Krevní sraženina

Rozbalit box

Obsah boxu

Krevní sraženina, odborně nazývaná trombus, je pevný útvar tvořený složkami krve, který vzniká uvnitř cévy nebo srdce za života jedince. Jedná se o klíčový proces zvaný hemostáza, který za normálních okolností slouží k zastavení krvácení při poranění. Pokud však dojde ke vzniku sraženiny v neporušené cévě nebo je-li srážení nadměrné, stává se z ní patologický jev zvaný trombóza, který může vést k život ohrožujícím stavům, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo plicní embolie.

Pokud se část trombu nebo celý trombus uvolní a je unášen krevním řečištěm, nazývá se embolus. Tento proces se označuje jako tromboembolismus.

⚙️ Fyziologie a vznik

Vznik krevní sraženiny je komplexní, přesně regulovaný proces známý jako hemostáza (zástava krvácení). Jeho cílem je rychle a efektivně ucpat poraněnou cévu a zabránit tak ztrátě krve. Patologický vznik sraženiny, tedy trombóza, je často spojen s narušením rovnováhy mezi prokoagulačními (srážení podporujícími) a antikoagulačními (srážení tlumícími) mechanismy.

🩸 Hemostáza

Proces zástavy krvácení lze rozdělit do několika fází:

Vazokonstrikce: První okamžitou reakcí na poranění cévy je její stažení (smrštění hladké svaloviny ve stěně cévy). Tím se dočasně omezí průtok krve poraněným místem.
Primární hemostáza: Krevní destičky (trombocyty) přilnou k obnaženému kolagenu v poškozené cévní stěně (adheze), aktivují se, mění svůj tvar a uvolňují látky, které lákají další destičky (agregace). Vytvoří se tak nestabilní destičková zátka, která dočasně ucpe defekt.
Sekundární hemostáza (koagulační kaskáda): Jedná se o sérii na sebe navazujících enzymatických reakcí, kterých se účastní plazmatické bílkoviny zvané koagulační faktory. Výsledkem této kaskády je přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustnou síť vláken fibrinu. Tato fibrinová síť zpevní a stabilizuje primární destičkovou zátku a zachytí v sobě další krevní elementy (červené krvinky, bílé krvinky), čímž vzniká definitivní, stabilní trombus.
Fibrinolýza: Po zhojení cévy je nutné sraženinu odstranit, aby se obnovil normální průtok krve. Tento proces se nazývá fibrinolýza a jeho hlavním aktérem je enzym plazmin, který štěpí fibrinová vlákna.

📜 Virchowova triáda

Německý patolog Rudolf Virchow v 19. století popsal tři základní faktory, které přispívají k patologickému vzniku trombózy. Tato takzvaná Virchowova triáda je platná dodnes: 1. Poškození cévní stěny (endotelu): Endotel je vnitřní výstelka cév, která má za normálních okolností protisrážlivé vlastnosti. K jejímu poškození může dojít aterosklerózou, zánětem (vaskulitida), traumatem nebo chirurgickým zákrokem. 2. Změny v krevním proudu (stáza nebo turbulence): Zpomalení krevního toku (stáza), typické pro hluboké žíly dolních končetin při dlouhém sezení či ležení, umožňuje hromadění koagulačních faktorů a destiček. Turbulentní proudění, například v místě zúžení cévy nebo u umělých srdečních chlopní, může poškozovat endotel a aktivovat srážení. 3. Zvýšená srážlivost krve (hyperkoagulační stav): Může být vrozená (např. Leidenská mutace faktoru V) nebo získaná (např. při nádorových onemocněních, v těhotenství, při užívání hormonální antikoncepce nebo při dehydrataci).

🧬 Typy krevních sraženin

Podle složení a místa vzniku se tromby dělí na několik typů:

Arteriální trombus

Vzniká v tepnách, kde je rychlý krevní proud. Typicky se tvoří na poškozeném aterosklerotickém plátu. Je tvořen převážně krevními destičkami a menším množstvím fibrinu, proto se mu také říká bílý trombus. Arteriální trombóza je příčinou akutních stavů, jako jsou:

Infarkt myokardu: Uzávěr věnčité tepny zásobující srdce.
Ischemická cévní mozková příhoda: Uzávěr tepny v mozku.
Akutní končetinová ischemie: Uzávěr tepny v končetině, hrozí její odumření (gangréna).

Venózní trombus

Vzniká v žilách, kde je krevní tok pomalejší. Je tvořen převážně fibrinovou sítí s velkým množstvím zachycených červených krvinek, proto se označuje jako červený trombus. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin (hluboká žilní trombóza, HŽT). Jeho největším nebezpečím je utržení a vmetení do plicního řečiště, což způsobuje život ohrožující plicní embolie.

Nástěnný (murální) trombus

Tvoří se na stěně srdce (např. po infarktu myokardu v oblasti poškozené svaloviny) nebo ve výduti velké tepny (aneurysma). Může být zdrojem embolů do systémového oběhu.

⚠️ Rizikové faktory a příčiny

Existuje mnoho faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny. Mezi nejvýznamnější patří:

Imobilizace: Dlouhodobé sezení (cestování letadlem, autobusem), upoutání na lůžko po operaci nebo nemoci.
Chirurgické zákroky: Zvláště velké operace v oblasti břicha, pánve a ortopedické operace (náhrady kyčelního a kolenního kloubu).
Úrazy: Zejména zlomeniny dlouhých kostí nebo pánve.
Věk: Riziko stoupá s věkem, obvykle nad 60 let.
Nádorová onemocnění: Některé typy rakoviny produkují látky podporující srážení krve.
Těhotenství a šestinedělí: Hormonální změny a tlak zvětšené dělohy na pánevní žíly zvyšují riziko.
Hormonální léčba: Užívání kombinované hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie.
Srdeční onemocnění: Zejména fibrilace síní, při které krev v srdečních síních stagnuje a mohou se zde tvořit sraženiny.
Vrozené poruchy srážlivosti (trombofilní stavy): Například Leidenská mutace, deficit proteinu C, proteinu S nebo antitrombinu.
Životní styl: Kouření, obezita, nedostatek pohybu.
Autoimunitní onemocnění: Například antifosfolipidový syndrom.

🩺 Diagnostika

Diagnostika trombózy závisí na podezření na její lokalizaci.

Fyzikální vyšetření: Lékař posuzuje příznaky jako otok, zarudnutí, bolestivost končetiny.
Krevní testy: Stanovení hladiny D-dimerů – produktů rozpadu fibrinu. Jejich nízká hladina s vysokou pravděpodobností vylučuje přítomnost akutní trombózy. Zvýšená hladina je však nespecifická a může být způsobena i jinými stavy (zánět, operace, těhotenství).
Dopplerovská ultrasonografie: Neinvazivní, rychlá a přesná metoda pro zobrazení žil (zejména na končetinách) a posouzení průtoku krve. Je metodou volby při podezření na hlubokou žilní trombózu.
CT angiografie: Vyšetření pomocí počítačové tomografie s podáním kontrastní látky do žíly. Je zlatým standardem pro diagnostiku plicní embolie.
Ventilačně-perfuzní sken plic: Alternativní metoda k CT angiografii, používá se například u pacientů s alergií na kontrastní látku nebo s poruchou funkce ledvin.
EKG a srdeční enzymy: Základní vyšetření při podezření na infarkt myokardu.
CT nebo MRI mozku: Používá se k diagnostice cévní mozkové příhody.

🏥 Léčba a prevence

Cílem léčby je zabránit růstu sraženiny, předejít jejímu utržení a vzniku embolie a umožnit tělu, aby sraženinu postupně rozpustilo.

Léčba

Antikoagulancia (léky na ředění krve): Jsou základem léčby. Nez rozpouštějí již existující sraženinu, ale brání jejímu narůstání a tvorbě nových.

   *   Hepariny: Podávají se injekčně, působí rychle. Používají se na začátku léčby.
   *   Warfarin: Podává se v tabletách, jeho účinek nastupuje pomaleji a vyžaduje pravidelné monitorování krevní srážlivosti (test INR).
   *   Nová orální antikoagulancia (NOAC/DOAC): Moderní léky v tabletách (např. rivaroxaban, apixaban, dabigatran), které nevyžadují tak časté monitorování jako warfarin.

Trombolýza: Podání léků (trombolytik), které aktivně rozpouštějí krevní sraženinu. Používá se jen u závažných, život ohrožujících stavů (masivní plicní embolie, akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda), protože je spojena s vysokým rizikem krvácení.
Mechanické odstranění trombu: V některých případech lze sraženinu odstranit pomocí katétru zavedeného do cévy (mechanická trombektomie) nebo chirurgicky (embolektomie).

Prevence

Režimová opatření: Pravidelný pohyb, dostatečná hydratace, přestávky a procvičování nohou při dlouhém cestování.
Kompresní punčochy: Zvyšují rychlost proudění krve v žilách dolních končetin.
Farmakologická profylaxe: Podávání nízkých dávek antikoagulancií (typicky nízkomolekulárního heparinu) rizikovým pacientům, například po velkých operacích.
Zdravý životní styl: Nekouřit, udržovat si zdravou hmotnost, kontrolovat krevní tlak a hladinu cholesterolu.

🤔 Pro laiky

Představte si krevní oběh jako systém potrubí ve vašem domě. Krevní sraženina je jako ucpávka, která se v tomto potrubí vytvoří.

**Dobrá ucpávka:** Když se říznete, je to jako byste udělali díru do potrubí. Tělo okamžitě vytvoří "záplatu" – krevní sraženinu – aby díru ucpalo a zabránilo úniku "vody" (krve). To je životně důležité a správné.

**Špatná ucpávka:** Problém nastane, když se tato ucpávka (sraženina) vytvoří uvnitř potrubí bez zjevné příčiny. Může postupně narůstat a potrubí (cévu) zúžit nebo úplně zablokovat.

   *   Pokud se ucpe "potrubí" v noze, noha oteče a bolí (hluboká žilní trombóza).
   *   Pokud se ucpe "potrubí" vedoucí k srdci, dojde k infarktu.
   *   Pokud se ucpe "potrubí" v mozku, dojde k mrtvici.

Největší nebezpečí je, když se kousek této ucpávky utrhne a putuje potrubím dál. Může se dostat do úzkého místa, například v plicích, a tam ho zablokovat. Tomu se říká plicní embolie a je to velmi vážný stav. Léky na "ředění krve" fungují tak, že zabraňují této ucpávce, aby se zvětšovala, a dávají tělu čas, aby ji samo postupně "uklidilo".

Šablona:Aktualizováno