Mars

Rozbalit box

Obsah boxu

Pro jiné významy viz Mars (rozcestník).

Mars je čtvrtá planeta od Slunce v naší sluneční soustavě a druhá nejmenší po Merkuru. Je známý pod přezdívkou Rudá planeta kvůli své charakteristické načervenalé barvě, která je způsobena vysokým obsahem oxidu železitého (rez) v jeho povrchové hornině a prachu. Mars je terestrická planeta s řídkou atmosférou, polárními ledovými čepičkami, sopkami, kaňony a krátery, což z něj činí jednu z nejprozkoumanějších a Zemi nejpodobnějších planet. Je hlavním cílem budoucích pilotovaných kosmických misí a hledání mimozemského života.

🪐 Fyzikální charakteristiky

Mars je přibližně poloviční co do průměru a má jen asi 11 % hmotnosti Země. Jeho povrchová gravitace je zhruba o 62 % nižší než na Zemi. Den na Marsu, nazývaný sol, je jen o málo delší než pozemský den a trvá 24 hodin a 39 minut. Sklon rotační osy Marsu je velmi podobný sklonu Země (25,19° oproti 23,5°), což znamená, že na Marsu se také střídají roční období, která jsou však kvůli delší oběžné dráze téměř dvakrát tak dlouhá.

🌡️ Atmosféra a klima

Atmosféra Marsu je velmi řídká, její tlak na povrchu dosahuje méně než 1 % pozemského tlaku. Skládá se převážně z oxidu uhličitého (přes 95 %). Tato tenká atmosféra nedokáže zadržovat teplo, což vede k obrovským teplotním rozdílům. Teploty se mohou pohybovat od přibližně -143 °C na pólech v zimě až po +35 °C na rovníku v létě.

Klima na Marsu je dynamické. Charakteristické jsou pro něj silné prachové bouře, které mohou někdy přerůst v globální bouře a zahalit celou planetu na několik týdnů do prachu.

💧 Voda na Marsu

Přestože dnes na povrchu Marsu nemůže existovat kapalná voda v důsledku nízkého atmosférického tlaku (okamžitě by se vyvařila nebo zmrzla), existují pádné důkazy o tom, že v minulosti byla na Marsu mnohem hustší atmosféra a na jeho povrchu se nacházely řeky, jezera a možná i oceány. Důkazem jsou vyschlá říční koryta, delty a sedimentární horniny nalezené robotickými vozítky.

Dnes se voda na Marsu nachází především ve formě ledu:

• Polární čepičky: Obě polární čepičky jsou tvořeny směsí vodního ledu a zmrzlého oxidu uhličitého ("suchý led").
• Podpovrchový led: Obrovské množství vodního ledu se nachází pod povrchem ve středních a vyšších zeměpisných šířkách.
• Atmosférická pára: V atmosféře je přítomno malé množství vodní páry.

V posledních letech byly také objeveny důkazy o možných sezónních výronech slané tekuté vody na některých svazích kráterů.

🌋 Geologie a povrch

Povrch Marsu je geologicky velmi rozmanitý a dělí se na dvě hlavní odlišné oblasti:

• Severní nížiny: Jsou relativně ploché, mladé a pokryté lávovými proudy. Předpokládá se, že v dávné minulosti mohly být dnem obrovského oceánu.
• Jižní vysočiny: Jsou staré, silně poznamenané impaktními krátery z období rané sluneční soustavy.

Mars je domovem některých z největších a nejextrémnějších geologických útvarů ve sluneční soustavě:

• Olympus Mons: Největší sopka a zároveň nejvyšší známá hora ve sluneční soustavě. Tato štítová sopka se tyčí do výšky téměř 22 km nad okolní terén, což je téměř třikrát více než Mount Everest.
• Valles Marineris: Obrovský systém kaňonů, který se táhne po délce přes 4 000 km, je až 700 km široký a místy až 7 km hluboký. V porovnání s ním je pozemský Grand Canyon pouhým trpaslíkem.
• Hellas Planitia: Obrovský impaktní kráter na jižní polokouli s průměrem přes 2 300 km, jedno z největších impaktních pánví ve sluneční soustavě.

Měsíce Phobos a Deimos

Mars má dva malé, nepravidelně tvarované měsíce, Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Pravděpodobně se jedná o zachycené asteroidy z hlavního pásu. Jsou pojmenovány po synech a společnících řeckého boha války Area (římského Marta). Phobos pomalu klesá ke své planetě a předpokládá se, že se za několik desítek milionů let buď zřítí na povrch Marsu, nebo bude slapovými silami roztrhán a vytvoří kolem planety prstenec.

🛰️ Průzkum

Mars je od počátku kosmického věku hlavním cílem meziplanetárního průzkumu.

• První sondy: První úspěšný průlet kolem Marsu provedla v roce 1965 americká sonda Mariner 4. Prvním umělým objektem, který přistál na povrchu, byla sovětská sonda Mars 3 v roce 1971, která však přestala vysílat jen pár sekund po přistání.
• Orbitery a landery: Od 70. let zkoumala Mars řada úspěšných amerických orbiterů (Mariner 9, Mars Global Surveyor, Mars Reconnaissance Orbiter) a landerů (program Viking, Phoenix).
• Éra roverů: Revoluci v průzkumu povrchu přinesla robotická vozítka (rovery) agentury NASA.

   *   Sojourner (1997): První úspěšný rover, který demonstroval technologii.
   *   Spirit a Opportunity (od 2004): Dvojice geologických roverů, které mnohonásobně překročily svou plánovanou životnost a přinesly klíčové důkazy o přítomnosti vody v minulosti.
   *   Curiosity (od 2012): Velký rover velikosti automobilu, který v kráteru Gale zkoumá geologické složení a hledá stopy po podmínkách vhodných pro život.
   *   Perseverance (od 2021): Nejnovější rover, který přistál v kráteru Jezero. Jeho hlavním úkolem je sbírat vzorky hornin, které by budoucí mise měly dopravit zpět na Zemi. Součástí jeho mise byl i první vrtulník na jiné planetě, Ingenuity.

👨‍🚀 Budoucnost a hledání života

Mars je v centru zájmu kvůli otázce, zda na něm kdy existoval – nebo stále existuje – život. Důkazy o přítomnosti kapalné vody v minulosti z něj dělají nejslibnějšího kandidáta ve sluneční soustavě (kromě Země). Současné i budoucí mise se zaměřují na hledání biosignatur (stop po životě) v horninách.

Dlouhodobým cílem kosmických agentur, jako je NASA, a soukromých společností, jako je SpaceX, je pilotovaná mise na Mars, která by mohla proběhnout ve 30. nebo 40. letech 21. století. Taková mise však představuje obrovské technologické, logistické i zdravotní výzvy, jako je ochrana před kosmickým zářením, dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže a zajištění zdrojů pro přežití na povrchu planety.

🤔 Pro laiky

Představte si Mars jako staršího, rezavého a chladného souseda Země. Kdysi dávno, v mládí, byl možná stejně modrý a plný života jako naše planeta. Měl řeky, jezera a možná i oceány. Postupem času ale přišel o svůj hustý "kabát" (atmosféru), takže mu uniklo teplo a voda buď zmrzla, nebo se vypařila do vesmíru.

Dnes je to prašná, studená poušť s narudlou barvou, jako by byl celý pokrytý rzí. I přesto na něm najdeme fascinující věci:

• Má největší sopku a nejdelší kaňon v celé sluneční soustavě.
• Na jeho pólech jsou ledové čepice, podobně jako na Zemi.
• Střídají se na něm roční období a den tam trvá skoro stejně dlouho jako u nás.

Právě proto, že byl kdysi tak podobný Zemi, posíláme tam naše robotické "detektivy" (rovery), aby pátrali po stopách dávného života. Mars je pro nás jako záhadná časová schránka, která by nám mohla prozradit, jestli jsme ve vesmíru sami. A v budoucnosti se tam možná vydají i první lidští průzkumníci, aby se stali jeho novými sousedy.