Obchod s otroky

Obchod s otroky
	Soubor:Slaveships and slaves.jpg
	Schematické znázornění uložení otroků na britské otrokářské lodi Brookes (1788)
Datum	cca 7. století – počátek 20. století; (Transatlantický obchod: cca 1526–1867)
Místo	Afrika, Amerika, Evropa, Blízký východ
Typ	Obchod s lidmi, zločin proti lidskosti, genocida
Výsledek	Násilné přemístění milionů Afričanů; Vznik africké diaspory v Americe; Obrovské ekonomické zisky pro Evropu a Ameriku; Demografická a sociální katastrofa pro mnoho afrických regionů; Postupné zrušení otroctví v 19. století (abolicionismus); Dlouhodobé dědictví rasismu a nerovnosti
Oběti	Odhadem 12–15 milionů Afričanů transportováno přes Atlantský oceán; (Celkový počet obětí včetně arabského obchodu a úmrtí před naloděním je mnohem vyšší)

Rozbalit box

Obsah boxu

Obchod s otroky, také známý jako otrokářství, je systematické zajímání, přeprava a prodej lidí jako majetku (otroctví). Ačkoliv otroctví existovalo v různých formách v mnoha civilizacích po celou historii, největšího a nejbrutálnějšího rozměru dosáhlo v období mezi 15. a 19. stoletím v rámci transatlantického obchodu s otroky, který organizovaly evropské mocnosti. Tento systém propojil ekonomiky Evropy, Afriky a Ameriky a měl devastující a trvalé následky pro všechny zúčastněné kontinenty, především pro Afriku. Kromě transatlantického obchodu existoval také významný arabský obchod s otroky, který probíhal po delší časové období a v jiných geografických oblastech.

📜 Historie

Otroctví jako instituce je staré jako lidská civilizace. Lidé byli zotročováni v důsledku válek, dluhů nebo jako trest za zločiny již ve starověkém Egyptě, Mezopotámii, Řecku i Římě. Tento systém však neměl rasový základ a otrokem se mohl stát kdokoliv.

🌍 Starověké a středověké kořeny

Ve Římské říši tvořili otroci významnou část populace a jejich práce byla základem ekonomiky, zejména v zemědělství a dolech. Po pádu Říma otroctví v Evropě postupně upadalo a bylo nahrazeno nevolnictvím.

Souběžně se však rozvíjel arabský obchod s otroky, který začal již v 7. století a trval až do 20. století. Arabští obchodníci zajímali lidi především z východní a střední Afriky a transportovali je přes Saharu, Rudé moře a Indický oceán na Blízký východ, do severní Afriky a Asie. Tento obchod se zaměřoval nejen na muže pro manuální práci, ale ve velké míře i na ženy a děti pro službu v domácnostech a harémech.

⛵ Vzestup transatlantického obchodu (15.–18. století)

Počátky transatlantického obchodu s otroky jsou spojeny s portugalskými objevitelskými plavbami podél pobřeží západní Afriky v 15. století. Zpočátku byli Afričané dováženi do Portugalska a Španělska jako služebnictvo. Skutečný boom nastal po objevení Ameriky a založení kolonií.

Evropští kolonisté potřebovali obrovské množství levné pracovní síly pro práci na plantážích s cukrovou třtinou, bavlnou, tabákem a kávou, zejména v Karibiku, Brazílii a na jihu dnešních Spojených států. Původní indiánské obyvatelstvo bylo zdecimováno nemocemi a brutálním zacházením, a tak se Evropané obrátili na Afriku jako na zdroj "pracovní síly". Afričané byli považováni za odolnější vůči tropickým chorobám a fyzicky zdatnější pro náročnou práci.

⚙️ Mechanismus trojúhelníkového obchodu

Transatlantický obchod s otroky fungoval na principu tzv. trojúhelníkového obchodu, který měl tři hlavní fáze:

První etapa (Evropa → Afrika): Lodě vypluly z evropských přístavů jako Liverpool, Bristol, Nantes nebo Lisabon naložené zbožím. Toto zboží zahrnovalo textil, zbraně, střelný prach, alkohol (zejména rum) a další průmyslové výrobky. V afrických přístavech a obchodních stanicích bylo toto zboží směněno za zajaté Afričany.
Druhá etapa (Afrika → Amerika): Tato fáze, známá jako Střední pasáž (Middle Passage), byla nejbrutálnější. Zotročení muži, ženy a děti byli namačkáni do podpalubí lodí v nelidských podmínkách. Cesta přes Atlantský oceán trvala několik týdnů až měsíců.
Třetí etapa (Amerika → Evropa): Po příjezdu do Ameriky byli přeživší Afričané prodáni v dražbách plantážníkům. Lodě byly poté naloženy surovinami vyprodukovanými otrockou prací – cukr, bavlna, tabák, melasa – a vrátily se zpět do Evropy, kde byl cyklus s obrovským ziskem uzavřen.

💔 Střední pasáž (The Middle Passage)

Cesta přes Atlantik byla pro zotročené Afričany peklem. Byli spoutáni v řetězech, namačkáni v podpalubí s minimálním prostorem, často ležící ve vlastních výkalech. Strava byla nedostatečná a voda kontaminovaná. V těchto podmínkách se rychle šířily nemoci jako úplavice, neštovice nebo kurděje. Úmrtnost byla extrémně vysoká, odhaduje se, že 15–25 % Afričanů cestu nepřežilo. Těla mrtvých byla jednoduše házena přes palubu. Posádky lodí se uchylovaly k brutálnímu násilí, aby potlačily jakýkoliv odpor nebo vzpoury.

✊ Hnutí za zrušení (Abolicionismus)

Od konce 18. století začalo v Evropě a Americe sílit hnutí za zrušení otroctví, známé jako abolicionismus. Bylo poháněno myšlenkami osvícenství o lidských právech, náboženským přesvědčením (zejména kvakeři) a svědectvími bývalých otroků, jako byl Olaudah Equiano.

Klíčovou roli sehrála Velká Británie, kde politici jako William Wilberforce vedli desítky let trvající parlamentní kampaň. Významným impulsem byla také úspěšná Haitská revoluce (1791–1804), jediná úspěšná vzpoura otroků v historii, která vedla ke vzniku nezávislého státu Haiti.

🛑 Konec obchodu a otroctví

1807: Spojené království zakázalo obchod s otroky ve své říši. Royal Navy začala aktivně pronásledovat otrokářské lodě.
1808: Spojené státy americké zakázaly import otroků.
1833: Otroctví bylo zrušeno v celé Britské říši.
1848: Zrušení otroctví ve francouzských koloniích.
1865: Po skončení americké občanské války byl v USA přijat Třináctý dodatek k ústavě, který zrušil otroctví.
1888: Brazílie jako poslední země západního světa zrušila otroctví.

🌍 Geografický rozsah

Obchod s otroky zasáhl obrovské území a propojil kontinenty způsobem, který navždy změnil jejich demografii, kulturu a ekonomiku.

🌍 Afrika

Nejvíce zasaženými oblastmi byly západní Afrika (tzv. Pobřeží otroků v oblasti dnešního Togo, Beninu a Nigérie), střední Afrika (povodí řeky Kongo) a později i jihovýchodní Afrika (Mosambik, Angola). Evropané zřídka sami zajímali otroky ve vnitrozemí. Místo toho využívali existující politické a vojenské struktury. Výměnou za evropské zboží, zejména zbraně, vedly africké státy a kmeny války proti svým sousedům s cílem zajmout co nejvíce lidí pro prodej Evropanům. To vedlo k militarizaci společnosti, politické destabilizaci a demografickému kolapsu celých regionů.

🌎 Amerika

Naprostá většina zotročených Afričanů byla převezena do Brazílie (asi 45 %) a do Karibiku (asi 40 %), kde byla úmrtnost na cukrových plantážích extrémně vysoká a bylo nutné neustále "dovážet" nové lidi. Do Severní Ameriky (dnešní USA) bylo přivezeno přibližně 5 % z celkového počtu, ale díky lepším podmínkám a přirozenému přírůstku se zde populace otroků rozrostla. Celá ekonomika jihu USA byla postavena na otrocké práci na bavlníkových a tabákových plantážích.

🕌 Arabský obchod s otroky

Tento obchod, někdy nazývaný také islámský nebo transsaharský, probíhal po delší dobu než transatlantický (od 7. do 20. století). Geograficky se soustředil na severní a východní Afriku. Karavany vedly zotročené lidi přes Saharu do severní Afriky a na Blízký východ. Další významná trasa vedla z východoafrického pobřeží (např. ze Zanzibaru) přes Indický oceán na Arabský poloostrov, do Persie a Indie. Odhaduje se, že tímto způsobem bylo zotročeno podobné nebo i vyšší množství lidí jako v rámci transatlantického obchodu, avšak kvůli delšímu časovému rozptylu byl jeho demografický dopad na Afriku méně koncentrovaný.

📉 Dopady a důsledky

Dědictví obchodu s otroky je hluboké a přetrvává dodnes.

🧑🏿‍🤝‍🧑🏿 Demografické dopady

Pro Afriku znamenal obchod ztrátu milionů nejproduktivnějších lidí, převážně mladých mužů. To vedlo k výraznému poklesu populace v některých oblastech, narušení poměru pohlaví a rozpadu společenských a rodinných struktur.

💸 Ekonomické dopady

Pro Evropu a Ameriku byl obchod s otroky a otrocká práce zdrojem obrovského bohatství, které financovalo průmyslovou revoluci a rozvoj kapitalismu. Naopak v Africe tento systém zabránil přirozenému ekonomickému rozvoji, podkopal místní výrobu a zanechal kontinent oslabený a zranitelný vůči pozdější evropské kolonizaci.

🎭 Sociální a kulturní dopady

V Americe vznikla početná africká diaspora. Zotročení Afričané si s sebou přinesli svou kulturu, hudbu, náboženství a tradice, které se smísily s evropskými a domorodými vlivy a vytvořily nové, synkretické kultury (např. vúdú, santería, hudební styly jako blues, jazz nebo samba). Nejtragičtějším sociálním důsledkem je zakořenění rasismu. Aby Evropané ospravedlnili zotročování Afričanů, vytvořili rasové ideologie o podřadnosti černé rasy, které přetrvaly dlouho po zrušení otroctví a dodnes jsou příčinou systémové nerovnosti a diskriminace.

⚖️ Dědictví a omluvy

Obchod s otroky je dnes mezinárodním společenstvím uznáván jako zločin proti lidskosti. V posledních desetiletích se objevují diskuze o formě omluv a případných reparacích pro potomky zotročených lidí. Některé státy a instituce, které z obchodu profitovaly, vydaly oficiální omluvy. Téma otroctví a jeho dopadů zůstává klíčovou součástí debat o rasové spravedlnosti, historii a národní identitě v mnoha zemích světa.

🧑‍🏫 Pro laiky

Otrok: Člověk, který je podle zákona považován za majetek jiného člověka. Nemá žádná osobní práva, svobodu a je nucen pracovat bez nároku na mzdu.
Trojúhelníkový obchod: Představte si to jako obchodní kolečko mezi třemi kontinenty. Z Evropy se do Afriky vezlo zboží (látky, zbraně), to se vyměnilo za lidi. Lidé byli převezeni do Ameriky a prodáni. Za utržené peníze se nakoupily suroviny (cukr, bavlna), které se odvezly zpět do Evropy a se ziskem prodaly.
Střední pasáž (Middle Passage): Nejhorší část cesty, kdy byli zotročení Afričané namačkáni v podpalubí lodí a převáženi přes Atlantik. Podmínky byly tak strašné, že mnoho z nich cestu nepřežilo.
Abolicionismus: Hnutí lidí, kteří bojovali za zrušení otroctví. Byli to aktivisté, politici i obyčejní lidé, kteří věřili, že vlastnit jiného člověka je špatné.
Plantáž: Obrovská farma v teplých krajích (např. v Karibiku nebo na jihu USA), kde otroci v těžkých podmínkách pěstovali plodiny jako cukrovou třtinu, bavlnu nebo tabák.

Šablona:Aktualizováno