1621

Rozbalit box

Obsah boxu

1621 (MDCXXI) byl rok, který začal v pátek podle gregoriánského kalendáře a v pondělí podle juliánského kalendáře. Tento rok je hluboce zapsán v dějinách jako období brutálních následků bitvy na Bílé hoře, eskalace Třicetileté války, obnovení bojů v Nizozemsku a klíčových událostí v severoamerických koloniích. Došlo také k významným změnám na trůnech ve Španělsku a v Papežském státě.

🌍 Události podle kontinentů

21. června – V Praze na Staroměstském náměstí proběhla Staroměstská exekuce, při níž bylo popraveno 27 vůdců stavovského povstání z let 1618–1620. Popravu nařídil císař Ferdinand II. Štýrský jako odstrašující příklad a symbol definitivního vítězství habsburské moci a katolictví v českých zemích. Mezi popravenými byli tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů, včetně osobností jako Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Budovec z Budova a Jáchym Ondřej Šlik. Popravu vykonal kat Jan Mydlář. Tato událost se stala traumatickým symbolem české národní porážky.
V návaznosti na porážku povstání začal v českých zemích proces masivních konfiskací majetku protestantské šlechty. Zkonfiskované statky byly následně přidělovány věrným katolickým šlechticům a vojenským velitelům císařské armády, jako byl Albrecht z Valdštejna.
Třicetiletá válka pokračovala boji v Rýnské Falci, kam se přesunulo jádro konfliktu po potlačení českého povstání. Španělská vojska pod velením Ambrosio Spinola operovala v oblasti.

9. dubna – Skončilo Dvanáctileté příměří mezi Španělskem a Spojenými provinciemi nizozemskými. Okamžitě byly obnoveny boje v rámci Osmdesátileté války za nizozemskou nezávislost.
3. června – Byla oficiálně založena Nizozemská západoindická společnost (Geoctroyeerde Westindische Compagnie, WIC). Získala od nizozemské vlády monopol na obchod a kolonizaci v Atlantiku, zahrnující Ameriku a západní pobřeží Afriky. Jejím hlavním cílem byl boj proti španělskému a portugalskému obchodu, včetně obchodu s otroky a kaperství.

31. března – Zemřel španělský král Filip III. Španělský. Na trůn nastoupil jeho šestnáctiletý syn Filip IV. Španělský.
Skutečnou moc v zemi převzal jeho favorit a první ministr Gaspar de Guzmán, hrabě-vévoda z Olivares, který zahájil program reforem a agresivnější zahraniční politiky s cílem obnovit prestiž španělské monarchie.

9. února – Po smrti papeže Pavla V. byl novým papežem zvolen Alessandro Ludovisi, který přijal jméno Řehoř XV..
Řehoř XV. se ukázal jako energický reformátor. Založil Kongregaci pro šíření víry (Propaganda Fide), která měla centralizovat a řídit misijní činnost katolické církve po celém světě.

Anglický filozof, vědec a státník Francis Bacon, tehdejší lord kancléř, byl obžalován parlamentem z korupce. Byl shledán vinným, odsouzen k pokutě a uvěznění v Toweru. Ačkoliv byl brzy omilostněn králem Jakubem I., jeho politická kariéra tím skončila.

Král Ludvík XIII. vedl vojenské tažení proti hugenotským povstalcům na jihu Francie. Neúspěšně obléhal pevnost Montauban, kterou bránily hugenotské síly.

Březen – Poutníci (Pilgrims) z Plymouthské kolonie uzavřeli mírovou smlouvu s Massasoitem, náčelníkem indiánského kmene Wampanoagů. Klíčovou roli v jednání hrál Squanto, příslušník kmene Patuxet, který uměl anglicky.
Podzim (pravděpodobně říjen) – Kolonisté z Plymouthu uspořádali po úspěšné sklizni třídenní slavnost, na kterou pozvali i náčelníka Massasoita a jeho muže. Tato událost je považována za historický základ amerického svátku Den díkůvzdání (Thanksgiving).

V Nizozemsku pokračoval zlatý věk malířství. Umělci jako Frans Hals a další portrétisté a žánroví malíři byli na vrcholu své tvorby.
V Itálii dominovalo barokní umění, jehož hlavními představiteli byli Gian Lorenzo Bernini v sochařství a architektuře a Caravaggiovi následovníci v malířství.

8. července – Jean de La Fontaine, francouzský bajkař a básník († 1695)
19. srpna – Gerbrand van den Eeckhout, nizozemský malíř, žák Rembrandta († 1674)
8. září – Ludvík II. Bourbon-Condé, francouzský vojevůdce, známý jako Velký Condé († 1686)
Amangkurat I., sultán Mataramu na Jávě († 1677)

28. ledna – Pavel V., papež (* 1552)
15. února – Michael Praetorius, německý hudební skladatel a teoretik (* 1571)
28. března – Ottavio Rinuccini, italský básník a libretista, autor první opery Dafné (* 1562)
31. března – Filip III. Španělský, král španělský a portugalský (* 1578)
11. května – Johann Arndt, německý luterský teolog (* 1555)
21. června – 27 českých pánů, rytířů a měšťanů popravených na Staroměstském náměstí v Praze, mezi nimi:
- Jáchym Ondřej Šlik (* 1569)
- Václav Budovec z Budova (* 1551)
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (* 1564)
- Jan Jesenius (* 1566)
13. července – Albrecht VII. Habsburský, místodržící Španělského Nizozemí (* 1559)
25. září – Mary Sidney, anglická básnířka a překladatelka (* 1561)
16. října – Jan Pieterszoon Sweelinck, nizozemský hudební skladatel a varhaník (* 1562)

Staroměstská exekuce: Představte si to jako veřejnou popravu 27 nejdůležitějších politiků a osobností, které se postavily proti císaři. Bylo to brutální divadlo, které mělo všem ukázat: "Takhle dopadnete, když se vzbouříte." Pro české země to znamenalo konec náboženské svobody na téměř 300 let a nástup tvrdé vlády z Vídně.
Třicetiletá válka: Nebyla to jen jedna válka, ale série konfliktů po celé Evropě. Začala jako spor mezi protestanty a katolíky v českých zemích, ale rychle se z toho stala obrovská bitva o moc mezi velkými královstvími (Francie, Švédsko, Španělsko, Svatá říše římská). Byla to jedna z nejničivějších válek v evropské historii.
Nizozemská západoindická společnost: Byla to v podstatě obří nadnárodní korporace, která dostala od státu povolení nejen obchodovat, ale i válčit, zakládat kolonie a uzavírat smlouvy. Měla vlastní armádu a loďstvo. Jejím hlavním "byznysem" bylo narušovat španělské a portugalské koloniální impérium a vydělávat na obchodu s cukrem, tabákem a bohužel i otroky.