5. květen

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - den v roce 5. květen je 125. den roku podle gregoriánského kalendáře (126. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 240 dní. Svátek má v Česku Klaudie a v Slovensku Kvetoslava.

Tento den je historicky významný především v Česku jako den vypuknutí Pražského povstání v roce 1945. V mezinárodním kontextu je známý jako Cinco de Mayo, připomínající vítězství Mexika nad Francií v bitvě u Puebly.

📅 Události

🏛️ Do 19. století

553 – V Konstantinopoli byl zahájen Druhý konstantinopolský koncil, pátý ekumenický koncil.
1260 – Kublajchán se stal vládcem Mongolské říše.
1494 – Kryštof Kolumbus přistál na ostrově Jamajka.
1762 – Rusko a Prusko podepsaly Petrohradský mír, který ukončil jejich účast v sedmileté válce.
1809 – Mary Kies se stala první ženou, která v USA obdržela patent. Její vynález se týkal techniky tkaní slámy s hedvábím a nití.
1821 – Na ostrově Svatá Helena zemřel v exilu francouzský císař Napoleon Bonaparte.
1835 – V Belgii byla otevřena první železniční trať na evropském kontinentu, spojující Brusel a Mechelen.
1862 – Bitva u Puebly: Mexická armáda pod vedením generála Ignacia Zaragozy porazila početně silnější a lépe vyzbrojené francouzské expediční síly. Tento den je slaven jako Cinco de Mayo.
1891 – V New Yorku byla slavnostně otevřena koncertní síň Music Hall, dnes známá jako Carnegie Hall. Na zahajovacím koncertě dirigoval Petr Iljič Čajkovskij.

近代 20. století

1912 – Ve Stockholmu byly zahájeny V. letní olympijské hry.
1920 – V USA byli zatčeni italští anarchisté Sacco a Vanzetti kvůli obvinění z loupeže a vraždy, což vedlo k jednomu z nejkontroverznějších soudních procesů 20. století.
1936 – Italské jednotky pod velením maršála Pietra Badoglia obsadily Addis Abebu, hlavní město Etiopie. Benito Mussolini následně vyhlásil vznik Italské východní Afriky.
1945 – Vypuklo Pražské povstání proti německé okupaci, největší ozbrojené vystoupení českého lidu za druhé světové války.
1949 – V Londýně byla podepsána Londýnská smlouva, kterou byla založena Rada Evropy.
1955 – Západní Německo (Spolková republika Německo) získalo plnou suverenitu, když vstoupily v platnost Pařížské dohody.
1961 – Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru, když v rámci mise Mercury-Redstone 3 uskutečnil 15minutový suborbitální let.
1980 – Britská speciální jednotka SAS úspěšně ukončila šestidenní obléhání íránské ambasády v Londýně a osvobodila 19 rukojmích.
1994 – Byla podepsána Káhirská dohoda, která položila základy pro vznik Palestinské autonomie v Pásmu Gazy a v oblasti Jericha.

現代 21. století

2002 – Jacques Chirac byl drtivou většinou znovuzvolen prezidentem Francie v druhém kole voleb, kde porazil krajně pravicového kandidáta Jeana-Marie Le Pena.
2007 – Let Kenya Airways 507 se zřítil v Kamerunu krátce po startu z letiště v Douale, všech 114 osob na palubě zahynulo.
2010 – V Řecku proběhla masivní generální stávka a protesty proti úsporným opatřením vlády, které vedly k násilnostem a úmrtí tří lidí v Aténách.
2018 – NASA vypustila sondu InSight určenou k seismickému průzkumu planety Mars.

👶 Narození

1210 – Alfons III. Portugalský, portugalský král († 1279)
1747 – Leopold II., císař Svaté říše římské, český a uherský král († 1792)
1813 – Søren Kierkegaard, dánský filosof a teolog († 1855)
1818 – Karl Marx, německý filosof, ekonom a teoretik komunismu († 1883)
1846 – Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 1916)
1864 – Nellie Bly, americká novinářka a průkopnice investigativní žurnalistiky († 1922)
1914 – Tyrone Power, americký herec († 1958)
1921 – Arthur Leonard Schawlow, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1999)
1940 – Lance Henriksen, americký herec
1942 – Jiřina Čermáková, česká pozemní hokejistka, stříbrná medailistka z LOH 1980 († 2019)
1943 – Michael Palin, britský komik, herec a spisovatel, člen skupiny Monty Python
1944 – John Rhys-Davies, velšský herec
1957 – Richard E. Grant, svazijsko-britský herec
1966 – Sergej Stanišev, bulharský politik, bývalý premiér
1980 – Josi Benajun, izraelský fotbalista
1981 – Craig David, britský zpěvák
1983 – Henry Cavill, britský herec
1988 – Adele, britská zpěvačka a skladatelka
1989 – Chris Brown, americký zpěvák a tanečník
1998 – Aryna Sabalenková, běloruská tenistka

⚰️ Úmrtí

311 – Galerius, římský císař (* cca 260)
1705 – Leopold I., císař Svaté říše římské, český a uherský král (* 1640)
1821 – Napoleon Bonaparte, francouzský císař a vojevůdce (* 1769)
1859 – Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, německý matematik (* 1805)
1945 – Josef Věromír Pleva, český spisovatel (* 1899)
1959 – Carlos Saavedra Lamas, argentinský politik a právník, nositel Nobelovy ceny za mír (* 1878)
1977 – Ludwig Erhard, německý politik, kancléř Západního Německa (* 1897)
1995 – Michail Botvinnik, sovětský šachista, mistr světa v šachu (* 1911)
2000 – Gino Bartali, italský cyklista, vítěz Tour de France a Giro d'Italia (* 1914)
2010 – Umaru Yar'Adua, prezident Nigérie (* 1951)
2013 – Oldřich Velen, český herec (* 1921)

🎉 Svátek slaví

Český kalendář:

Klaudie, Klaudius

Slovenský kalendář:

Kvetoslava, Kveta

Katolický kalendář:

Svatý Gothard z Hildesheimu
Svatý Anděl z Jeruzaléma

🌍 Mezinárodní dny a svátky

Mezinárodní den porodních asistentek
Světový den hygieny rukou
Den Evropy (výročí založení Rady Evropy)
Cinco de Mayo (připomínka vítězství v bitvě u Puebly)
Kodomo no hi (Den dětí)
Orini nal (Den dětí)
Bevrijdingsdag (Den osvobození)
Befrielsen (Den osvobození)
Den vítězství vlastenců

📖 Pro laiky: Pražské povstání

Pražské povstání bylo ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům, které začalo 5. května 1945 v Praze. Bylo to největší a nejvýznamnější vystoupení českého odboje na konci druhé světové války.

Jednoduše řečeno, lidé v Praze se rozhodli, že už nebudou čekat na příchod spojeneckých armád a sami se pokusí osvobodit své město od nacistů. Povstání začalo spontánně, když Český rozhlas začal vysílat česky a volal o pomoc. Lidé začali stavět barikády v ulicích (přes 1600 po celé Praze), aby zablokovali pohyb německých jednotek.

Boje trvaly čtyři dny a byly velmi tvrdé. Proti českým povstalcům, kteří měli často jen lehké zbraně, stály dobře vyzbrojené německé jednotky Wehrmacht a Waffen-SS. Povstalcům nečekaně pomohla Ruská osvobozenecká armáda (tzv. vlasovci), kteří se na konci války obrátili proti Němcům. Povstání skončilo 8. května podepsáním dohody o kapitulaci německých vojsk v Praze, den před příjezdem Rudé armády. I když povstání uspělo v osvobození města, zemřelo při něm několik tisíc lidí.

Šablona:Aktualizováno