

📊 Staging (určení stádia)

Pro plánování léčby a určení prognózy je nezbytné přesně stanovit stádium onemocnění. Nejčastěji se používá mezinárodní TNM klasifikace:

T (Tumor): Popisuje velikost a hloubku prorůstání primárního nádoru stěnou žaludku (T1 – omezen na sliznici, T4 – prorůstá na povrch žaludku nebo do okolních orgánů).
N (Nodes): Popisuje postižení regionálních lymfatických uzlin (N0 – bez postižení, N1-N3 – postižení rostoucího počtu uzlin).
M (Metastasis): Popisuje přítomnost vzdálených metastáz (M0 – bez metastáz, M1 – přítomny metastázy, nejčastěji v játrech, plicích nebo na pobřišnici).

Na základě kombinace TNM se onemocnění dělí do klinických stádií I až IV, kde stádium I představuje časné onemocnění s dobrou prognózou a stádium IV pokročilé metastatické onemocnění s prognózou nepříznivou.

⚕️ Léčba

Léčba rakoviny žaludku je komplexní a závisí na stádiu onemocnění, celkovém stavu pacienta a typu nádoru. O léčebném plánu rozhoduje multidisciplinární tým (chirurg, onkolog, gastroenterolog, radioterapeut).

Chirurgická léčba: Je základem kurativní (léčebné) léčby u lokalizovaného onemocnění. Cílem je odstranit celý nádor s bezpečnostním lemem zdravé tkáně a přilehlými lymfatickými uzlinami.

   *   Subtotální gastrektomie: Odstranění části žaludku (obvykle dolních dvou třetin).
   *   Totální gastrektomie: Odstranění celého žaludku. Trávicí trakt je poté rekonstruován napojením jícnu na tenké střevo.

Chemoterapie: Používá cytostatika k ničení nádorových buněk. Může být podávána:

   *   Neoadjuvantně: Před operací s cílem zmenšit nádor a usnadnit jeho odstranění.
   *   Adjuvantně: Po operaci s cílem zničit zbývající mikroskopické nádorové buňky a snížit riziko návratu nemoci.
   *   Paliativně: U pokročilého metastatického onemocnění ke zpomalení růstu nádoru a zmírnění příznaků.

Radioterapie (ozařování): Používá vysokoenergetické záření k ničení nádorových buněk. Často se kombinuje s chemoterapií (chemoradioterapie), typicky po operaci.
Cílená biologická léčba: Zaměřuje se na specifické molekulární cíle na nádorových buňkách. U rakoviny žaludku se používají léky cílící na protein HER2 (např. trastuzumab) nebo na tvorbu cév (angiogenezi).
Imunoterapie: Moderní léčebná metoda, která aktivuje vlastní imunitní systém pacienta k boji proti nádorovým buňkám. Používá se především u pokročilých nádorů, které exprimují specifické markery (např. PD-L1).

📈 Prognóza a prevence

Prognóza rakoviny žaludku závisí především na stádiu v době diagnózy.

**Časná stádia (stádium I):** Pokud je nádor omezen na sliznici, pětileté přežití po léčbě přesahuje 90 %.
**Lokálně pokročilá stádia (stádium II a III):** Nádor prorůstá hlouběji do stěny žaludku nebo postihuje uzliny. Pětileté přežití se pohybuje mezi 30–60 %.
**Metastatické stádium (stádium IV):** Onemocnění se rozšířilo do vzdálených orgánů. Léčba je paliativní a pětileté přežití je pod 10 %.

Vzhledem k tomu, že časná stádia jsou často bezpříznaková, je klíčová prevence a včasná diagnostika.

Preventivní opatření:

**Léčba infekce H. pylori**: Eradikace této bakterie antibiotiky u infikovaných osob snižuje riziko.
**Zdravá strava**: Omezení soli, uzenin a červeného masa. Zvýšení konzumace čerstvého ovoce a zeleniny.
**Nekouřit**: Zanechání kouření je jedním z nejdůležitějších preventivních kroků.
**Udržování zdravé hmotnosti**: Prevence obezity.
**Screening**: V zemích s vysokým výskytem (např. Japonsko) se provádí populační screening pomocí gastroskopie, což vede k záchytu onemocnění v časných, léčitelných stádiích.

💡 Pro laiky

Rakovina žaludku: Je to jako když se v "tapetě" (sliznici) žaludku začnou některé buňky nekontrolovaně množit a vytvářet zhoubný nádor.
Helicobacter pylori: Bakterie, která může žít v žaludku a způsobit chronický zánět. Tento dlouhodobý zánět může po mnoha letech vést ke vzniku rakoviny. Je to podobné, jako když neustálé dráždění kůže může vést ke změnám.
Gastroskopie: Vyšetření, při kterém lékař "hadicí" s kamerou koukne přímo do žaludku, aby zjistil, co se tam děje. Je to nejpřesnější způsob, jak nádor objevit.
Biopsie: Odběr malého kousku tkáně během gastroskopie. Tento vzorek se pak zkoumá pod mikroskopem, aby se potvrdilo, zda jde o rakovinu.
Gastrektomie: Chirurgické odstranění části nebo celého žaludku. I bez žaludku se dá žít, ale člověk musí jíst menší porce a častěji.
Metastázy: "Dceřiná ložiska" nádoru, která se mohou objevit v jiných částech těla (např. v játrech), když se nádorové buňky uvolní do krve nebo lymfy.

Šablona:Aktualizováno