Medicejové
Obsah boxu
Medicejové (italsky Medici) byli italský šlechtický rod, který patřil mezi nejmocnější a nejvlivnější rodiny v Evropě od 15. do 18. století. Původně pocházeli z oblasti Mugello v Toskánsku, ale svůj vliv a bohatství získali ve Florencii díky bankovnictví a obchodu. Rod Medicejů de facto vládl Florencii po většinu období od roku 1434 do roku 1737.
Z rodu vzešli čtyři papežové (Lev X., Klement VII., Pius IV. a Lev XI.), dvě královny Francie (Kateřina Medicejská a Marie Medicejská) a řada vládců Florencie, kteří později získali titul velkovévodů toskánských. Jejich největším odkazem je však mimořádné mecenášství umění a architektury, které zásadním způsobem formovalo renesanční umění a učinilo z Florencie jedno z nejdůležitějších kulturních center světa. Jejich sbírky dnes tvoří jádro galerie Uffizi.
📜 Historie
Historii rodu lze rozdělit do několika klíčových fází, od skromných počátků přes vrchol moci až po nevyhnutelný úpadek.
📈 Počátky a vzestup k moci
První zmínky o rodu Medicejů se objevují ve 12. století v oblasti Mugello severně od Florencie. Původně se jednalo o nepříliš významný rod, jehož členové se živili zemědělstvím a drobným obchodem. Jejich vzestup začal až ve 14. století, kdy se přesunuli do Florencie a zapojili se do obchodu s vlnou a suknem, který byl základem florentské ekonomiky.
Skutečným zakladatelem moci a bohatství rodu byl Giovanni di Bicci de' Medici (1360–1429). V roce 1397 založil Medicejskou banku, která se díky pobočkám po celé Evropě (od Londýna po Konstantinopol) a díky tomu, že se stala hlavním bankéřem papežského státu, rychle rozrostla v největší a nejrespektovanější finanční instituci své doby. Giovanni se držel stranou přímé politiky, ale svým bohatstvím a vlivem si připravil půdu pro své potomky.
💰 Zlatý věk Florencie
Cosimo de' Medici "Starý"
Po smrti Giovanniho převzal vedení rodiny a banky jeho syn Cosimo de' Medici (1389–1464), zvaný il Vecchio (Starý). Cosimo byl geniální stratég, který pomocí svého obrovského jmění ovládl florentskou politiku, aniž by zastával oficiální úřad. Financoval veřejné stavby, podporoval své spojence a odstraňoval protivníky, což vedlo k jeho dočasnému vyhnanství v roce 1433. Již o rok později se však triumfálně vrátil a stal se neoficiálním vládcem Florentské republiky.
Cosimo byl také velkým mecenášem umění a vzdělanosti. Financoval architekta Filippa Brunelleschiho při stavbě kupole florentského dómu, sochaře Donatella a založil Platónskou akademii, která se stala centrem renesančního humanismu. Za jeho vlády se Florencie stala kulturním srdcem Evropy.
Lorenzo de' Medici "Nádherný"
Vrcholu moci a prestiže dosáhl rod za vlády Cosimova vnuka, Lorenza de' Medici (1449–1492), přezdívaného il Magnifico (Nádherný). Lorenzo byl talentovaný diplomat, politik a básník, který pokračoval v rodinné tradici mecenášství. Na jeho dvoře působili umělci jako Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci a mladý Michelangelo Buonarroti. Udržoval křehkou politickou rovnováhu na italském poloostrově a chránil Florencii před vnějšími hrozbami.
Jeho vládu poznamenalo Spiknutí Pazziů v roce 1478, při kterém byl zavražděn jeho bratr Giuliano de' Medici a on sám byl zraněn. Lorenzo spiknutí brutálně potlačil a upevnil svou moc. Jeho smrt v roce 1492 je často považována za konec zlatého věku Florencie.
✝️ Papežové a vévodové
Po Lorenzově smrti a vyhnání Medicejů z Florencie v roce 1494 se zdálo, že moc rodu končí. Medicejové se však dokázali vrátit díky vlivu v Římě.
- Papež Lev X. (Giovanni de' Medici, 1475–1521), Lorenzův syn, byl zvolen papežem v roce 1513. Byl známý svým luxusním životním stylem a podporou umění (např. Raffaela). Jeho snaha financovat stavbu baziliky sv. Petra prodejem odpustků vyvolala kritiku Martina Luthera a stála na počátku reformace.
- Papež Klement VII. (Giulio de' Medici, 1478–1534), bratranec Lva X., čelil během svého pontifikátu obrovským výzvám, včetně vyplenění Říma císařskými vojsky (Sacco di Roma) v roce 1527 a odtržení anglikánské církve za vlády Jindřicha VIII..
S podporou papežů a císaře Karla V. se Medicejové vrátili k moci ve Florencii a v roce 1532 byla republika zrušena. Alessandro de' Medici se stal prvním vévodou florentským.
👑 Velkovévodství toskánské
Po zavraždění Alessandra se k moci dostala vedlejší větev rodu v čele s Cosimo I. de' Medici (1519–1574). Cosimo I. byl schopný a autoritativní vládce, který centralizoval moc, reorganizoval státní správu a rozšířil území o Sienu. V roce 1569 získal od papeže titul velkovévody toskánského. Založil galerii Uffizi a dokončil Palazzo Pitti.
Jeho potomci vládli v Toskánsku dalších téměř 200 let. Z rodu vzešly i dvě významné francouzské královny:
- Kateřina Medicejská (1519–1589), manželka francouzského krále Jindřicha II., která jako regentka svých synů významně ovlivňovala francouzskou politiku během náboženských válek.
- Marie Medicejská (1575–1642), manželka Jindřicha IV. a matka Ludvíka XIII., proslula jako mecenáška umění, zejména malíře Petera Paula Rubense.
📉 Úpadek a vymření rodu
Od 17. století začala moc a vliv Medicejů upadat. Pozdější velkovévodové již nedosahovali formátu svých předků a Toskánsko ekonomicky a politicky stagnovalo. Rodová linie začala trpět degenerací a nedostatkem mužských potomků.
Posledním mužským vládcem z rodu byl Gian Gastone de' Medici (1671–1737), který zemřel bezdětný. Jeho sestra, Anna Maria Luisa de' Medici (1667–1743), byla poslední z hlavní linie rodu. Uvědomovala si jedinečnost rodinných sbírek, a proto v roce 1737 uzavřela tzv. Patto di Famiglia (Rodinný pakt) s novými vládci Toskánska z habsbursko-lotrinské dynastie. V tomto dokumentu odkázala veškerý umělecký majetek Medicejů městu Florencie pod podmínkou, že nikdy nesmí být odvezen z města a musí být navždy přístupný veřejnosti. Tímto prozíravým činem zachovala Florencii její jedinečné kulturní dědictví.
🎨 Umění a mecenášství
Nejtrvalejším odkazem Medicejů je jejich role mecenášů. Jejich finanční podpora umělců, architektů, filozofů a vědců byla klíčová pro rozvoj renesance. Medicejové nechápali umění jen jako dekoraci, ale jako nástroj propagandy, demonstraci moci a zbožnosti.
Mezi nejvýznamnější umělce a projekty spojené s Mediceji patří:
- **Architektura:** Kupole florentského dómu (Filippo Brunelleschi), Bazilika San Lorenzo, Palazzo Medici Riccardi, rozšíření Palazzo Pitti a stavba galerie Uffizi.
- **Sochařství:** Donatello (David, Judita a Holofernes), Michelangelo Buonarroti (David, sochy v Kapli Medicejských).
- **Malířství:** Fra Angelico, Filippo Lippi, Sandro Botticelli (Zrození Venuše, Primavera), Leonardo da Vinci, Raffael Santi a Tizian.
- **Věda:** Podporovali také vědce, nejznámějším příkladem je Galileo Galilei, který působil jako dvorní matematik Cosima II. de' Medici a své objevy Jupiterových měsíců pojmenoval "Medicejské hvězdy".
💡 Pro laiky
Co je to mecenášství?
Mecenášství je finanční podpora umění a umělců. V době renesance neexistoval volný trh s uměním jako dnes. Umělci byli závislí na zakázkách od bohatých a mocných patronů – církve, šlechtických rodů nebo bohatých měšťanů, jako byli Medicejové. Mecenáš (patron) si objednal konkrétní dílo (např. portrét, sochu nebo stavbu kaple) a umělce za něj zaplatil. Pro Mediceje to byl způsob, jak ukázat své bohatství, moc, zbožnost a kulturní vytříbenost. Díky jejich penězům mohli umělci jako Michelangelo nebo Leonardo da Vinci tvořit svá mistrovská díla.
Jak fungovala Medicejská banka?
Medicejská banka nebyla jen místem, kde se ukládaly peníze. Byla to složitá mezinárodní síť, která fungovala na principech moderního bankovnictví. Vynalezli nebo zdokonalili několik klíčových nástrojů:
- **Dvojité účetnictví:** Systém, kde se každý finanční pohyb zaznamenává na dvou účtech (Má dáti / Dal), což umožňovalo dokonalý přehled o financích.
- **Směnky:** Dlužní úpisy, které umožňovaly převádět velké sumy peněz mezi městy bez nutnosti fyzicky převážet zlato, což bylo bezpečnější a efektivnější.
- **Pobočky:** Banka měla pobočky v klíčových evropských městech (Řím, Benátky, Londýn, Ženeva), které fungovaly jako samostatné jednotky, což minimalizovalo riziko v případě krachu jedné z nich.
Díky těmto inovacím se Medicejové stali bankéři papežů a králů a získali obrovské bohatství a politický vliv.
Proč byla Florencie tak důležitá?
V 15. století byla Florencie jedním z nejbohatších a nejinovativnějších měst v Evropě. Byla to formálně republika, řízená bohatými cechy a obchodnickými rodinami. Její bohatství plynulo z výroby a obchodu s luxusními látkami (hlavně vlnou) a z bankovnictví. Díky této ekonomické síle a politické stabilitě (kterou Medicejové pomáhali udržovat) se město stalo centrem, kde se zrodila renesance. Soustředila se zde obrovská koncentrace talentovaných umělců, myslitelů a vědců, které přitahovaly peníze a příležitosti nabízené rody jako Medicejové.